Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Pojetí vzdělávací oblasti ICT v RVP GV

Ikona teoreticky

Pojetí vzdělávací oblasti ICT v RVP GV

Ikona odbornost
Autor: Zdeněk Jonák
Anotace: Funkce a pojetí vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jako jedné ze základních složek vzdělávání moderního žáka, který má obstát ve světě, jenž vyžaduje u každého určitou míru informační a technologické způsobilosti a dovednosti.
Obor příspěvku:Informatika a informační a komunikační technologie
Klíčová slova: informační a komunikační technologie, ict

V moderní informační společnosti se v přístupu k výpočetní technice projevuje zvláštní paradox. Na jedné straně se informační a komunikační systémy chovají vůči člověku stále přátelštěji, takže jejich ovládání vyžaduje minimální znalosti či dovednosti. Na straně druhé vyžaduje vývoj a údržba těchto systémů přípravu špičkově vzdělaných odborníků.
Analogicky s tímto vývojem se názory na výuku vzdělávacího oboru ICT na střední škole diferencují do dvou odlišných přístupů: uživatelského a teoreticko-aplikačního.

Přístup uživatelský klade při výuce ICT důraz na zvládnutí ovládání základních funkcí všech ve škole dostupných digitálních zařízení. Vychází přitom z oprávněného předpokladu, že obor ICT se vyvíjí dynamicky, ale ne chaoticky. Z těchto důvodů tento přístup klade důraz na skutečnost, aby se učitelé dogmaticky nezaměřovali jen na výuku ovládání současných zařízení, ale aby pozornost žáků orientovali na systémové pochopení funkcí jednotlivých zařízení, aby se v případě, že se ve svém budoucím povolání setkají s inovovanými verzemi digitálních zařízení, dokázali ve změnách flexibilně orientovat a dynamicky se jim přizpůsobit. Uživatelský přístup nepovažuje za důležité probírat v povinné části výuky do přílišné hloubky problematiku algoritmizace a programování a ponechává výuku tohoto tématu na individuální iniciativě žáků formou nepovinných předmětů či výběrových seminářů.

Přístup teoreticko-aplikační vychází nejen z oprávněného předpokladu, že výuka předmětu ICT na střední škole je prvním nakročením k výchově opravdových odborníků, jejichž vzdělání se dokončuje na specializované vysoké škole, samostudiem či v praxi, ale i z předpokladu, že pro kvalifikované používání digitálních zařízení je nezbytné proniknout do hloubky technologické a technické podstaty jejich hardware a software. Tento přístup klade důraz na znalosti o jejich výrobních a výkonových parametrech, matematických, fyzikálních, elektrotechnických a elektronických základech jejich konstrukce a fungování. Za mimořádně důležité se považuje pochopení algoritmických principů fungování softwarů. Od žáků se vyžaduje, aby pronikli do podstaty programových systémů a porozuměli procesům textového i grafického zpracování dat. Tento přístup se však nespokojuje jen s dosažením hlubokých teoretických znalostí oboru, ale vyžaduje od žáka, aby své dovednosti ověřil i na aplikační úrovni a dokázal práci s textovými i grafickými informacemi realizovat formou programu, ať již při prezentaci své práce nebo v libovolné fázi procesu získávání, zpracování, transformace, publikování, správy dat. Stále větší důraz se klade na umění manipulovat s jednotlivými digitálními zařízeními a na schopnosti je vzájemně propojovat.

Obor ICT se vyvíjí jak po teoretické, tak po aplikační stránce natolik dynamicky, že pro jeho sledování nestačí jen prostá kumulace znalostí oboru a blízkých disciplin (fyzika, matematika, biologie apod.), ale je nutné podporovat v žácích smysl pro předvídavost, prognostickou a technickou imaginaci.Této oblasti vzdělávání se v ekonomicky vyspělých zemích věnuje stále větší pozornost. V našich vzdělávacích systémech se tato problematika nedoceňuje a neexistuje ani dostatečný počet simulačního softwaru, který by požadované vlastnosti rozvíjel a testoval.

Ve vyspělých zemích se rovněž klade důraz na podporu vytváření informačního zázemí školy. Škola se začíná pojímat nejen jako instituce vzdělávací, ale stále častěji i jako instituce informační. Profesionální informační pracovníci, vedoucí školních vzdělávacích center se starají o vybavení školy aktuálními informacemi, a to jak pro přípravu žáků, tak i učitelů. Analýze a vyhodnocování jejich informačních potřeb se přisuzuje stejný význam jako vlastní výuce. Vzdělanostní úroveň vyspělé země se poměřuje dle toho, jaké procento národního důchodu se do informační sféry vzdělávacích systémů investuje. Enormní důraz se v těchto zemích klade při výchově k práci s informacemi rovněž na informační etiku a právní legitimitu chování v informačním prostředí.

Ani při sebevětším dosažení dovednosti manipulace se zařízeními digitálních technologií, se žák nedokáže vyvarovat fatálních chyb při vyhledávání a zpracování informací, pokud se neseznámí se způsoby a metodami ověřování věrohodnosti informací na internetu. Existují spolehlivé metody, s jejichž použitím lze zvýšit pravděpodobnost, že získaný dokument je obsahově věrohodný, že se lze na pravdivost uvedených fakt s vyšší či menší pravděpodobností spolehnout.

Pojetí ICT v RVP GV

V pojetí vzdělávacího oboru ICT v RVP GV chceme položit důraz na harmonické a proporční zapojení obou zdánlivě soupeřících trendů výuky. Žák by měl dosáhnout v předmětu ICT stejně kvalifikované a hluboké znalosti srovnatelné se znalostmi a dovednosti v ostatních exaktních předmětech (matematice, fyzice apod.) a měl by dovednosti a znalosti oboru dokázat využívat v ostatních předmětech, ale i ve svém soukromém životě.

K dosažení tohoto komplexního postoje směřuje i cílové zaměření vzdělávacího oboru. Vzdělávání v daném vzdělávacím oboru směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

  • porozumění jazyku používajícímu ikony a piktogramy
    Plnění náročných požadavků informační společnosti stále větší měrou předpokládá vyspělou schopnost porozumění abstraktním schématům, zkratkám, značkám, obrazovým informacím. Symbolická, grafická informace bude v budoucnosti rovnocennou reprezentací skutečnosti jako informace textové. Vybavenost školy softwarovými modely simulace reálných situací, s nimiž se mohou setkat žáci v zahraničí i tuzemsku transparentně na ulici či v digitálních zařízeních (bankomaty, automaty, letištní a nádražní symbolické značení apod.), je nezbytným předpokladem získání empirických poznatků o fenoménech symbolického universa.
  • využívání moderních informačních technologií (on-line vzdělávání, spolupráce na zahraničních projektech) ke vzdělávání
    V informační společnosti nevystačí absolvent vzdělávacího systému s vědomostmi dosaženými ve škole. Proto je jedním z cílů středoškolského vzdělání seznamovat žáka s možnostmi celoživotního vzdělávání zejména s využitím digitálních zařízení a především internetu, a to nejen v lokálním, ale i mezinárodním kontextu.
  • vytváření pozitivních postojů k potřebám informační společnosti
    Aby žák nerezignoval po absolvování školy na vysoké nároky, kladené na něho v praxi, je důležité u něho docílit pozitivního naladění na požadavky a potřeby informační společnosti. Ve výuce ICT to znamená dokázat vyjít za hranice předmětu, překročit jeho technicistní pojetí a otevřít žákovi jeho poznávací, estetické, tvůrčí možnosti.
  • uvědomění si a respektování negativních vlivů moderních informačních a komunikačních technologií na společnost a na zdraví člověka
    Práce s digitálními zařízeními přináší spolu se svými pozitivy i rizika všeho druhu. Práce s PC neúměrně zatěžuje některé smyslové orgány i tělesné a psychické funkce. Aby se žák dokázal vystříhat možných problémů, je důležité ho včas na možné eventuality upozornit. Jde o to naučit ho včas ustat ve vypjatém soustředění a věnovat se chvilkové relaxaci a uvolnění.
  • tvořivé využívání spektra možností komunikačních technologií a jejich kombinací k rychlé a efektivní komunikaci
    Informační a komunikační technologie umožňují nepředstavitelně rychleji a levněji propojit informačně i místně vzdálené lokality. Umění využívat tvořivě tyto možnosti ke zvýšení informovanosti a k dosahování odborných i soukromých kontaktů, zvyšuje pravděpodobnost posílení statusu uživatele těchto systémů.
  • získávání údajů z většího počtu alternativních zdrojů a odlišování informačních zdrojů věrohodných a kvalitních od nespolehlivých a nekvalitních
    Stejně jako narůstá kvantita informací a informačních zdrojů, roste i možnost vyhledat v tomto množství nespolehlivý nebo dokonce záměrně dezinformující dokument či údaj. Škola by neměla šetřit prostředky na vybavení systémy, které umožňují posoudit věrohodnost a kvalitu získaných zdrojů (např. služba Science Citation Index). Informační zdroje a softwarové prostředky by se měly soustředit ve školním informačním centru, vedeném informačním profesionálem. Centrum by mělo být přístupné celý den a sloužit i mimoškolním aktivitám. Dosavadní praxe, kdy školní informační centrum zpřístupňuje zpravidla jednou dvakrát týdně na dvě hodiny učitel, je nepřijatelná.
  • poznání nejdůležitějších zákonů a norem týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, respektování duševního vlastnictví, copyrightu, zásad správného citování článků a publikací přečtených autorů
    Informace uložené na internetu jsou chráněny obdobným způsobem jako jiné klasické tištěné dokumenty a je věcí etiky a cti uživatele internetu, aby při využití materiálů těchto zásad dbal, to znamená respektoval normy a zásady citování textů použitých autorů apod. Protože při komunikaci a prezentaci informací v celosvětové síti se s produkty činnosti žáků dostávají do styku široká čtenářská i odborná veřejnost, je nutné žáky seznamovat se zásadami požadované typografické, grafické, stylistické, legislativní a etické úrovně jejich výstupů. V civilizovaných zemích nerespektování uvedených zásad uživatele společensky diskvalifikuje.
  • využívání výpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší organizaci práce a k týmové spolupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní
    Výpočetní technika zmnohonásobuje efektivitu práce ve všech oblastech lidské činnosti. Umožňuje vytvářet týmové svazky, které zkvalitňují organizaci práce a není pro ni překážkou překonávat velké vzdálenosti či hranice států. Pro realizaci v povolání absolventů hraje dovednost práce s výpočetní technikou nezastupitelnou úlohu. Spolu se znalostí jazyka otevírá brány do celého světa.

Jakmile se základní i střední školy plně vybaví nezbytnou výpočetní technikou a připojením k internetu a dojde k realizaci RVP ZV a v návaznosti i RVP GV (a bude dokončeno školení učitelů), nemělo by stát nic v cestě ke splnění požadavků, které na absolventa klade informační společnost.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
INFO
Publikován: 08. 06. 2006
Zobrazeno: 5023krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JONÁK, . Pojetí vzdělávací oblasti ICT v RVP GV. Metodický portál: Články [online]. 08. 06. 2006, [cit. 2020-09-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/594/POJETI-VZDELAVACI-OBLASTI-ICT-V-RVP-GV.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.