Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání > Profilová část maturitní zkoušky

Ikona teoreticky

Profilová část maturitní zkoušky

Ikona odbornost
Autor: Věra Zezuláková
Anotace: Příspěvek popisuje vývoj profilové části maturitní zkoušky v oboru 65-42-M/01 Hotelnictví na střední odborné škole. Popisuje změny, kterými tato zkouška na konkrétní škole prošla.
Obor příspěvku:65-42-M/01 Hotelnictví
Klíčová slova: hotelnictví, profilová část maturitní zkoušky

Vývoj profilové části maturitní zkoušky na naší škole Střední škola hotelová a služeb Kroměříž

(obor 65-42-M/01 Hotelnictví, dříve 65-42-M004 hotelnictví a turismus)

Podle platné legislativy (Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon a Vyhláška. č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů a příslušné RVP) se profilová část maturitní zkoušky skládá ze 3 povinných zkoušek. Před zavedením ŠVP se skládala na naší škole maturitní zkouška z českého jazyka a literatury, cizího jazyka nebo matematiky, ekonomiky, gastronomie nebo cestovního ruchu a z vypracování maturitní práce a její obhajoby před maturitní komisí. I po zavedení ŠVP Hotelnictví a cestovní ruch jsme zůstali u obsahového složení odborných zkoušek – znamená to, že ekonomika, gastronomie nebo cestovního ruch a maturitní práce byly nadále povinnými zkouškami, ale vzhledem k měnícím se podmínkám jsme postupně měnili obsah a formu těchto zkoušek.

Profilová zkouška je zaměřena na ověření odborných znalostí a zaměřuje se vedle ověření odborných znalostí daných RVP i na specifika školy podle příslušného RVP. V rámci nejen profilové zkoušky, ale celé maturity směřujeme k tomu, aby žáci byli schopni propojit znalosti z jednotlivých předmětů, což se nejvíce projevuje při vypracování maturitní práce, kdy je potřeba skloubit odbornost, účetnictví, korespondenci, znalosti ICT a další.

Na naší škole zahrnovala zkouška z ekonomiky vždy i související předměty (účetnictví, management, ...). Výjimkou byl letošní rok, kdy jsme ověřovali v rámci projektu Kurikulum S  jednotný obsah a zadání ústní části profilových zkoušek na školách se stejným RVP (viz níže).

V rámci gastronomických předmětů a předmětů cestovního ruchu museli žáci vždy obsáhnout látku z obou těchto oblastí, z toho vždy jedna zkouška byla ústní, druhá formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před maturitní komisí. Pokud např. žák vypracovával maturitní práci  z gastronomie, konal ústní zkoušku z cestovního ruchu a opačně. Obsahem ústní zkoušky z gastronomie byly předměty, které se vyučovaly od 1. do 4. ročníku (např. potraviny a výživa, hygiena, technika obsluhy a služeb, gastronomické technologie, …), hlavní těžiště výuky spočívalo v 1. a 2. ročníku. Obsahem ústní zkoušky z cestovního ruchu byly předměty, které se vyučovaly především ve 3. a 4. ročníku (např. cestovní ruch, management cestovního ruchu, lázeňství, průvodcovství, zeměpis, …). Předmět hotelnictví se přesouval vždy do jedné  z oblastí, podle formy zkoušek v daném roce.

Vzhledem k tomu, že jsme škola, která měla vždy k dispozici společenské prostory (v současnosti jsou to jeden velký společenský sál a 3 jídelny, které také slouží jako prostory pro společenské akce), možnost ubytování a rozsáhlou doplňkovou činnost, probíhají u nás téměř nepřetržitě semináře, plesy, rodinné oslavy a další podobné akce. Proto se všechny maturitní práce z gastronomie konají opravdu prakticky. Znamená to, že žáci pod vedením garanta zajišťují celou akci.

Žáci si zadání maturitní práce losují již v květnu ve 3. ročníku, protože některé akce, které zajišťují, probíhají již na začátku školního roku. Vlastní práce (první konzultace s garantem) začíná zhruba 3 týdny až 3 měsíce před vlastní akcí (velmi záleží na rozsahu akce, jiná je potřeba u rodinné oslavy a jiná např. u školního plesu). Časová náročnost je u každé akce individuální, na akcích se podílí 2–5 žáků. Po ukončení vlastní práce mají žáci 6 týdnů na odevzdání kompletně zpracovaného materiálu. V rámci jednání se zadavatelem přebírají objednávku, navrhují a sestavují menu, připravují předběžnou kalkulaci, upřesňují s objednavatelem menu i další detaily (barvu, květiny, ...). V rámci vlastní organizace vypracovávají pracovní příkaz, zajišťují žádosti na kuchyň, ubytování, spotřební materiál, úklid, pronájem, dopravu, zajišťují žáky na obsluhu. Po ukončení akce provádějí její vyúčtování. Celou akci zpracovávají písemně a obhajují ji před maturitní komisí. Práci hodnotí vždy garant, který se v prvních letech konání těchto maturit na samotné akci osobně neúčastnil (nebyl to pracovník doplňkové činnosti), pouze vše konzultoval s pracovníky, kteří měli žáky na starosti.

Tuto variantu jsme přehodnotili jako nevhodnou a nyní je již několik let garantem pedagogický pracovník, který má celou akci na starosti v rámci doplňkové činnosti. Dále je práce hodnocena po stránce účetní a formální, od letošního roku přibylo i hodnocení za vlastní obhajobu.

Naproti tomu zkouška formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před maturitní komisí z cestovního ruchu byla delší dobu zpracovávána pouze teoreticky. Žáci dostali fiktivní zájezd, vypracovávali předběžnou kalkulaci, dále vytvářeli baedecker a v rámci vlastního zájezdu zpracovávali excerpční lístky, psychologickou a chronologickou přípravu. Součástí práce bylo  i vyúčtování – opět fiktivní.

Vzhledem k tomu, že práce byly nesrovnatelné, co se týče náročnosti i času potřebného k vypracování práce (časová náročnost této práce nebyla příliš vysoká) s gastronomickými pracemi, a vzhledem k tomu, že se jednalo o vyhledávání informací a teoretické zpracování a záleželo na „zdatnosti“ a spolupráci 2 žáků, kteří práci zpracovávali, chtěli jsme i tyto práce vykonávat reálně.

Jediným legislativně správným řešením bylo založení cestovní kanceláře v rámci doplňkové činnosti. Tato cestovní kancelář slouží výhradně pro účely praktické maturity, jejím cílem není zisk, ale pokrytí nákladů na pojištění. Žáci tedy mohou zajišťovat reálné zájezdy. Podmínkou realizace zájezdu bylo vždy zajištění minimálně dvou služeb (doprava, ubytování, stravování). Žáci si musí sami zajistit klientelu, zpracovat objednávku, vypracovat předběžnou kalkulaci, dojednat s objednavatelem detaily, vypracovat baedecker, excerpční lístky, psychologickou a chronologickou přípravu a po ukončení zájezdu provést vyúčtování.

I pro reálnou práci z cestovního ruchu si žáci zadání maturitní práce losují již v květnu ve 3. ročníku, protože pro zájezdy jsou  nejvhodnější z hlediska počasí září a říjen a žáci mohou na svém zájezdu začít pracovat ještě na konci 3. ročníku (návrh programu, zajištění klientů, baedecker, …). Vlastní práce (první konzultace s garantem) může začít již po vylosování tématu, kdy si upřesní s garantem základní body. Vlastní zájezdy se konají od září do zhruba konce února, většina je ale uskutečněna do konce listopadu. Časová náročnost je u každého zájezdu individuální (záleží na zajištění klientů, na jejich požadavcích apod.). Na zájezdech  se podílí většinou 2 žáci. Po ukončení vlastního zájezdu mají žáci 6 týdnů na odevzdání kompletně zpracovaného materiálu. Vlastní provedení zájezdu hodnotí vždy garant, práci dále hodnotí vyučující cestovního ruchu (baedecker), účetnictví a je hodnocena i formální úprava.

V  letošním roce jsme hodnotili i vlastní obhajobu, která měla váhu 20 %. Zde se ukázalo, jak aktivně se žák na celé práci (nejen na vlastním zájezdu, ale i na vyúčtování a zpracování) podílel. Toto se dá samozřejmě vysledovat již během konzultací a vlastní akce, ale doposud se to zohledňovalo obecně v rámci hodnocení garanta.

Od příštího roku jsme se  rozhodli z finančních důvodů zrušit reálné vypracování maturitní práce z cestovního ruchu. Tato zkouška je pro nás finančně náročná obzvlášť při cestách do zahraničí, kdy je proplácen cestovní příkaz, a i po stránce organizační, kdy je zajišťována pouze dvěma vyučujícími, kteří vyučují především maturitní předměty a při účasti na zájezdech jim tyto hodiny chybí (často se jedná o jednohodinové předměty). Protože tuto reálnou formu zkoušky neradi opouštíme, budeme hledat v budoucnosti jiný způsob, jak zajistit její realizaci.

Po zapojení školy do projektu Kurikulum S probíhala v letošním roce ústní část profilové zkoušky v rámci ověřování odlišným způsobem. Cílem projektu Kurikulum S bylo vytvořit standardní obsah a zadání ústní formy profilových maturitních zkoušek na školách se stejným RVP. Do projektu bylo zapojeno několik škol, které se dohodly na společných tematických okruzích. Ty zahrnovaly ekonomické předměty, předměty cestovního ruchu, hotelnictví a gastronomie. Celkem bylo vytvořeno 30 tematických okruhů, které každá škola dále rozpracovala do vlastních zkušebních témat a v rámci maturitních zkoušek ve šk. roce 2010/11 ověřovala.

Samotný obsah společného zadání témat pro nás neobsahoval nic, co bychom v našich maturitních okruzích a otázkách neměli, nevyhovovalo nám, že pokud jsme chtěli zachovat náš výše popsaný systém, zařadili jsme všechna ověřovaná témata do jedné zkoušky. Byly zde otázky z ekonomiky (celkem 20) a dále byly kombinovány buď s otázkami z cestovního ruchu (4) nebo z gastronomie (6) – vždy z toho předmětu, ze kterého vykonával žák praktickou zkoušku. Tento systém se příliš neosvědčil z organizačního hlediska, protože to znamenalo, že museli být připraveni po dobu zkoušení vždy vyučující obou předmětů. Jelikož jsme pilotní školou projektu Kurikulum S, pokusíme se společně s dalšími školami nalézt optimální řešení, abychom mohli zohlednit naše dosavadní zkušenosti.

A co nám na naší profilové zkoušce nevyhovuje? Je to povinnost stanovovat oponenta maturitní práce. Práce je hodnocena několika odbornými učiteli, jejichž hodnocení má různou váhu a garant (vedoucí práce) navrhuje po vyhodnocení výslednou známku podle jejich hodnocení. Protože nemáme na škole vyučujícího, který by byl odborníkem ve všech oblastech hodnocení a mohl by vypracovat kvalitní oponentský posudek, řešíme to tak, že si garanti dělají oponenturu navzájem. Kromě toho, že psaní oponentských posudků časově zatěžuje tytéž vyučující, kteří píší posudky vedoucích prací, nejsme přesvědčeni o jejich potřebnosti. Tyto posudky mají význam na vysokých školách, které mají finanční prostředky na zaplacení vedoucích i oponentů, oponenti jsou navíc často  odborníci z praxe, kteří na školách ani nemusí vyučovat.

A co vidíme jako pozitivum? Určitě to, že žáci mají možnost zkusit si vše v reálných podmínkách, které se někdy liší od toho, co se v teorii naučili. Teoretická zkouška nikdy nepřipraví na nečekané události, na různou strukturu a jednání klientů, na problémy při jednání se zadavateli a dodavateli a na řadu dalších okolností, se kterými se musí v reálném životě počítat.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 17. 10. 2011
Zobrazeno: 2826krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2.6667

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ZEZULÁKOVÁ, Věra . Profilová část maturitní zkoušky. Metodický portál: Články [online]. 17. 10. 2011, [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/O/13419/PROFILOVA-CAST-MATURITNI-ZKOUSKY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 17. 10. 2011 15:29
Článek se věnuje ověřování profilové maturitní zkoušky z oboru hotelnictví a seznamuje čtenáře se zkušenostmi konkrétní školy.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.