Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Francouzský jazyk je jako hudba
Odborný článek

Francouzský jazyk je jako hudba

30. 8. 2012 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Svatava Šimková

Anotace

Dnes budeme mluvit o jazyku, který není tak úplně jednoduchý, má ale narozdíl třeba od angličtiny jednu významnou přednost. 

Pro matematika je dobře srozumitelným jazykem angličtina, která se výborně hodí i k programování. Francouzština, ta má v sobě hloubku a tajemství. Přitom ji nemusíte ani znát, francouzštinu stačí jenom poslouchat jako hudbu, aby tuto skutečnost člověk pochopil. Jak řekl kdosi moudrý, francouzština se hodí daleko víc než k programování k tomu, abyste někomu vyznali lásku.

Francouzština, to je nádherný a zpěvný jazyk básníků slova, jakými byli třeba Francois Villon, Victor Hugo nebo Arthur Rimbaud, ale také básníků štětců a barev. Jména Paul Gauguin, Claude Monet nebo Auguste Renoir zná snad každý. A kdo by si nevzpomněl na francouzský šanson – na Edith Piaf či Gilberta Becauda. Mohli bychom zde také vyjmenovat celou plejádu francouzských filmových herců, kteří se v šedesátých letech stali miláčky českého diváka. A nesmíme zapomenout na fantastické příběhy, které napsal Jules Verne a pro filmové plátno nezapomenutelně ztvárnil Karel Zeman, a jež ovlivnily celé generace dětí.

K Francii máme vztah už od dob Otce vlasti. Ve druhé polovině 19. století se Paříž stala druhým domovem českých malířů. V první polovině století dvacátého André Breton navštěvuje několikrát Vítězslava Nezvala a naši básníci míří do města nad Seinou. Tak bychom mohli pokračovat a vybírat další a další jména a nacházet další mosty mezi naší vlastí a Francií.

Není tedy divu, že i dnes se najde řada lidí, kterým francouzština učarovala. Patří mezi ně také děti - žáci základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a samozřejmě studenti škol středních, z nich ti nejlepší mají možnost se každoročně utkat v Soutěži v jazyce francouzském. I v letošním roce se ústřední kolo uskutečnilo tradičně v režii Národního institutu dětí a mládeže MŠMT, a to ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze ve Štěpánské ulici, kde soutěž také proběhla. Zúčastnilo se jí 54 nejlepších studentů ze všech krajů České republiky, kteří soutěžili ve čtyřech kategoriích dle pokročilosti studia cizího jazyka: u francouzštiny hraje při rozdělení do kategorií nejdůležitější roli to, zda délka studia nepřesáhla či přesáhla tři roky a délka týdenní výuky včetně konverzace (případně mimoškolní výuky) dvanáct hodin.

Mladí studenti francouzského jazyka nejsou žádní suchaři a šprti. To dokazuje i krátký rozhovor s vítězem kategorie B2 Ondrou Semerákem, studentem Gymnázia Nad Alejí v Praze 6.

Jak dlouho ses připravoval na národní kolo soutěže?
Nijak zvlášť. Připravoval jsem se stejně jako vždycky. Já přijdu domů a věnuji se francouzštině tak dvě hodiny, prakticky každý den. I tentokrát to jelo úplně ve stejném rytmu. Něco jsem ale obměnil. Jindy zkouším psaní textu a pochopení psaného textu. Tak to jsem tentokrát úplně vynechal a procvičoval jsem jenom poslechy a mluvení.

A kdy jsi vůbec najel na tenhle režim učení se francouzštiny?
Pozdě. Později, než jsem si přál. Bylo to asi před dvěma lety. Tehdy jsem byl na olympiádě, to byla ještě nižší kategorie, kde jsem skončil druhý, a tam jsem si řekl, že by z toho možná ještě mohly v budoucnu být nějaké další úspěchy, Tehdy jsem začal. Takže to bylo taky částečně díky NIDM (smích J).

A chceš svoji budoucnost spojit s francouzštinou?
Rozhodně, rozhodně! Určitě co nejvíc. Já plánuji, že bych na vysoké škole v třeba v rámci programu Erasmus chtěl určitě do Francie, protože tahle země je pro mě srdeční záležitostí. Navíc jsem francouzštině věnoval už tolik času, že to někde musím zúročit. Nejlépe v diplomacii.

A co si o soutěži myslí Mgr. Přemysl Machatý, porotce a učitel francouzštiny na Gymnáziu Dašická v Pardubicích?

"V současné době je velice v módě španělština a začíná se vracet ruština. Taková situace je na mnoha gymnáziích. Abychom mladé lidi motivovali ke studiu francouzštiny, snažíme se na našem gymnáziu o hodně věcí: děláme divadlo ve francouzštině, pořádáme mezinárodní zkoušky DELF Scolaire, které jsou pořádány na naší škole ve spolupráci s Alliance francaise a kterých se mohou účastnit studenti z celého kraje (jde o celosvětově rozšířený certifikát/zkoušku o znalosti francouzského jazyka), organizujeme krajské kolo jazykové soutěže, takže se nám skutečně daří propagovat francouzštinu v rámci regionu, jak to jenom jde. Co se týká národního kola, přínosem je, že se koná ve Francouzském institutu a studenti tak mají možnost poznat toto prostředí, kam by normálně neměli možnost se podívat: je tady francouzské knihkupectví, velká mediatéka, vědí, že se tady organizují kurzy, že sem mohou chodit na promítání filmů.

Pokud jde o moji úlohu při této soutěži, většinou sedím v porotě u kategorií B1 nebo B2 a to jsou ti nejlepší z krajů z celé republiky. Jejich úroveň je velmi vysoká a tradičně se setkáváme s velice vyrovnanými výsledky jednotlivých účastníků. Sem se skutečně každý rok dostávají lidé, kteří jsou mimořádně motivovaní, chtějí pokračovat ve studiu francouzštiny nebo se chtějí věnovat nějakému oboru, kde je tento jazyk skutečně důležitý. Nebo mají „jenom“ rádi Francii. Tady se tradičně daří vytvářet příjemné prostředí, motivují také hodnotné ceny - knihy, cédéčka, jazykové pobyty ve Francii. Francouzskou stranu zastupuje atašé pan Brudieux, který je velice nadšený pro tuto práci, snaží se každoročně, aby prestiž celostátního kola soutěže ve francouzštině byla na té nejvyšší možné úrovni."

A na závěr vzkaz pro účastníky soutěže, ale vlastně nejen pro ně, nýbrž pro všechny, které svět francouzského jazyka oslovuje:

„Bez ohledu na to, zda vyhrajete, skrze francouzštinu jste se dostali do kontaktu s kulturou, která je ve světě nezastupitelná. Protože skrze francouzštinu a ve Francii se zrodily myšlenky, které měnily svět. Někdy překvapujícím způsobem – jako při Francouzské revoluci - , někdy způsobem, který je do dneška nesmírně plodný. Blaise Pascal, o kterém jste možná slyšeli jen v souvislosti s fyzikou, byl nejen geniální matematik a fyzik, ale byl především myslitel, který dokázal už v sedmnáctém století vidět všechna ohrožení týkající se dnes i naší současné civilizace. Viděl, že existuje nejen rozum geometrický, ale i rozum jemný, díky němuž se člověk stává bytostí, která roste nad sebe, směřuje k transcendenci. Protože má srdce. Srdce neznamená změť jakýchsi zmatených citů, ale srdce znamená, že člověk dokáže milovat. Francouzština je jazykem lásky a ať je jím i pro vás.“

Text a foto: Svatava Šimková, NIDM

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Svatava Šimková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení ze strany jiných lidí;
  • Neformální vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce;