Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > K pojetí a terminologii Výtvarného oboru

Ikona teoreticky

K pojetí a terminologii Výtvarného oboru

Ikona odbornost
Autor: Jaroslav Vančát
Spoluautor: PaedDr. Markéta Pastorová
Anotace: Článek pojednává o významu a vnímání vizuálně obrazných představ pro rozvoj výtvarného cítění jedince.
Obor příspěvku:Výtvarný obor
Klíčová slova: výtvarná výchova, vizuální komunikace, umění a kultura, vizuální poznání

Na rozdíl od dosavadní převážně estetické kultivace žáka s důrazem na formativní a výchovné působení, umožňuje koncepce oblasti Umění a kultura prohloubit zájem výtvarné výchovy o tvořivý přístup k vizuálnímu poznání a vizuální komunikaci. Tím se rozšiřuje obsah výtvarné výchovy za okruh umělecké výtvarné tvorby ke všem vizuálním znakům a k vizuálním podnětům, se kterými se běžně v životě setkáváme.

Abychom se nestávali pouze pasivními a bezbrannými přijímateli projevů vizuální kultury, je zapotřebí naučit se ovládat skrze vlastní tvorbu, vnímání i interpretaci její prostředky na všech úrovních.

Je tak třeba se naučit rozeznávat, pojmenovávat i vytvářet jednotlivé prvky vizuálně obrazných vyjádření (linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury), jejich kombinace (podobnost, kontrast, rytmus) a proměny v ploše, objemu a prostoru.
Rozpoznávat jednotlivé druhy vizuálně obrazných vyjádření, které mohou mít povahu obrazu, skulptury, kresby, fotografie, videa, ale i stylu oblečení a zahrnují rovněž design, vzhled krajiny, reklamu apod. Dokázat je vytvořit, vnímat a interpretovat, vycházejíc záměrně co nejvíce ze své vlastní zkušenosti, či citovat, upravovat a přetvářet obrazná vyjádření již existující.

Abychom mohli svoji vlastní subjektivitu a obraznost uplatnit, je třeba naučit se znát a vytvářet prostředky, kterými ji nejlépe můžeme vyjádřit ve vizuálně obrazných vyjádřeních. (Pokud bychom nechtěli, aby naše vyjádření působilo vizuální cestou, volili bychom prostředky jiné, například slova, zvuky, gesta.) Prostředky zde nejsou chápány pouze jako techniky (kresba, malby, grafika), ale prostředkem se v tomto smyslu stává vše, čemu dáváme význam. Prostředkem se může stát nezvyklá kombinace materiálů, tvarů, barev, kontrastů apod.

Důležité je, abychom věděli, že obsah - "hodnota" vizuálně obrazných vyjádření není objektivně, jednou provždy daná, ale že se utváří a potvrzuje teprve v procesu komunikace, který může probíhat opakovaně v reakci na nové podmínky interpretace a každý se může naučit, jak jej iniciovat.

Vzdělávací obsah Výtvarného oboru je nastaven tak, že umožňuje žákům emancipovat se jako vnímatelé, interpreti i tvůrci nejen umělecké produkce, ale i běžné současné vizuální produkce, která nás stále více obklopuje. Žáci mají být vybaveni tak, aby měli možnost pochopit její působení v rovině smyslové, psychologické i sociální a aby vizuálně obrazná vyjádření dovedli záměrně vytvářet a jejich působení si pak ověřovat.

Vizuálně obrazné vyjádření
Je znakový objekt, který vizuální cestou vyvolává a rozvíjí v mysli svého tvůrce nebo svého vnímatele obrazné představy. Vizuálně obrazným vyjádřením se může stát jakýkoli objekt, vytvořený nebo zvolený s výše uvedeným účinkem. Objekt může mít např. povahu obrazu, skulptury, kresby, fotografie, filmu či videa, také však dynamické či interaktivní počítačové aplikace, reklamy, vizuálního stylu oblečení, tvorby vzhledu krajiny apod. Volba termínu " vizuálně obrazné vyjádření" vyjadřuje rozšíření zájmu výtvarné výchovy za oblast výtvarného umění, do širší oblasti vizuálně obrazné komunikace.

Obrazné představy
Jsou takové představy subjektu, které mají plošné nebo prostorové rozvržení. Vznikají vizuální cestou při interakci subjektu s vlastním prostředím na základě specifického informačního bohatství zrakového smyslu. Mohou však být vytvářeny, vyvolány či rozvíjeny i mimovizuálně (např. slovy - "jezero hladké v křovinách stinných", rytmem, hudbou, hmatovými či čichovými podněty, z vlastního vědomého či mimovědomého popudu). Tvorba i recepce vizuálně obrazných vyjádření má podstatný vliv (uvědomovaný i neuvědomělý) na formování obrazných představ a v důsledku toho i na způsob formování a interpretaci interakce subjektu s realitou.

Vznik obrazných představ
Má individuální, ryze subjektivní povahu. Je vždy považován za aktivitu subjektu, ať k ní dochází při vlastní tvorbě, či při recepci již hotového vizuálně obrazného vyjádření. Charakter obrazných představ je podmíněn dosavadními vizuálními i mimovizuálními zkušenostmi subjektu. Hlavním arbitrem obsahu a významu obrazných představ je sám subjekt. Hodnoty, které jim přikládá, jsou ověřovány jak jeho vlastním jednáním, tak potvrzovány či vyvraceny v procesu komunikace s ostatními subjekty.

Vizuálně obrazné prostředky
Jsou subjektem identifikovány ve vizuálně obrazném vyjádření jako nositelé hodnot (významů), které mají při vyvolání jeho obrazných představ. Význam vizuálně obrazných prostředků se pro subjekt projevuje v různých obsahových úrovních, závislých od toho, zda je interpretujeme v jejich účinku psychosomatickém (smyslovém) - jako např. valérové vyjádření kontrastu, čistý účinek barevné harmonie apod., nebo v jejich účinku psychologickém (individuálně subjektivním) - jako např. dramatičnost výjevu či v jejich sociálním účinku (Svoboda vede lid na barikády)1. Jednotlivé úrovně obsahových účinků se ve vnímání propojují a vzájemně ovlivňují. Toto vzájemné působení je často mimovědomé, zejména v případě, kdy se pozornost soustředí pouze na jednu úroveň interpretace (např. na sociální). Účinky vizuálně obrazných prostředků jsou úzce spjaty s technologickými postupy, jimiž byly vytvořeny. Např. vizuálně obrazné prostředky, které poskytuje barevná fotografie (barevnost, barevná teplota, barevné kontrasty), mají ve svém úhrnu odlišné obsahové možnosti než vizuálně obrazné prostředky černobílé fotografie (valéry, tonální škála, tvrdost či měkkost světla apod.) nebo videa, např. rychlost a rytmus pohybu, přiblížení detailu, jízdy, panorámování apod.). Z toho důvodu je třeba věnovat pozornost účinkům technologických postupů na vznik a účinek vizuálně obrazných prostředků.

Tvorba vizuálně obrazných vyjádření
Je mimovědomým či uvědomělým hledáním takových vizuálně obrazných prostředků, které jsou schopny vyvolat vizuálně obrazné představy. To může být podpořeno jednak hledáním kombinací a rekombinací dosavadních vizuálně obrazných prostředků, jednak tvorbou nových vizuálně obrazných prostředků, jež se však v procesu komunikace posléze postupně zapojují do vztahové sítě dosavadních prostředků (neobvyklá spojení objektů v surrealismu, vyvolávající původně skandální představy, se dnes běžně uplatňují v reklamě jako obecně přijatelný prostředek pro vyvolání požadovaných představ). Vizuálně obrazný prostředek nepůsobí nikdy sám ze sebe, ani "ze vztahů ke skutečnosti", ale ze vztahů ke zkušenostem tvůrce či diváka a ze vztahu k systému ostatních vizuálně obrazných prostředků. (Objekt jako umělecký předmět, v době vzniku Duchampových ready-made všeobecně odmítaný jako skandální, je dnes běžnou součástí jazyka umění.)

Komunikace o obrazných představách
Není možná přímo, ale prostřednictvím objektů, které se v tomto procesu komunikace stávají znaky. Kolem těchto znaků si subjekty koordinují své vnímání, jednání a chování. Takto společensky užívané prostředky jsou tak schopny socializovat velice osobní a individuální vizuálně obrazné představy. Obsah je znakům přiřazován na základě jejich postavení ve znakovém sytému, na základě jeho vztahů k ostatním znakům. Na členitosti a provázanosti tohoto znakového systému záleží, jak diferencované vnímání, chování a jednání umožňuje. Komunikace o obrazných představách probíhá ve všech znakových systémech, které má člověk k dispozici (mluvená řeč, písmo, hudba, vizuálně obrazná vyjádření). Komunikace prostřednictvím vizuálně obrazných prostředků nemůže být ve své specifičnosti žádnými jinými komunikačními prostředky nahrazena, vždy je však chápána v jejich kontextu.

Znakové systémy
Znakové (sémantické) vymezení oblasti Umění a kultura vychází z poznatků současné filosofie, antropologie, sémantiky a lingvistiky: naše poznání světa sama sebe a komunikace je založeno na vzniku a užití sociálně podmíněných znakových systémů. To znamená, že jednotlivé druhy umění, jako je hudba, výtvarné umění, divadlo, film, jsou chápány jako svébytné znakové systémy. Z tohoto pohledu by pak z oblasti Umění a kultura měla být nahlížena i literatura. Znakové systémy mají dvojí účinek - v úrovni osobnostní jsou nástrojem prožívání a poznávání zkušeností subjektu se skutečností, v sociální oblasti jsou komunikačním nástrojem, umožňujícím spolupráci a vzájemnou koordinaci jinak velmi originálních subjektů.

Vizuálně obrazné znakové systémy
Jsou to znakové systémy umožňující poznání a komunikaci vizuální cestou. Zahrnují jak znakové systémy výtvarného umění různých etap a stylů, tak i ostatní produkty vizuální kultury.

Znakové systémy výtvarného umění
Zahrnují vizuálně obrazné prostředky, které se v historii podílely či v současnosti podílejí na inovaci nebo aktualizaci vizuálně obrazných znakových systémů. Pod tímto úhlem je zapotřebí hodnotit umělecká díla jednotlivých historických etap. Z toho vyplývá, že porozumět znakovým systémům výtvarného umění nelze plnohodnotně bez porozumění znakovým systémům výtvarného umění současnosti. Právě aktuální umělecké znakové systémy a míra jejich inovace spoluurčuje významným způsobem hodnoty výtvarného umění historie.

Nová média
Pod nová média lze zařadit videotvorbu, digitální fotografii, multimediální interaktivní tvorbu (kombinace obrazu a zvuku, ovlivnitelná ve svém účinku uživatelem), dále vše, kde jsou pro vývoj nových technologií v umění uplatněny počítače. Nová média zpřístupňují revolučním způsobem jak obrazovou komunikaci, tak také samotnou tvorbu vizuálně obrazných vyjádření.


1 Toto rozdělení obsahu na úrovně, v nichž dochází ke specifické interakci vnímajícího subjektu, překonává dřívější duální dělení obrazu na formu a obsah, kdy se za formu zpravidla považovaly účinky, které má vizuálně obrazné vyjádření v oblasti psychosomatické, za obsah pak interpretace jeho psychologického nebo sociálního obsahu. Specifičnost vizuálně obrazného vyjádření však spočívá v tom, že jeho obsahem může být i sledování psychosomatických (smyslových) účinků samo o sobě, bez doprovodu dalšího (psychologicky či sociálně interpretovatelného) obsahu. Celá epocha nefigurativního modernistického malířství a sochařství má z tohoto pohledu význam v tom, že se podílela na prohlubování naší senzitivity a vytvářela vizuálně obrazné prostředky k jejímu vyjádření.
Pokud v nastolovaném pojetí používáme představu formy a obsahu, myslíme tím dynamický rozdíl mezi prostředky, které v uměleckém vizuálně obrazném vyjádření vyvolávají již zavedené a ustálené (formalizované) obrazné představy (mohou mít i povahu psychologických či sociálních obsahů), zatímco obsažné prostředky vyvolávají obrazné představy s inovačními účinky v komunikaci. Původně obsažné prostředky se ovšem svým zaváděným užíváním stávají formalizovanými, stávají se zavedenou formou, na jejímž pozadí vystupují nově uvedené, inovativní obrazové prostředky.

Citace a použitá literatura:
[1] - FULKOVÁ, M. Když se řekne … vizuální gramotnost. Výtvarná výchova, 42, č. 4 , s. 12 - 14. 2002.  
[2] - PASTOROVÁ, M. Výtvarná výchova jako součást vzdělávací oblasti Umění a kultura v připravovaných kurikulárních dokumentech. In: Výtvarná výchova a mody její komunikace. (ed. Šteiglová, T.). s. 128 - 138. Olomouc : Univerzita Palackého Olomouc a Česká sekc,  
[3] - SLAVÍK, J. Poznámka oborového didaktika ke dvěma kritickým zmínkám O Rámcových vzdělávacích programech. Pedagogika, 205, 55, č. 3, s. 268 - 273.  
[4] - SLAVÍK, J. Znak, symbol, výraz - stavební kameny řeči o výtvarné výchově. Výtvarná výchova, 44, mimořádné číslo, s. 10 - 15. 2004.  
[5] - VANČÁT, J. Tvorba vizuálního zobrazení (gnozeologický a komunikační aspekt výtvarného umění ve výtvarné výchově). Praha : Karolinum, 2000. 167 s.  
[6] - VANČÁT, J. Poznávací a komunikační obsah výtvarné výchovy v kurikulárních dokumentech. Praha : Sdružení Mac, 1993. 31 s.  
[7] - VANČÁT, J. Výtvarný výraz, symbol - stavební kameny řeči o výtvarné výchově? Výtvarná výchova, 44, č. 3 , s. 15 - 18. 2004.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 27. 08. 2006
Zobrazeno: 9401krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VANČÁT, Jaroslav . K pojetí a terminologii Výtvarného oboru. Metodický portál: Články [online]. 27. 08. 2006, [cit. 2019-10-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/843/K-POJETI-A-TERMINOLOGII-VYTVARNEHO-OBORU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.