Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Víme, jaké vlastně dnešní děti jsou?
Odborný článek

Víme, jaké vlastně dnešní děti jsou?

13. 7. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Jiří Zajíc
Spoluautor
Jiří Zajíc

Anotace

V Národním informačním centru pro mládež v Praze se uskutečnila 28. června 2011 tisková konference k vydání zavěrečné zprávy k výzkumu "Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let".

       Odpovědi na tuto otázku přináší závěrečná zpráva k výzkumu "Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let", která byla novinářům představena 28. června 2011 na tiskové konferenci v Národním informačním centru pro mládež v Praze. Výzkum realizoval Národní institut dětí a mládeže (NIDM) v rámci projektu Klíče pro život (KPŽ).

   Garant výzkumu Mgr. Miroslav Bocan společně s výzkumnou pra-covnicí Mgr. Hanou Maříkovou z NIDM novináře seznámili se závě-rečnou zprávou a nejzajímavějšími zjištěními z výzkumu „Hodnotové orientace dětí ve věku 6 - 15 let“. „Chceme-li přinést nějaké pozitivní změny do oblasti trávení volného času dětí a do problematiky dětí a mládeže vůbec, musíme znát aktuální stav, a to není možné bez realizace rozsáhlého empirického výzkumu. A data, která jsme výzkumem získali, tu dlouhodobě chyběla,“ vysvětlil Miroslav Bocan důvody, proč výzkum vznikl.
     Výzkum byl realizován v rámci projektu Klíče pro život a byl zaměřen na problematiku vztahů dětí k rodině, škole, způsobu trávení volného času a médií a zabýval se hodnotami dětí, jejich životními postoji a aspiracemi. Průběžně byly z tohoto výzkumu jednak zde, jednak na portálu www.rvp.cz publikovány dílčí výstupy a text celé závěrečné zprávy je k dispozici ke stažení tady.

      Ředitele Odboru pro mládež Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Michala Urbana z mnoha závěrů, které výzkum přinesl, překvapila vysoká míra tolerance mladých lidí k negativním jevům, jako je například lhaní. „Co mě z mé pozice hodně zaujalo, je strašně nízký zájem o to, co se děje kolem mladých lidí na politické úrovni,“ řekl Michal Urban a uvedl, že už ve věku kolem patnácti let by mládež měla mít základní přehled o dění ve společnosti a neměla by být lhostejná, co se kolem ní děje nebo v jakém prostředí žije a jak toto prostředí může pomalu sama ovlivňovat. „Podle statistiky máme 2,5 milionu lidí ve věku do 26 let. To je obrovská skupina a každý stát by měl mít vytvořenou politiku, jak s touto skupinou obyvatel pracovat,“ dodal.
      Kromě zástupců výzkumného týmu, ředitele NIDM Mgr. Jiřího Veverky, vedení projektu KPŽ a zástupců MŠMT byl přítomen i doc. Tomáš Čech z katedry sociální pedagogiky Masarykovy univerzity v Brně, který spolupracoval na výzkumu jako externí konzultant a potvrdil jeho obsahovou závažnost.

     Manažerka projektu Klíče pro život Mgr. Irena Hošková poté upozornila na některé širší souvislosti:
   - dětem dnes vesměs chybí určitý sjednocující mravní základ (jaký dřív poskytovalo náboženství), což jim znesnadňuje mravní orientaci, zejména v situacích konfliktu různých důležitých hodnot
   - dětem též chybí reálné a současně přitažlivé vzory (většina dětí, pokud vůbec vzor má, jej bere z mediálního zprostředkování - sportovci, modelky apod)
   - děti, které jsou zapojené do mimoškolních aktivit, mohou odsud získat jak zcelující základ pro své mravní jednání, tak i přitažlivé a přitom reálné vzory.

     Právě na tuto poslední skutečnost pak mířil dotaz přitomných novinářů, neboť při vysokém zapojení dětí do mimoškolní činnosti by se jevilo, že čím děti budou starší, tím budou lépe ve světě hodnot a mravního rozhodování orientované, což ale výzkum nejen nepotvrdil, ale ukázal pravý opak (viz Čím vyšší věk, tím méně zájmu o dobro). Přítomní zástupci řešitelského týmu vysvětlili, že nejde jen o kvantitu mimoškolních aktivit (skoro čtvrtina našich dětí je z tohoto hlediska přetížená), ale podstatně i o jejich skladbu. Mimoškolní aktivity zaměřené výrazně výkonnostně a individua-listicky nerozvíjejí u dětí potřebné sociální a osobnostní kompetence. To se pak projevuje právě narůstáním negativních prvků v celkovém život-ním postoji dospívajících mladých lidí.

     Významná byla i přítomnost vedoucího týmu, který v rámci Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK dlouhodobě sleduje vývoj hodnotových orientací v české společnosti, Ing. Libora Prudkého, PhD. (viz např. Inventura hodnot). Ten upozornil na důležitost srovnání vývoje hodnot v čase a též na významný faktor z hlediska dětského dospívání, kterým je čtenářství. Na místě byla domluvena spolupráce mezi výzkumným týmem NIDM a CESES FSV UK.

Vlasta Kohoutová, specialistka PR projektu Klíče pro život

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jiří Zajíc

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • opírat své mravní rozhodování o živé, dialogické svědomí
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie;