Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Využití informačních technologií učiteli na středních školách
Odborný článek

Využití informačních technologií učiteli na středních školách

24. 11. 2011 Odborné vzdělávání
Autor
Mgr. Jiří Straka

Anotace

Článek seznamuje s výsledky pilotního průzkumu. Jedná se o dotazníkové šetření, které mělo za cíl zjistit míru využití informačních technologií učiteli na středních školách v Českých Budějovicích. Šetření se zúčastnilo 104 respondentů a mělo ukázat, do jaké míry využívají učitelé ICT pro přípravu na vyučování a začleňují do výuky prezentace, animace a nové informace čerpané například z internetu a zda je na školách dostatečné ICT vybavení. Průzkum proběhl během roku 2010. Dotazník obsahoval 18 otázek. Článek popisuje průběh vlastního dotazníkového šetření a prezentuje dílčí výsledky. Z analýzy výsledků dotazníku vyplývá, že dotazovaní učitelé na středních školách převážně mají dostatečné vybavení informačními technologiemi. Ve výuce používají nejvíce dataprojektor s počítačem a internet. Část šetření byla věnována využívání e-learningu ve vyučování. Pro učitele je to nový způsob výuky, se kterou se seznámili prozatím převážně jako studující kurzů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Úvod

Ve 21. století došlo k významnému rozvoji informačních a komunikačních technologií (ICT) a jejich využívání se stalo předmětem celoživotního učení. Současná generace žáků používá běžně ICT ve svém volném čase pro zábavu a komunikaci s okolím. Zajímalo nás z pohledu pedagoga, jestli jsou nuceni tyto technologie používat i ke vzdělávání ve školách, do jaké míry jsou využity ICT při výuce a do jaké míry jsou těmito technologiemi nahrazovány hodiny klasické a praktické výuky. Ve středoškolské praxi vidíme, že je stále častěji v mnoha předmětech reálný svět nahrazován světem virtuálním. Dnešní doba žákům spíše představuje realitu prostřednictvím virtuálních aplikací, ať už jsou to počítačové animace, videa, hudební nahrávky, hry nebo virtuální komunikace. Ty často nahrazují např. reálné pokusy z fyziky, ukázky biologických exemplářů, dějepisné prohlídky, přírodovědné exkurze atd [2].

Lze si položit otázku, do jaké míry je vhodné a správné hodiny zaměřené na praktickou výuku nahrazovat výukou virtuální. Čím dál tím více se při výuce setkáváme s tím, že si žák nedokáže představit a pochopit některé jednoduché fyzikální pokusy, které pro žáky byly dříve jasné.

Cílem tohoto článku je seznámení s výsledky jedné části pilotního průzkumu, který reflektuje současnou situaci v užívání informačních technologií učiteli na středních školách. Zabývá se analyzováním postojů k výuce s podporou moderních technologií, zjištěním míry využívání ICT pedagogy, a to jak pro přípravu na vyučování, tak pro vlastní výuku, zjištěním míry začleňování prezentací, animací a nových informací do výuky, čerpaných například z internetu. Zjišťovali jsme také, jestli mají dostatek vybavení, aby mohli splnit požadavky, které se od nich  v tomto směru očekávají.

Dotazníkové šetření se uskutečnilo během roku 2010. Sběr dat probíhal přibližně půl roku online formou. Byli osloveni učitelé na dvou gymnáziích a jedné střední odborné škole v Českých Budějovicích. Ke zpracování se navrátila nadpoloviční většina vyplněných dotazníků.

Teoretická část

Jednotlivým učitelům byl na jejich školní e-mail odeslán průvodní dopis, který obsahoval odkaz na internetové stránky, kde byl dotazník přístupný. Bylo na výběru vyučujících, zda na e-mail budou reagovat a rozhodnou se dotazník zodpovědět. Lze předpokládat, že reagovali více ti učitelé, kteří e-mail a internet využívají běžně.

Dotazník byl anonymní, byl vytvořen v programu Google dokumenty. Obsahoval 19 otázek, byl koncipován tak, že převážná část otázek byla povinná. Pokud respondent otázku nezodpověděl, nemohl pokračovat dále. V dotazníku byly použity otázky uzavřené dichotomické, výběrové, výčtové a otevřené.

Sociodemografické ukazatele respondentů

V dotazníkovém šetření bylo osloveno celkem 191 respondentů. Průzkumu se zúčastnilo 104 respondentů, 65 % žen a 35 % mužů. Návratnost dotazníků byla 55 %.

Průměrný věk respondentů byl 41 let.

Zkoumané okruhy:

  1. vybavení;
  2. využívání PC a internetu pro výuku a komunikaci se žáky;
  3. zkušenosti a postoje k výuce s podporou e-learningu.

Okruh 1. Vybavení

V této části se otázky zaměřovaly zejména na míru vyžití a spokojenosti se stávajícím vybavením na školách.

Při hodnocení úrovně dostupnosti počítače a internetového připojení pro učitele bylo zjištěno, že 94 % respondentů má dostupný osobní počítač ve škole (46 % vlastní PC a 48 % se dělí o PC s kolegy) a velmi příznivé je zjištění, že shodné množství učitelů má ve škole dostupný i internet.

 1. Otázka: Máte k dispozici ve škole: 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

vlastní osobní počítač

48

46 %

počítač, o který se dělíte s kolegy

50

48 %

nemáte žádný počítač k dispozici

6

6 %

Tabulka 1  

 

2. Otázka: K internetu máte přístup (vyberte všechny pravdivé varianty): 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

ze školy

98

94 %

z domova

90

87 %

odjinud

26

25 %

Tabulka 2

V otázkách týkajících se technického vybavení školy (nástrojů) a jejich četnosti užití ve výuce jsou jako nejvyužívanější technické pomůcky uváděny dataprojektor a internet, které jsou zároveň i nejdostupnější [4]. Paradoxem je, že interaktivní tabule, která má také nejvyšší dostupnost (94 %), je používána pouze ve 23 %. Zajímavé by bylo odůvodnění, které se bohužel z dotazníku nedozvídáme. Lze předpokládat, že seznámení se s touto technickou pomůckou a následná příprava na výuku je poměrně časově náročná a mnohde je ve vybavení školy novinkou. Pouze 2 % respondentů uvedla, že k výuce nevyužívá žádnou z nabídnutých technik.

Odpovědi jsou srovnány ve společné tabulce a grafu.

3. Otázka: Máte ve škole k dispozici: (vyberte všechny pravdivé varianty).

4. Otázka: Jakou techniku využíváte k výuce nejčastěji? 

 

Technika k dispozici

Využívaná technika

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

Četnost

Relativní četnost

prezentér

26

25 %

6

6 %

dataprojektor

96

92 %

86

83 %

interaktivní tabule

98

94 %

24

23 %

zpětný projektor

72

69 %

34

33 %

internet

98

94 %

56

54 %

ani jednu z možností

0

0 %

2

2 %

Tabulka 3

   

V otázce zaměřené na preferenci užívání softwaru obsadil první místo PowerPoint (77 %) a druhé Word (65 %), dalším nejužívanějším se stal internet (60 %), jak je patrné z tabulky č. 3. Respondenti měli na výběr programy, které jsou podle našich zkušeností nejběžněji používané pro výuku. 

5. Otázka: Pro přípravu výuky používáte nejčastěji? 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

MS Office PowerPoint

80

77 %

MS Office Word

68

65 %

MS Office Excel

20

19 %

internet

62

60 %

PC k výuce nepoužívám

4

4 %

Tabulka 4

V otázce na chybějící vybavení ICT ve školách uvedla více než třetina respondentů (38 %), že jim nechybí nic a 28 % respondentů neodpovědělo, což lze chápat i tak, že jim také nic nechybí. Z toho by bylo možno odvodit, že většina dotázaných škol je pro potřeby učitelů dostatečně technicky vybavena. 

6. Otázka: Co Vám ve škole chybí z vybavení ICT?  

  • neuvedeno (28);
  • nic (38);
  • tiskárna v kabinetě (10);
  • osobní PC (8);
  • modernizace a obnovování stávajících zařízení (4);
  • software pro některé odborné předměty (4);                                 
  • kvalitní ozvučení učeben,  reproduktory (4).

Ostatní odpovědi se vyskytovaly pouze 2x, byly to např.: scanner, osobní PC s internetem, spolehlivé počítače a příslušenství, notebooky pro žáky.

 

Okruh 2. Využívání PC a internetu pro výuku a komunikaci se žáky

Tato oblast otázek se zaměřila na využívání internetu a ICT učiteli pro přípravu a vlastní výuku předmětů a nutnosti užívat ICT a internet ze strany žáků pro jejich přípravu na výuku.

Pro přípravu výuky předmětů používá internet často a pravidelně 55,5 % učitelů. Pouze u 14 % učitelů tvoří informace z internetu více než polovinu přípravy na výuku. U 80 % učitelů tvoří takto získané informace maximálně 30 % výuky. To znamená, že většina učitelů využívá aktuální informace z jiných zdrojů, přestože internet je dostupný pro většinu z nich a používají ho pravidelně. 

7. Otázka: Vyhledáváte na internetu informace související s obsahem Vámi vyučovaných předmětů? 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

nikdy 0 %

2

2 %

výjimečně 25 %

14

13,5 %

občas 50 %

30

29 %

často 75 %

40

38,5 %

pravidelně 100 %

18

17 %

Tabulka 5

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


8. Otázka: Kolik procent z Vaší přípravy je tvořeno informacemi z internetu?

Tato otázky byla zadána jako otevřená, respondenti doplnili procentuální vyjádření. 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

5 %

6

6 %

10 %

14

13 %

15 %

14

13 %

20 %

18

17 %

25 %

10

10 %

30 %

22

21 %

40 %

6

6 %

50 %

2

2 %

60 %

6

6 %

70 %

2

2 %

80 %

2

2 %

90 %

2

2 %

Tabulka 6

Další okruh otázek byl směřován na zjišťování nutnosti používat internet žáky pro vypracování domácích úkolů a na využití ICT pro komunikaci a distribuci studijních materiálů mezi učitelem a žákem.

Více než polovina respondentů zadává domácí úkoly s nutností využít internet (54 %) a používá ICT pro komunikaci a distribuci studijních materiálů (58 %). Respondenti tedy předpokládají, že žáci mají k dispozici PC a internet a zvládají jejich běžné užití pro komunikaci a přípravu na výuku. 

9. Otázka: Zadáváte domácí úkoly, kdy žák musí použít internet? 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

ano

56

54 %

ne

48

46 %

Tabulka 7 

10. Otázka: Využíváte informační a komunikační technologie pro komunikaci se žáky a distribuci studijních materiálů žákům? 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

ano

60

58 %

ne

44

42 %

Tabulka 8

Následující otázky se zaměřily na časovou náročnost a místo využívání PC pro přípravu na výuku. Z odpovědí jednoznačně vede délka užívání PC 0–5 hodin týdně a to v 59 % a jako nejčastější místo užívání PC pro přípravu na výuku bylo uvedeno doma (73 %), přestože z předchozích otázek vyplynulo, že má 94 % učitelů přístup na PC i ve škole. 

11. Otázka: Kolik hodin týdně trávíte u počítače při přípravách na výuku? 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

0–5hodin

62

59 %

6–11hodin

36

35 %

12–17hodin

6

6 %

více

0

0 %

Tabulka 9

 12. Otázka: Připravujete se u počítače raději doma nebo ve škole? 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

doma

76

73 %

ve škole

28

27 %

Tabulka 10

 

Okruh 3. Zkušenosti a postoje k výuce s podporou ICT 

Další sada otázek je zaměřena přímo na výuku s podporou ICT; podle Kopeckého e-learning znamená elektronické učení, s podporou moderních technologií [1]. Na zkušenosti učitelů s tímto způsobem výuky a na další využití se ptáme v následujících otázkách.

Pojem e-learning nebyl v dotazníkovém šetření respondentům nijak vysvětlen, předpokládali jsme, že je to pojem v současné době již běžně používaný a srozumitelný. Přesto se právě toto mohlo stát úskalím pro dotázané a mohlo vést ke zkreslení výsledků v těchto oblastech otázek. Někteří si mohli představovat samostatnou práci na internetu, komunikaci mezi žáky, různé hry atd. a někteří třeba jen posílání domácích úkolů prostřednictvím e-mailu. Uvedením definice a bližší charakteristiky jsme se mohli vyvést z omylu, že respondenti chápou tento pojem stejně jako my.

Pro upřesnění uvádíme jednu z možných definic: E-learning je vzdělávací proces charakterizovaný aplikací multimediálních technologií, internetu a dalších elektronických médií pro zlepšení kvality vzdělávání [1].

První otázka zjišťovala postoj k zavádění informační a komunikační technologie do praxe. Respondenty byl většinově (85 %) označen názor, že je potřebné zavádění informační a komunikační technologie do praxe. 

13. Otázka: Souhlasíte s názorem, že zavádění informačních a komunikačních technologií do běžné výuky je potřebné? 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

Ano

88

85 %

Ne

16

15 %

Tabulka 11

 

V otázce na osobní zkušenost s elektronickou výukou (e-výukou) mohli respondenti označit více možností. Respondenti byli rozděleni do dvou skupin, a to podle odpovědi, zda mají či nemají zkušenosti s e-výukou (pokud zkušenosti měli, mohli zaškrtnout více odpovědí). Z výsledků vyplývá, že pouze 25 % respondentů (26 ze 104) nemá zatím žádné zkušenosti s e-výukou. 

14. Otázka: Které jsou Vaše zkušenosti s e-learningovou výukou? 

Tabulka ukazuje celkovou četnost zaškrtnutých odpovědí s procentuálním vyjádřením. Vyučující měli nejčastěji (67 %) zkušenost s online e-výukou jako účastnící kurzu. Výsledky mohla ovlivnit souhra situace, kdy většina učitelů v době dotazníkového šetření měla povinnou účast v e-learningovém kurzu zadavatelů a hodnotitelů státních maturit.

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

vytvořil(a) jsem e-learningový kurz

10

10 %

působil(a) jsem v e-learningovém kurzu jako tutor

14

13 %

účastnil(a) jsem se e-learningového kurzu jako studující

70

67 %

zatím žádné

26

25 %

Tabulka 12

 

Odpovědi na otevřenou otázku zaměřenou na možnosti využití elektronické podpory výuky se lišily, přesto se objevilo několik skupin se shodnou či téměř totožnou odpovědí. Uvádíme nejčastější z nich. Některé odpovědi respondentů jsou velmi stručné a ne zcela srozumitelné. 

15. Otázka: Ve kterých oblastech své práce (pokud taková oblast existuje) vidíte možnost využití elektronické podpory výuky? 

  • nikde, nevidím žádná (18);
  • nevím, zatím jsem o tom neuvažoval (12);
  • domácí přípravy studentů, domácí úkoly (14);
  • výuka částí teorie (12);
  • procvičování, praktické úkoly, pokusy (6);
  • technické (6);
  • novinky a příklady z praxe, praxe (4);
  • pro individuální studium, individuální studijní plán (4);
  • informační a komunikační technologie (4).

Ostatní odpovědi se vyskytovaly pouze 1–2x, byly to např. výuka všech předmětů, žákovské projekty, příprava ke zkoušení, vytváření kurzů přes internet, v práci výchovného poradce, v rámci státní maturity, zatím nevyužívám, všechny formy dálkového nebo kombinovaného studia a další vzdělávání pedagogů, u žáků středních škol to vidím černě atd.

V otázce zaměřené na zefektivnění výuky s podporou ICT bylo zajímavé sledovat, že pouze 43 % respondentů odpovědělo kladně a 57 % respondentů odpovědělo, že se nezmění nebo dojde do určité míry ke zhoršení. Což je vcelku překvapivý výsledek. V porovnání s již uvedenou otázkou, zda je zavádění informačních a komunikačních technologií do běžné výuky potřebné, kde odpovědělo 85 % respondentů kladně, je tento výsledek nepřesvědčivý.

Pokud tuto skutečnost dáme do vztahu s odpověďmi na předchozí otázku (uplatnění e-learningu v rámci výuky shledávají nejčastěji v oblastech: domácí přípravy žáků, výuky částí teorie, procvičování praktických úkolů, technických novinek a příkladů z praxe), vyplývá z toho, že si dokáží představit uplatnění e-learningu pouze v některých fázích procesu výuky, nikoli výuku s podporou moderních technologií jako celek [7]

16. Otázka: Myslíte, že se využitím e-learningu výuka zefektivní? 

Odpovědi

Četnost

Relativní četnost

1 zlepší

8

8 %

2 zlepší se málo

36

35 %

3 beze změny

40

38 %

4 zhorší se málo

14

13 %

5 zhorší

6

6 %

Tabulka 13

 

V otevřených otázkách zaměřených na předměty vhodnější pro užití klasické výuky jednoznačně zvítězila matematika a pro užití e-výuky cizí jazyky. 

17. Otázka: Uveďte, které předměty podle Vás jsou vhodnější pro výuku klasickým způsobem?  

Nejčastější odpovědi:

  • matematika (38);
  • tělesná výchova (16);
  • praxe, praktické předměty, dílny (12);
  • čeština (8);
  • cizí jazyky (8);
  • všechny (6);
  • žádný (6);
  • biologie (4);
  • fyzika (4);
  • humanitní (4);
  • nevím (4).

Ostatní odpovědi se vyskytovaly pouze 1–2x, byly to např. tyto: nemohu posoudit, dějepis, psaní, technické předměty, společenskovědní předměty, filozofie, odborné předměty. 

18. Otázka: Uveďte, které předměty podle Vás jsou vhodnější pro výuku s podporou ICT? 

Nejčastější odpovědi:

  • cizí jazyky (30);
  • fyzika (10);
  • informační a komunikační technologie (10);
  • dějepis (8);
  • přírodovědné (8);
  • zeměpis (6);
  • matematika (4);
  • biologie (4);
  • odborné (4);
  • technické předměty (4);
  • žádné (6);
  • nevím, nemohu posoudit, nemám zkušenosti (14).

Ostatní odpovědi s výskytem 1–2x: všechny, všechny kromě tělesné výchovy, pouze nepovinné, estetická výchova, základy společenských věd.

Preference předmětu matematika pro klasickou výuku nás velice překvapila. Může to být důsledkem obtížného zapisování některých matematických vztahů do programů. V odpovědích u způsobu výuky matematiky a fyziky vnímáme zajímavý rozpor. Zatímco matematiku vidí učitelé jako předmět vhodný spíše pro klasickou výuku, ve výuce fyziky si využití e-learningu dokáží představit spíše, přestože se výuka fyziky bez matematického aparátu neobejde. Toto si vysvětlujeme tím, že u fyziky je možné velkou většinu pokusů demonstrovat pomocí např. apletů. To má ale za následek, že se reálné pokusy z vyučovacích hodin vytrácejí a jsou nahrazovány právě aplety, u kterých žák může ztrácet představu o realitě.

Vítězství předmětu cizí jazyky pro výuku e-learningem jsme předpokládali, protože je na trhu dostupné velké množství různých interaktivních programů, moderních audio- a videonahrávek [7].

Shrnutí

Z výše uvedené analýzy dotazníku vyplývá, že oslovení učitelé na vybraných středních školách v Českých Budějovicích mají vesměs dostatečné vybavení informačními technologiemi. Devadesát čtyři procent učitelů má ve škole vlastní osobní počítač nebo se o něj dělí s kolegy. Většina, tj. 85 % respondentů, vidí jako potřebné zavádění informačních a komunikačních technologií do výuky. Ve výuce používají nejvíce dataprojektor a internet. Více jak polovina respondentů využívá pro svou přípravu na výuku informace z internetu, které jsou jen doplňkovým zdrojem informací. Byt´ jsou školy, jejichž učitelé se zúčastnili šetření, vybaveny interaktivními tabulemi, zatím nejsou učiteli dostatečně využívány. Náš názor je, že tabule jsou pro většinu vyučujících technickou novinkou, s kterou se musí nejprve dobře seznámit, a příprava na její využití ve výuce je časově náročná.

Část šetření byla věnována využívání e-learningu ve vyučování. Pro dotázané učitele je to nová forma výuky, se kterou se seznámili prozatím převážně pouze jako studující kurzů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Sami e-learning do výuky nezařazují, nevidí ho ani jako příliš efektivní. Přisuzuji to hlavně neinformovanosti vyučujících o možnostech využívání jednotlivých systémů na podporu učení, protože pouze   23 % učitelů má zkušenosti jako tvůrce kurzu, tedy si dokáží představit výhody těchto systémů. Většina vyučujících vidí možnost využití e-podpory při domácí přípravě žáků a při procvičování praktických úkolů. Dle jejich názoru je to vhodná forma pro žáky s individuálním studijním plánem, při kombinovaném studiu, apod. Lze ji aplikovat hlavně ve výuce cizích jazyků, zatímco výuku matematiky si respondenti představují spíše klasickým způsobem. Názor učitelů na e-learning může být výrazněji ovlivněn mírou porozumění, co vše lze pod tento termín zahrnout, neboť v rámci dotazníku nebyla vyučujícím poskytnuta jeho charakteristika.

Závěr

V dnešní době je snaha zavádět informační technologie do všech vyučovacích hodin, což potvrzují i názory respondentů. To v důsledku vede i k čím dál častějšímu uplatňování e-výuky, což lze vidět na naší střední škole. Tento trend s sebou nese i nahrazování praktických ukázek a příkladů za virtuální animace a prezentace. Otázkou pro nás zůstává, zda je to přínos, nebo riziko, že dojde ke ztrátě jednoho fungujícího typu výuky. Podle naší zkušenosti se z tohoto důvodu ztrácí představa žáků o některých zákonitostech reálného světa, protože obtížně přenášejí virtuální představy do praktického života. Myslíme si, že není možné učit předměty, jako jsou například biologie, chemie, fyzika, aniž by žák zažil reálné pokusy nebo viděl reálné „živé“ organizmy, rostliny atd.  Na druhé straně je právě toto přístup, kterým lze předvést experimenty, které by z bezpečnostních či finančních důvodů jinak nebylo možné ve školní laboratoři realizovat a žákům předvést.

Náš názor je takový, že e-learning je na školách určitě přínosem, jak pro žáky, tak pro vyučující a to zejména v konečném důsledku v úspoře času. Na žáky je v tomto případě kladen větší důraz na samostudium, a tudíž na jejich větší zodpovědnost a samostatnost. Pro učitele zavedení této formy výuky ve fázi seznámení se s technikou a ve fázi přípravy na výuku znamená ochotu se učit novým věcem a obětovat tomu spoustu času. Ne každý z vyučujících má dostatečné technické předpoklady. Proto si myslíme, že e-learning bude prozatím využíván pouze doplňkově, v některých fázích procesu výuky a jen některými učiteli.

Literatura 

[1] KOPECKÝ, K. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc : Hanex, 2006. ISBN 80-85783-50-9.

[2] KVĚTOŇ, K. Základy eLearningu 2003. Praha : ČVUT, 2004. 

[3] KVĚTOŇ, Karel. Úloha e-learningu na školách [online]. 2010 [cit. 2011-04-24] Ostrava : Ediční středisko CIT OU, 2005. 21 s. Seminární práce. Ostravská univerzita v Ostravě. Dostupné z WWW: <http://virtualni.osu.cz/e-learning_pro_skoly/Kveton-Uloha_e-learningu_na_skolach.pdf>.

[4] Podpora interaktivní výuky [online]. 2007 [cit. 2011-05-15]. Vzdělání 21. Dostupné z WWW: <http://www.vzdelani21.cz/>.

[5] PLOJHAROVÁ, Lenka. Využívání ICT na základní škole. Brno, 2010. 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/180252/ff_b_a2/Bakalarska_prace_Plojharova.txt>.

[6] HENDL, Jan. Přehled statických metod zpracování dat. Praha : Portál. s. r. o., 2006. 583 s.

[7] E-LEARNING PORTÁL [online]. 2006 [cit. 2011-02-07]. E-učitel. Dostupné z WWW: <http://vsportal.osu.cz/showCategory4794.html?kod=50>.

[8] Studies in the Context of the E-learning Initiative. In Draft Final Report to the EU Commission, DG Education & Culture [online]. European Universities : European Universities, February 2004 [cit. 2011-06-05]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/education/archive/elearning/doc/studies/virtual_annex_g_en.pdf>.

[9] RSS kanál institutumeni.cz [online]. 20-1-2006 [cit. 2011-04-06]. Státní informační a komunikační politika. Dostupné z WWW: <http://www.culturenet.cz/res/data/002/000269.pdf>. 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jiří Straka

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
24. 11. 2011
Jde o zajímavé shrnutí výzkumu, jak jsou na tom učitelé v Českých Budějovicích s využíváním ICT technologií při výuce.

Hodnocení od uživatelů

Bořivoj Brdička
25. 11. 2011, 09:57
Dovolím si připojit poznámku. Představa, že po dovršení vybavenosti technologiemi 1:1 budou žáci ochotně akceptovat představy našich učitelů o doplnění tradiční výuky o pomocné a pouze doplňkové využití e-learningu (tj. tradičních forem výuky převedených do digitalizované podoby) jsou dost nesprávné. Všudypřítomnost technologií vede k jiným novým formám výukových metod, jež učitelé nutně musí zvládnout.
Erika Malikova
25. 11. 2011, 14:15
Líbí se mi forma, jakou byl výzkum zpracován. Výstup je díky tabulkám, grafům a doplňujícím komentářům přehledný. Zajímalo by mě, zda existuje nějaký podobný výzkum z dřívejší doby, který by šel s tímto výzkumem porovnat.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Očekávané výstupy:

Téma článku:

Informační a komunikační technologie