Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Tvůrčí semináře k hudebnímu oboru
Odborný článek

Tvůrčí semináře k hudebnímu oboru

21. 10. 2005 Gymnaziální vzdělávání
Autor
VUP Praha

Anotace

* Reflexe hudební tvorby (teorie a kritika) * Tvořivé a experimentální činnosti * Multimediální projekty * Elektronická média v hudební tvorbě a komunikaci
  • Reflexe hudební tvorby (teorie a kritika)
  • Tvořivé a experimentální činnosti
  • Multimediální projekty
  • Elektronická média v hudební tvorbě a komunikaci

Tvůrčí semináře představují hlubší sondy do určité problematiky, která vyplývá z cílů a osnov předmětu. Mohou být stanoveny i zcela volně – po dohodě vyučujícího se studenty – tak, aby téma postihlo ně jaký jev či problém, s nímž jsou žáci konfrontováni a na nějž chtějí dostat odpověď. Tomuto záměru nejlépe odpovídá forma otevřeného vyučování (učitel stanoví cíl, žáci objevují kroky k jeho řešení).

Jednotlivé tematické okruhy jsou zaměřeny na sféru imaginace (improvizace a kompozice, vytváření hudby), na sféru prezentace (šíření a interpretace hudby) a na sféru recepce a komunikace (analýza materiálu a struktury hudby, hudba jako součást sociální komunikace).

Cílem seminářů je seznámit studenty s výstavbou hudebního díla jako struktury znaků, vznikající v dialektické jednotě tvorby, prezentace, recepce a komunikace. Zvláštní pozornost je třeba věnovat procesu vzniku nových paradigmat, nových významů znaků. Akcelerace tohoto procesu je dobře patrná na hudbě 2. poloviny 20. století, s jejím intenzívním hledáním jak nových inspiračních, tak i interpretačně realizačních možností (serialita, aleatorika a hudba témbrů, music for tape, visible music, performance art aj.).

Pronikáním k těmto souvislostem uvádějí studenti svůj vlastní svět do vztahu k pluralitě hudebního vyjádření, k mnohostrannosti životních situací, v nichž je hudba zakotvena, uvědomují si hudbu a umění vůbec jako součást smysluplného utváření vlastního života.

Reflexe hudební tvorby (teorie a kritika)

Jde v zásadě o komplexní interpretaci hudebních děl či objektů s akcentem na estetický (jak to působí), na strukturní (jak je to uděláno) a na sémantický rozbor (co to znamená).

  • senzorická rovina recepce (vcítění, vtělesnění), vědomé a nevědomé (psychofyziologické) účinky hudby, imaginativně-kognitivní (pozorovací) přístup – hudební apercepce
  • individuální podmíněnost recepce (hudební vlohy a schopnosti, hudební a životní zkušenost, faktor hudebního vzdělání)
  • sociální podmíněnost vzniku, šíření a komunikace hudby (dobové, generační a skupinové faktory identifikace recipienta s hudbou a interpretem)
  • teoretické myšlení o hudbě z pozice vědců, umělců a kritiků (rozbor vybraných statí a kritik, zaujetí vlastního stanoviska k těmto reflexím)
Tvořivé a experimentální činnosti

Sledují především praktickou zkušenost se strukturováním hudebního materiálu (zvuky, tóny), nacházení vztahů mezi produkcí a recepcí, mezi estetickým vynalézáním a chápáním, mezi utvářením a uvažováním (reflexí).

Právě zde se osvědčují kreativní činnosti, jež uvádějí muzicírování do souvislosti s poznatky z teorie, z estetiky z dějin hudby i ostatních disciplín, což je nejschůdnější cesta k porozumění tvárným principům hudby. Schopnost vyjádření prohlubuje schopnost porozumění.

Multimediální projekty

Jde o různé kombinace hudby s poezií, s výtvarným uměním nebo dramatem, o převádění hudby do verbální, vizuální nebo pohybové roviny a naopak. Tyto přesahy jsou podnětné pro pochopení specifiky různých druhů umění s jejich odlišným systémem znaků, různým materiálem a vlastní logikou. Umožňují objasňovat méně známé prostřednictvím známého (koláž v hudbě koláží ve výtvarnictví, hudební kýč kýčem v malířství či literatuře). Přiblížení jednoho umění druhým vychází vstříc různým receptivním typům (vizuální, auditivní), napomáhá širší orientaci studentů ve světě umění vůbec. Také sledování historických, formálních a jiných souvislostí rozšiřuje spektrum poznatků a zážitků z uměleckého díle, pokud nevychází pouze z příbuzností, ale také z rozdílů.

Elektronická média v hudební tvorbě a komunikaci

Zaměstnání sledují praktické využití syntezátorů a počítačů k tvořivým hudebním činnostem. V zásadě jde o zvládnutí základních hudebních programů pro produkci, poslech a grafické záznamy hudby.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VUP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.