Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Jazykové vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Jazykové vzdělávání > Vánoce v kanadském Québeku

Vánoce v kanadském Québeku

Informativní příspěvek
Autor kolektiv Lingea s.r.o.
Chcete-li zažít skutečně bílé Vánoce, můžete si udělat výlet do východokanadského Québeku, kde se snoubí francouzský šarm s atmosférou Nového světa. I v Québeku se zdobí vánoční stromeček (pokud možno ne smrček, který zřejmě v Kanadě nemá dobrou pověst). O Štědrém dni se chodí do kostela na půlnoční mši (kdysi to byly dokonce tři mše hned za sebou). Půlnoc je pak okamžikem, kdy do domů vstupuje komínem père Noël, který se v ničem neliší od Santa Clause.

Máte raději Vánoce bílé, nebo na blátě? Asi ty bílé, že? V našich městech vám bohužel pod nohama každý rok na Štědrý den křupat sníh nebude. Ovšem chcete-li zažít skutečně bílé Vánoce, můžete si udělat výlet do východokanadského Québeku, kde se snoubí francouzský šarm s atmosférou Nového světa.

V hlavním městě provincie Québec, které nese její jméno, vlastně Vánoce neoficiálně začínají již 21. prosince, kdy zde probíhá Festival světel (Festival des Lumières de Québec). Právě v tento den totiž nastává nejdelší noc roku, tedy skvělá příležitost proto, aby se město ponořené do tmy rozsvítilo statisíci světýlek. Díky nim vynikne krása zdejší architektury, která je poznamenána vlivem Francouzů, jimž Kanada patřila až do roku 1763.

A jaké jsou vánoční zvyky Québečanů (kteří jsou potomky Francouzů a většinou katolíci)? Nenajdeme v nich mnoho odlišností od tradic známých z našich krajů. I v Québeku se například zdobí vánoční stromeček (pokud možno ne smrček, který zřejmě v Kanadě nemá dobrou pověst). O Štědrém dni se chodí do kostela na půlnoční mši (kdysi to byly dokonce tři mše hned za sebou). Půlnoc je pak okamžikem, kdy do domů vstupuje komínem père Noël, který se v ničem neliší od Santa Clause.

Po návratu z půlnoční nastává čas rozbalování dárků a štědrovečerní večeře, při které se tradičně podává krocan, brusinky (nazývané v Kanadě i výrazem atoca, ten přistěhovalci z Evropy převzali od domorodých Irokézů), paštika, tzv. Vánoční polínko (Bûche de Noël) (tedy dezert z piškotového těsta s krémem vytvarovaný do podoby dřevěného polínka, na němž si můžete pochutnat ve všech zemích, které ovládali Francouzi, od Kanady po Vietnam) a také gâteau au fruits, který připomíná náš biskupský chlebíček.

Za starých časů se děti mohly z dárků radovat až na Nový rok, jelikož Štědrý večer a Boží hod byly považovány za čistě náboženské svátky. Až 1. ledna se rodina sešla u bohatě prostřeného stolu, nejstarší z dětí požádalo otce o požehnání pro členy rodiny a poté se dětem rozdaly dárky. Dnes tento den patří oslavám počátku nového roku, jak je známe z Evropy.

Ostatně doba svátků, kdy se nepracovalo a rodiny se navštěvovaly a pořádaly domácí veselice, končila až 6. ledna, tedy na Tři krále. Až moderní doba začala vyžadovat, aby i na přelomu roku dospělí chodili do práce, a tak mnozí pamětníci s nostalgií vzpomínají na doby, kdy Vánoce byly skutečně dobou rozjímání, rodinných zábav a odpočinku od celoročního shonu.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám