Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Slabé a silné stránky řízení neziskovek
Odborný článek

Slabé a silné stránky řízení neziskovek

28. 3. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Jana Šenbauerová
Spoluautoři
Svatava Šimková
Jiří Zajíc

Anotace

Výsledky dalšího dotazníkového šetření v rámci projektu Klíče pro život zaměřeného na kvalitu řízení celostátních neziskových organizací pracujících s dětmi a mládeží

     Zajímá vás, jak vypadá řízení celostátních neziskovek pracujících s dětmi a mládeží? Čemu si jejich šéfové myslí, že dávají ve své řídící práci přednost a co jim ve skutečnosti zabírá nejvíc času? Jsou v tom mezi neziskovkami nějaké výrazné rozdíly? A pokud ano, v čem a proč? Tak právě toho se týkalo šetření, jehož první fáze proběhla v létě 2010. My vám nyní přinášíme výsledky jeho pokračování, které proběhlo v listopadu 2010, kdy bylo realizováno další, doplňující, dotazníkové šetření k procesům zaměřené na celostátní a krajské NNO pracující s dětmi a mládeží.

Šetření se kromě případných rozdílů ještě zaměřilo na:

  • potvrzení správnosti dat získaných v prvním šetření
  • ověření, zda účastníci chápou terminologii
  • získání údajů pro další upřesnění klíčových kompetencí řídících pracovníků

     Dále byla respondentům nabídnuta možnost doplnit proces, který v dotazníku dle jejich názoru zatím chyběl. Šetření bylo realizováno prostřednictvím osobních rozhovorů a pro závěrečné vyhodnocení bylo použito 10 dotazníků (z těchto deseti organizací: Asociace mladých debrujárů ČR, Asociace středoškolských klubů ČR, HESTIA, o.s., Junák - svaz skautů a skautek ČR, Krajská rada dětí a mládeže Karlovarska, Pionýr, Rada dětí a mládeže Libereckého kraje, o.s., Salesiánské hnutí mládeže, Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP, YMCA).

Hlavní výsledky

Rozložení činností v dotazovaných organizacích

     V následujícím grafu vidíte, jak zástupci dotazovaných organizací rozdělili jednotlivé řídící procesy, které u nich probíhají.
     Zkoumané organizace NNO se nejvíce z vybraných skupin (NNO, SVČ a ŠD, ŠK) zaměřují
- na samotnou fázi realizace procesů,
- méně na kontrolu a hodnocení.
Procesu řízení projektů a fundraisingové politice se věnují na podobné úrovni.

     V rámci vyhodnocování bylo provedeno porovnání výsledků z čísti věnující se časová náročnosti procesů pro organizaci (viz graf Management času) a důležitosti jednotlivých procesů pro organizace (viz graf. "Preference důležitosti").

    Procesy Správa majetku, Dokumentace a vnitřní normy a Kontrolní systém, Evaluace, byly respondenty zařazeny mezi nejdůležitější preference pro řízení těchto NNO. Tento fakt může být dán subjektivním vnímáním míry zodpovědnosti vedoucími pracovníky ve vztahu k samotné existenci organizace a závislosti na zdrojích financování (především zřizovateli atd.). Tyto procesy bývají v organizacích zautomatizované a převážně neměnné, což usnadňuje jejich realizaci a časovou nenáročnost.

    Graf "Preferencí důležitosti" dále poukazuje na zajímavou skutečnost, a to na nízkou míru důležitosti procesu Výchova a vzdělávání. Tuto skutečnost lze odůvodnit možným delegováním řídících kompetencí na nižší organizační jednotky organizací. Proces Výchova a vzdělávání v sobě zahrnuje vysoké množství realizovaných aktivit, čímž zaujímá první příčku z hlediska časové náročnosti i pro samotné řízení organizace. V organizacích s menším počtem pracovníků dochází k sou- běhu organizačních a výkonných pozic.

Shrnutí

     Podklady pro dotazníkové šetření 2A i 2B k tvorbě standardu byly tvořeny na základě spolupráce s cílovou skupinou i z výsledků předchozích realizovaných zakázek. Tento postup se ukázal jako správný a funkční. Přestože byl dotazník 2A pilotován, a jeho otázky byly pro zvýšení srozumitelnosti přeformulovány, docházelo i v průběhu sběru dat k dalším konzultacím. Z tohoto důvodu byl vysloven požadavek k potvrzení validity získaných dat a nutnosti ověření pomocí kvalitativního šetření na menším vzorku respondentů. Předpoklad nesrozumitelnosti nebyl potvrzen a získaná data se ve společných okruzích významově shodují.
     Data budou použita při realizací následné zakázky zaměřené na zpracování kompetencí a popisu systému standardizace, např. při stanovování nutné obsahové náplně a časové dotace vzdělávacích kurzů, nebo jako podklad pro určování potřebné úrovně kompetencí řídících pracovníků organizací.

Mezi procesy, které dotazované organizace doplnily, patřily:

  • Vztahy s ostatními subjekty,
  • partnerství,
  • zahraniční vztahy a spolupráce;
  • organizační struktura;
  • zahraniční aktivity a osvěta.


Velmi si vážíme času, který organizace vyplnění dotazníku věnovaly a všem děkujeme za vstříctnost a podporu při našich aktivitách.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
875.98 kB
PDF
Zpráva o prvním dotazníkovém šetření

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jana Šenbauerová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;
  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám
  • rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí