Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Projektová výuka - Kudy tekla voda
Odborný článek

Projektová výuka - Kudy tekla voda

23. 2. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Jan Ježek

Anotace

Cílem projektu bylo analyzovat v krajině vlastního bydliště změny, které mohou podmiňovat častější výskyt ničivých povodní. K článku je přiložena prezentace a stručný návod, jak postupovat při tvorbě školních projektů.

Školní projekt Kudy tekla řeka a co si pamatuje krajina aneb Proč nás dnes tolik ohrožují povodně

Motto:

Řeka si pamatuje, kudy kdysi tekla. Ví, jaké povodí mají její boční údolí, ví, jak se jednotlivé přítoky mohou kombinovat. Bude se vracet do starých koryt bez ohledu na přání lidí a jejich stavby.

V. Cílek

Pod vedením vyučujícího zpracovali žáci Ekologického semináře, 3. ročník, Jiráskovo gymnázium, Náchod

Cíle projektu

1. Hlavním cílem tohoto projektu bylo s pomocí literatury, historických map a fotografií analyzovat v krajině vlastního bydliště změny, které mohou podmiňovat častější výskyt ničivých povodní.

2. Dílčí cíle projektu:

  • v archivu místního muzea dohledat dostupné historické fotografie zachycující místní vodní toky,
  • prostudovat říční síť na historických mapách dostupných na webu a porovnat s dnešní situací,
  • vyhodnotit příčiny a důsledky těchto změn,
  • pokusit se vyhodnotit vliv těchto změn na průtokový režim se zaměřením na povodně,
  • přímo v terénu porovnat historické fotografie s dnešní situací,
  • uvědomit si, jak moc byla dnešní krajina formována lidskou činností,
  • vytvořit mapu, která v daném regionu porovná původní říční síť s tou dnešní,
  • vytvořit naučný „poster", který bude projekt prezentovat na chodbě školy.

Vlastní podstatu a průběh projektu asi nejlépe shrnuje následující článek (zkrácená verze) z regionálního tisku:

Náchodský zpravodaj, duben 2007, autor Jan Ježek, dostupné na: mestonachod.cz/na/z_servis/zpravodaj/archiv_07/z0407.pdf

Povodně aneb Kudy tekla řeka a co si pamatuje krajina - o projektovém vyučování na Jiráskově gymnáziu

Jedním ze seminářů, které na naší škole nabízíme výběrově studentům, je ekologický seminář. Tento seminář je určen studentům s hlubším zájmem o přírodu a probíhá netradiční formou - velká část výuky se přesunula ze školy do terénu, její součástí je i řešení různých projektů. V rámci tohoto semináře například řešili studenti projekt, který jsme pracovně nazvali Povodně aneb Kudy tekla řeka a co si pamatuje krajina. Cílem tohoto projektu bylo s pomocí historických map, fotografií a literatury popsat změny v krajině, které mohou nějak souviset s její sníženou schopností zadržovat vodu. Každý ze studentů se zaměřil na své bydliště a pokusil se zjistit, co se stalo s krajinou a říční sítí během posledních 250 let a jestli tyto změny mohou nějak souviset s častějším výskytem ničivých povodní.

Přímo v terénu jsme porovnávali dnešní situaci s historickými mapami, místní muzea nám zapůjčila historické snímky. A nestačili jsme se divit... Například Náchod - ještě počátkem 20. století Metuje volně meandrovala nezastavěnou nivou s vlhkými loukami, do kterých se pravidelně každé jaro rozlévala. Zhruba sto metrů od gymnázia stával na řece tzv. Velký panský mlýn. Přímo městem protékalo několik potoků, včetně říčky Radechovky. V centru města na Karlově náměstí stával na Plhovském potoku Podbučný mlýn. Ještě za první republiky zde byla čerpadla, která zásobovala vodou náchodský zámek. V Náchodě bylo několik rybníků, kde se v zimě těžil led pro místní pivovar, největší rybník Figury u nádraží sloužil jako sportoviště, v zimě se zde bruslilo a v létě se tu dokonce pořádaly veslařské závody... Nic z toho už neplatí. Metuje byla zregulována, přítoky svedeny do podzemní kanalizace, zanikly říční lázně, máchadla i rybí sádka. Plhovská škola a část náchodského nádraží stojí na místě zasypaných rybníků. Celá říční niva Metuje je zastavěná, říční koryto bylo napřímeno, zkráceno, zahloubeno a posunuto místy až o několik set metrů. K řece se dá sejít jen na jednom jediném místě, kde do ní z podzemí vyúsťuje Radechovka. Mimochodem - víte, že zde můžete vidět židovské náhrobní kameny s hebrejskými nápisy? Radechovka byla totiž svedena do podzemí během války a některé z náhrobků ze zaniklého židovského hřbitova byly kvůli většímu potupení náchodských Židů úmyslně zazděny přímo do schodiště v říční navigaci tak, aby po nich lidé šlapali.

Z výsledků našeho „pátrání" jsme vytvořili rozsáhlý závěr, ve kterém jsme podrobně shrnuli různé důvody, proč se lze domnívat, že za častější výskyt ničivých povodní v dnešní době z velké části odpovídá sám člověk. Získané informace, včetně závěru, map a fotografií, jsme potom prezentovali formou naučných posterů, které můžete vidět společně s dalšími výstavami na chodbách gymnázia.

Za pomoc při realizaci našeho projektu děkujeme pracovníkům náchodského muzea, zejména J. Tůmovi, informace a použité fotografie pocházejí z větší části z archivů O. a K. Šafáře, historické mapy jsou k vidění na adrese oldmaps.geolab.cz. A úplně na závěr jen krátké povzdechnutí - škoda těch zaniklých míst, kudy dříve tekla voda. Představte si procházku po přístupném břehu řeky se stromy, posezení u řeky nebo máchadla na lavičkách... Taky se vám zdá, že to dnešnímu Náchodu trochu chybí?

Obrazová část projektu, včetně části dokumentace, je v přiložené prezentaci , zde budou dále prezentovány spíše formální stránky projektu.

Struktura projektu (co to je projekt)

1. Během projektové výuky žáci samostatně získávají a zpracovávají informace k předem stanoveným problémům, tyto informace vyhodnotí a zaujmou k nim vlastní stanovisko, které na závěr prezentují (např. formou posterů či PPT prezentace a následné diskuse).

2. Každý projekt má pevně stanovenou strukturu:
a) Úvod do problematiky, vyslovení hypotézy
b) Stanovení metodiky, formy výzkumu a výstupu
c) Vlastní zpracování projektu a jeho výstupu
d) Prezentace výstupu a diskuse

Cílem projektu není výstup, ale proces jeho tvorby!!! Přibližně stejný důraz je kladen na obsah i formu!!!

Metody užité v projektu:

  • samostatná a skupinová práce
  • práce s internetem
  • exkurze v terénu
  • návštěva muzea a archivu

Cílová skupina žáku:

  • skupina 15 studentů 3. ročníku gymnázia

Průběh vlastního projektu

1. Úvod do problematiky, vyslovení hypotézy

  • vyučující vhodnou motivační formou (např. novinové články, televizní reportáže) uvede dané téma (povodně) a vysloví hypotézu (část povodňových škod souvisí s krajinnými změnami)

2. Stanovení metodiky, formy výzkumu a výstupu

  • vyučující co nejpřesněji stanoví způsob sběru dat v terénu (terénní vycházka s vytištěnými historickými mapami, studium a zakreslení změn do současné mapy)
  • žáci jsou seznámeni s dostupnými informačními zdroji (práce s internetem, dohledávání fotografií v muzeu a archivu)
  • je stanoven výstup projektu (poster)

3. Vlastní zpracování projektu a jeho výstupu

  • vlastní realizace zadaných úkolů žáky (důležitá je role pedagoga, který se snaží koordinovat týmovou práci žáků, sleduje, zda jsou naplňovány cíle projektu)

4. Prezentace výstupu a diskuse

  • získané poznatky jsou vyhodnoceny a shrnuty formou závěru, je prezentován poster
  • výsledky našeho „bádání" jsme prezentovali i v regionálním tisku

Závěr projektu

Z výsledků našeho „pátrání" jsme vytvořili následující závěr:

  • Povodně jsou v přírodě přirozeným jevem, ke kterému v minulosti docházelo vždy, ne jinak tomu bude i v budoucnu.
  • Povodně nikdy dříve nepůsobily takové škody jako nyní, protože záplavové oblasti většinou nebyly zastavěné.
  • Lze očekávat častější výskyt velkých povodní v důsledku klimatických změn. Většina prognóz pro střední Evropu předpovídá, že se sice výrazně nezmění množství srážek, ale dojde k jejich přerozdělení v průběhu roku, a to tak, že se budou častěji střídat dlouhá období sucha s vydatnými přívalovými dešti.
  • Rozsáhlé změny krajiny jsou dalšími z příčin vzniku velkých záplav. Krajina již nemá takovou schopnost zadržet vodu, jako tomu bývalo v dřívějších dobách. Jako příklad můžeme uvést meliorace na polích a lukách, které mají za úkol odvést vodu co nejrychleji pryč. Zmizelo mnoho rašelinišť, ubylo rybníků a dalších podobných míst se schopností zadržet vodu, o to víc však přibylo vyasfaltované a zastavěné plochy. Změna lesního hospodaření a převedení lesů na smrkové monokultury je další důležitý faktor, který snižuje schopnost krajiny zadržet vodu.
  • Regulací se toky téměř všech našich řek napřímily a výrazně zkrátily (například u Labe se délka toku zkrátila o neuvěřitelných 100 km). Zregulování řek sice ochrání naše města před zatopením při menších záplavách, nicméně při rozsáhlejších povodních jsou následné škody ničivější. Regulace totiž umožnila zastavět plochu, která byla v minulosti občas zaplavována a lidé zde díky této historické zkušenosti svá obydlí nestavěli. Napřímené řeky také odvedou vodu z krajiny mnohem rychleji a v dolní části povodí jsou pak povodně o to ničivější.

Sečteno, podtrženo: Za ničivější průběh a rozsáhlejší škody povodní v dnešní době z velké části odpovídá sám člověk.

Příloha:
Prezentace projektu

CÍLEK, V.: Krajiny vnitřní a vnější. 2. vydání. Praha: Dokořán, 2005. ISBN 80-7363-042-7.
Archiv Regionálního muzea v Náchodě
oldmaps.geolab.cz
www.mapy.cz

Literatura a použité zdroje

[1] – CÍLEK, V. Krajiny vnitřní a vnější. 2. vydání. Praha : Dokořán, 2005. ISBN 80-7363-042-7.
[2] – Archiv Regionálního muzea v Náchodě. [cit. 2009-07-16]. Dostupný z WWW: [http://oldmaps.geolab.cz/].
[3] – mapy.cz. [cit. 2009-07-16]. Dostupný z WWW: [www.mapy.cz].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jan Ježek

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Globální problémy, jejich příčiny a důsledky
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Životní prostředí regionu a České republiky
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Člověk a životní prostředí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Exkurze, Školní třída

Nutné pomůcky:

Internet, psací potřeby, mapa místního regionu, vhodná GPS, historické fotografie z archivu Regionálního muzea v Náchodě