Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury – volitelný kurz muzeologie na gymnáziu
Odborný článek

Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury – volitelný kurz muzeologie na gymnáziu

20. 2. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. et Mgr. Aleš Franc

Anotace

Žáci prostřednictvím systematického a souvislého výkladu o muzeích získají hlubší a intenzivnější vztah k české národní kultuře, nazírané však v evropském (celosvětovém) kontextu.

Cíle kurzu:

  • přispět ke zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu ve škole
  • rozšířit nabídku povinně volitelných kurzů školy
  • umožnit žákům vhled do poněkud netradiční odborné problematiky
  • vyvolat u žáků rozumově i „citově" hlubší, příp. silnější vztah k české kultuře, tj. aby byli schopni uvědomit si a adekvátně vyhodnotit posun od národního k transnacionálnímu paradigmatu, pro který je charakteristické „otevírání se" kultur, jejich mísení a přetváření
Jednotlivé fáze realizace kurzu

Předpokládá se, že učitel (s jakoukoli společenskovědní specializací) má určité znalosti a vědomosti z oblasti muzeologie (muzejnictví), případně že důkladně prostuduje některé tituly z předloženého seznamu doporučené literatury, aby dokázal náležitě zvládnout odborný výklad na příslušné téma dle níže uvedené základní osnovy kurzu.

Nosnou částí kurzu tedy bude systematický výklad problematiky muzeí. „Muzeum se stalo v 18. a zejména pak v 19. století veřejnou, prestižní a autoritativní institucí" (Kreuzzieger 2008: 93). „Je místem koncentrace vědění, formuje a prezentuje „naše" pojetí světa, nabízí hodnotovou a estetickou klasifikaci, činí viditelné narativní struktury vědění, které legitimizují mocenskou hierarchii, a pomocí těchto mechanismů je i místem kontroly a moci" (Kreuzzieger 2008: 93). Muzeum se tak proměnilo v jednu ze základních institucí moderního národního státu.

Moderní muzeum jako další model muzea překračuje jednotný charakter národní kultury. „Je spjato s rovinou mezinárodní, nicméně je zatíženo evropo-či západocentrickým univerzalismem" (Kreuzzieger 2008: 94). Toto poněkud úzké zaměření se snaží rozrušit postmoderní muzeum svým důrazem na kulturní decentralizaci, která se projevuje otevřeností vůči prostoru mimo evropská a severoamerická centra. „Postmoderní muzeum je prezentováno spíše jako proces než budova, je místem prožitku, získání zkušenosti a není omezeno jen na vnitřní prostor muzea" (Kreuzzieger 2008: 94).

Od postmoderního modelu muzea se v mnohém neliší kosmopolitní muzeum, ale některé jeho charakteristiky přetváří a nabízí nové, překonává některé zásady spojené s dosavadní koncepcí muzea. Jedním z nich byla jednoznačná orientace na minulost. Kosmopolitní typ muzea však nemůže být otevřen pouze do minulosti. „Kosmopolitní zájmy vycházejí ze současného kontextu a orientují se jak k přítomnosti a budoucnosti, tak k reinterpretaci minulosti" (Kreuzzieger 2008: 95).

Základní osnova kurzu a jeho časová dotace (pouze rámcově) - v obou případech lze přizpůsobit konkrétním podmínkám té které školy:

1. Uvedení do problematiky (2 hod.):

  • co je to muzeologie (příklady definic)
  • muzeum jako instituce (charakteristika a definice)
  • organizace muzejnictví - UNESCO, ICOM
  • typologie muzeí
  • časopisy české a světové

2. Základní funkce muzea (1 hod.):

  • správa sbírek, doplňování, evidence, katalogizace, ochrana sbírek

3. Vznik prvních muzeí - formování muzeologie (2 hod.)

  • předpoklady vzniku muzeí - sběratelé a sbírky, učené společnosti
  • nejstarší instituce muzejního charakteru v českých zemích

4. Období vzniku a hegemonie zemských muzeí (3 hod.)

  • zemská muzea v Rakousku, na Moravě a ve Slezsku
  • České vlastenecké (vlastenské) muzeum
  • Národní muzeum - muzejní společnost a další orgány
  • Muzeum království českého po r. 1848, Fr. Palacký, A. Frič.

5. Počátky vlastivědných a průmyslových muzeí (3 hod.)

  • regionální vlastivědné muzejnictví
  • specializovaná muzea - Náprstkovo muzeum
  • Zemská jubilejní výstava jako impuls specializovanému muzejnictví

6. Národopisná výstava českoslovanská (2 hod.)

  • výstava jako mezník ve vývoji muzeologie
  • vznik Národopisného muzea

7. Muzea v přírodě (1 hod.)

  • skandinávské skanzeny
  • skanzeny v českých zemích a jinde v Evropě

8. Československé muzejnictví po roce 1918 (3 hod.)

  • evropské souvislosti
  • zakládání nových muzeí po vzniku samostatného Československa
  • vývoj po 2. světové válce - muzea v době socialismu
  • nová muzeologie - současné definice muzea

9. Projekt kosmopolitního muzea (3 hod.)

  • od národního muzea, přes mezinárodní a postmoderní ke kosmopolitnímu muzeu
  • definice a pojetí jednotlivých modelů muzeí, společná diskuse k zaměření a charakteristice některých významných muzeí u nás i ve světě, tj. jak jednotlivá muzea odpovídají výše zmíněným modelům

10. Muzejní prezentace (cca 4 hod. - dle počtu žáků ve skupině)

  • praktické ukázky
  • vlastní prezentace žáků
Jednotná struktura seminární práce

Profil domácího (zahraničního) muzea

1. Název muzea (název v originálu): např. Národní muzeum v Praze (Musée du Louvre).
2. Lokace: např. Praha (Paříž).
3. Historie vzniku muzea (sbírek).
4. Charakteristika sbírek, rozdělení na školy, směry nebo podle jiného vhodného hlediska; zároveň se předpokládá zdůraznění nejvýznamnějšího díla (obrazu, sochy apod.) nebo souboru; v odůvodněných případech může být věnováno více pozornosti např. budově nebo historii muzea.
5. Osobní dojmy a hodnocení, případně kritické postřehy - velmi vítáno.
6. Obrazové přílohy: prospekty; propagační letáky; reprodukce z knih, časopisů či internetu; fotografie.
7. Návrh na jedno dílo (obraz, sochu apod.) na obálku zamýšleného prospektu, katalogu výstavy aj. (popis: autor, název díla, datum vzniku, příp. technika, rozměry)

Poznámky k seminární práci:

Doporučený rozsah práce: cca 2-3 stránky formátu A4, nosnými mají být části 4. a 5.

Každý autor seminární práce muzeum musí bezpodmínečně osobně znát!!! Při vlastní prezentaci bude práce dle časových možností podrobena diskusi.

Závěr

Absolvováním kurzu žáci získají základní informace o dějinách muzeí v českých zemích i v dalších částech Evropy a světa. Na projektu kosmopolitního muzea poznají proměny v pojetí a funkcích muzeí v průběhu času (od 18. století do současnosti). Návštěvou vybraného muzea a následným zpracováním seminární práce k tomuto muzeu nabudou praktických zkušeností z oblasti muzejnictví.

Literatura a použité zdroje

[1] – BROUČEK, Stanislav; PARGAČ, Jan; SOCHOROVÁ, Ludmila. et al. Mýtus českého národa aneb Národopisná výstava českoslovanská 1895. 1. vydání. Praha : Littera Bohemica, 1996. ISBN 80-85916-12-6.
[2] – KREUZZIEGER, Milan. Flexibilní identita a projekt kosmopolitního muzea. In Politologická revue. Praha, 2008. ISBN ISSN 1211-0353.
[3] – SKLENÁŘ, Karel. Obraz vlasti (Příběh Národního muzea). 1. vydání. Praha a Litomyšl : Paseka, 2001. ISBN 80-7185-399-2.
[4] – ŠPÉT, Jindřich. Přehled vývoje českého muzejnictví I. (do roku 1945). 2. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3206-5.
[5] – ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0542-3.
[6] – BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava : Slezská univerzita, 1997. ISBN 80-901974-3-4.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. et Mgr. Aleš Franc

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Základní problémy sociokulturních rozdílů
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Žijeme v Evropě
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Globalizační a rozvojové procesy

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Frontální

Organizace prostorová:

Exkurze, Školní třída

Nutné pomůcky:

psací potřeby, poznámkový blok, studijní literatura