Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Umělecká tvorba a komunikace ve vzdělávací oblasti Umění a kultura
Odborný článek

Umělecká tvorba a komunikace ve vzdělávací oblasti Umění a kultura

8. 6. 2006 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Václav Drábek
Spoluautoři
Alexandros Charalambidis
PaedDr. Markéta Pastorová
Doc. PhDr. Jaroslav Vančát Ph.D.

Anotace

Článek se věnuje vzdělávací oblasti Umění a kultura a jejím vzdělávacím oborům v rámci RVP GV, zejména specifikám integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace a možnostem jeho uchopení ve vzdělávacím procesu.
Umělecká tvorba a komunikace jako integrující téma

Nedílnou součást vzdělávacího obsahu oblasti Umění a kultura v etapě gymnaziálního vzdělávání tvoří kromě vzdělávacích obsahů definovaných v jednotlivých vzdělávacích oborech oblasti - tedy v hudebním a výtvarném oboru, i integrující téma s názvem Umělecká tvorba a komunikace. Toto téma umožňuje žákovi teoreticky reflektovat a usouvztažňovat (systematizovat) poznatky již získané. V souladu se současným stavem věd o kultuře, teorie a dějin umění tvoří tyto poznatky integrovaný strukturovaný systém, který spojuje tvořivou a receptivní činnost v jednotlivých oborech vzdělávací oblasti Umění a kultura se znalostmi sémiotiky, sémantiky umění, umělecké teorie a umělecké historie. Tím je umožněno pochopit tuto vzdělávací oblast jako komplexní oblast se specifickými, žádným jiným způsobem lidské činnosti nenahraditelnými poznávacími a komunikačními funkcemi, neodlučitelně spjatými s estetickým prožitkem subjektu.

Integrující téma Umělecká tvorba a komunikace se zabývá jak obecnými principy charakterizujícími jednotlivé obory společně - jejich vzájemnými přesahy a vzájemným propojením, tak také specifickými otázkami oborů.

V rámci tohoto je kultura představena jako historicky se vyvíjející dynamický systém (tvořený nejen hmotnými památkami, ale zejména zvyky, postoji, znalostmi členů society, zavedenými systémy jejich vzájemných vztahů, vytvářejícími platformy pro jejich společně sdílená kulturní uvědomění). Funkce kultury, strukturně diferencované vůči subjektu a vůči societě zajišťují jak osobní emancipaci každého subjektu, tak také jeho vzájemnou kooperaci a koordinaci s ostatními subjekty v sociální existenci.

Umělecký proces je v této souvislosti prezentován jako experimentální pole, v němž societa získává a testuje komunikační obsah nově vzniklých znaků a znakových systémů v souvislosti s novými existenčními podmínkami, do nichž se dostává a v němž subjekt uvádí tyto znaky (respektive si v tvůrčím procesu vytváří znaky vlastní) v jejich tvorbě i recepci do vztahu ke svým jedinečným, neopakovatelným vjemům, zážitkům a zkušenostem a takto je schopen jejich osobní aktualizace a sociálního sdílení.

Obsah a cíle Umělecké tvorby a komunikace

Obsah integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace tvoří tři stěžejní tematické okruhy: Umělecký proces a jeho vývoj, Role subjektu v uměleckém procesu a Úloha komunikace v uměleckém procesu, jejichž obsahy jsou realizovány prostřednictvím tvůrčích seminářů, tvůrčích dílen, multimediálních projektů apod.

Obsahem tematického okruhu Umělecký proces a jeho vývoj je seznamování se
s funkcí tvůrce, recipienta, uměleckého trhu, public-relations a jejich uplatnění v uměleckém procesu, odhalování vztahu znak a realita, hledání a ověřování si základních atributů magického, mytického, univerzalistického (realita - dílo - recipient), modernistického a postmodernistického modelu umění, otevřenost k neočekávanému.

Obsahem tématického okruhu Role subjektu v uměleckém procesu jsou osobnostní (smyslové a psychické), mimovědomé a vědomé předpoklady účasti v uměleckém procesu, jejich ontogeneze, vliv výchovy a vzdělání na jejich rozvoj.

Obsahem tematického okruhu Úloha komunikace v uměleckém procesu je odhalování tvorby významu znakových prostředků v kontextu umělecké komunikace a proměny hodnot v historii pod vlivem náboženských, filosofických, vědeckých a technologických postojů člověka.

Realizací takto pojímaného obsahu dochází k překonávání hranic mezi recepcí a tvorbou, k nalézání souvislostí mezi uměním, estetickým cítěním a životem člověka, propojením hodnot tradice a současnosti. Jde o výcvik soustředěného a citlivého vnímání, dovednosti vyjadřovat myšlení a cítění sdělitelnou formou (vlastní výtvor, kritika, esej), o rozvíjení tvořivosti a smyslu pro komunikaci a týmovou práci. Těžiště výuky spočívá v seznámení s logikou vývoje jazyka umění, se specifickou jeho poznávacích a komunikačních funkcí.

Umělecká tvorba a komunikace si staví jako cíl poučení jedince o tvorbě uměleckého díla jako znakového systému (sémantická analýza struktury díla), o estetických, psychologických a sociálních aspektech tvorby, včetně historických souvislostí, dále o komunikačních funkcích umění (umělecké druhy a žánry, analýza významu a tvorby hodnot umění, sféra prezentace a interpretace umění).

Ve vstupní fázi vzdělávání na gymnáziu si studenti v jednotlivých oborech vzdělávací oblasti Umění a kultura prostřednictvím činností ověřují a upevňují své znalosti, vědomosti a dovednosti získané v interakci s uměním během základního vzdělávání.

V další fázi vzdělávání žáci směřují k odborně poučenému uměleckému hodnocení, k němuž patří i schopnost ocenit novost díla, jeho specifičnost, individualitu tvůrce, způsob interpretace apod. V postmoderní době se v umění objevuje řada nových jevů, dochází k posunu hodnot, k utváření nových multimediálních forem umění. Současně se uplatňuje nová složitost a mnohostrannost estetických relací, nové projevy krásna, které vystupují často jako kritika dosavadních norem. Při respektování plurality přístupů a jejich výsledků je žák schopen uplatnit uvedené komplexní systémové hledisko, které propojením tvořivých a komunikativních dovedností dokáže aktualizovat jeho osobní vnímání a poznávání i jeho sociální interakce.

Možnosti realizace tématu ve školním kurikulu

Umělecká tvorba a komunikace je novým integrujícím prvkem zařazeným do vzdělávacího obsahu oblasti Umění a kultura, který navazuje na vzdělávací obsahy hudebního a výtvarného oboru a rozšiřuje je o témata vztahující se k uměleckému procesu v jeho celistvosti a jeho základní principy zobecňuje pro všechny umělecké obory včetně oboru dramatického1. Prochází napříč vzdělávacími obory oblasti Umění a kultura a podtrhuje koncepci oblasti vytvářející záměrně prostor pro mezioborové vazby. Na čtyřletém gymnáziu2 se tak otevírají různé možnosti pro způsoby jeho realizace, přičemž z hlediska potřeb školní praxe je možné doporučit následující dva modelové příklady.

A) Samostatný vyučovací předmět
Jedná se o vyučovací předmět společný všem žákům, který zúročuje poznání v jednotlivých oborech realizovaných ve školním kurikulu samostatnými předměty (např. HV a VV) a završuje tak vhled do oblasti Umění a kultura. Z hlediska kontinua poznávání umění a kultury se jako nejvýhodnější jeví jeho zařazení do 3. ročníku čtyřletého gymnázia, nicméně jako samostatný předmět jej lze realizovat i v 1. nebo ve 2., popřípadě v obou ročnících souběžně s HV i VV.
Pokud je předmět realizován ve 3. ročníku, je zapotřebí využít některou z disponibilních hodin. V případě vytvoření samostatného předmětu v 1. a 2. ročníku lze k jeho realizaci využít hodinové dotace přiřazené v rámcovém učebním plánu oblasti Umění a kultura. I v tomto případě je však vhodné využít disponibilní hodiny tak, aby nebyl omezen prostor pro tvůrčí aktivity v předmětech realizujících vzdělávací obsah oborů hudebního a výtvarného.

B) Jako součást samostatných vyučovacích předmětů (např. HV a VV)
Jiným způsobem přístupu k integrujícímu tématu je možnost jeho rozpracování do vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů vytvořených na základě vzdělávacích oborů hudebního a výtvarného. V takovém případě je Umělecká tvorba a komunikace rozpracována jak do vyučovacího předmětu Hudební výchova, tak do vyučovacího předmětu Výtvarná výchova. Obsah začleněných tematických okruhů učiva (Umělecký proces a jeho vývoj, role subjektu v uměleckém procesu a úloha komunikace v uměleckém procesu) umožňuje při realizaci "oddělených" hudebních i výtvarných činností tyto činnosti systematicky propojovat a reflektovat je ve vztahu k umění jako celku. Tento způsob realizace je vhodné doplnit ročníkovými projekty.


1 Integrující téma zohledňuje i Dramatický obor, který však není vzdělávacím oborem povinným a proto není součástí dokumentu RVP GV. Jeho zpracování lze však nalézt zde.
2 Způsoby a formy realizace na osmiletém gymnáziu mohou být podobné, vzhledem k osmiletému kontinuálnímu cyklu lze ale přepokládat i další možné přístupy ke zpracování tématu.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Václav Drábek

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně