Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Jazykové vzdělávání > Role digitálních technologií ve výuce cizích...

Ikona teoreticky

Role digitálních technologií ve výuce cizích jazyků – didaktický prostředek

Ikona odbornost
Autor: Ondřej Neumajer
Anotace: Digitální technologie mohou hrát ve vzdělávání více rolí. V dvoudílném článku, který vychází jako poslední ze série Digitální technologie ve výuce cizích jazyků, se zmíníme o dvou těchto rolích. Tento první díl pojednává o digitálních technologií jakožto o didaktickém prostředku, druhý díl přibližuje jejich roli ve vzděláváním obsahu.
Obor příspěvku:Cizí jazyk 2.stupeň
Klíčová slova: cizí jazyky, digitální technologie, IT dovednosti, digitální gramotnost
Vazby článku:
Následující díl: Role digitálních technologií ve výuce cizích jazyků – vzdělávací obsah

Text článku:

Digitální technologie jsou pomůckou učitele při vyučování a žáka při učení. Intenzita rozvoje digitálních technologií znesnadňuje, až znemožňuje systematicky zachytit všechny možnosti a nabídky, které tyto didaktické prostředky aktuálně nabízejí. V okamžiku, kdy se o to někdo pokusí, bude již text do značné míry zastaralý.

Typickým příkladem dynamických změn jsou online služby internetu druhé generace vznikající jako internetové startupy, jejichž služby lze využívat v podobě online aplikací, případně aplikací ke stažení do nějakého počítačového zařízení (stolní počítač, tablet, chytrý telefon atp.) Ty vytváří pro učitele téměř nekonečné množství pedagogických příležitostí. Zároveň se ale tyto služby průběžně a značně flexibilně vyvíjejí, mění se grafickým podáním i nabízenými funkcemi, jejich vlastníci různě fúzují a konsolidují je do větších balíků online služeb, mnohdy je přejmenovávají. Jen obtížně může učitel zařadit do vlastního portfolia výukových aktivit ve výuce ověřenou přípravu na takovou výuku, kterou by mohl kdykoli v budoucnosti znovu využít – před opětovným použitím ji bude s vysokou pravděpodobností nutné aktualizovat, protože služba mezi tím dozná některých změn. To je ovšem jen menší obtíž, která širší zapojování digitálních technologií do výuky nedělá úplně jednoduchým.

Dnešním problémem na straně učitelů rozhodně není nedostatek vhodných příležitostí, ale nedostatek času pro výběr vhodného nástroje z jejich téměř nekonečné nabídky, společně s nižší mírou orientace v této digitální nabídce. Dobrou zprávou je, že právě díky znalosti cizích jazyků se nejnovější výukové inovace mezi učiteli jazyků dobře šíří, patrně nejrychleji ze všech vzdělávacích oblastí. Důvodem je právě schopnost učitelů jazyků nechat se inspirovat prostřednictvím internetu ze zahraničí. Abychom ukázali směr, jak lze takové služby využívat, zpracovali jsme několik příkladů.

Učitel může využívat výhody nových multimediálních formátů tím, že zprostředkovává žákům autentické materiály, například rozhovor v cizím jazyce zachycený na videu, který lze průběžně zastavovat, vracet. Pomocí videokonference může třídu propojit s třídou z jiné školy, společně mohou konverzovat, klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Jelikož mohou být videa uložena na videoserverech online, mohou se k nim žáci dostat kdykoli, tedy i z domova. Sami mohou natočit vlastní video, ve kterém se pomocí webové kamerky, chytrého telefonu nebo tabletu představí a popíší, jaké májí koníčky a co je zajímá (viz módní trend youtuberů), následně jej pomocí online editoru videa sestřihají a nasdílí na videoserveru partnerské škole nebo využijí bezpečné prostředí určené právě pro online spolupráci škol, jako je TwinSpace. Pod videem mohou žáci vzájemně sdílet komentáře a postřehy, případně mohou za tímto účelem navázat společný online chat. Celá spolupráce může vyvrcholit výměnným pobytem v zahraničí, jak tomu často bývá v případě projektů eTwinning, resp. Comenius.

Mystery Hangout či Mystery Skype je výuková aktivita využívající videokonferenci, která již získala i vlastní název. Žáci si společně připraví otázky, které pak kladou v cizím jazyce v online videopřenosu neznámé třídě z neznámého státu a města. Otázky, na něž lze odpovídat pouze ano/ne, mají pomoci co nejrychleji určit, z jaké lokality je druhý žákovský kolektiv.

V článku Thinglink aneb Deutsche Städte interaktivně ve výuce němčiny přibližuje autorka využití aplikace Thinglink, pomocí které žáci prozkoumávají reálie německých měst a vytvářejí interaktivní mapy. Ty obsahují ke zvoleným městům další informace zprostředkovávané texty, odkazy, obrázky či videa. Žáci výslednou mapu Německa vytvářejí společně prostřednictvím skupinové práce.

Možnosti dotykového ovládání na tabletu si procvičovali žáci za využití aplikace Book Creator při tvorbě elektronické knihy v hodině angličtiny. Při práci na komiksu využili žáci i QR kódy a cloudové úložiště Dropbox. Výsledkem je pro žáky atraktivní činnost, která má komplexní charakter – žáci si procvičí jak psanou, tak mluvenou formu jazyka a to prostřednictvím smysluplné práce s digitálními technologiemi, která rozvíjí jejich digitální dovednosti.

Univerzální sdílenou nástěnku realizovanou prostřednictvím online aplikace Padlet je možné využít například pro téma německého jazyka Hobbys und Sport, možné je využít i dotyková zařízení jako interaktivní tabule, tablet či chytrý telefon.

Všechny tyto aktivity, ač to na první pohled tak nemusí vypadat, rozvíjejí jazykové dovednosti žáků a to nejen v oblasti recepce, ale i produkce. Moderní digitální didaktické nástroje pro učení totiž již dávno nevypadají tak, jako instruktivně řešené výukové programy devadesátých let minulého století, které se zaměřovaly především na dril, opakování a testování. I takové ale lze samozřejmě i dnes využívat.

Aplikace pro mobilní dotyková zařízení využitelné ve vzdělávání, lze pořizovat v obchodech s aplikacemi (pro platformy Apple iOS, Google Android či Microsoft Windows). Kategorie aplikací pro vzdělávání patří v těchto obchodech k těm nejrozsáhlejším, navíc lze mnohé aplikace stahovat a používat zdarma, stejně jako ty v našich ukázkách.

Do kategorie digitálních technologií v roli didaktického prostředku lze dále zařadit například elektronické slovníky s možností vyhledávání a přehrání výslovnosti daného výrazu, online editory s opravou gramatiky a pravopisu. Využít lze i univerzálnější prostředky digitálních technologií, jako je interaktivní tabule, elektronická učebnice, vizualizer, hlasovací zařízení, mobilní dotyková zařízení atp.  Nabídka je dnes skutečně extrémně široká.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Digitální technologie ve výuce cizích jazyků.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 14. 01. 2016
Zobrazeno: 3793krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.333333333333333
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
NEUMAJER, Ondřej. Role digitálních technologií ve výuce cizích jazyků – didaktický prostředek. Metodický portál: Články [online]. 14. 01. 2016, [cit. 2017-11-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/J/20603/ROLE-DIGITALNICH-TECHNOLOGII-VE-VYUCE-CIZICH-JAZYKU---DIDAKTICKY-PROSTREDEK.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: RNDr. I. MarekVloženo: 14. 01. 2016 16:27

Co se týče v článku zmiňovaných "digitálních technologií", radím jazykářům NESPĚCHEJTE! Všechny ty online služby internetu kdoví-kolikáté-už generace, online aplikace, případně aplikace ke stažení totiž "fungují" (či spíše nefungují)  podobně, jako před desítkami let sharewareové a freewarové programy pro tehdejší desktopy. Kdepak "nekonečné množství pedagogických příležitostí" - pouze nekonečný žrout času. Pravděpodobnost, že naleznete něco použitelného, je srovnatelná s šancí na objevení padesátikoruny na školním hřišti. Není to úplně vyloučené, ale spoléhat na to je pošetilé. Pokud se vyskytne něco opravdu použitelného, časem se to k vám donese i když nebudete vyvíjet žádnou mimořádnou aktivitu.

Chovejte se maximálně konzervativně. Vyhněte se exotickým aplikacím a pracujte výhradně s daty. Každý tablet umí HTML (popř. Javascript) a není nic, co by nešlo sdělit tímto formátem. Když už musíte lovit programy, najděte si něco na přehrávání videa. To musí stačit!

Tak mě napadá - to se mi to radí chovat se konzervativně, když sám používám iTools od Oxford University Press. Ale to snad je jiná kategorie. Koupeno v kamenném obchodě, od zavedené firmy, instalováno z cédéčka a funguje zcela off-line.

Ale zpět k těm super-moderním digitálním technologiím. Naštěstí existují ještě další, které článek ignoruje. Školní datová síť. Školní datová bezdrátová síť. Lokální WiFi síť v jazykové učebně. Školní webové stránky. Školní datové úložiště. Pokud tyto prostředky spolehlivě fungují, však ono jazykáře napadne, co se s nimi dá podnikat.

2.Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 21. 01. 2016 08:18

Tentokrát s dr. Markem nesouhlasím. Tedy v něčem má pravdu. Je mimořádně obtížné si najít zdrarma online takový nástroj, který byste pak mohli používat beze změny několik let, nejlépe až do důchodu. Takto svět už nikdy vypadat nebude!
Vaším úkolem je vědět, která služba v daném čase je zrovna schopna vaši potřebu uspokojit. K tomu, abyste to dokázali ale nemusíte zkoumat "nekonečné množství pedagogických příležitostí". Je třeba jen mít kvalitně nastavené osobní vzdělávací prostředí, v němž funguje kolektivní inteligence. Máte-li ho, dozvíte se o aktuálních možnostech od kolegů, kteří již každou takovou službu či aplikaci vyzkoušeli před vámi a ukazují vám cestu. Třeba se nakonec i vy jednou stanete čelnými učiteli ukazujícími cestu ostatním - viz Hippelova technologická inovace ve školství.

3.Autor: RNDr. I. MarekVloženo: 21. 01. 2016 20:45

It´s impossible to avoid being misquoted on this bloody project, praví jeden ze Staranských teorémů.

Zajímavé, jak mohu mít pravdu v něčem, co netvrdím, a jak pan Brdička se mnou dokáže současně nesouhlasit a říkat (jinými slovy) totéž, co já. Nejspíš je páně Brdičkovo vnímání psaného textu, jakož i reality, neslučitelné s mým.