Absolventi mají lepší vyhlídky na zaměstnání

Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů je typický cyklickým kolísáním v průběhu roku. Nejvyšších hodnot pravidelně dosahuje po prázdninách, během roku ale dochází k výraznému poklesu, tak jak absolventi postupně nacházejí své pracovní uplatnění. Ekonomická krize tuto pravidelnost výrazně narušila a přinesla nebývalý jev – mezi zářím 2008 a dubnem 2009 se pokles nejen zastavil, ale počet nezaměstnaných absolventů narůstal. V dalších letech se situace pomalu vracela k normálu a počet nezaměstnaných v průběhu roku opět klesal. „Po výrazném zhoršení v období od září 2012 do dubna 2013 se situace absolventů na trhu práce začala zlepšovat. Zatímco v září 2013 bylo evidováno 41 tisíc nezaměstnaných absolventů, v dubnu 2014 klesl jejich počet na 29 tisíc, na trhu práce se jich tedy uplatnilo 12 tisíc,“ vysvětluje Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí referátu trhu práce.

Situace v učebních oborech

V učebních oborech vykazují nejnižší míru nezaměstnanosti vyučení skupin 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 23 Strojírenství a strojírenská výroba. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů elektrotechnických oborů představuje 11,0 % a strojírenských 13,1 %. Vysoká míra nezaměstnanosti vyučených je naopak ve skupinách 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (19,8 %), 33 Zpracování dřeva (19,7 %), 29 Potravinářství a potravinářská chemie (19,3 %) a 36 Stavebnictví (19,0 %). Zatímco potravinářské a stavební obory figurovaly mezi skupinami oborů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti i v minulém roce, letos se na první místo dostaly obory skupiny 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, a vystřídaly tak skupinu 66 Obchod, u které došlo v porovnání s předchozím rokem k největšímu poklesu nezaměstnanosti.

Maturitní obory

V maturitních oborech dosahují nejnižší míry nezaměstnanosti vedle oborů Lyceí (7,7 %) také skupiny 23 Strojírenství, strojírenská výroba (9,7 %), 53 Zdravotnictví (10,2 %), 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (10,2 %) a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (10,3 %). Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují maturanti skupin 41 Zemědělství a lesnictví (14,6 %). „Postupně ožívající ekonomika zvyšuje ochotu zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky, a přináší tak lepší vyhlídky na rychlejší nalezení pracovního uplatnění i v případě absolventů,“ uzavírá výsledky studie Ing. Mgr. Pavla Paterová, odborná pracovnice referátu trhu práce.„Jsem přesvědčen, že záměr ministerstva školství více propojit trh práce se vzdělávací soustavou se v budoucnu projeví právě v uplatnitelnosti absolventů na tomto trhu. Jsem toho názoru, že školství musí na přípravě vzdělávacího systému úzce spolupracovat se zaměstnavateli,“ řekl ministr školství Marcel Chládek.

Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 3, číslo 3/2014, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/vystupy/vzdelavani-3-2014.