Umějí se čeští žáci učit? A jejich učitelé? Jedním z úkolů, které přináší školská reforma, je i rozvoj kompetence k učení. To, co by mělo být základem vzdělávání, není v naších školách samozřejmé. V následujícím textu nabízíme inspiraci ověřenými postupy ze zahraničí.
Střední škola Fallibroome v britském Macclesfieldu je pravidelně zařazována lokální školní inspekcí mezi špičku ve vyučovacích standardech. Představme si některé klíčové momenty, které přispěly k její vynikající reputaci. Francis Power, zástupkyně vedoucího pedagoga, popisuje začátky práce s kompetencí k učení: „Učit se učit je v nejlepším případě vágní pojmenování, zahrnuje v sobě obrovské množství pojmů a přístupů. My jsme se zaměřili na ty myšlenky, které byly nejblíže každodenní školní praxi a umožnily nám důvěryhodně doložit následné změny"
Proces, který škola podstoupila na cestě k aktivnímu zapojení kompetence k učení, začal před více než sedmi lety. Od počátku byl zaměřený na rozvoj kooperativního učení. Pedagogický tým zaujalo pojetí Spence Kagana a někteří se zúčastnili intenzivního tréninku. Nabyté zkušenosti pak dále intenzivně předávali kolegům a kolegyním a napomáhali s uváděním do praxe. Základem Kaganovy filozofie je důraz na strukturování situací. Ukažme si stručný příklad založený na vzájemném koučování mezi žáky:
|
Situace 1: Učitel zadá následující úkol: „Zde máte pracovní listy s dvaceti problémy, které máte vyřešit. Pracujte samostatně a výsledky mi odevzdejte až budete mít vše zodpovězené". Situace 2: Učitel zadá následující úkol: „Zde máte pracovní listy s dvaceti problémy, které máte vyřešit. Použijte vzájemné koučování a práci odevzdejte až si budete oba jisti, že jsou vaše odpovědi správné". V první situaci jsou žáci znudění, pracují sami, zřejmě si nevšimnou mnoha chyb. Ve druhé situaci se více angažují, hledají alternativy řešení, diskutují, kontrolují. Využívají koučování založeného na kladení otázek motivujících dotazovaného k aktivaci vlastních sil ve stanovování cílů a hledání způsobů k jejich dosažení. Výsledky testu jsou lepší, stejně jako míra zapamatování, rozvíjí se i sociální dovednosti a motivace ke studiu. |
Pro úspěch zavádění kooperativního učení do praxe bylo přínosné angažování učitelů napříč obory a spolupráce s dalšími školami, kde také byly zaváděny nové projekty. Diskuse pedagogů vyústily v systematické zkoumání školní praxe a publikaci výstupů, což nejenže umožnilo reflektovat probíhající procesy, ale především poskytlo evidenci konkrétních přínosů vyvolaných změnami v pedagogickém přístupu. Na důkladném výzkumu a celoškolní evaluaci bylo postaveno také hodnocení kvality učení. Výsledky by se samozřejmě nedostavily bez aktivního zapojení pedagogů i dobrovolníků z řad studujících do samotného procesu sběru dat a vyhodnocení.
Podpora kooperativního učení navazuje na žádané proměny školství. Stejně jako v České republice – zaměření kurikula v Anglii směřuje k rozvoji obecných dovedností či kompetencí, které lze uplatnit napříč kontexty. Pro předání obsahové stránky učiva mají být využívány takové metody, které studující aktivně zapojí, jsou pro ně zajímavé a vzbuzují chuť dozvědět se více. Střední škola Fallibroome stanovila tyto základní požadavky pro zavádění reformních změn:
od počátku precizní definování očekávaných výsledků
design výzkumných postupů, které umožní důkladně zjištění současné situace a srovnání s požadovanými výsledky
pilotní ověřování alternativních postupů, systematický monitoring dopadu stanovenými výzkumnými nástroji
rozšíření postupů na celou školu poté, co pilotní ověřování přineslo uspokojivé výsledky
V návaznosti na školskou reformu jsou pro rozvoj schopnosti učit se britským pedagogům k dispozici přehledně rozepsané charakteristiky a požadavky pro stanovené úrovně (1 – 4). Jednotlivé úrovně na sebe navazují, každá předchozí již předjímá rozvoj na vyšší stupeň. Uveďme si pro inspiraci pokyny pro nejnižší náročnost:
Část A
Źák potřebuje vědět jak:
→ Potvrdit svoje cíle a naplánovat, jak jich bude dosaženo:
S vhodnou osobou (učitel, tutor, supervizor) pracuje na:
opravdu dobrém porozumění cílům, klíčovým aktivitám a termínům; významu průběžné revize cílů a zkoušení nových způsobů učení
vytvoření individuálního plánu učení, který zahrnuje:
→ Postupovat podle plánu k dosažení stanovených cílů a zvyšování výkonnosti
plnit v stanoveném čase určené aktivity
používat různé metody učení a nalézt individuálně vyhovující způsob (např. používání obrázků/diagramů, čtení/psaní/mluvení, poslouchání druhých, pozorování, praktická činnost)
zahrnout změny navržené supervizorem (zlepšit kvalitu práce, použít vhodné metody)
využít podporu druhých k dosažení cílů
→ Vyhodnotit pokrok a dosažené výsledky
Ve spolupráci s vhodnou osobou (učitel, tutor, supervizor):
diskutujte o tom, co jste se naučil/a, jak jste se to naučil/a, co šlo dobře a co méně
identifikujte cíle, kterých bylo dosaženo v souladu s plánem
identifikujte úspěchy
zjistěte, co byste potřeboval/a k tomu, aby se vaše výsledky mohly zlepšit (kvalita práce, způsoby učení)
Část B
Žák musí umět
Evidence potvrzuje, že umí...
|
(Úroveň 1.1.) Potvrdit cíle a naplánovat společně s osobou, která je zadala, postup k jejich dosažení |
1.1.1 ujistěte se, že cíle opravdu poukazují na to, čeho chcete dosáhnout 1.1.2 identifikujte klíčové aktivity a termíny jejich provedení 1.1.3 identifikujte nezbytnou podporu a způsob hodnocení postupu |
|
(Úroveň 1.2) Následovat plán činnosti napomáhající dosáhnout cílů a zlepšit výsledky |
1.2.1 proveďte stanovené aktivity v určeném termínu 1.2.2 používejte způsoby učení navržené supervizorem, učiňte nezbytné změny postupu v situaci, kdy jsou adekvátní 1.2.3 využijte podpory, kterou vám poskytli druzí |
|
(Úroveň 1.3) Zhodnotit svůj pokrok a dosažené cíle ve spolupráci s vhodnou osobou |
1.3.1 mluvte o tom, co jste se naučil/a, jak jste se to naučil/a, co šlo dobře a co hůře 1.3.2 identifikujte cíle, ke kterým se vám podařilo dospět, a dosažené výsledky 1.3.3 zjistěte, co ještě potřebujete k zlepšení výkonu |
V Anglii jsou žáci podporování v přístupu k učení charakterizovaném sebeřízením, spoluprací, kritickým náhledem a hlubokou vnitřní motivací. Zde vnímáme nevyužitý potenciál mnohých českých škol. Jak komentuje Tomáš Zdechovský, odborník na výuku z agentury Commservis: „Stále převládá zaměření na systém biflování, který je neefektivní. Naopak chybí zaměření na individualitu žáka. Je důležité mu zvolit odpovídající systém učení." A největší prohřešek našich škol? „Nikdo nikde žákům nevysvětluje, jak se mají učit. Ti pak složitě hledají různé způsoby, které nevedou ke kýženému výsledku a získávají špatné návyky jako je učit se v posteli. Učení se dá velmi snadno naučit. Je to o systému práce a nakládání s vědomostmi," doplňuje pan Zdechovský. Změny ve způsobu výuky vyžadují proaktivní, sebereflektující a analytický přístup pedagogického sboru. Ve Falibroome se podařilo vytvořit atmosféru umožňující splnit uvedená kritéria, a tuto školu tak lze skutečně nazvat učící se organizací, která dokládá přínos prováděných kurikulárních změn.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
