Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Jak inkluzi rozumějí skauti?
Odborný článek

Jak inkluzi rozumějí skauti?

10. 4. 2012 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Jiří Zajíc

Anotace

Seznámení s metodickou publikací o různých možnostech a cestách k začleňování menšin do života největšího výchovného hnutí na světě. Zajímavá inspirace i v rámci aktivity Inkulze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami projektu Klíče pro život.

       Skauting, který je největším celosvětovým výchovným hnutím (členy má téměř ve všech zemích světa a je jich skoro 40 milionů), zejména od světové konference v Durbanu roku 1999 přikročil k řešení celé řady aktuálních problémů dnešního světa z hlediska hledání účinných přístupů při podpoře dětí a mladých lidí. Jedním z úkolů je i hledání cest pro výchovu k začleňování (inkluzi) těch, kteří v nějakém smyslu "vybočují z řady" nebo se prostě liší od většiny.
       Být „otevřeni všem“, kteří chtějí žít podle slibu a zákona, je jeden z klíčových principů skautingu. V tom skauti nedělají mezi sebou rozdíly z hlediska původu, rasy, národnosti, handicapu, barvy pleti, víry nebo jiných okolností. Všichni skauti a skautky usilují o naplnění těchto ideálů a o výchovu mladých lidí v odpovědné členy společnosti. Jsou přesvědčeni, že na základě slibu a zákona může každý skaut či skautka, kteří jsou součástí hnutí, přispět svému okolí k vytváření lepšího světa. Podporují mladé lidi, aby dokázali porozumět multikulturní Evropě, aby dokázali dávat mladé lidi z různých kultur a různé víry dohromady, povzbuzují je ke vzájemnému respektu kultur, neboť jsou přesvědčeni, že rozdílnost může být zdrojem společné síly.

      Jedním z důsledků skautského úsilí o podporu "rozmanitosti" a vytvoření přátelského inkluzívního prostředí byla i připrava metodické publikace Diversity Toolkit aneb Jak může být skauting pestrý. Od května 2011 do ledna 2012 na ní pracoval tým evropských skautů a byla vydána mezinárodní sítí Overture Network, která se věnuje sdružování skautských činovníků z evropských zemí, jež se nějakým způsobem podílejí na zapojování dětí z etnických a jiných menšin a dětí s handicapem do činnosti skautských oddílů. Členové této sítě se účastnili posledních tří setkání tvůrčího týmu v Luxembourgu, Helsinkách a Berlíně.
     Příručka Diversity Toolkit přináší konkrétní návrhy toho, co mohou skautské organizace a oddíly udělat pro dosažení větší rozmanitosti ve skautingu. Jednotlivé kapitoly ukazují, jak je možné skautské organizace více otevřít lidem z menšinových skupin, ať už se jedná menšiny odlišné víry, rasy nebo o lidi s nějakým druhem postižení. Příručka obsahuje informace z jiného prostředí, které nejsou do našich poměrů někdy přímo přenositelné, nicméně mnohé se dá použít rovnou a jiné aspoň jako inspirace pro domyšlení vlastních cest.
     Příručka je uvozena teoretickými úvahami, která se týkají rozmanitosti, předsudků a možných překážek na cestě k rozvoji pestrosti. Na ně navazují kapitoly o působení skautingu mezi různými společenskými vrstvami, etnickými menšinami, mladými lidmi se specifickými potřebami, také o práci na vesnici ve městě. Značná pozornost je též zaměřena na rozvoj skautingu v menšinových komunitách včetně prvotního navazování kontaktů s nimi, náboru a výcviku dospělých dobrovolníků nebo pomocníků i vlastního náboru dětí. Další části příručky jsou věnovány tématice komunikace s veřejností i komunikaci v rámci organizace. Speciální kapitola se pak zabývá některým typickým menšinami a obsahuje konkrétní pokyny pro práci s mladými Romy, pro práci s mladými lidmi s handicapem a pro práci s mladými azylanty, uprchlíky, dětmi bez rodičů a přistěhovalci.
      Druhá část publikace pak obsahuje konkrétní návody pro různé činnosti s mladými lidmi z menšinových skupin i aktivity využitelné v programu skautských kurzů a oddílů. Z hlediska českého uživatele se může zdát tato část příliš jednostranně zaměřená, nicméně obsahuje aktivity, které je vhodné šířit dál.

       Pracovat na začleňování vyžaduje změnu – organizační a individuální. Změna se nestane přes noc. Práce na diverzitě (= podpoře rozmanitosti) nespočívá v tom udělat tu a tam nějaký dobrý skutek. Je to proces, který vyžaduje převzetí dlouhodobých závazků a dobré plánování. Jednotlivci i organizace musejí být připraveni dělat věci i jinak, než byli dosud zvyklí. Musejí si při tom ovšem stanovit cíle, které jsou realistické a dosažitelné. Předejdou tak zbytečným zklamáním a ztrátě odvahy.


 

      Příručka s komentářem je umístěna ke stažení na webu odboru Skauting pro všechny zde. Do budoucnosti se plánuje zpracování obdobné příručky pro české prostředí nebo alespoň v blízké době českému prostředí přizpůsobit tuto. Připomínky k tomuto vydání prosím směřujte na spv@skaut.cz.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jiří Zajíc

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální