Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > I. a II. etapa Studia pedagogiky očima lektorů
Odborný článek

I. a II. etapa Studia pedagogiky očima lektorů

18. 4. 2014 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Barbora Polívková

Anotace

Hodnocení I. a II. etapy Studia pedagogiky volného času v projektu K2

Po ukončení I. a II. etapy Studia pedagogiky volného času v rámci projektu K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání byli lektoři a organizátoři kurzů požádáni o shrnující hodnocení jejich průběhu.Hlavními otázkami, o které se toto hodnocení opíralo, byly:

1. Jaká byla nejvíce diskutovaná témata v průběhu prezenčního kurzu SPVČ?
2. Co bych v dalším kurzu udělal/a jinak?
3. Co se rozhodně osvědčilo?

A jak to dopadlo? V následujícím článku srovnáme výstupy z hodnocení průběhu studia SPVČ ze strany lektorů a organizátorů z I. a II. etapy.

 I. etapaII. etapa
Nejvíce diskutovaná témata

 

  • stanovování cílů a jejich správná formulace,

  • stanovování kompetencí,

  • výměna zkušeností z vedení zájmových útvarů,

  • závěrečné testy, závěrečné práce,

  • vývojová psychologie a práce s jednotlivými skupinami,

  • šikana,

  • právní normy,

  • bezpečnost při zájmovém vzdělávání

  • školská legislativa a její nedostatečná znalost,

  • zpracování pedagogické lekce,

  • závěrečné práce a závěrečný test,

  • práce s náctiletými jako specifickou cílovou skupinou, řešení konfliktů,

  • rizika při práci pedagoga volného času,

  • sebepoznávací aktivity, sebereflexe a sebehodnocení,

  • práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami,

  • vnější motivace,

  • šikana, kyberšikana.

Shodná témata v obou etapách: šikana, bezpečnost při zájmovém vzdělávání, závěrečná práce a závěrečný test, zpracování pedagogické lekce, včetně stanovení cílů, práce se skupinami v různých fázích vývoje s ohledem na práci s „náctiletými“.

Tato shodná témata zřejmě svědčí o tom, že primárně je pro účastníky studia nutné zorientovat se ve studiu, v jeho vymezení a v jeho tématech. Stanovování pedagogických cílů patří mezi důležité pedagogické činnosti a zabývat se touto činností více je pro účastníky jen přínosem. Přirozeně pak následuje potřeba vymezit si rizika, která mohu pedagogickou činnosti provázet. Mezi jedno z největších a velmi těžko řešitelných rizik patří právě šikana, v dnešní době i kyberšikana.
Zajímavé je, že zatímco v první etapě se diskutovaná témata týkala především studia a jeho organizace, ve II. etapě už účastníci studia diskutovali i o tématech zabývajících se osobnostním rozvojem – sebepoznáním, sebereflexí a sebehodnocením. Nechybělo tu ani téma „vnější motivace“.

 I. etapaII. etapa
Co bych v příštím kurzu udělal/a jinak?
  • rozhodně se budu se studenty více věnovat tvorbě jejich závěrečné práce;

  • rozdělit účastníky do více skupin a mít na jednotlivce více času;

  • udělat první schůzku před studiem – seznámení s LMS a VM;

  • lépe volit termín studia

  • rozesílání informací průběžně, už před setkáním, pravidelně upozorňovat účastníky na termín splnění úkolů;

  • hry, střídání individuální a skupinové práce, reflexe, změna prostředí, nastavení pravidel, názornost výuky, kazuistiky;

  • převádění teoretických znalostí do praxe,

  • důkladná příprava;

  • zpracované metodické listy;

  • předávání zkušeností;

  • cvičný test.

Z uvedené tabulky lze vyčíst, že zatímco v I. etapě SPVČ lektoři a organizátoři kurzů vnímali jako svou rezervu převážně samotnou organizaci kurzu, ve II. etapě už lektoři a organizátoři kurzu ve své reflexi řešili i jiná témata, např. formy a metody výuky, způsob, jak co nejefektivněji předat zkušenosti apod. Toto jsou úvahy tím nejlepším směrem a svědčí o tom, že SPVČ nabízí víc, než jen rychlé získání certifikátu.

 I. etapaII. etapa
Co se rozhodně osvědčilo?
  • vysvětlovat teorii na základě předešlé praktické ukázky,
  • udělat se studenty průběžný test,
  • stmelil se kolektiv DDM, vznikla velmi neformální atmosféra, prostředí, které je možné využít ku prospěchu DDM
  • studijní materiály jsou zdařile zpracovány,
  • vysvětlit význam a postup zpracování závěrečné práce,
  • zadat včas téma závěrečné práce,
  • známý kolektiv studentů a neformální prostředí,
  • výměny zkušeností jednotlivých studentů,
  • práce s menšími skupinkami a individuální konzultace,
  • počítačová učebna,
  • střídat teorii a herní aktivity.
  • rozesílání informací průběžně, už před setkáním, pravidelně upozorňovat účastníky na termín splnění úkolů,
  • hry, střídání individuální a skupinové práce, reflexe, změna prostředí, nastavení pravidel, názornost výuky, kazuistiky,
  • převádění teoretických znalostí do praxe,
  • důkladná příprava,
  • zpracované metodické listy,
  • předávání zkušeností,
  • cvičný test.

Z tabulky je patrné, že palec zvednutý nahoru patří garantům SPVČ za dobře zpracované materiály/metodické listy. Dále se osvědčilo vyzkoušet si „ostrý test“ nanečisto. I to lze přičíst k dobru organizaci a výstavbě celého studia SPVČ. V tabulce se dočítáme také o tom, jak je důležité zvládnout formální organizaci kurzu. Naplánovat si vše důkladně předem, obeslat studenty s vysvětlujícím mailem, práce s menšími skupinkami, dodržovat termíny a zadávat je včas a v neposlední řadě i nabídka individuálních konzultací. V hodnocení toho, co se osvědčilo, také zaznívá potřeba střídat teorii s praxí, měnit činnosti a používat něco, co by studium ozvláštnilo. Tento fakt by mohl být motivující pro všechny studenty, kteří uvažují o absolvování SPVČ, neboť lektoři a organizátoři kurzů jsou etapu od etapy zkušenější a mohou nabídnout v poměrně krátkém čase velice přínosný, ale i příjemný vhled do pedagogických a psychologických tajů.

Bára Polívková, garantka Studia pedagogiky volného času

 


Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Barbora Polívková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.