Domů > Odborné články > Jazykové vzdělávání > Ověřování čtenářských dovedností v jazykovém vzdělávání
Odborný článek

Ověřování čtenářských dovedností v jazykovém vzdělávání

3. 10. 2018 Jazykové vzdělávání
Autor
Mgr. František Brož

Anotace

Cílem textu je seznámit se se základními principy ověřování čtenářských dovedností v oblasti jazykového vzdělávání.

Ověřování čtenářských dovedností je založeno na třech výchozích pilířích:

 1. Čtenářská gramotnost a její základní vymezení:

  • Schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat.
  • Mladí čtenáři mohou odvozovat význam ze široké škály textů.
  • Čtou, aby se učili, aby se začlenili do společenství čtenářů ve škole i v každodenním životě, a také pro zábavu.
    (definice Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA)

Postupy porozumění textu (koncepce čtenářské gramotnosti ve výzkumu PISA):

  • získávání informací (nalezení informací)
  • zpracování informací (celkové porozumění, interpretace)
  • zhodnocení textu (posouzení obsahu, posouzení formy)

Z vymezení čtenářské gramotnosti jsou odvozeny jednotlivé čtenářské dovednosti, např.:

- nalezení informací v textu
- porozumění textu i jeho částem
- textová návaznost
- rozeznání vypravěče, autora, postav
- určení místa/času děje
- rozlišení promluvových pásem
- určení/odvození významu slov i větších celků v kontextu
- rozeznání vyjádření faktu/domněnky/názoru
- rozeznání manipulativních prvků a postupů v textu
- porovnání informací v různých typech textů
- interpretace textu
- vyvození informací/závěrů z textu
- využití interdisciplinárních znalostí a dovedností

 2. Druhým pilířem jsou texty, se kterými se pracuje.

  • texty souvislé (klasické písmenné)
  • texty nesouvislé (mapy, schémata, tabulky, grafy, obrázky)
  • kombinace souvislých a nesouvislých textů, případně různých typů nesouvislých textů

 3. Třetí pilíř ověřování čtenářských dovedností pak tvoří nástroje ověřování, tedy typy úloh.

  • Úlohy uzavřené: s výběrem odpovědi, dichotomické, přiřazovací, uspořádací
  • Úlohy otevřené: se stručnou odpovědí, se širokou odpovědí

Nejčastějším typem úloh, který se u nás používá, jsou úlohy s výběrem jedné správné odpovědi, běžné rovněž označované termínem multiple-choice. Zadání úlohy má nejčastěji formu otázky, méně často pak pokynu nebo nedokončeného tvrzení. Žákům je nabídnuto několik alternativ odpovědi, z nichž jen jedna je správná. Žák vybírá správnou odpověď ze čtyř možností, lze se ale setkat s testy obsahujícími i úlohy se třemi, resp. pěti alternativami.

U tohoto typu úlohy je třeba rozlišovat mezi úlohami s jednou správnou odpovědí, a jednou nejpřesnější odpovědí. Zatímco úloha s jednou správnou odpovědí má vždy jednu odpověď správnou, a ostatní (nazývané distraktory) možnosti jsou jednoznačně nesprávné, u úloh s jednou nejpřesnější odpovědí je postup řešení o něco složitější. Ze čtyř nabízených alternativ odpovědí se jedna nejvíce blíží „ideální“ odpovědi, ostatní se tomuto „ideálnímu“ řešení blíží méně, nebo jsou mu zcela vzdáleny. Může v nich ale být obsaženo něco, co je ve vztahu k zadání úlohy částečně správné, nicméně vždy obsahují i něco, co brání označit takové alternativy za správné řešení úlohy. Distraktory jsou tedy „méně správnou“ odpovědí než nejpřesnější odpověď. Tento podtyp úloh se poměrně často používá zejména při ověřování dovedností spojených s porozuměním textu.

Příklad
TEXT K ÚLOZE
Krev byla po dlouhá léta považována za téměř magický element, nositele Dobra i Zla, a byla stejně ceněná jako zlato, možná ještě více. Ve středověku měli lidé za to, že slouží k léčbě neurologických onemocnění nebo nemocí kloubů, ale také že v sobě nese různé choroby. Proto se pouštělo žilou. Ve většině případů to ale pacienta ještě více oslabilo a…
(M. Pastor: Zlá žena)

Kterou z následujících možností nejspíše pokračuje text?

A)        přežil operaci.
B)        nakonec zemřel.
C)        očistilo od hříchů.
D)        zpravidla se uzdravil.

Při řešení dichotomických úloh se žák vždy rozhoduje mezi dvěma možnostmi, nejčastěji vyjádřenými výrazy ano/ne, správně/nesprávně. Tento princip rozhodování ovšem znamená, že existuje poměrně značné riziko uhodnutí správného řešení úlohy. Z toho důvodu se dichotomické úlohy často používají ve svazku, zpravidla tří nebo čtyř úloh. Zadání takového svazku pak vyjadřuje, co je úkolem žáka při řešení úlohy, a žák rozhoduje o platnosti/pravdivosti jednotlivých tvrzení vztažených ke kritériu uvedenému v zadání úlohy.

Příklad
TEXT K ÚLOZE
Římský císař Vespasián nechal postavit tento obrovský amfiteátr jako velkomyslné občanské gesto, aby uspokojil stoupající zájem veřejnosti o okázalou podívanou a krutou zábavu. Koloseum (70–82 n. l.) se stalo veřejným památníkem moci a organizace Římské říše. Hry se tu předváděly jako neustále propracovanější představení, k nimž se dováželi zápasníci, oběti a zvířata z celé říše. Před padesáti tisíci diváky tu bývalo pobito o jediném dni až pět tisíc párů gladiátorů a pět tisíc zvířat.
(N. Stevenson: Architektura. Fascinující příběh nejvýznamnějších staveb světa)

Rozhodněte o každé z následujících informací, zda je obsažena v textu (ANO), či nikoli (NE):

  ANO NE
1.1       V amfiteátru dělali gladiátoři občanská gesta.
 
 
1.2       Koloseum je památka z prvního století našeho letopočtu.
 
 
1.3       Za jeden den bylo v Koloseu pobito i deset tisíc zápasníků.
 
 
1.4       Císař Vespasián pomáhal stavět amfiteátr vlastníma rukama.
 
 

K ověřování dovedností souvisejících s textovou návazností jsou velmi efektivním nástrojem úlohy uspořádací. Při řešení tohoto typu úloh je úkolem žáka seřadit za sebou (podle kritéria stanoveného zadáním úlohy) texty, pojmy apod.

Příklad
Seřaďte jednotlivé úryvky (A–F) za sebou tak, aby byla dodržena textová návaznost:

A)        Stále mrzlo a občas přicházely bouřky tak silné, že otřásaly i skálou, ve které chlapci měli svoji jeskyni.

B)        Několikrát se stalo, že jim vichřice rozrazila dveře a podařilo se je zavřít jen za cenu obrovské námahy.

C)        Podle kalendáře už tu mělo být, skutečnost však byla jiná.

D)        Jaro dělalo s příchodem drahoty.
(J. Verne – O. Neff: Dva roky prázdnin)

Přiřazovací úlohy bývají často považovány za nástroj použitelný pouze pro ověřování faktografických znalostí. Je pravda, že možnosti přiřazovacích úloh jsou v této oblasti velmi široké, nejsou ovšem možnostmi jedinými. Podstatou řešení tohoto typu úlohy je vzájemné přiřazování dvojic ze dvou skupin jevů, skutečností, jmen, definic, pojmů, ale třeba i textů, různých opisných vyjádření apod. Kritérium, podle kterého se má při řešení úlohy přiřazovat, je uvedeno v zadání úlohy. Důležitou konstrukční zásadou platnou pro přiřazovací úlohy je nestejný počet přiřazovaných položek. Běžně se používá poměr položek 3 : 4, 3 : 5, 4 : 5, 4 : 6. To znamená, že při řešení úlohy některé položky zbydou, zůstanou nepřiřazeny. Jen tak lze totiž zajistit, že žák celou úlohu skutečně řeší. V případě shodného počtu položek, například v poměru 4 : 4, při správném postupu řešení nastane situace, že poslední přiřazení prostě vyplyne z předchozího, předposlední přiřazení je pak ve skutečnosti rozhodováním dichotomickým. Proto je žádoucí, aby přiřazovací úlohy byly vždy tvořeny různým počtem přiřazovaných položek.

Přiřaďte k jednotlivým textům (1–3) odpovídající výsledky fotbalových utkání (A–E), o kterých se v textech píše:

1) Domácí svého soupeře jednoznačně přehráli a připisují si vysokou výhru. 
2) Domácí hostili druhý tým tabulky. Ten sice byl fotbalovější, ale nakonec si odvezl jen bod za nerozhodný výsledek.
3) Domácí rozhodli o svém vítězství až v závěru, když vstřelili rozhodující třetí branku.

A) Světlá si poradila s Bedřichovem v poměru tři ku dvěma.
B) Pelhřimovští nadělili Ledči pět branek, aniž sami inkasovali.
C) Věžnice zdolala domácí Brod brankou, která padla v 88. minutě.
D) Domácí haberský tým poprvé prohrál, od Pohledu dostal čtyři branky.
E) Štoky se rozešly s Chotěboří smírně, když oba týmy daly po jedné brance.
(podle www.vysocina.efotbal.cz)

Všechny výše uvedené typy úloh reprezentují úlohy uzavřené, tedy úlohy, v nichž se předkládá nabídka možností řešení. Žák řeší uzavřenou úlohu tak, že si vybírá jednu z nabízených možností jako správnou odpověď. Naproti tomu při řešení úloh otevřených musí žák odpověď sám vytvořit, není mu předkládána žádná nabídka k rozhodování. U otevřených úloh se běžně rozlišují úlohy se širokou a úlohy se stručnou odpovědí.

Příklad úlohy se stručnou odpovědí
TEXT K ÚLOZE
Policisté prošetřují případ loupežného přepadení muže, který krátce před dvaatřicátou hodinou se středu odpočíval v parku na Husově náměstí v Táboře, a to před budovou autobusového nádraží.
(Táborský deník 26. 9. 2014)

Najděte v textu výraz, jehož význam je v daném kontextu nesmyslný:

 

Příklad úlohy se širokou odpovědí
TEXT K ÚLOZE
Jirkova maminka je vášnivá rybářka. V sobotu spolu vyrazili k rybníku, o kterém se říkalo, že v něm žije velký sumec. Rozbalili rybářské nádobíčko, usadili se na břehu a …

Navečer se oba vyčerpaní, ale nadmíru spokojení vraceli domů. Sice přišli o jeden prut, ale úlovek stál za to.

Napište vlastní pokračování příběhu, který bude na místě tří teček:

Některé parametry úloh (multiple-matching, tři alternativy u úloh s výběrem odpovědi apod.) se mohou mírně lišit v prostředí konkrétních jazyků. Nicméně základní konstrukční zásady vývoje evaluačních nástrojů jsou uvedeny v doprovodné prezentaci.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. František Brož

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Čtenářská gramotnost