Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Jazykové vzdělávání > Letní plavba němčináře do tří zajímavých...

Ikona prakticky

Letní plavba němčináře do tří zajímavých destinací

Ikona inspirace
Autor: Markéta Švadlenová
Anotace: SERR ve výuce jazyků – zbytečná zátěž dalšími dokumenty, nebo užitečný pomocník? Evropské jazykové portfolio a Profile Deutsch jako další nástroje. Zamyšlení z pohledu němčináře.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Jazkové vzdělávání » Kompetence k učení » zhodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce;
Očekávaný výstup:
  1. jazykové vzdělávání » Střední kurz » 1. ročník - výstupní úroveň B1+ » Receptivní řečové dovednosti » porozumí složitějším návodům, předpisům, pokynům, technickým informacím k předmětům každodenní potřeby nebo z oblastí svých zájmů
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: SERRJ, Evropské jazykové portfolio, Profile Deutsch

Text článku:

Všední dny a stále se opakující koloběh. Totéž s mou výukou. Držím se učebnice a naplánovaného průběhu. A hlavně, aby se stihla „probrat látka“! Nechce to trochu změnu? Opustit zajeté stereotypy a vyrazit si prozkoumat zajímavé destinace? Pozor, nepůjde o relaxační pobyt, ale o náročný poznávací zájezd!

Přístav první:

SERR – společný evropský referenční rámec pro jazyky. Byl zveřejněn v roce 2001 a po anglické, německé a francouzské verzi přeložen a rozšířen do mnoha dalších jazyků. Stal se v mnoha zemích včetně naší základem pro reformy na poli výuky cizích jazyků a pro tvorbu učebnic, výukových materiálů, testů a jazykových zkoušek. Co by na něm mělo být zajímavého nebo nového? Vždyť o něm každý jazykář něco ví. (Doopravdy?) Tak malá zkouška. Vezměte si – např. z http://www.goethe.de/z/50/commeuro/303.htm (kapitola 3.2 a 3.3) tabulku základního rozdělení úrovní, vytiskněte si ji a rozstříhejte. Nebo vymažte jednotlivá pole uloženého souboru. Dokážete zpět přiřadit skutečně všechny dovednosti v jednotlivých stupních správně? Vždyť to je banální, říká ten, kdo to zvládne. Vždyť to přece nepotřebuji, říká ten, který to nedokáže. A vůbec, co by mi nějaké teoretické rozdělení mělo radit?

Společný evropský referenční rámec učitelům neradí. Ani co mají dělat, ani jak by to měli dělat. Dokument klade otázky, odpovědi bychom měli hledat sami. A proč bychom se v tomto systému vůbec měli orientovat? Předně – je důležité seznamovat se s kategorizací v tom jazyce, který vyučujeme. Cesta ke Společnému referenčnímu rámci nevede přes popis v češtině. Ten nechme jiným. Proto jsme vypluli na naši cestu, vzpomínáte? Vyjeli od českého rybníka.

Stoupáme z přístaviště na kopec nad vodou v šesti fázích. To je systém šesti stupňů – tří skupin A, B, C, které jsou ještě rozděleny na dvě podskupiny –, používají tvůrci učebnic, kurzů, jazykových zkoušek a certifikátů. Je samozřejmě velmi praktické mít jeden společný systém. Jako učitelé bychom si měli být vědomi úrovně žáků, které učíme, a úrovně, na kterou se chceme dostat. Ale! Je nutné si uvědomit, že jako i my máme silnější a slabší stránky v jednotlivých dovednostech, ani naši žáci nebudou vzorně odpovídat tabulce – a už vůbec ne ve všech dovednostech. Můžeme mít tedy např. skupinu nebo jednotlivce, které ohodnotíme obecně na úrovni A2, ale např. jejich poslechové nebo čtecí dovednosti mohou odpovídat spíše úrovni A1.

A naše přirovnání k jedné destinaci poznávací cesty?

Kapitola 3.2 a 3.3 je takovým turistickým informačním centrem a řekněme hlavním náměstím, na které každý turista doputuje a ze kterého vychází.

Zároveň by bylo velmi málo, navštívit jen tyto dva body, stejně jako by bylo smutné, omezit čtení celého dokumentu jen na tabulku úrovní. Nezaslouží si naše výuka, abychom si čas od času uvědomili, jakými dovednostmi na každé úrovni musí být vybaven ten, kdo se učí cizí jazyk, pro jaké oblasti se učí, jaké strategie se uplatňují, jak se hodnotí a měří výkony, jak jsou postaveny jednotlivé deskriptory a jak se v nich orientovat, jaký je vůbec rozdíl mezi jednotlivými úrovněmi, za jakých podmínek a v jakém mentálním kontextu se odehrává úspěšná jazyková komunikace? Jaké typy úkolů a aktivity se mohou odehrávat (např. receptivní, produktivní a interaktivní), úloha neverbálních projevů a paralingvistických jevů (např. učitel předvede praktické jednání, doprovází gesty a mimikou, obrázky, schématy). Pak teprve se dostáváme k jednotlivým komunikačním tématům. Ano, to jsou ty názvy kapitol a lekcí v učebnicích, u kterých spíše často začínáme, a někteří z nás zůstanou jenom u nich.

Pro mne byla důležitým mezníkem kapitola 4.5 „Kommunikative Sprachprozesse“, která mi ukázala, že pokud chci od žáků určitý výkon, musím mít teoretické znalosti o struktuře tak, abych dokázala „navodit“ situaci a zároveň věděla, čeho chci dosáhnout – a jak to mám hodnotit a měřit. Plánovat, prakticky provést a kontrolovat. Jaké typy textů existují a z čeho tedy vycházejí autoři učebních textů, které jsou nám předkládány. A jaké jsou možné cíle jazykové výuky, tedy i cíle, se kterými plánujeme výuku – ať už tematický plán na jeden školní rok, nebo strategické dokumenty typu ŠVP.

Jedna malá kapitolka (6.4.7.7) se věnuje učení (se) gramatiky. Naopak rozsáhlá kapitola 7 celá pojednává o roli komunikativních úkolů ve výuce.  

Samozřejmě už přečtení dokumentu až ke kapitole 7 je samo o sobě hodnotným výkonem. Vyberte si a začněte. Stejně jako poznávání zajímavého města – nemáme na to vždy ideální podmínky. Nepoznáme vše a ne najednou. Ale pokud nezůstaneme jen pasivním pasažérem na palubě lodi v přístavu a vydáme se za poznáním, vše se počítá.

Přístav druhý:

Poté, co sám učitel poznal strukturu dokumentu SERR, orientuje se v něm a používá jej, potřebuje podrobnější vodítko. Tím je publikace „Profile Deutsch“, která podrobně rozpracovává jednotlivé dovednosti s ohledem na úrovně SERR, na typy skupin, jazykových prostředků a situací, zabývá se strategiemi, typy textů, ale i gramatikou a slovní zásobou přiřazenou jednotlivým úrovním.

Nejjednodušší cestou, jak by se měl učitel zorientovat v tabulkách SERR a zpřesňujících deskriptorech „Profile Deutsch“, je, že je vyzkouší sám na sobě a ohodnotí sám sebe. Má to i ten efekt, že získá náhled na úkoly a nároky, které klade na své žáky, z perspektivy svých vlastních výkonů.

„Profile Deutsch“ se stávají důležitým nástrojem při výběru typů vhodných textů a úkolů, při kontrole dostatečné pestrosti aktivit, když plánujeme výuku konkrétní skupiny, při vytváření a modernizacích školního vzdělávacího programu. Neodmyslitelný je při přípravě na jazykové zkoušky.

Přístav třetí:

Dalším užitečným nástrojem je práce s Evropským jazykovým portfoliem. Zde se i žák musí naučit alespoň základní rozlišení referenčních úrovní a jednotlivých jazykových dovedností. Jazykové portfolio je, je-li přiměřeně využito, motivačním nástrojem a vodítkem jazykového postupu žáka. Je zároveň kombinací s využitím digitálních dovedností žáků, což je u žáků 2. stupně ZŠ a žáků SŠ vítaná kombinace. Proč jej vyzkoušet? Pomáhá v případech, kdy je výuka méně pestrá, dát nové impulsy, a naopak tam, kde učitel „valí“ na své žáky množství materiálů, je pomůže systematicky utřídit. Je ideálním vyústěním procesu, kdy se učitel již bezpečně orientuje v SERR, seznámil se s kategorizací „Profile Deutsch“ a může tedy samostatně aplikovat EJP do své výuky. Učitel se registruje, zorientuje v nabídce možností, které jsou velmi přehledné, a pak už může vyzvat své žáky k registraci a zaznamenání jejich dosavadních aktivit. Pak už je možno kombinovat práci v hodině (společné záznamy) s prací individuální.

V zastavení („přístavu“) prvním a druhém jsme se teoreticky vybavili, abychom mohli u třetího zastavení již pracovat sami a přinášelo to užitek nám i našim žákům. Nedrželi jsme se jen „doma za pecí“ (= své osvědčené učebnice nebo metody), ale vyrazili trochu do světa. Zas tak náročné to nebylo. A užitečné? To už musí vyzkoušet a posoudit každý z nás sám.

Mgr. Markéta Švadlenová, učitelka němčiny a ředitelka

                                                                                              Táborské soukromé gymnázium a Základní škola

Literatura:

  • Gemeinsamer europäischer Referenzrahmen für Sprachen: Lernen, lehren, beurteilen, http://www.goethe.de/z/50/commeuro/i3.htm (navštíveno v listopadu 2016 a červenci 2017)
  • Angela Horak, Wolfgang Moser, Margarete Nezbeda und Michael Schober: Der Gemeinsame europäische Referenzrahmen für Sprachen in der Unterrichtspraxis, Österreichisches Sprachen-Kompetenz-Zentrum, http://www.oesz.at/download/publikationen/Broschuere_interaktiv.pdf (navštíveno v listopadu 2016 a červenci 2017)
  • Manuela Glaboniat, Gerhild Kronberger et al.: Grundstufe Deutsch A2, Handreichung für Prüferinnen und Prüfer, 2009, ÖSD, Wien, ISBN 978-3-902440-08-2
  • Manuela Glaboniat, Martin Müller, Paul Rusch, Helen Schmitz, Lukas Wertenschlag: Profile Deutsch, Klett-Langenscheidt GmbH, München, 2015, ISBN 978-3-12-606518-4
  • Günther Schneider: Der «Gemeinsame europäische Referenzrahmen für Sprachen» als Grundlage von Bildungsstandards für die Fremdsprachen – Methodologische Probleme der Entwicklung und Adaptierung von Kompetenzbeschreibungen, http://www.pedocs.de/volltexte/2011/4114/pdf/SZBW_2005_H1_S13_Schneider_D_A.pdf, (navštíveno v říjnu 2016)
  • http://www.europaeischer-referenzrahmen.de/, (navštíveno v říjnu 2016 a červenci 2017)
  • Jazykové centrum CZ Lingua: Úrovně dle CEF, http://www.czlingua.cz/cz/urovne, (navštíveno v říjnu 2016)
  • Evropské jazykové portfolio: http://ejp.rvp.cz/, (navštíveno v listopadu 2016)
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 08. 03. 2018
Zobrazeno: 1123krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ŠVADLENOVÁ, Markéta. Letní plavba němčináře do tří zajímavých destinací. Metodický portál: Články [online]. 08. 03. 2018, [cit. 2018-11-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/J/21521/LETNI-PLAVBA-NEMCINARE-DO-TRI-ZAJIMAVYCH-DESTINACI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 08. 03. 2018 09:13
Autorka se vtipným, čtivým způsobem vyjadřuje k tématu, které je všeobecně pokládáno za známou věc, pro řadu učitelů ale představuje větší či menší neznámou.