Domů > Odborné články > Neformální vzdělávání > Parlamenty dětí a mládeže - výstupy z výzkumu
Odborný článek

Parlamenty dětí a mládeže - výstupy z výzkumu

30. 4. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Martina Strašáková

Anotace

Součástí projektu Klíče pro život je i výzkum Informovanost a participace mládeže. Participace mládeže na společenském a politickém dění je jednou z významných složek fungování demokratické společnosti. Parlamenty dětí a mládeže patří k nejvýznamnějším nástrojům, jejichž prostřednictvím mohou mladí lidé ovlivňovat veřejné dění kolem sebe.

Výzkumem bylo zjištěno, že parlamenty a zastupitelstva dětí a mládeže či studentské rady jsou podle názoru mladých lidí organizace, které jim nejvíce umožňují účastnit se veřejného dění. Nejvyšší povědomí o této instituci mají studenti vysokých škol (40%) a studenti středních škol (31%). Znalost parlamentů dětí a mládeže roste s vyšším vzděláním rodičů.

Graf organizací
Graf organizací

 

Mladí lidé, kteří o této instituci slyšeli, byli následně dotázáni, zda vědí, co je její náplní. Více než třetina dotázaných odpověděla, že hájí zájmy mládeže. Druhou nejčastější odpovědí bylo řešení problémů a potřeb dětí a mládeže (19%), třetí pak pořádání diskuzí a besed s představiteli školy, politiky a ostatními žáky.
Po podrobném představení práce těchto institucí se měli všichni respondenti vyjádřit, do jaké míry je přínosné, aby se mládež tímto způsobem podílela na veřejném dění. Necelá čtvrtina mladých lidí uvedla, že je to rozhodně přínosné, pro další necelou polovinu je to přínosné spíše.
Přestože poměrně vysoké procento mladých lidí vidí přínos ve fungování těchto parlamentů či akademických senátů, samotné členství v nich je atraktivní pro výrazně užší skupinu mládeže. Stát se členem této  instituce je atraktivní pro třetinu mladých lidí, pro 8% by to bylo rozhodně atraktivní. Nejvíce atraktivní je členství pro studenty středních, vysokých a vyšších odborných škol, nejméně pak pro ekonomicky aktivní, nezaměstnané a na rodičovské dovolené.
Výzkumem bylo také zjištěno, že atraktivita členství roste se vzděláním rodičů. U dětí rodičů s maximálně středoškolským vzděláním bez maturity by členství v parlamentu či senátu bylo atraktivní pro čtvrtinu dotázaných, u dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči pak pro 44%.

Neznamená to však, že by mladí lidé nebyli zaangažováni v organizovaných aktivitách. Většina žáků a studentů jsou členy nebo sympatizanty nejrůznějších zájmových sdružení a kroužků, sportovních oddílů či organizací dětí a mládeže. Jejich aktivita v těchto organizacích klesá až po opuštění školy. Mladí lidé, kteří se angažují v organizacích, mají větší zájem o veřejné dění, mají vyšší potřebu vyjadřovat se k důležitým otázkám, které se jich týkají, a chtěli by být ve vyšší míře informováni o možnostech participace.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Martina Strašáková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;
  • Neformální vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;
  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).