Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Příklad práce s Evropským jazykovým portfoliem na ZŠ a na gymnáziu ve Vsetíně
Odborný článek

Příklad práce s Evropským jazykovým portfoliem na ZŠ a na gymnáziu ve Vsetíně

5. 2. 2012 Základní vzdělávání
Autor
PaedDr. Milena Zbranková
Spoluautor
Mgr. Kamila Sladkovská

Anotace

Příspěvek zachycuje zkušenosti práce s Evropským jazykovým portfoliem (dále také portfolio či EJP) na základní škole s rozšířenou výukou jazyků při vyučování němčiny, uvádí některé zkušenosti a náměty využitelné při zavádění EJP do cizojazyčné výuky a porovnává práci žáků s portfoliem na ZŠ a na gymnáziu. Příspěvek popisuje i některé reálné problémy, které mohou při používání portfolia nastat.

Realizace:

Sebehodnocení, které je hlavní náplní Evropského jazykového portfolia, je velmi náročné. Zpočátku nemůže být plně objektivní a je třeba jej konzultovat mezi spolužáky a vyučujícím. Práci s portfoliem jsme se věnovali ve vybrané třídě v 5. ročníku ZŠ jednou měsíčně v hodině pevně dané rozvrhem. Postupně získávali žáci při práci se sebehodnocením větší jistotu, rutinu a objektivitu. Plnění jednotlivých úkolů v úrovních A1 a A2 zpočátku všichni dokazovali před třídou, ve skupinách nebo ve dvojicích. Splnění úkolu si potvrdili do portfolia, příp. s podpisem mým nebo spolužáka.

Žáci si přinesli do výuky portfolia, která měli celý měsíc doma, a každý se pochlubil, co má nového ve sbírce, případně, který nový deskriptor by dokázal splnit. V hodinách jsme se věnovali plnění deskriptorů, od konkrétního plnění až po konzultaci s některými žáky o tom, jestli mají znalosti odpovídající deskriptoru, nebo ne. Každý z nich dostal audiokazetu, na kterou jsme nahrávali jednoduchá ústní vyprávění. Většina žáků měla založené fotoalbum, kde si popisovali zážitky z exkurzí a výletů (např. do Vídně, do Rakouska a SRN). Splnění každého úkolu jsem stvrzovala svým podpisem do portfolia. Do sbírky si žáci zařazovali i vlastní nápady, malé projekty i školní práce. Učitel je při této práci koordinátorem a poradcem, neklasifikuje, pouze poskytne prostor v hodině, aby si mohli jednou za čas portfolia porovnat, načerpat novou motivaci a inspiraci.

Společně s žáky jsme také přečetli jednu německou knihu, což bylo motivací pro další četbu literatury v němčině a angličtině. Hodně času jsme věnovali dramatizaci jednoduchých hříček, pohádek a situací pro spolužáky z jiných tříd. Projekty, které tato skupina vypracovala, se zúčastnily i mezinárodních výstav ve Švýcarsku a SRN. Výstupy ze všech těchto aktivit si žáci zařazovali do sbírky.

V dalších letech byla práce s portfoliem nárazová, tj. 1x měsíčně, a nevěnovali jsme mu tolik času, protože ne všichni žáci chtěli dále s portfoliem pracovat. Dlouhodobá systematická činnost s portfoliem je zatěžovala přespříliš. Přesto však si většina dětí portfolio vedla alespoň v základních rysech. Žáci si obvykle vedli sbírku a společně se ve třídě splnila úroveň A1 v sebehodnoticích deskriptorech. Někteří žáci si zaznamenávali plnění deskriptorů pro další úrovně sami, protože na škole nastaly personální změny a byla přerušena kontinuální práce s portfoliem. Někteří žáci byli natolik aktivní, že si portfolia vedli sami i na gymnáziu.

Po několika letech jsem měla možnost pracovat s částí třídy ze základní školy na gymnáziu. Jejich aktivita i studijní výsledky byly nepřehlédnutelné a svým elánem motivovali i ostatní žáky skupiny. Ve srovnání s ostatními žáky měli mnohem vyšší motivaci, uvědomovali si, že učení se jazykům je v dnešním světě samozřejmostí, proto se nebránili požadavkům na ně kladeným. Spolupracovali v hodinách tak, že jsem jen usměrňovala jejich aktivitu tam, kam bylo potřeba, a všichni jsme odcházeli z hodin spokojeni. Komunikace stála vždy v popředí jazykové výuky. Sebehodnocení bylo u těchto žáků vyzrálejší, dokázali postupně analyzovat své slabé stránky a nedostatky, věděli, jak je odstranit a kde najít pomoc. Za dobu své jazykové výuky pochopili, že odpovědnost za učení a za jeho výsledky leží na nich samotných. Navíc umí většina z nich zdůraznit i své přednosti, což nebylo u našich žáků vždy zvykem.

Reflexe

Zavedení EJP do výuky německého jazyka je motivujícím prvkem téměř pro všechny žáky. Přináší řadu podnětů a obohacuje vyučovací hodiny. Žáci se učí sebehodnocení a sebereflexi, které využijí i při dalších činnostech a v životě. Počáteční především časová náročnost postupně klesá, protože žáci jsou samostatnější a rychlejší. Problematické je někdy najít čas na všechny aktivity s portfoliem spojené (projekty, nahrávky apod.)

Zkušenosti s ověřováním Evropského jazykového portfolia se skupinou zpočátku jedenáctiletých žáků základní školy s rozšířenou výukou jazyků mě utvrdily v tom, že tito žáci si mnohem více uvědomovali širší záběr svých jazykových dovedností. Neviděli cizí jazyk jen jako jeden z vyučovacích předmětů ve škole, ale jako prostředek dorozumění se s jinými lidmi. Do portfolia si zaznamenávali vše, co souviselo s jazyky, a to nejen s výukou ve škole, ale hlavně to, co jim pomáhalo rychleji a produktivněji získávat jazykové dovednosti. Kladli si jednoduché krátkodobé, později i dlouhodobější cíle, naučili se odhadovat časový horizont jejich splnění a učili se hodnotit, jak dalece se jim podařilo úkol splnit.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PaedDr. Milena Zbranková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu