Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Týmové spolupráce při tvorbě ŠVP
Odborný článek

Týmové spolupráce při tvorbě ŠVP

14. 6. 2006 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Marta Šíbová
Spoluautor
PhDr. Stanislava Krčková

Anotace

Informace, které mohou pomoci při vytváření funkčního týmu pro tvorbu ŠVP.

Tvorba ŠVP na gymnáziích postaví mnohé ředitele a koordinátory před nelehký úkol: sestavit z pedagogického sboru fungující pracovní tým. I když k teorii týmové práce existuje spousta materiálu, cesta k dosažení efektivity týmu je i nadále těžko postižitelná.

Proč je pro tvorbu ŠVP nutná týmová spolupráce?

Aby učitelé přijali ŠVP za svůj, je nutné, aby měli možnost jeho podobu ovlivnit. To není možné, pokud se nebudou účastnit jeho tvorby. Umíme ale v pedagogickém sboru diskutovat, argumentovat, přijímat názory druhých? Umíme spolupracovat při řešení společného úkolu? Umíme skutečně pracovat v týmu?

V současné době je slovo tým velice populární a používá se v nejrůznějších spojeních.

Tým je ve svém původním významu jasně definovaný typ práce a spolupráce, charakterizovaný těmito výraznými rysy:

  • časově omezený projekt;
  • rovnoprávné postavení členů;
  • vlastní, všemi respektovaná pravidla;
  • jasně vymezené role a odpovědnosti;
  • uvědomovaný cíl a sdílená vůle tohoto cíle dosáhnout;
  • jednoznačná e efektivní komunikace a účelné řešení konfliktů;
  • klima důvěry a otevřenosti.

Lze tedy definovat tým jako celek spolupracujících lidí s časově omezeným cílem, jasnými rolemi a pravidly a s charakteristickým procesem práce. Za těchto podmínek probíhá týmová spolupráce optimálně.

Vytvoření ŠVP do této charakteristiky zapadá - učitelé jej musí napsat v časově omezené době, pro toto období práce si musí rozdělit role, určit, kdo bude za co zodpovědný, musí se naučit mezi sebou komunikovat, otevřeně a smysluplně diskutovat, respektovat názory svých kolegů atd. Je pak na řediteli jako na člověku zodpovědném za přípravu a realizaci školního vzdělávacího programu, aby členy pedagogického sboru vhodně motivoval ke vzájemné spolupráci a komunikaci.

Můžeme se však setkat i s námitkou, že týmová práce je časově a organizačně příliš náročná, učitelé spolu neumí komunikovat, nikdy se na ničem společně nedohodnou, reformě nerozumí a nemají chuť něco měnit atd. Někdy může problém spočívat v tom, že škola nemá s tak organizačně a komunikačně náročnou prací zkušenosti. Některé školy tyto zkušenosti získávají takzvaně za pochodu, jiné se spoléhají na odborníky a absolvují nejrůznější semináře k týmové spolupráci a k efektivní komunikaci ve skupině.

Přes všechny tyto námitky by si měl každý ředitel školy uvědomit, že hlavním cílem tvorby ŠVP není napsat příslušný dokument, aby škola splnila zákonnou povinnost, ale především to, že se učitelé ve škole na něčem společně dohodnou, najdou společnou řeč ve sporných otázkách, budou sdílet společnou vizi. Jenom tak budou schopni považovat ŠVP své školy za svůj vlastní a budou jej chtít také realizovat. Psát ŠVP jen proto, že je to něco, co musíme, je v podstatě zbytečná práce. Ředitel školy by měl vědět, proč chce ŠVP vytvořit a k čemu může být jeho škole dobrý. Teprve pak může motivovat své učitele. Kde začít?

Vedení školy by si mělo nejprve zodpovědět několik otázek:

  • 0 jaké změny se jedná?
  • K čemu nám bude ŠVP dobrý?
  • Jak časově postupovat vzhledem k náročnosti některých období školního roku?
  • Jak tuto práci zorganizovat?
  • Kdo nám může s touto prací pomoct?

Velmi rychle zjistíme, že tvorba ŠVP zabere učitelům a vedení školy mnoho hodin práce, které budou nad rámec jejich dosavadních běžných povinností. Největší nápor se bude soustředit na člověka, který bude všechnu práci na škole řídit, to znamená na koordinátora tvorby ŠVP.

Koho vybrat za koordinátora tvorby ŠVP?

Může jím být ředitel školy, který ze zákona nese za celý ŠVP odpovědnost, ale může touto funkcí pověřit jiného člena pedagogického sboru, který má potřebnou autoritu, dostatek informací a je organizačně schopný.

Vzhledem k tomu, že práce, která čeká na koordinátora ŠVP, je časově i organizačně velmi náročná, je vhodné, aby si koordinátor vytvořil užší tým spolupracovníků, tzn. lidí podrobně zasvěcených do problematiky a ochotných k práci navíc (na pilotních gymnáziích, kde se ověřovala tvorba ŠVP, se užší pracovní tým skládal z tří až pěti členů pedagogického sboru).

Aby do tvorby ŠVP byli zapojeni všichni učitelé, je třeba vymezit role i pro ostatní členy pedagogického sboru. Např. vytvořit pracovní týmy zabývající se dílčími, i když velmi významnými úkoly (zpracování učebních osnov, koncepce a začlenění průřezových témat, vymezení výchovných a vzdělávacích strategií apod.).

Než začnou týmy na ŠVP pracovat, je nutné - na základě důkladné znalosti RVP GV - si společně ujasnit:

  1. výchozí podmínky - na co navázat, co změnit;
  2. zaměření školy - co především podporovat a rozvíjet;
  3. profil absolventa školy;
  4. zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami;
  5. zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných;
  6. výchovné a vzdělávací strategie školy a zformulovat je;
  7. výchovné a vzdělávací strategie jednotlivých předmětů;
  8. celkovou koncepci ŠVP - jak bude strukturovaný, jak konkrétně a podrobně budou jednotlivé body struktury zpracovány, co bude dokument obsahovat navíc, na které části se budou podílet všichni členové sboru, co budou zpracovávat jednotlivé pracovní týmy apod.

Způsob, jakým budou týmy na škole pracovat, se může lišit. Někde může užší tým připravit materiály a nastínit řešení, učitelé se k řešení problémů vyjadřují v diskuzích.

Úskalím tohoto způsobu práce může být neschopnost nebo neochota učitelů aktivně vyjádřit své názory. Na každé škole je jistě jiná situace, někde jsou zvyklí problémy řešit jednáním v kabinetech, ale na společných jednáních mlčí. Je pak na osobnosti koordinátora, aby trpělivou prací tyto stereotypy odboural, přiměl své kolegy k diskuzi a neustále je k dialogu pobízel. Je zřejmé, že jakmile učitelé přijmou za vlastní, že mohou podobu ŠVP významně ovlivnit svými návrhy, dostanou i do této velmi náročné práce větší chuť.

Lze pracovat i opačně - učitelé se mohou účastnit různých pracovních dílen, kde budou společně diskutovat a z těchto diskuzí vzniknou podněty, které zpracovává užší pracovní tým. Tyto postupy lze kombinovat např. podle druhu činnosti.

Při setkáních užšího pracovního týmu s koordinátorem je nutné vždy přesně pojmenovat vzniklé problémy, odstranit tak případná nedorozumění a vyhnout se informačnímu šumu. Důležité je vždy upřesnit, jaké úkoly jsou již splněny, na čem týmy právě pracují a co je v nejbližším termínu čeká. Každé setkání by mělo vyústit v přesné zadání úkolů jednotlivým členům týmu. Důležité je, aby koordinátor stanovil termín splnění zadaného úkolu a trval na jeho dodržení. Práci je třeba rozfázovat tak, aby se postupovalo po určitých krocích, na které bude dostatek času.

Je nasnadě, že organizace pracovních týmů může být různá, záleží na velikosti pedagogického sboru i na počtu schopných učitelů ochotných pracovat nad rámec svých povinností. Cenná jsou výjezdová zasedání celého pedagogického sboru. Učitelé mají možnost soustředit se plně na dané téma a všichni mají příležitost se k problematice vyjádřit. Podmínkou je ovšem dobrá příprava toho, kdo setkání organizuje a vede. Musí být připraven takový materiál, nad kterým je diskuze možná a smysluplná.

Čím více učitelů se do tvorby ŠVP zapojí, tím větší je pravděpodobnost, že vznikne rozumný program, podle kterého se bude ve škole skutečně pracovat.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.