Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona informativni

Úrazy dětí

Autor: Danuše Netolická

     Co je to úraz ? Najdeme hodně definic, které nám přesně říkají, o jakou situaci jde. Myslím, že nejlépe je tento výraz vysvětlen takto: „Úraz je jakékoli neúmyslné či úmyslné poškození organismu, ke kterému došlo následkem akutní expozice termální, mechanické, elektrické či chemické energie a z nedostatku životně nezbytných energetických prvků či veličin, jako je kyslík či teplo.“ (Haddon, 1981)
     Když si to převedeme do života bude se vždy jednat o závažné i méně závažné typy úrazů. – např. popáleniny, opaření, otravy, utonutí, polytraumata při dopravních nehodách, pády, poranění hlavy, zlomeniny, vykloubení, odřeniny, zhmožděniny nebo drobná říznutí atd. Jistě bychom přišli na řadu dalších úrazů. Většinou se jedná o rizikové chování dětí a mládeže – tedy cílené jednání nebo aktivitu, jejímž následkem může být zranění, smrt, trvalé postižení nebo jiné snížení kvality života. Stejně jako narušení vztahů, psychiky nebo ekonomické a hmotné škody.
     Ve vyspělých zemích tvoří dětské úrazy zhruba ½ dětské úmrtnosti, ale pouze polovinu z nich mají na svědomí dopravní nehody. Dalšími příčinami jsou utonutí, otravy, popálení a pády. Úmrtí v důsledku úrazu jsou 2x častější než úmrtí v důsledku zhoubných nádorů a 8x častější než úmrtí související s postižením dýchacího ústrojí. V EU zemře každý týden 100 dětí v důsledku nějakého úrazu. U nás jsou statistiky hrozivé. Každý rok umírá 300 dětí na následky úrazů, 3 000 dětí zůstává po úrazu trvale postiženo, 30 000 dětí je ročně hospitalizováno a 450 000 dětí ročně je po úraze ambulantně ošetřeno. Náklady na léčení a ošetření se odhadují v ČR v řádech 10 – 15 miliard korun.
     Co tedy patří mezi nejvíce rizikové aktivity u dětí a mládeže v současné době – extrémní a adrenalinové sporty, hazardní hry (darkeři, závodění na silnici, přebíhání před kamiony), zneužívání drog a alkoholu, šikana, agrese, násilí, protiprávní jednání a kriminalita (vandalismus, krádeže), poruchy příjmu potravy, vztahy a sex, prostituce, promiskuita, sexuální zneužívání, týrání dětí, experimentování a riskování (dopravní nehody, výbušniny, lezení na vagony, přebíhání dálnic, lezení na sloupy a další rizikové jevy).
Tento výčet určitě není úplný, ale ukazuje, že úraz není vždy náhoda, ale má svoji příčinu. Jsou situace, kdy lze rozpoznat jasné nebezpečí a vyhnout se mu. Vteřina tak někdy změní celý život rodiny.
Pro dokreslení situace několik titulků z tisku:

  • Lyžaře postihla lavina v zakázané oblasti
  • Dívka bojuje o život, mozek jí zničil pervitin
  • Přelézal vagon, sežehl ho proud
  • Matka opařila dcerku polévkou
  • Tříleté dítě přežilo pád z pěti metrů
  • Samopalem se střelili dva chlapci
  • Dítě na zahradě napadl vlastní pes
  • Nebezpečná hra s míčem u silnice stála školáka život
  • Chlapce srazilo na přechodu neosvětlené auto
  • Barborka nebyla připoutaná - na náraz do zadního skla auta zemřela
  • Pětiletého chlapce k zemi přimáčkla dětská prolézačka
  • Skruž zabila osmiletého chlapce
  • Hra na fakíra skončila popálením

     Důležitá je prevence úrazů a to jak aktivní, tak pasivní. Nejvíce úrazů se stává doma, a to zejména u malých dětí. Někdy se jedná o nepozornost rodiče a problém je tady: hrnek s horkým čajem na kraji stolu- stačí chytit za ubrus. Pánev na sporáku a rukojeť směrem od kraje, šňůry od varné konvice nenechat viset přes okraj dolů, zásuvky zakrýt krytkou – dětské mokré prstíky jsou rychlé, zápalky a zapalovač z dosahu dětí – záclony, oblečení - vše se rychle vznítí, otevřené okno ve vyšších patrech, pootevřené dveře na balkón, pozor na krby a zahradní grily. Odkryté bazény, studny a septiky zajistit tak, aby se dítě nemohlo propadnout.
     Je zjištěno, že více jak 90% otrav se stane v domácím prostředí a to u dětí od jednoho roku do tří let (až 53%), děti tří až pětileté se na otravách podílejí 19%. Starší děti nad deset let experimentují s drogami a alkoholem, bohužel jsou časté i sebevraždy. Příkladů je mnoho – špatně zabezpečené léky (pro dítě bonbónky), pet lahve místo originálních obalů a dítě vypije vše – jar, aviváž, desinfekční prostředky – SAVO, ústní vodu, parfémy, hnojiva, šampony, nemrznoucí směsi, benzin i lampový olej.
     Dále pozor na jedovaté rostliny, např. jmelí, durman, tis, diefenbachie. Možné je sníst zkažené potraviny, houby - pozor na odpadkové koše, kde se děti rády přehrabují a hledají vše, co se dá dát do pusinky. Krmení pro domácí zvířata a veškeré chemikálie dát z dosahu dětí. Děti jsou hravé a tak je možné vdechnout korálky, kus stavebnice – vejde se i do nosu, oříšky, bonbóny, pecky. Zajímavá je i igelitová taška na hlavě.
    Ostré předměty jsou další příčinou úrazů – stačí volně ležící nůžky, nůž, špendlík, vidlička, otevřená konzerva, rozbité sklo, hřebík, někdy i puštěná cirkulárka. V poslední době jsou to i zranění od domácích zvířat, především psů. Děti se dostanou i ke zbraním a náhodný výstřel je katastrofou. Větší děti zkouší často pyrotechniku a chemické pokusy také nejsou výjimkou.
     Co se týče úrazů ve škole, nejvíce se jich přihodí při tělesné výchově, o přestávkách, ve školní jídelně, v hodinách a často při cestě ze školy a do školy. Děti se předvádí, honí, vymýšlí tzv. zábavu – např. houpání na židli, honí se, hází po sobě věci, prchají po schodišti, jezdí po zábradlí, skáčí po lavicích aj.
     V poslední době roste ve školách i šikana. Nejde vždy „jen“ o fyzické zranění, ale psychická traumata často vedou k daleko hlubším poruchám. Šikana je jakékoliv jednání s cílem ublížit a většinou je to opakované užití převahy vůči někomu slabšímu. Průzkumy varují, protože více jak 20% žáků se setkalo s šikanou (tedy kolem 300 000 dětí - a to už je velmi závažné). Tady je nutné vysvětlovat, že nikdo nemá právo někomu ubližovat a už vůbec ne jej bít, poškozovat mu věci, vydírat jej a ponižovat.
     Zranění při sportu jsou další velkou příčinou úrazů. Tady nejvíce platí prevence. Důležité je nepřeceňovat své síly, neriskovat, nepředvádět se a hlavně mít správnou výstroj a vybavení. Důležité jsou chrániče, přilba u hokeje, na kole, na lyžích, bruslích, skateboardu; plovací vesty, plovací kruhy, křidélka. Sportovat máme jen na bezpečných a k tomu vyhrazených místech. Dbejme na vlivy počasí - nebruslím při oblevě, ke zraněním dochází i za špatné viditelnosti. Nestydět se za brýle, neskákat po hlavě do vody, kterou dobře neznám – stačí narazit na kámen a dojde k těžkému úrazu, neplavu sám daleko od břehu. Házení ledovou koulí už způsobilo mnoho úrazů a oslepení, i sáňkování na svazích, které končí silnicí. Sport je důležitý, ale musíme znát svoje možnosti, dodržovat pravidla a snižovat nebezpečí úrazu správným vybavením a výstrojí.
     Úrazy v dopravě jsou nejčastější příčinou úmrtí dětí v důsledku úrazu. Nejčastěji se stávají úrazy při přecházení ulice. Děti neodhadnou rychlost auta, nesoustředí se a vstoupí bez rozhlédnutí do silnice, přechází na červenou, nedají přednost na přechodu tramvaji, často si hrají s míčem blízko komunikace atd. Nutná u malých dětí je prevence. Naučme děti správně přecházet na zelenou, na přechodu je vždy nutné dávat pozor a rozhlížet se, auto může vyjet ze zatáčky, přednost mají tramvaje, pozor na hasiče, policii či sanitky.
     Samostatnou kapitolou jsou úrazy dětí – cyklistů. Nejvíce úrazů je u dětí mezi 10 - 14 rokem. Z výzkumů je patrné, že kolo vlastní až 80% dětí. Děti jezdí bez přilby, bez osvětlení, často nemají seřízeny brzdy, na křižovatce nedávají přednost projíždějícím autům, neumí správně odbočovat, mají špatné oblečení. Oblečení musí být reflexní, aby bylo dítě vidět, dlouhé tkaničky od bot, široké nohavice způsobují zamotání do řetězů, což končí hrůznými úrazy. Nejvíce dětských cyklistů umírá na poranění hlavy, a to až 80%. Je dokázáno, že cyklista, který nepoužívá helmu má 6,6 krát větší možnost utrpět zranění hlavy a 8,3 krát větší možnost vážného poranění mozku.
    Je třeba zmínit i úrazy na dětských hřištích. Nejhorší jsou bohužel poranění od injekční stříkačky v pískovišti (žloutenka typu B, AIDS). Pozor na skluzavky, kolotoče a houpačky - držet se, sedět. Houpačka může vyrazit zuby, dochází k rozseknutí hlavy při pádu, dbejme, aby dopad ze skluzavky byl do písku, ne na asfalt. Nesmíme zapomínat na úrazy na staveništi, zbořeništi, v šachtě, kanalizaci, na skládce, u popelnic, úrazy elektrickým proudem a v neposlední řadě podíl tzv. zlých lidí. Sexuální zneužití, psychické či fyzické týrání, vraždy. Tady je prevence jasná. Nepouštějme děti ven samotné, zvláště večer, odmalička připomínejme dětem, že nesmí chodit s nikým cizím, ale ani s příbuzným, pokud to rodiče nevědí. Naučme děti říkat ne! Nikdo nemá právo dítěti ubližovat. Naučme děti, kam se obrátit o pomoc. Linka bezpečí již je známá, bezplatná a anonymně dokáže pomoci dětem, mládeži i rodičům – 800 155 555.
     Toto určitě nejsou všechny rizikové situace, ale je třeba se věnovat především prevenci úrazů, abychom předešli rizikovému chování dětí a mládeže. Výzkumy ukazují, že období dospívání patří mezi nejrizikovější z hlediska úrazů. V tomto období dítě odmítá závislost na rodičích a jejich způsobu života. Morální normy nechce mladý člověk přijmout, protože mu to někdo nařizuje a doporučuje. Rady mu připadají hloupé a zbytečné. Sílí vliv vrstevnické skupiny a kamarádů. Standardy chování stanovují kamarádi. Jedná se nejen o oblékání, zájmy a názory, ale i o vlastní hodnoty, normy a ideály. K tomu se dostavují první lásky a zklamání a u citlivějších jedinců dochází k sebevražedným pokusům. Přidejme ještě neúspěch ve škole a zklamání rodičů. Tady je třeba prevenci přitvrdit nejen vysvětlováním, ale také uvádět kazuistiky z tisku, televize, odborných publikací, fotografie, příběhy viníků i obětí - tedy skutečné reálné příběhy ze života. Samozřejmě je tu i druhá možnost, jak rizikovému jednání předcházet, a to zaměřit se na příčiny a pomoc mladým lidem v řešení jejich problémů, hledání jejich identity, formování hodnot a postojů. Vytvářet modelové situace a nechat je je řešit. Naučit je poznat své silné a slabé stránky, nepodceňovat se, ale také nepřeceňovat. Ujasnit si životní hodnoty a postoje především v souvislosti se svou budoucností, svými životními plány a cíli. Naučit je zvládat emoce, být tolerantní k jiným názorům, umět se odlišit a říkat ne! Prosazovat svůj názor a respektovat názor druhých. Zvládat stres a umět relaxovat. Mít na koho se v problémové a tíživé situaci obrátit. Nutné je také nabízet zajímavé aktivity, jako jsou nejrůznější druhy sportu ( hřiště, tělocvičny, lanová centra, skate-parky), klubové aktivity, hudebny, otevřené kluby, vzory dospělých a samozřejmě společné projekty.
     Pokud už se mladí snaží zaměřit se na extrémní sporty je nutné s nimi hovořit o jejich vlastních možnostech a ukázat jim rizika těchto sportů v současné době je to např. bunde dumping, drag rating, montain biking, bouldering, lanové aktivity, snowboarding, surfing, rafting, skateboarding, paintball, parkour a free running aj.
     Daleko horší je adrenalinová zábava mladých např. – závody na motorkách a v autech, jízda mezi vagóny metra, anonymní poplašné telefonáty, střílení a házení kamenů na jedoucí auta, sjíždění vody za povodní, extrémní sjezd na kolech, přeskakování mezer mezi domy atd. Všechny tyto aktivity jsou velmi nebezpečné a často končí tragicky nejenom pro samotné aktéry, ale i pro nevinné lidi, kteří byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Pro aktéry těchto zábav je to dobrodružství, vzrušení, únik z nudy, vyhranění se proti "obyčejným" lidem. Mnoho z těchto aktivit je za hranicí zákona, velmi často přímo souvisí s kriminalitou mladistvých a drogami. Dle statistik tvoří syndrom rizikového chování v dospívání až 75% úmrtí dorostu. Příčiny – vliv alkoholu a drog (ESPAD ČR 1. místo v užívání marihuany 16 letých – 46%).
Závěrem tedy jak můžeme minimalizovat rizika úrazů:

  • Příjemné psychosociální klima
  • Předcházení všem projevům násilí
  • Řešení šikany
  • Kultivace sociálních vztahů
  • Ochrana dítěte na pozemních komunikacích
  • Zapojení rodiny, pedagogů, pedagogů tělesné výchovy
  • Užívání ochranných pomůcek
  • Spolupráce se zdravotnickým zařízením – Zásady první pomoci
  • Spolupráce s psychology, psychiatry, pedagogicko – psychologickou poradnou

Důležité je vědět, kam se obrátit o pomoc:
Bílý kruh bezpečí – pomoc obětem trestné činnosti – tel. 257 317 110;
Dětské krizové centrum - týrané, zneužívané a zanedbávané děti – tel. 241 148 149;
Linka DONA - pomoc obětem domácího násilí - tel. 251 511 313;
Centrum krizové intervence- tel. 284 016 110;
Růžová linka pro děti – tel. 272 736 263;
Vzkaz domů – dítě na útěku – tel. 800 111 113;
Zelená linka – linka důvěry- tel. 736 149 142;
Linka bezpečí pro děti a mládež – tel. 800 155 555;
Národní linka prevence AIDS- tel. 800 144 144;
Kancelář veřejného ochránce práv – tel.542 542 888.
Pokud máte o tuto problematiku zájem, je možné se podívat na tyto odkazy: www.detskaprava.cz; www.drogovaporadna.cz; www.bungee.cz; www.caes.cz; www.nasedite.cz; www.cck-cr.cz; www.mladezcck.org;

Mgr. Danuše Netolická
garantka průřezových témat
projektu „Klíče pro život“
Zdravé klima zájmového a neformálního vzdělávání
Inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 30. 07. 2012
Zobrazeno: 5927krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
NETOLICKÁ, Danuše. Úrazy dětí. Metodický portál: Články [online]. 30. 07. 2012, [cit. 2019-06-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/N/16343/URAZY-DETI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.