Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Začínáme se školním parlamentem I.

Začínáme se školním parlamentem I.

Praktický příspěvek
inspirace
projekt
Chcete mít ve škole dobře fungující žákovský parlament? Nevíte kde začít? Hledáte konkrétní aktivity, které by podpořily jeho vznik a činnost? Zde naleznete kroky vedoucí k založení školního parlamentu s konkrétními aktivitami, které podporují jeho přípravu a efektivní činnost.

Jednou z možných cest k úspěšnému naplňování přínosů a okruhů průřezového tématu Výchova demokratického občana je školní parlament (nebo jakákoli podobná forma samosprávného zapojení žáků do života školy). Dobře fungující žákovská samospráva rozvíjí u žáků demokratické znalosti, dovednosti a postoje. V mnoha základních školách školní parlament či žákovská rada funguje, často však spíše formálně. Žáci nevědí, proč v parlamentu jsou a k čemu je jim dobrý, zasedání parlamentu se točí okolo stejných témat bez reálných řešení, vidět jsou pouze ti nejstarší apod. Naopak učitelé často bojují s pasivitou žáků, nevědí, jakou činností se s parlamentem na pravidelných zasedáních zabývat, nezažili nikdy model dobře fungujícího parlamentu atd. Stále aktuální otázkou tak zůstává, jak pracovat se školním parlamentem, aby byl efektivní a žáci se v něm na základě osobního prožitku učili aktivnímu občanství.

V následujícím textu bychom Vám rádi nabídli konkrétní kroky a aktivity, které Vám pomohou v zakládání či zlepšování parlamentu na vaší škole. Toto pojetí vychází ze dvou zdrojů. Z britského modelu práce se žákovskou participací (www.schoolcouncilswales.org.uk) a ze zkušeností z projektu POLITEIA, který se zabývá tématem demokracie na základních školách (www.politeia.cz).

V tomto textu budeme nejčastěji používat pojem školní či žákovský parlament, který se běžně objevuje na českých školách (někde se objevují také žákovské rady, v praxi však jde o synonyma). Celé téma však chápeme v širším kontextu a kloníme se spíše k označení žákovská participace.

Práci na dobře fungujícím parlamentu můžeme rozdělit do pěti kroků:

  1. příprava
  2. volby
  3. trénink zvolených zástupců
  4. parlament o sobě dává vědět
  5. hodnocení

Jednotlivé kroky jsou popsány v článcích Začínáme se školním parlamentem II - VI. Každá fáze obsahuje několik konkrétních aktivit, které podporují práci parlamentu. Berte je jako inspiraci, jako jednu z možných cest k efektivnímu fungování žákovského parlamentu.

Další možnou cestou jak nastartovat práci se školním parlamentem je začít s menším projektem. Nejdříve je třeba dát dohromady tým několika aktivních žáků, kteří sami mají chuť ve škole něco měnit a zlepšovat. Tato akční skupina si sama zvolí téma libovolného projektu (např. vyzdobení školní chodby nebo organizace plesu), který připraví a realizuje. Právě tito žáci se mohou stát základem budoucího parlamentu. Zároveň i ostatní žáci a učitelé uvidí pozitivní výsledky projektu, čímž budou přirozeně motivováni k participaci na dění ve škole a lépe se ztotožní s myšlenkou parlamentu. Výhodou této cesty je, že základem budou skutečně aktivní a motivovaní žáci, kteří nebudou do ničeho nuceni, a budoucí parlament bude vznikat z reálné potřeby žáků podílet se na chodu školy.

Pokud si vyberete cestu projektu (ať už s parlamentem nebo méně formální skupinou žáků), doporučujeme dodržovat základní kroky projektového managementu. Upravené pro podmínky základních škol je najdete v projektové části výukových materiálů programu POLITEIA (www.politeia.cz).

Odkazy na další díly:
Začínáme se školním parlamentem 2
Začínáme se školním parlamentem 3
Začínáme se školním parlamentem 4
Začínáme se školním parlamentem 5
Začínáme se školním parlamentem 6

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám