Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona informativni

Tvůrčí psaní

Autor: Zbyněk Fišer
Anotace: Proč má smysl učit žáky tvůrčímu psaní?

Psaní je činnost směřující k tvorbě textů. Je to jedna ze základních zdatností, které žák dosáhne v průběhu školního vzdělávání. Školská výuka se ovšem věnuje především nacvičování algoritmů psaní takových slohových útvarů, které jsou potřebné pro běžnou osobní, administrativní nebo profesní („odbornou“) komunikaci: dopis, zpráva, žádost, popis pracovního postupu apod. Rozvoj tzv. individuálního stylu je spojován s tvorbou estetizovaného vyjadřování. Poté, co jsou jeho základy nacvičeny na základní a střední škole ve slohových útvarech vypravování, resp. esej, se více pozornosti rozvoji individuálního stylu nevěnuje. Nedostatečná úroveň zdatnosti tvořit funkčně adekvátní uspokojivé texty, kterou zjišťujeme u velké části vysokoškolských posluchačů, nás vede k přesvědčení věnovat rozvoji tvůrčích dovedností a schopností psaní mnohem více pozornosti již na všech nižších stupních škol.
Proč má smysl učit žáky tvůrčímu psaní?

Psaní je činnost směřující k tvorbě textů. Je to jedna ze základních zdatností, které žák dosáhne v průběhu školního vzdělávání. Školská výuka se ovšem věnuje především nacvičování algoritmů psaní takových slohových útvarů, které jsou potřebné pro běžnou osobní, administrativní nebo profesní („odbornou“) komunikaci: dopis, zpráva, žádost, popis pracovního postupu apod. Rozvoj tzv. individuálního stylu je spojován s tvorbou estetizovaného vyjadřování. Poté, co jsou jeho základy nacvičeny na základní a střední škole ve slohových útvarech vypravování, resp. esej, se více pozornosti rozvoji individuálního stylu nevěnuje. Nedostatečná úroveň zdatnosti tvořit funkčně adekvátní uspokojivé texty, kterou zjišťujeme u velké části vysokoškolských posluchačů, nás vede k přesvědčení věnovat rozvoji tvůrčích dovedností a schopností psaní mnohem více pozornosti již na všech nižších stupních škol.

Definice pojmu

Význam a přínos tvůrčího psaní

Cíle tvůrčího psaní

Tvůrčí psaní se u žáků soustřeďuje na:

  • Praktické zvládnutí různých technik k hledání témat psaní.
  • Praktické zvládnutí různých technik stimulace k psaní.
  • Praktické zvládnutí různých technik sloužících k optimalizaci textu podle potřebných požadavků (funkce, žánr, rozsah ap.).
  • Rozvoj přirozeného psaní bez omezování tradicí, schématy, klišé a frázemi s cílem po originalitě výrazu, rozvoj schopnosti metaforického zachycování světa.
  • Uvolnění fantazie v oblasti tematické, rozvoj obrazotvornosti.
  • Odstranění strachu ze psaní textů vůbec.
  • Psaní jako prostředek zábavy, psaní jako hra.

* Komentář

Techniky tvůrčího psaní
1. Techniky literárního psaní

Literární psaní využívá některé techniky vycházející z tzv. terapeutického psaní, např. techniky asociační: volné asociace (odkrytí běžně nepřístupných vrstev podvědomí), automatické psaní (nekorigované psaní se zadáním tématu i bez tématu; často slouží k odblokování). Dále se užívá psaní v tempu (delší automatický text pro sběr témat a jazykového materiálu) a clustering (technika řízených asociací). Clustering vychází z dvouminutového vytváření slovních asociací kolem zadaného klíčového slova. Jejich zapisováním vzniká trs, hrozen obrazných asociací. Přitom se náhle vyjeví téma budoucího textu a autor následně zpracovává, doplňuje, spojuje a obměňuje nasbíraný slovní materiál v celý krátký text. Výsledná miniatura je hotova za deset minut. Za typické literární techniky bývají označovány techniky práce s textem textová koláž nebo přeměna žánru.

2. Techniky žurnalistického psaní

Pro žurnalistické psaní je důležité umět dobře pozorovat danou realitu, umět ji objektivně traktovat, tj. dokázat z ní vybrat to podstatné, co má být sděleno, pojednat o pozorované realitě s dostupnou mírou pravdivosti a přesvědčivosti, někdy za využití přiměřených uměleckých a srozumitelných odborných jazykových prostředků. Žurnalistova osobní zkušenost má zobrazit to typické ze skutečnosti, co autor prožil, nikoliv abstrakci jevu. Věci a vztahy mezi nimi mají být konkrétně pojmenovávány. Žurnalistovo psaní v sobě tedy obsahuje jak nácvik obrazného vyjadřování, tak nácvik schopnosti vybírat z pozorovaného jevu důležité informace. K tomu lze užít například následující cvičení: cvičení na tvorbu metafor, cvičení na detailní záznam vjemů, cvičení na metaforizovaný záznam vjemů, žánrové obrázky z krajiny nebo společnosti, oživení obrazu nebo fotografie, cvičení na žánrové variace, cvičení na tvorbu nebo odstraňování digresí v textu.

3. Techniky používané v odborném psaní

Techniky odborného psaní jsou zaměřeny na písemné formulování vědeckých poznatků o libovolném tématu. Komunikační funkce odborného textu bývá vědomě omezena jen na okruh „zasvěcených“, odborně poučených čtenářů. U odborné informace oceňujeme také její uspořádanost, srozumitelnost, míru zobecnění. Při nácviku odborného psaní se soustředíme na následující činnosti:

  • Volba a formulování tématu budoucí odborné práce.
  • Sběr materiálu z praxe: experimentování a jeho záznamy, pozorování a jeho záznamy, shromažďování předmětného materiálu.
  • Sběr teoretických informací o tématu, práce s literaturou: výpisky, rešerše, poznámky k četbě, citáty a bibliografické záznamy atd.
  • Třídění materiálu, kritické hodnocení materiálu dle zvolených kritérií, aplikace definic, vytváření osnov práce a osnovy jejího textového zpracování.
  • Pozorování, srovnávání a popis materiálu.
  • Hledání nových souvislostí a vztahů: vytváření syntéz, formulování hypotéz, tezí, nových interpretací.
  • Hodnocení výsledků, vytváření definic, definování obecností a zákonitostí.

K nácviku tvořivého psaní heuristického odborného textu slouží techniky brainstormingu, brainwritingu, synektika, technika laterálního myšlení, meditace. Věnujeme ale pozornost i plynulosti vyjadřování; tady jde o cvičení soustředěná na stylizační dovednosti (správná větná skladba, slovosled, větosled, užívání terminologie, tvorba definice, vymezení pojmu, formulování problémových otázek apod.) a o cvičení k nácviku obrazného vyjadřování, dále pak o cvičení k nácviku výstavby textu (tvorba pracovního plánu, tvorba osnovy textu) technikou mindmappingu (tzv. myšlenkové mapy). Nezastupitelný význam v nácviku odborného psaní mají techniky reprodukční, kdy se pisatel učí různě zpracovávat (reprodukovat) informace jiných autorů. Pracuje pak s citátem a formuluje text v jeho okolí, nebo vytváří parafráze, formuluje komentář či odmítnutí cizího mínění, polemiku atp. Součástí nácviku je i práce s bibliografií.

4. Techniky psaní používané didaktiky

Ve vyučování jazyka, slohu a literatury lze stanovit dva typy technik psaní: techniky reprodukční, nazývané také technikami imitačními, a techniky produkční. Vedle těchto technik nabývají v didaktických přístupech k textu na významu hry s textem. Ve hře je problém pojímán pouze jako hypotetický, jeho řešení není tedy zatíženo emoční tenzí, která by blokovala jeho případné řešení v neherní situaci. Myšlení, cítění a pohybová aktivita probíhají za účelem vyřešení problému s podobnou intenzitou a aktivitou jako v situaci reálné, jen nejsou provázeny stresem, strachem z nebezpečí porážky, agresivitou. V onom specifickém stavu organismu, jaký nastává při hře, je i myšlení „zklidněno“ a může se rozvinout, realizovat jako myšlení zvědavé, myšlení objevitelské. V neherní situaci, při formulaci konkrétního textu může student získané poznatky a osvědčené postupy jednání a myšlení použít pro řešení konkrétního problému při psaní. — Jako hry se nejčastěji používají techniky přestavby textu (změna žánru, hry na doplňování textu, koláže), tvorba slovních hříček, hádanek, nonsensové poezie, kolektivní texty, spojování výtvarných a dramatických postupů s prezentací textu aj.

5. Techniky odvozené z komerčních oblastí

Technika brainstormingu je kolektivní, cílené, podněcované produkování myšlenek, které přinesou nový pohled na problém a umožní jeho optimální řešení. Skupina účastníků brainstormingové diskuse produkuje nejrozmanitější nápady, které její vedoucí zapisuje na připravené velké plochy papíru. Po vyčerpání všech nápadů a návrhů řešení se později záznamy utřídí a vyberou se z nich přijatelné návrhy. Takto lze jako problémovou situaci ke společnému řešení pojmout jakýkoli jev spjatý s tvorbou textu. Využívá se zde diferencovaná práce hemisfér, kombinují se smyslové podněty a racionální diskursivní uvažování. Obdobou jsou techniky brainwriting a kolektivní záznamník. K danému souboru slov a vět vytváří každý účastník brainwritingového sezení svůj soubor výrazů. Ten nabídne ostatním k doplnění. Nakonec si každý vybere nějaký papír s rozšířeným souborem slov a vět a podle něj napíše svůj text. Technika nazvaná synektika je založena na metaforickém pojmenovávání jevů a přenosu obrazných pojmenování.

Možné formy a metody realizace tvůrčího psaní

Pro studenty je možno v případě zájmu uspořádat kursy literárního psaní. Doporučuje se počet osm až čtrnáct účastníků. V dílnách psaní je třeba vytvořit kreativní atmosféru, zabránit osobní kritice a nepřiměřené kritice prezentovaných výtvorů. V případě kursu se osvědčila délka jedné lekce 90 až 120 minut.

Pro začlenění technik tvůrčího psaní se hodí jakákoli vyučovací hodina, nejlépe je však nacvičovat postupy v předmětech humanitních, doplnit textovými cvičeními hodiny slohu, mateřského jazyka a literatury, nácvik komunikačních dovedností a uměleckého vyjadřování (výchovy).

1. Tvůrčí psaní jako součást mimoškolní výchovy

Práce s texty je hra nebo součást hry. Ve hře je potlačována konkurence ve prospěch kooperace. „Vlastní zranitelnost činí hráče pozornějším k druhým. Z hlediska rozvoje jednotlivce posiluje literární improvizace sebevědomí hráčů, kteří - možná poprvé v životě - sami něco produkují, a tím budí zájem a účast druhých,“ (Mattenklott, 1991: 12). Cílem je podporovat přirozenou hravost člověka a naučit účastníky, jak využívat psaní k zábavě, k psychickému přeladění, k uvolnění, k hledání pozitivních prožitků.

2. Tvůrčí psaní ve vyučování a v přípravě na něj

Použití technik tvůrčího psaní ve vyučování českého jazyka, slohu a literatury napomáhá získávání znalostí a rozvoji dovedností, kultivaci vyjadřovacích schopností. Učitel literatury usiluje o to, aby studenti poznali cestou nápodoby jak určité „zákonitosti“ autorské tvorby, tak lépe porozuměli věcné i estetické informaci textu. Imitace básnického stylu umožní poznávat příznačné rysy literárního díla, stylové zvláštnosti autorů, jazykové prostředky typické a vhodné pro určité žánry, jakož i význam tematických prvků a způsob jejich distribuce v literárním textu. Imitační postupy mohou být různé, jak s návodem, tak bez návodného textu. U vyspělejších studentů pak lze zkušenosti s psaním textů, zkušenosti s imitačním psaním využít k formulaci kritického hodnocení cizího literárního textu, respektive k interpretaci literárních děl.

3. Tvůrčí psaní při výuce cizího jazyka

Tvůrčí psaní v cizím jazyce se zabývá zvláštnostmi jazykové a slohové povahy, resp. tematizací sociokulturních specifik dané země. Psaní v cizím jazyce s sebou přináší při studiu i potřebu poznatkově se zmocňovat vnější reality (poznávané kultury) a pojmově popisovat i vnitřní pocitový svět. Psát v cizím jazyce znamená klást větší důraz na kvalitu jazykového vyjadřování, na jeho obsahovou správnost a přesnost, na přehledné uspořádání myšlenek. Písemné formulování nutí pisatele myslet intenzivněji v cizojazyčném kódu. Tento aktivní způsob studia vede k lepším studijním výsledkům.

4. Tvůrčí psaní jako součástí dramatické výchovy

Postupy dramatické výchovy vedou k přirozenému prožívání a vyjadřování emocí. Dramatické vyjádření lze spojit s vyjadřováním verbálním, mluvená slovní improvizace se stává podkladem pro následný individuálně zapsaný text. Pokročilý student si připravuje promluvu na zadané téma nejprve písemně (individuálně nebo kolektivně), soustředí se tedy na slovní obsah dialogu či monologu, a teprve potom na základě textu scénu dramatizuje.

Zdroje informací a metodika pro učitele

Kursy tvůrčího psaní pro učitele pořádají některá pedagogická centra (např. v Brně) nebo pracoviště univerzit (realizuje se v grantech jako další vzdělávání učitelů češtiny na FF MU Brno). Výuce tvůrčího psaní pro studenty učitelství se věnují některé univerzity (Ateliér tvůrčího psaní na FF MU v Brně, Ústav českého jazyka a literatury na PdF VŠP v Hradci Králové).

Doporučená literatura:

Marie Čechová, Karel Oliva: Hrátky s češtinou. Jazyková a slohová cvičení (1993)
Zbyněk Fišer: Tvůrčí psaní. Malá učebnice technik tvůrčího psaní (2002)
Ivo Fišera: Tvůrčí potenciál podniku (1990)
Milena Fucimanová: Sloh (1994)
Zdeněk Kožmín: Tvořivý sloh (1995); Interpretace básní (1997)
Eva Machková: Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací (1992)
G. Mattenklott: Literarische Improvisation (1991)
M. Pavlovská: Tvořivá dramatika ve výuce slohu (1996)
Gerd Bräuer: Schreibend lernen. Grundlagen einer theoretischen und praktischen Schreibpädagogik (1998)
Nigel Watts: Umění psát (1998)
an Dvořák (ed.): Psaní jako sebevyjádření (2001)


Definice pojmu tvůrčí psaní

Jako vědecký obor se tvůrčí psaní teoreticky zabývá didaktikou tohoto oboru v oblastech pro různé studující (např. tvůrčí psaní pro žurnalisty, pro vědecké pracovníky, pro učitele, pro manažery, literární psaní apod.), dále teoretickými aspekty kreativity, rozvojem kreativity a kreativní osobnosti. Předmětem oboru jsou také techniky psaní, techniky vyhledávání témat a stimulace, techniky překonávání emocionálních nebo kognitivních blokád při psaní, techniky optimalizace textu a techniky tvůrčího myšlení a kreativního jednání vůbec.

Tvůrčí psaní jako vyučovací předmět je výchovně-vzdělávací činnost, kterou lze realizovat na všech stupních škol, v mimoškolní výchově i ve vzdělávání dospělých. Je to intelektuálně-předmětná činnost zaměřená na produkci textu jako něčeho nového, originálního, co poslouží např. k lepší komunikaci, ke snadnějšímu řešení problémů, je to tedy činnost veskrze pozitivní. Tvůrčí psaní je činnost formativní, která pozitivně ovlivňuje rozvoj osobnosti. Postupy a techniky tvůrčího psaní lze použít ve všech oblastech myšlenkového tvoření, ale také jako prostředky zábavy, emocionálního odreagování nebo přeladění.


Význam a přínos tvůrčího psaní

Význam tvůrčího psaní z hlediska formování osobnosti žáka spočívá v následujících oblastech:

  • Tvůrčí psaní usiluje o rozvoj přirozeného smyslového vnímání, cítění a myšlení (záznam pozorování, nutnost větší koncentrace, rozvoj schopnosti selektivnosti, rozvoj pozornosti). Cílem je využití psaní jako prostředku rozvíjejícího myšlení, při kterém se dobíráme určitého poznání vnějšího (objektivního) i vnitřního (autorova) světa.
  • Tvůrčí psaní podporuje rozvoj samostatnosti, komunikační sebejistoty, rozvoj kooperačních dovedností.
  • Psaní slouží jako prostředek relaxace resp. autoterapie.
  • Tvůrčí psaní se podílí na rozvoji mravní stránky charakteru autora, jelikož tvořivost v této oblasti chápeme jako tvorbu něčeho nového, konstruktivního, jako činnost pozitivního významu, tudíž jako zdůrazňování převahy dobrého nad zlým.

Každý jedinec má v sobě určitou míru tvořivosti. Tvůrčí psaní nabízí techniky k rozvoji myšlenkového tvoření. Ty je možno aplikovat jak na řešení problému, jak správně formulovat sdělení, tak i na hledání nových obsahů, poznatků - o světě kolem nás nebo o sobě samém, o svých pocitech, prožitcích. Psaní o „problému“ přináší individuálnímu pisateli nové poznatky, neboť vychází z kombinace vnitřních zkušeností, pocitů a vnějších impulsů. Autor při tvorbě textu utváří tedy i svůj postoj ke skutečnosti. Zdatnost písemně formulovat obsahy svého vědomí a smyslových vjemů a reflektovat je usnadňuje studujícím učení.

Při nácviku tvorby textů jde o rozvoj schopností a dovedností verbálně písemně vyjadřovat své myšlenky, popisovat své citové rozpoložení tak, aby sdělení vyvolalo v příjemci náležitou odezvu. Autor se tedy učí vybírat, hodnotit, kombinovat známé informace a formulovat informace nově právě za účelem nového sdělení. Učí se informacím rozumět, poznává komunikační pravidla (kód, kontext) a možnosti jejich použití (funkce, postupy) a učí se s informacemi pracovat. Staví je do nového světla, nově je interpretuje, formuluje své vlastní, vytvořené myšlenkové obsahy. Text se stává záznamem jeho uvažování, jeho cítění a vnímání v průběhu vznikání sdělení, text je popisem autorových poznatků a objevů, text je vyjádřením autorových emocí, představ, smyšlenek, hypotéz, plánů a přání.

Tvůrčí psaní je činnost, kombinující někdy také individuální tvorbu s kolektivními pracovními postupy. Texty mohou vznikat v páru nebo v týmu. Ve skupině jsou často také prezentovány a skupinou jsou hodnoceny. Práce jedince ve skupině má socializační charakter. Jednotlivé individuální názory se stávají součástí kolektivního názoru na okolní svět, jejich artikulace přispívá k emancipaci podobně smýšlejících lidí se shodným společenským postavením.

Psaní ovšem může být „pouhým“ prostředkem k citovému přeladění, nástrojem zábavy. Abreaktivní psaní jako proces duševního očišťování a vyrovnávání má autoterapeutický význam. Realizovaná tvůrčí činnost směřuje k pozitivní citové bilanci kreativního člověka. Rozvoj schopností vedoucích k vytváření pozitivních produktů nutně vede k pozitivnímu rozvoji osobnosti jako celku. K definici pojmu je tedy třeba dodat, že tvůrčí psaní je nejen vyučovací předmět, ale díky této formativní činnosti také médium, prostředek rozvoje tvořivé osobnosti.


Komentář

Tvůrčí psaní je psaní řízené. To znamená, že pisatel se učí pracovat se zadanými determinantami, jako je téma, formální charakteristiky textu, úhel pohledu, výběr slov, a pomocí nabízených pracovních technik se je učí realizovat ve svém textu. Zároveň nabízí tvůrčí psaní techniky vedoucí k rozvoji obrazotvornosti (imaginace) a realistické i fantazijní představivosti.

Kreativní vytváření textů podporuje zdatnost tvořivého řešení problémových situací (komunikačních, badatelských, heuristických, interpretačních, projekčních). Tvůrčí psaní vede k rozvoji schopnosti empatie, pisatel se učí porozumět cizím způsobům cítění, myšlení a jednání. Vedle poznání to s sebou přináší i zvyšování tolerance.

To vše vede na jedné straně k rozvoji individuálního stylu autora, který své reflexe může vyjadřovat nezávisle na přímém adresátovi (píše sám za sebe, podle svých pocitů a poznatků, svým imaginativním stylem), na druhé straně se v kolektivu tvůrců učí reflektovat vlastní výtvor a optimalizovat ho do podoby, která odpovídá zamýšlené funkci textu. Dochází zde k rozvoji sociálních komunikačních dovedností, umění kooperace, kritiky a přijímání kritiky. Kreativita není pouze ozdobou komunikace, ale umožňuje reflexi komunikátu.

Hlavním cílem výuky technik tvůrčího psaní je naučit pisatele používat psaní textu jako prostředku pro řešení rozličných problémových situací, jako prostředku tvořivého myšlení. Individuální tempo a osobní citový vztah k problému, možnost snadné elaborace (přepracovávání, zdokonalování) produktu (k textu se stále lze vracet), využívání kooperace a imaginace vytváří z psaní nástroj, který lze používat i v jiných než humanitních nebo uměleckých oborech. Tvůrčí psaní se tedy má stát integrální součástí těch intelektuálních činností, které pracují s verbalizovaným řešením problémových situací v textu, ať jde např. o pojmenování technického problému, přírodovědného objevu, náboženského poznání nebo autorovy emoce.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 10. 2005
Zobrazeno: 21571krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
, . Tvůrčí psaní. Metodický portál: Články [online]. 21. 10. 2005, [cit. 2019-12-05]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/367/TVURCI-PSANI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.