Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Neformální vzdělávání > Pedagog > Zvířátka pro všechny

Ikona prakticky

Zvířátka pro všechny

Ikona inspirace
Autor: Danuše Netolická
Anotace: Zvířátka pro všechny - vzdělávací program, který osloví snad každého. Ing. Mgr. Bc. Jiřina Čížková, volnočasová pedagožka Domu dětí a mládeže Liberec, je realizátorkou a zároveň vedoucí pilotáže projektu v rámci průřezového tématu Inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Do projektu je zapojena dále Simona Hajduková, vedoucí ZOO chovatelského kroužku Domu dětí a mládeže Větrník, a Kateřina Lochovská – odborný referent, chovatelka a ošetřovatelka v ZOO Liberec.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Neformální vzdělávání » Personální a sociální kompetence » přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.
  2. Neformální vzdělávání » Občanské kompetence a kulturní povědomí » dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;
Očekávaný výstup:

Příspěvek nemá přiřazen žádný očekávaný výstup.

Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: NIDM, Klíče pro život, inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Zajímavý vzdělávací program probíhá v rámci čtyř dvouhodinových setkání ve školní družině ZŠ a MŠ pro sluchově postižené v Liberci. V rámci programu vzájemně spolupracují děti sluchově postižené a děti z majoritní populace. Dochází k pravidelnému setkávání a vzájemné komunikaci a k překonávání jazykových bariér. Slyšící děti se snaží pochopit a naučit znakovou řeč, v průběhu programu vznikají mezi dětmi přátelské a kamarádské vztahy. Ty se sluchovým postižením si uvědomují, že i přes zdravotní handicap je možné žít kvalitní život, a naopak zdravé dětí se naučí více si uvědomovat spolužití s dětmi s postižením.

 Představte si, že před vámi stojí dvacet dětí: deset z majoritní skupiny a deset sluchově postižených, z nichž čtyři jsou hluchoněmé a dvě děti mají navíc snížený intelekt. Pošťuchují se a čekají na vedoucí kroužku. Děti sluchově postižené jsou téměř k nerozeznání od zdravých. Přesně ve 13.30 hod. se otevírají dveře a přichází vedoucí kroužku, která děti vítá a seznamuje je s dnešním programem.

Děti se rozdělují do dvou smíšených skupin. První skupina pracuje jako celek. Děti odcházejí do místnosti, která je prostorná, čistá a jsou zde klece s domácími mazlíčky (krysa, plšík…) i terária (chameleón, agama…). V místnosti je umyvadlo, kde se děti mohou průběžně umýt. Bezpečnost dětí zajišťují přítomní vedoucí. Děti si povídají o zvířecích stopách a vybírají si silikonovou formu stopy zvířete, ve které je uchován její otisk. Tuto stopu si pak samy odlévají do sádry. Dozvídají se také řadu zajímavostí o životě těchto zvířat. Vše je překládáno přítomným pedagogem do znakové řeči. Děti si pomáhají a posunky se docela dobře domlouvají - vše zcela samozřejmě. Nikdo tady děti nevnímá jako ty zdravé a ty s handicapem. Děti odbíhají během práce k občerstvení, průběžně po sobě uklízejí a dovídají se další a další podrobnosti o stopách zvířat i jejich životě.

Druhá skupina jde do školní zahrady, kde se ještě děti rozdělí do dvou menších smíšených skupin po pěti a začínají nosit materiály na výrobu fantazijního zvířete. Volně tak navazují na práci započatou při minulém setkání, kdy děti pracovaly jako vědecké týmy a dle probraného názvosloví o zvířatech volně sestavovaly svoupředstavu o nově objeveném živočišném druhu. Při dnešní výtvarné aktivitě jde o zhmotnění představ, spolupráci a domluvu ve skupině. Pan učitel pomáhá a tlumočí do znakové řeči, děti aktivně spolupracují a vytváří dle vlastních představ společné dílo, které ještě dotváří a zdůrazňují použitím netradičního materiálu, kterým je sádrový obvaz. Svůj výtvor pak představí všem návštěvníků naší „mini ZOO“.

Po úklidu pracoviště následuje krátká hra – běhací pexeso. Každé družstvo soutěží ve sběru deseti párů pexesa zvířat. Páry jsou rozděleny ve dvou kruzích pro každý tým. Z prvního kruhu, vzdáleném od dětí zhruba deseti metrů, si berou libovolné zvíře a v druhém kruhu, vzdáleném přibližně dvanáct metrů od dětí, hledají shodnou dvojici - kartičky jsou otočeny obrázkem dolů. Po úspěšném nalezení dvojice se vracejí k družstvu a vybíhá další z týmu. Vítězí družstvo, které nasbírá jako první deset párů pexesa a dostane odměnou kartičku zvířátka, které si děti připichují ke svým jménům na nástěnku. Všichni spolupracují a jsou zabraní do své činnosti. Je pěkné vidět, jak se všem práce i komunikace daří.

Ve 14:40 hod. dochází k výměně skupin. Děti hodnotí výtvory svých kamarádů a začínají opět pracovat. Je tu příjemná, milá atmosféra. Děti mají důvěru ve své vedoucí a ti zvládají přípravu i průběh setkání na jedničku. Zajímavé bylo použití metody sebereflexe při odlévání stop, radost z hotového výtvoru, příjemný pocit mít doma odlitek stopy „tygra“, kterého mám za své oblíbené zvíře. Při tvorbě zvířete z přírodních materiálů musely děti překonat ostych sdělit ostatním svou představu, která je pak třeba jen částečně uznána a zrealizována. Při běhací hře to byla radost z pohybu, příjemný pocit z nalezení stejné dvojice, který je prima ve třech letech jako v deseti a  - přiznejme si - i kdykoliv v dospělosti.

Z dalších metod bych vyzdvihla výtvarné tvoření tj. odlévaní stop (práce dle daného pracovního postupu), fantazijní zvíře z přírodnin (práce ve skupině dle fantazie vlastní i těch ostatních), brainstorming – zhmotnění představ jednotlivců při výtvarné realizaci společného díla - zvířete z přírodních materiálů ze zahrady. A samozřejmě vysvětlování a spolupráce založená na vzájemné komunikaci.

Vzdělávací program si kladl za cíl integraci sluchově postižených dětí do běžných aktivit školní družiny. Podpořil spolupráci dětí sluchově postižených s intaktní skupinou dětí. Učí se vzájemně spolupracovat, tolerovat a pomáhat si. Program pomáhá dětem sluchově postiženým uvědomit si vlastní kvalitu a možnost dosažení stejných cílů, jako mají zdravé děti. Dává dětem možnost smysluplného trávení volného času. Také rozšiřuje přehled dětí o chovatelných druzích domácích zvířat, podmínky jejich chovu - čím se živí, jak se zvířaty zacházet a jaké hygienické podmínky se musí dodržovat. Děti dokáží samostatně pracovat a navzájem si pomáhat a podporovat se. Formulují a vyjadřují své myšlenky, názory, učí se hledat vhodné řešení při tvorbě, uplatňují představivost a výtvarné myšlení.

Jedná se o kvalitní vzdělávací program, který si zasluhuje naši pozornost a je příkladem dobré praxe i pro ostatní zařízení, která se chtějí věnovat inkluzi a integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do zájmového vzdělávání a podpořit tak talent dětí a kvalitní trávení jejich volného času. V neposlední řadě jde také o praktickou přípravu na život s majoritní populací.

Mgr. Danuše Netolická

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 28. 05. 2012
Zobrazeno: 5356krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
NETOLICKÁ, Danuše. Zvířátka pro všechny. Metodický portál: Články [online]. 28. 05. 2012, [cit. 2019-05-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/NU/16065/ZVIRATKA-PRO-VSECHNY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.