Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Jazykový a matematický antitalent aneb Nulová volba?
Odborný článek

Jazykový a matematický antitalent aneb Nulová volba?

Anotace

Článek obsahuje zkušenosti pedagoga střední odborné školy s přípravou studentů ze společné části maturitní zkoušky z cizího jazyka, konkrétně s přípravou na didaktický test. Velmi zajímavá inspirace pro všechny! Článek je součástí tematického vstupu na Metodickém portálu www.rvp.cz „Nebojte se maturovat jinak!“.

Všichni to asi známe. Na střední odbornou školu nám přicházejí absolventi základních škol s dovednostmi, které „jaksi“ na gymnázium nestačí, ale pro učební obor jsou přece jen tzv. nadprůměrné. Střední školou tito jedinci více méně proplouvají, snažíme se jim předat veškeré poznatky, o nichž jsme my, učitelé, přesvědčeni, že si je mají osvojit. Žák s pochvalami absolvuje odborné praxe, úspěšně si při studiu přivydělává na pozicích, které by po absolvování mohl zastávat, a maturita se blíží. 

Žáka však čeká novinka – společná část maturitní zkoušky – a výběr druhého předmětu. Co ale zvolit? Jazyk? Vždyť sotva rozumí, když vyučující promluví či pustí nějakou nahrávku. Nebo snad matematiku? Ale pro uplatnění v oboru mu stačí umět sčítat a ovládat procenta a vše ostatní v matematice je pro něj „španělská vesnice“. Jakou volbu vlastně má? Může v takovém případě vůbec o volbě hovořit? 

Myslím, že může, ale je třeba, aby se v tomto zlomovém momentě prosadila autorita vyučujících, neboť jen oni jsou schopni žákovi navrhnout schůdnou variantu a nějak mu v jeho tápání pomoci. Pokud jsou číslice a symboly strašákem a žák je jen s velkou námahou dokáže interpretovat, je zbytečné přistupovat na volbu matematiky jen proto, že se v rámci maturity napíše jeden didaktický test a kamarádi si matematiku zvolili. 

Průchozí variantou se v tomto případě při správné motivaci žáka, což je asi nejdůležitější faktor v celém procesu přípravy, stává právě cizí jazyk. Žák sice musí zvládnout tři dílčí části, avšak každá z nich vyžaduje trochu jinou dovednost. A zde se nám, vyučujícím, otevírá prakticky neomezené pole možností, jak s žáky pracovat. 

Pomineme-li v tomto příspěvku ústní část, snad nejproblematičtější oblastí se jeví poslech a čtení s porozuměním. Máme-li navíc žáka dyslektika, nezbývá, než ho naučit strategii výběru textů. V čem spočívá taková strategie? V tom, že žák dokáže spolehlivě vybrat texty, které začne řešit jako první, a nebude se stresovat tím, když něco vynechá, nestihne. Jak ho tuto strategii naučíme? Pomocí různých variant testů, které si sami můžeme z dostupných materiálů nakombinovat, a sledováním, jak žák při řešení jednotlivých typů úloh postupuje a s jakým výsledkem. Zjistíme tak jeho silné i slabé stránky, za silné ho samozřejmě pochválíme. Tam, kde se nezadařilo, provedeme s žákem analýzu, a pokud je úloha tzv. nad jeho síly, naučíme ho, aby ji řešil až v momentě, kdy mu zbude volný čas a vše ostatní má hotovo, že se skutečně svět nezboří, když nějaký úkol nebude mít vyřešen.

A u poslechu? Zvolíme podobnou strategii. Pracujeme s různými typy nahrávek a vždy dopředu sdělíme, na co se má náš žák soustředit. Zde je opět nejdůležitější žáka naučit, že je potřeba porozumět celku, a ne se zarazit při prvním neznámém slovíčku, zatímco nahrávka běží a jemu unikají další možné souvislosti. 

A slovo závěrem? Dilema, co si vybrat, tady sice existuje, ale žák, který ví, čeho chce dosáhnout, je schopen tomu podřídit nejen svůj volný čas, ale mnohdy překonat i sám sebe a příjemně překvapit své okolí. A pokud neví, tak se vynaložená námaha ze strany vyučujících míjí účinkem. Pokud žákovi nevyhovují formy přípravy ve škole, neznamená to automaticky, že u maturity neuspěje. Možností, jak si v dnešní době internetu, masmédií a jazykových škol cizí jazyk osvojit, je nepřeberné množství, jen je třeba chtít a začít s průpravou dříve než o svatém týdnu.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Táňa Rašková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
12. 12. 2011
Článek se zabývá problematikou, která je pro žáky i učitele, kteří se připravují na maturitní zkoušku, která druhým rokem probíhá podle jednotného scénáře, velmi aktuální a zajímavá. Text dává tipy, jak řešit úkoly pro čtení a poslech s porozuměním při didaktickém testu.

Hodnocení od uživatelů

Miroslav Melichar
3. 1. 2012, 23:08
Článek (jistě nechtěně) naznačuje, že přes státní maturitu lze provést i žáky, kteří maturovat vůbec nemají zkoušet (viz: "Vždyť ani nerozumí, když vyučující promluví"). Byly snad dosavadní - nestátní maturity - na těchto školách opravdu podvodem, jak je nám leckdy jasně sdělováno o všech dosavadních maturitách na všech SŠ? Na jakém typu SOŠ jsou vychováváni ryze prakticky orientovaní žáci, kteří nezvládají základy cizího jazyka ani matematiky? Lehčí varianta státní maturity z matematiky prý zahrnuje vlastně učivo ZŠ - na technicky orientovaných SOŠ by pak její zvládnutí mělo být bez potíží. Závěr článku ovšem vyznívá, že je třeba, aby se žáci (najednou) začali učit a překonali sami sebe. To je něco jiného. Ale nebylo tohle snad třeba již dříve u původních školních maturit? A není snad novinklou to, že by z cizího jazyka měli v budoucích letech maturovat všichni maturanti bez možnostzi se tomu vyhnout? Pak ovšem vyzní článek jinak.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Komunikativní kompetence
  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Kompetence k řešení problémů

Spec. vzdělávací potřeby:

dyslexie

Téma článku:

Maturita