Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Spolupráce odborných škol se sociálními partnery je nezbytná
Odborný článek

Spolupráce odborných škol se sociálními partnery je nezbytná

30. 3. 2011 Odborné vzdělávání
Autor
Lucie Šnajdrová

Anotace

Článek prezentuje výsledky šetření na téma spolupráce škol se sociálními partnery, které proběhlo v roce 2010 v rámci projektu Kurikulum S, a výstupy z konference Sociální partnerství odborných škol, na které zástupci odborných škol, zaměstnavatelů a dalších institucí představili formy své spolupráce.

Potvrzují to jak výsledky šetření na vybraných odborných školách týkající se sociálního partnerství, tak zástupci odborných škol a s nimi spolupracujících firem a organizací, kteří se zúčastnili konference na toto téma. Spolupráce škol se sociálními partnery – zaměstnavateli, s úřady práce, zřizovateli škol, profesními organizacemi, rodiči i žáky sice celkově vzrůstá, rezervy ale stále jsou. A to jak na straně zaměstnavatelů, kteří o spolupráci se školami často zájem nemají, tak na straně některých škol. „Ty by se neměly nechat odradit prvním odmítnutím a dlouhodobě a vytrvale budovat sítě svých spolupracovníků,“ říká doc. Pavel Petrovič, který se na problematiku sociálního partnerství odborných škol specializuje.

Na téma sociální partnerství odborných škol se konala začátkem března v rámci projektu Kurikulum S v Brně konference, kde zástupci odborných škol a sociálních partnerů představili své vazby s okolím a formy partnerství. Formy jsou různé – od praxí žáků a studentů v podnicích, přes exkurze ve firmách, vzdělávání pedagogických pracovníků, soutěže, odborné kurzy a workshopy až po zahraniční stáže žáků.

„Bez vazeb a bez spolupráce by škola mohla pracovat pouze sebestředně a izolovaně, což by v žádném případě neprospívalo škole samotné ani jejím pracovníkům ani jejím žákům,“ řekl na konferenci ředitel Střední školy stavební Jihlava PhDr. Pavel Toman. Firmy musí mít podle Tomana možnost vyjádřit se k obsahu, ale třeba i k organizaci výuky ve škole. „Právě firmy a jejich aktuální i budoucí potřeby jsou tím správným palivem pro chod odborného výcviku a praxe,“ doplnil zástupce ředitele SOU elektrotechnického Plzeň Bohumír Sobotka.

Spolupráce při tvorbě ŠVP

„Sociální partneři mají nezastupitelný význam zejména při tvorbě a realizaci vzdělávacích programů partnerských škol,“ vysvětluje P. Petrovič. „V rámci dané spolupráce mají možnost přímo uplatňovat své požadavky i požadavky trhu práce při formulaci cílů a obsahu vzdělávání v jednotlivých oborech.“ Určité rezervy v kurikulární oblasti existují při zapojování odborníků z praxe do tvorby učebních osnov vybraných vyučovacích předmětů. „Tvorba školních vzdělávacích programů je vhodnou příležitostí pro prohloubení spolupráce, pro hledání nových partnerů a forem spolupráce,“ tvrdí Pavel Petrovič. „Šetření na téma sociální partnerství odborných škol realizované v rámci projektu Kurikulum S však ukázalo, že pouze třetina škol ji využila k rozšíření spolupráce o nové partnery nebo formy.“

Tvorbu školního vzdělávacího programu k navázání partnerství využilo například Střední odborné učiliště Domažlice. Před dvěma lety tvořilo spolu s dalšími školní vzdělávací program strojního mechanika, jehož rámcový vzdělávací program nejlépe vystihoval potřeby firmy Gerresheimer. Firma chtěla touto cestou získat kvalifikované pracovníky pro obsluhu lisů pro vstřikování plastů. Škola uzavřela s firmou smlouvu o partnerství, firma pořádá pro žáky exkurze, besedy a nedávno otevřela školicí středisko pro praktickou výuku.

Záleží na oboru a tradici školy

Vedení škol většinou navazuje na dosavadní vztahy s podniky v regionu a nová partnerství uzavírá především s firmami, které zaměstnávají jejich absolventy a se kterými má pozitivní zkušenosti z průběhu praxí žáků. Míra úspěšnosti škol v navazování, udržování a rozvíjení kontaktů s okolím se liší podle výsledků šetření zejména podle oboru. Největší rozvoj spolupráce uvádějí ve výzkumu školy vyučující technických nebo zemědělských oborů, zatímco v oborech ekonomických a službových k výraznějším posunům nedochází. Důvod je ten, že zaměstnavatelé v oborech s limitovaným počtem absolventů mají zájem o spolupráci a snaží se své potenciální budoucí pracovníky nějakým způsobem získat již během jejich studia.

V lepší situaci při navazování kontaktů se nacházejí i školy s dlouholetou tradicí, které mají v praxi již mnoho absolventů majících ke škole určitý vztah. Mohou se přímo podílet na vzniku sociálního partnerství, například pomoci se zajištěním praxí. Takovou výhodu nemají nové školy. Z šetření nicméně vyplývá, že i školy, které vzdělávají v oborech, které nejsou pro zaměstnavatele příliš atraktivní, nebo školy novější bez dlouhodobější tradice mohou navázat a udržet vhodnou formu sociálního partnerství.

Střední odborné škole podnikatelské v Trutnově, která byla zahrnuta do kvantitativní části šetření, se například podařilo navázat nadstandardní formu spolupráce hned s několika partnery. Škola formou exkurzí a praxí žáků spolupracuje s úřadem práce, finančním a městských úřadem, pojišťovnami a okresním soudem v Trutnově a také s rekvalifikačním centrem Most k životu. Se žáky závěrečného ročníku realizuje centrum fiktivní přijímací pohovor do fiktivní firmy, které žákům ukážou, co je při pohovoru při žádosti o zaměstnání může čekat.

Oboustranně výhodná spolupráce

Úspěch sociálního partnerství školy a dalších subjektů je dosažitelný jen při vzájemné spolupráci všech participujících subjektů, které jsou propojeny společným zájmem. Pro snazší navázání partnerství by každá škola měla ze sebe udělat zajímavého partnera, který může ostatním nabídnout něco, co nemají a co by mohli využít. Může jít například o žáky jako pracovní sílu, prostory k výuce nebo příležitost pro prezentaci firmy. Důležité je s partnery neustále komunikovat, a pokud možno reagovat na jejich požadavky, aby spolupráce byla prospěšná nejen pro školu, ale i pro ostatní partnery. Z šetření na odborných školách vyplynuly tyto možnosti spolupráce škol a sociálních partnerů:

  1. Pronajmutí prostor pro umístění strojů a dalších zařízení
  2. Nabídnutí možnosti prezentace firem
  3. Výpomoc firmám
  4. Využití sítě absolventů
  5. Praxe přímo ve školách
  6. Využití institucí veřejného sektoru
  7. Zapojení do regionálních a odborných sdružení
  8. Využití potenciálu vysokých škol

Kulaté stoly o sociálním partnerství v regionech

„Na konferenci navážou kulaté stoly v regionálních konzultačních centrech, jejichž cílem je seznámit školy s výsledky šetření, a zejména posílit kontakty a sdílení zkušeností  škol a sociálních partnerů přímo v regionech,“ vysvětluje hlavní manažerka projektu Kurikulum S Ing. Taťána Vencovská. „Právě zohlednění regionálních aspektů považujeme za nejvíce potřebné a zde mohou centra poskytnout školám účinnou pomoc.“

První kulatý stůl uspořádalo v únoru regionální konzultační centrum kraje Vysočina (Vysočina Education). Závěry, které vzešly z akce, popsal zástupce centra Roman Křivánek: „Přítomní zástupci se shodli na tom, že firmy se příliš nepodílely na tvorbě ŠVP a že české firmy obecně nejeví v porovnání se zahraničními příliš velký zájem o spolupráci se školami. Z debaty vzešlo mimo jiné doporučení mít ve škole specializovaného pracovníka pro spolupráci s firmami.“ Podle účastníků také chybí podpora v legislativě, na jejíž přípravě je nutná účast odborníků z praxe na vzdělávání. Zástupci škol by rovněž uvítali podporu ministerstva školství v technickém vzdělávání.

Aktuální program akcí pořádaných konzultačními centry včetně kulatých stolů je k dispozici na webu projektu.

Více informací o výsledcích šetření najdete v publikaci Odborné školy a jejich sociální partneři, kterou vydal Národní ústav odborného vzdělávání v únoru 2011. Publikace vychází z šetření provedeného v rámci projektu Kurikulum S na vybraných středních školách v druhé polovině roku 2010. Šetření mapující sítě sociálních partnerů odborných škol se skládá z kvantitativní a kvalitativní části. Kvantitativní část výzkumu byla provedena formou dotazníkového šetření na více než 460 středních odborných školách a mapovala současnou situaci spolupráce škol a sociálních partnerů především při tvorbě ŠVP. Kvalitativní část šetření popisuje podrobně situaci pěti vybraných odborných škol formou případových studií a zaměřuje se na vztah škol a sociálních partnerů v průběhu vzdělávání.

Konference Sociální partnerství odborných škol pořádaná MŠMT spolu s Národním ústavem odborného vzdělávání v rámci projektu Kurikulum S se konala 1. března v Brně. Z konference bude vydán sborník příspěvků, prezentace přednesených příspěvků jsou na webu projektu.

Projekt Kurikulum S – Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání je tříletý národní projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Jedna z hlavních aktivit projektu se věnuje rozvoji sociálního partnerství v odborném vzdělávání.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích: