Děti v ringu dnešního světa

          Již průběžně jsme na těchto stránkách uváděli dílčí závěry z jednotlivých oblastí výzkumu, takže se nyní můžeme podívat na celý výzkum souhrnně.

          Co se týče osmi v úvodu zformulovaných hypotéz, pak se všechny potvrdily:

• Zásadní vliv společensko-ekonomického postavení rodičů a jejich vzdělání na hodnotový svět dětí, jejich organizovaný i volný čas, životní priority i celkový vztah k životu. Vliv tohoto faktoru na děti se ukázal v mnoha ohledech jako rozhodující. To odpovídá i jiným výzkumům (zejména školní úspěšností dětí PISA)
• Proměna důležitosti klíčových hráčů dítěte s jeho věkem, včetně nárůstu vlivu internetu a dalších komunikačních nástrojů a posilování kritičnosti vůči učitelům i škole
• Pozitivní vliv dobře tráveného volného času (včetně organizovaného v oddílech, kroužcích či klubech) na štěstí a spokojenost dětí.
• S narůstajícím věkem roste ochota dětí přijímat morálně závadné jednání.

           Některá naše zjištění – zejména co se týče času stráveného s televizí či internetem, rozvrstvení volného času, významu kamarádů a postoje ke škole – potvrdila výsledky dřívějších výzkumů. Některá další zjištění prohloubila náznaky předchozích výzkumů – například o slabším postavení otců v rámci současné české rodiny oproti matkám, které pro děti představují nejvýznamnější osobu, chybění vhodných vzorů pro děti, zvláště dospívající, všeobecně rozšířený výskyt lži nebo malý smysl pro přesažné hodnoty.

        K zamyšlení vám nabízíme závěry, které z tohoto našeho výzkumu učinila paní profesorka Lenka Šulová, významná česká dětská psycholožka, která nás po celou dobu této naší práce provázela jako konzultantka:

• Je alarmující, že 14 % dětí neoznačilo svou maminku jako hodnou, ale zhruba to odpovídá výsledkům výzkumů, které se týkají vztahu matka-dítě v prvních letech života. Tam se hovoří asi o 20 % žen, které nedokážou být matkami, jaké jejich dítě potřebuje. Nedokážou v dítěti probudit pocit jistoty, bezpečí, být pro něj čitelným spolehlivým člověkem. Otce nepovažuje za hodného dokonce 37% dětí.
• Rodiny s nižším vzděláním a s horším socioekonomickým statusem výrazně hůře vyzbrojí své děti do života v oblasti sebeprosazení a v rovině morální a sociální kompetence.
• Cokoliv chci společně dělat se svými dětmi a v čemkoliv chci rozvíjet jejich aktivitu, musím začít v mladším školním věku nebo ještě lépe položit základy pro tyto aktivity ještě v předškolním věku.
• Mnohem větší péči je nutné věnovat ve škole a ve volnočasových aktivitách sociálním vztahům a jejich významu. Současná společnost orientovaná především na výkon a materiální hodnoty toto skutečně velmi potřebuje.
• Při posuzování chování rodičů i kamarádů se projevuje u dětí vysoká tolerance k nemorálnímu chování, což je opět alarmující výsledek.
• Společnost jako celek musí více přemýšlet o ideálech a vzorech, které momentálně předkládá dětem a dospívajícím. Z tohoto hlediska nežijí naše děti vůbec v jednoduché době. Je dosti pochopitelné, že se utíkají do virtuální reality PC, TV, že hledají virtuální identitu, žijí seriálovými postavami, často ničemu nevěří a jsou skeptické, utíkají se k drogám.

____________________________________________________________________________________________________

          Sám pro sebe jsem si výzkum shrnul do následujících osmi dětských poselství - varujících: