Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Virtuální hospitace – Anglický jazyk: Bl...

Virtuální hospitace – Anglický jazyk: Blogging

Praktický příspěvek
zkušenost
uč.hodina
Autor Mgr. Kateřina Picková
Hodina je zaměřená na rozvíjení receptivních a produktivních řečových dovedností na téma bloggingu. Výuka probíhá částečně prostřednictvím poslechu s porozuměním v kombinaci s procvičením probrané gramatiky (předpřítomný čas prostý a průběhový).

Úvod

Výuky anglického jazyka na téma blogging se zúčastnili žáci kvinty osmiletého gymnázia, kteří pracují s učebnicí Success Intermediate. Jedná se o skupinu středně pokročilých žáků. Hodina byla natočena v listopadu 2009.

Cíl

Cílem vyučovací hodiny je rozvíjet dovednost poslechu s porozuměním, diskutovat na téma blogging, procvičit použití předpřítomného času prostého a průběhového, osvojit si související slovní zásobu.

 

O této hodině můžete diskutovat s vyučující Mgr. Kateřinou Pickovou a s PaedDr. Monikou Černou, Ph.D. z Univerzity Pardubice (Fakulta filozofická – Katedra anglistiky a amerikanistiky).

Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat k hodině a k natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do diskuze.

Do diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé Metodického portálu. Registrovat se můžete zde.

Diskuze je otevřená v různých tématech.

Mimo dlouhodobé diskuze je také možné zapojit se do online diskuze k této vyučovací hodině, která proběhne 28. 1. 2010 od 16.00 do 18.00 na Metodickém portálu v prostředí diskuzí pro gymnázia.

Diskusní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.

K této virtuální hospitaci byl otevřen pohled v digifoliu. Mužete si jej prohlédnout zde.

Autoevaluace

Můj celkový pocit z natočené hodiny by se pravděpodobně dal shrnout jednou větou: potřebovala bych ještě jednou tolik času. Vzhledem k tomu, že se jednalo o hodinu ukázkovou, snažila jsem se dodržovat časový plán vymezený pro jednotlivé aktivity. Nechtěla jsem nic vypouštět ani přeskakovat, neboť hodina měla předem promyšlenou strukturu a návaznost jednotlivých aktivit považuji za důležitou, stejně tak jako pestrost/střídání jednotlivých dovedností.

Úvod hodiny se mi zdá být v pořádku, následná diskuze na téma by mohla být rozhodně delší, aby v ní participovalo více žáků. Výběr videoukázky považuji za vhodný, ovšem vzhledem k reakcím některých slabších žáků by možná nebylo od věci ji pustit třikrát (3 poslechová cvičení, tedy 3 poslechy, případně by se dal worksheet alternovat pro slabší a výkonnější žáky).

Za slabší část hodiny považuji procvičování předpřítomného času, kde bylo u mnoha žáků evidentní, že se s danou látkou ještě příliš nesžili. Očividně by bylo zapotřebí další vysvětlování, drilování a procvičování, které jsem ostatně okamžitě zařadila do hodin následujících. Závěrečná aktivita s flashcards upevnila osvojenou slovní zásobu.

Co se používání češtiny týče, rozhodně se jí v hodinách nebráním, pokud se jedná o ryze funkční situace, myslím, že často je rychlý překlad efektivnější a praktičtější než dlouhosáhlé opisování. Většinu svých hodin ovšem vedu v angličtině. Pokud bych se měla vyjádřit k žákům samotným, myslím, že na některých z nich byla evidentní nervozita z přítomnosti kamery a jejich obvyklá stydlivost se tak ještě umocnila.

Z ukázky je zjevné, že děvčata jsou v této skupině jednoznačně slabší než chlapci, nicméně se je snažím s menším či větším úspěchem zapojovat do všech aktivit. Vzájemná interakce mezi mnou a žáky a mezi jednotlivými žáky je nenucená a přátelská, v hodinách je vždy příjemná atmosféra, bohužel ne všichni se dokázali zcela uvolnit.

Evaluace

Virtuální hospitaci zhodnotila PaedDr. Monika Černá, Ph.D. (Katedra anglistiky a amerikanistiky, Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice), která se rovněž zapojila do diskuze k této hodině na Metodickém portálu. Její příspěvky v diskuzi naleznete zde. Evaluaci virtuální hospitace naleznete v příloze článku.

Kapitola 2 – Úvod do tématu

V úvodu vyučovací hodiny učitelka uvedla anglicky plánovaný obsah hodiny a zařadila aktivizační prvek, křížovku (viz pracovní list). Žáci sami objevili téma hodiny. Do křížovky byly vhodně zvoleny výrazy související s tématem. Učitelka využila příležitost opakovat hláskování slov, bylo by však dobré umožnit žákům osvojit si i jejich výslovnost.

V další části jednotliví žáci odpovídali na otázky učitelky týkající se nového tématu. Otázky v anglickém jazyce byly kladené v rychlém tempu, v mnoha případech byl nejprve určen adresát. Učitelka využívala zejména otázky uzavřené. V průběhu aktivity učitelka okamžitě reagovala na chyby v promluvách studentů (např. informations) a poskytovala správnou odpověď, přesnost projevu byla upřednostněna před plynulostí.

Pro maximální využití potenciálu tohoto typu interakce učitel ↔ žák by bylo vhodné poskytnout žákům dostatečný prostor pro přípravu odpovědi (tzv. wait time), zvýšit podíl otevřených otázek a určit adresáta až po formulaci otázky nebo nechat žáky, kdo chce odpovědět. Zvýšila by se míra aktivizace žáků, měli by prostor k delší promluvě
a minimalizovalo by se nebezpečí, že žák, který má k tématu co zajímavého říci, nedostane příležitost (viz zajímavá situace na videu, kdy žák, který má svůj blog, osloven není, neboť byla předem oslovena jiná žákyně).

Kapitola 3 – Poslech s porozuměním (1. část)

Úvodní fáze hodiny prezentovaná v předcházející kapitole plnila současně funkci tzv. předposlechové aktivity, jejímž cílem bylo připravit žáky na vlastní poslechovou aktivitu. Pro rozvoj dovednosti poslechu s porozuměním učitelka využila autentický multimediální materiál ze serveru You Tube, ke kterému vytvořila vlastní aktivity (viz pracovní list). Nejprve měli žáci za úkol seřadit za sebou jednotlivé kroky tvorby blogu uvedené v pracovním listu. Ještě před zhlédnutím materiálu proběhla kontrola, zda mají žáci správně první a poslední krok. Na základě porozumění obsahu sdělení žáci provedli kontrolu či korekci uvedeného pořadí jednotlivých kroků.

V rámci předposlechové aktivity učitelka pracovala se slovní zásobou vztahující se ke zvolenému tématu, v našem případě však mohli mít žáci problémy i s recepcí americké angličtiny. Proto by mohla být pozornost zaměřena na ty rozdíly ve výslovnosti mezi britskou a americkou angličtinou, které se v nahrávce objeví. Co se týká zadaného úkolu, nabízí se otázka, zda bylo nutné žákům předem říkat, který krok je první a poslední. Zde se otevírá prostor k diskusi na téma, jak správně vybalancovat množství a charakter informací poskytnutých v předposlechové fázi, počet poslechů nahrávky a typ zadaného úkolu pro kontrolu porozumění.

Kapitola 4 – Poslech s porozuměním (2. část)

V této části hodiny i nadále probíhá výuka frontálně. Žáci znovu zhlédnou multimediální materiál a mají za úkol jednak vytvořit slovní spojení (přiřazovací cvičení) a zaznamenat (vysvětlit, definovat), v jakém kontextu jsou tato slovní spojení použita, a současně rozhodnout, zda výroky uvedené v pracovním listu jsou pravdivé či nepravdivé. Žáci tedy plnili dva úkoly současně, první zaměřený na vyhledání specifické informace, druhý na obecnější porozumění. První z nich navíc umožňoval různé řešení v závislosti na tom, jak žáci pochopili instrukce. Zadané úkoly byly z hlediska cíle v konfliktu, což se projevilo na úspěšnosti žáků při jejich řešení. Kontrola správnosti probíhala pod vedením učitelky, která kladla doplňující dotazy. Po vysvětlení nových lexikálních jednotek v cílovém jazyce byli žáci téměř vždy vyzváni říci český ekvivalent. Slovo toolbar přeloženo nebylo, i když by to bývalo bylo potřeba, jak se ukázalo později.

Kontrola porozumění prostřednictvím techniky pravdivých a nepravdivých výroků by bývala mohla následovat po sekvenční úloze v předcházející kapitole. Úkol zaměřený na kontext, ve kterém se nové lexikální jednotky vyskytují, byl adekvátní, možná by bylo vhodnější přiřazovat slovní spojení k odpovídajícímu kontextu než obráceně, neboť člověk zapomíná přesná slova, jakmile porozumí významu sdělení.

Co se týká zpětné vazby, nabízela se možnost částečně změnit způsob jejího poskytování
a například promítnout vyplněný pracovní list a vyzvat žáky, aby si s ním porovnali svoje odpovědi. Pak mohly následovat doplňující otázky.

V této části jsme viděli zajímavý moment – mohli jsme se přesvědčit o náročnosti výuky jazyků, kdy je důležité každé písmeno (extend vs. extent). Žákyně nerozuměla slovu extend, které bylo v pracovním listu chybně uvedeno místo extent. Jiný žák na dotaz učitelky vysvětlí význam slova extend správně, učitelka jej však nepřijme, neboť má na mysli extent.

Kapitola 5 – Práce s textem

Aktivita na rozvoj čtecích dovedností byla založena na práci s textem v učebnici. Jako přípravná fáze sloužila celá předcházející aktivita, na kterou čtecí aktivita plynule navazuje. Otázky k textu byly zadány ústně učitelkou před vlastním čtením. Učitelka vyzývala žáky, aby využívali relevantní techniky čtení. Jako tzv. follow-up následoval rozbor textu z hlediska příslušného gramatického jevu (present perfect/present perfect continuous). Žáci měli za úkol vyhledat příklady použití uvedených gramatických časů. Učitelka poskytovala jednotlivým žákům zpětnou vazbu.

Do tohoto momentu byla výuka vedena frontálně za využití interakčních vzorců učitel → žáci a učitel ↔ žák, a to v poměrně vysokém tempu. Čtecí aktivita nabízela možnost změnit tempo a oslovit žáky s vizuálním učebním stylem. Otázky k textu, případně jiné způsoby kontroly porozumění, mohly být poskytnuty v písemné podobě jako součást pracovního listu, což by podpořilo spolupráci žáků při kontrole odpovědí.

Kapitola 6 – procvičování – předpřítomný čas

V této části si žáci měli ověřit, zda rozumí konceptu předpřítomného a předpřítomného průběhového času. Nejprve doplňovali správné slovesné tvary do cvičení v učebnici, dále měli samostatně vytvořit dvě věty, každou v jednom z probíraných časů, ve kterých měli využít slovo blog a jeho odvozeniny. Jako zdroj podpory navrhla vyučující využít paralely s českým konceptem vidu. Na závěr aktivity proběhla kontrola vytvořených vět, učitelka poskytovala správné odpovědi.

Výuka gramatiky je náročný úkol. Žáci mají různé učební styly a v učení jim každému napomáhá něco jiného. Učitelka upozornila na paralelu s českým konceptem vidu, což je do určité míry zjednodušující. Někteří žáci by ocenili vizuální oporu (např. časové osy), popřípadě větší důraz na vysvětlení kontextu, kdy probírané časy použít. Důležitou součástí při osvojování si systému jazyka je práce s chybou. Umožní nám diagnostikovat, v jaké fázi osvojování daného gramatického jevu žáci jsou. Žáci by si mohli ve dvojicích nebo ve skupinách nejprve vytvořené věty porovnat a popřípadě opravit, pak s nimi mohli pracovat společně.

Kapitola 7 – procvičování – rozhovory ve dvojicích

Příležitostí k produktivnímu využití procvičované gramatiky byla kvazikomunikativní aktivita, využijeme-li klasifikaci aktivit dle Littlewooda. V přípravné fázi studenti nejprve ústně nacvičili tvoření otázek, následovalo hraní rolí reportéra a známé osobnosti za využití učebnice. Studenti pracovali ve dvojicích, role si vystřídali, ale pro nedostatek času byla aktivita ukončena dříve. V průběhu párové práce učitelka monitorovala jednotlivé dvojice
a poskytovala jim zpětnou vazbu. Shrnutí nejčastějších chyb (např. I have been knowing him…) v závěru z časových důvodů neproběhlo.

Tato aktivita by si bývala zasloužila více prostoru ve všech jejích fázích, zejména proto, že se jednalo o rozvoj produktivní řečové dovednosti mluvení, a jedinou příležitost k interakci žák ↔ žák v hodině. V přípravné fázi by si žáci mohli otázky vytvořit písemně, což by podpořilo zapamatování a žáci by si je mohli vzájemně opravit. Opět se nabízel prostor pro práci s chybou. V další fázi by mohli napsané otázky využít jen jako oporu a mohli by se pokusit je klást zpaměti a nejen je číst.

Kapitola 8 – opakování, závěr

V závěru hodiny byla za využití kartiček ústně zopakována slovní zásoba. Žáci pracovali většinou s izolovanými slovy, méně se slovními spojeními. K českému slovu doplnili anglický ekvivalent a naopak. V závěru hodiny byl zadán domácí úkol zaměřený na porozumění kontextu, kdy se používá předpřítomný a předpřítomný průběhový čas.

Opakování slovní zásoby v závěru hodiny bylo zařazeno správně, škoda, že se jednalo
o překlad izolovaných slov.

Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek