Role učitele při obhajobě maturitní práce

Uspořádání místnosti

Důležitý úkol bude mít učitel při samotné přípravě prostředí prezentační místnosti - učebny. Všeobecně reagují prezentující i členové komise kladně na příznivé uspořádání místnosti. Běžně se používá klasické školní uspořádání, ale raději lze doporučit U-formu, kdy jsou stoly uspořádány do písmene „U“. Prezentující stojí v otevřeném prostoru a posluchači mají k němu vstřícné postavení. Jiným možným způsobem je konferenční styl uspořádání stolů a židlí, kdy sedí členové komise u stolů proti sobě a prezentující stojí v čele.

Učitel by měl předem seznámit žáky s tím, jak bude učebna vypadat, kde bude sedět komise, jak budou rozmístěny stoly, kde bude projekční plátno, projektor, počítač, flip-charty, zda budou ovládat prezentaci pomocí dálkového ovládání nebo přímo u počítače apod.

Abychom přispěli k podpoření dobré atmosféry, je důležité zajistit i kvalitní osvětlení upravením záclon či žaluzií. Také teplota by měla být v místnosti spíše nízká, nejlépe okolo 20 stupňů C. Tato teplota působí stimulačně, vyšší teplota vede ke snížení pozornosti. Součástí dobré atmosféry je zajištění drobného občerstvení, zejména nápojů pro komisi.

Při obhajobě potřebuje žák udržovat dobrý oční kontakt s komisí, ale zároveň potřebuje vidět na to, co prezentuje. Pokud nemá nastavené časování snímků, pak potřebuje posouvat snímky manuálně (přímo na počítači či pomocí dálkového ovladače posunovat prezentaci dopředu).

Pozici žáka v prostoru lze doporučit následujícím způsobem:

• Žák, komise a projekční plocha tvoří vrcholy trojúhelníku.

• Žák stojí čelem ke komisi, k prohlédnutí obsahu prezentace mu stačí mírně pootočit hlavu, v ideálním případě vidí obsah periferně.

• Vzdálenost mezi žákem a projekční plochou je menší než mezi žákem a komisí (protože je součástí prezentace).

• Žák nesmí stát přímo před projekční plochou, protože by se musel točit zády ke komisi (což je jednak nespolečenské a jednak by mu mohla uniknout neverbální komunikace mezi členy komise) a navíc by se mohlo stát, že by projekce probíhala na jeho těle místo na projekční ploše.

• Žák nesmí ani stát schovaný za prezentací.

• Pokud žák ovládá prezentaci pomocí počítače, pak si stoupne k počítači a nepřebíhá před prezentací.

Světlo v místnosti

Dalším aspektem je působení světla v místnosti. Dlouhodobé dívání se proti světlu otupuje oči, snižuje soustředěnost a může vyvolat až bolest hlavy. Proti oknům by tak neměla sedět komise, ale stejně tak by neměla mít komise okna v zádech, protože žák s komisí udržuje oční kontakt. Pro získání ideální viditelnosti prezentace umístěte projekční plochu tak, aby svírala pravý úhel s okny v místnosti.

Technické problémy

Žáka mohou u obhajoby zaskočit i nečekané technické problémy. Tomu je možné předcházet důslednou kontrolou před zahájením prezentací. A to každý den ráno.

V každém případě je potřeba mít připraven náhradní počítač i dataprojektor. Pokud se projektor ovládá přes ovladač, je potřeba mít připraveny i náhradní baterie. Samozřejmostí je, že i učitel zvládá ovládání prezentací. Prezentace k obhajobě je potřeba nahrát do počítače předem před začátkem zasedání komise a zkontrolovat, zda je lze načíst a otevřít včetně všech obrázků. Úspěšné otevření souboru na domácím počítači ještě nemusí znamenat, že půjde soubor otevřít i ve škole.

Je potřeba upozornit žáky na to, že je nutné, aby měli pro jistotu připraveny minimálně dva výtisky prezentace pro případ, že by selhala veškerá technika.

Přístup k žákovi během obhajoby

Maturitní zkoušce se většinou říká „zkouška dospělosti“ - a tou také je. Zjišťuje získané znalosti a dovednosti za uplynulé roky pobytu ve škole. Z dětí, které přišly ze základní školy, se mezitím stali dospělí lidé. V samotné obhajobě maturitní odborné práce se tak spojuje získaná odbornost při školní výuce i v rámci komplexního osobnostního rozvoje žáka. Z obhajoby se tak stává spíše rozhovor odborníků, kteří spolu diskutují nad daným tématem.

Učitel by si měl uvědomit, že ač v průběhu studia přistupuje k žákovi často kamarádsky, pak obhajoba maturitní práce by měla navodit spíše profesionální přístup ke studentovi, aby i on měl možnost si uvědomit výjimečnost situace. Vykání je v tomto případě samozřejmostí.

Pro tento přístup lze doporučit několik zásad:

1. Uvědomit si, že hlavní cíl je úspěšné zvládnutí obhajoby maturitní práce žákem, kde má prokázat znalosti a dovednosti, kterým je učitel naučil.

2. Žák má příležitost vyzkoušet si formální jednání pro obhajobu výsledků své práce a je v roli rovnocenného partnera.

3. Je třeba se vcítit do role žáka, pro kterého může být obhajoba před komisí novou situací, kterou ještě neprožil, a je třeba pomoci mu zvládnout jeho nervozitu a trému.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

BOZEK P. Padesát jednominutových tipů úspěšné komunikace. Techniky pro účinnější porady, písemná sdělení a vystoupení. LINDE PRAHA A.S., 1993

Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.