Žák si sedne na židli a dá nohy tak, aby měl chodidla na zemi přesně pod koleny. Vyzveme ho, aby vstal, ale nepředklonil tělo nad kolena ani nedal chodidla pod židli. Nesmí se také ničeho držet a o nic se opírat.
 |
| 1. Obr |
 |
| 2. Obr |
Závěr
Žáci uvidí, že takto se prakticky vstát nedá. K tomu, abychom vstali ze židle, musíme buď posunout chodidla pod sebe, nebo předklonit tělo dopředu (nelépe však obojí).
Na tělo sedícího člověka působí gravitační síla Fg tak, jako by její působiště bylo v těžišti. Těžiště je na obrázku naznačeno malým plným černým kroužkem.
Nadzvedne-li se člověk ze židle, opírá se tělo jen chodidly o podlahu. Jeho podstava je na obrázku naznačena tlustou černou čarou pod chodidly.
Těžiště pak není nad podstavou, a proto gravitační síla způsobí otáčení těla okolo osy (červený kroužek) ve směru červené šipky. Tělo tedy dopadne zpátky na židli.
Při normálním vstávání ze židle posuneme nohy (podstavu) dozadu, nebo tělo (těžiště) dopředu. Vstát můžeme, až když je těžiště nad podstavou.
 |
| 3. Obr |
Pokus je velmi jednoduchý a efektní. Můžeme ho provádět např. jako motivační pokus v úvodu fyziky v nižších ročnících ZŠ nebo při výuce o silách a jejich otáčivých účincích. Můžeme na něm ukazovat, že fyzika není vědou "o neživé přírodě", jak se někdy říká, ale že fyzikální zákony platí stejně pro živé tvory jako pro neživé věci. Můžeme na něm také demonstrovat, že fyzikálním zákonům se nemůžeme vyhnout.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
