Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Jak určovat neznámou houbu
Odborný článek

Jak určovat neznámou houbu

29. 8. 2005 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Svatopluk Holec

Anotace

Podrobný návod, jak mají žáci postupovat, naleznou-li v přírodě neznámou houbu. V závěru příspěvku je uveden seznam pracovišť, kam je možné posílat houby k určení.

Následující činnost je ideální spojit s třídní vycházkou do lesa, vhodnou příležitostí může být škola v přírodě.

Co dělat, najdeme-li neznámou houbu?

  1. Nalezenou houbu ihned po sběru uložíme samostatně do papírového sáčku, případně novinového papíru (zcela nevhodný je igelitový sáček či obal). Hned na místě si také poznamenáme (přímo na sáček nebo na papírek, který do sáčku vložíme) podklad, kde jsme houbu našli (druh stromu, tráva, louka, park apod.).
  2. Na místě nebo (spíše) ve škole pořídíme makroskopický popis houby (hrubý návod najdeme v každém lepším atlasu, včetně čichových vlastností). Čicháme k lupenům či k rourkám nebo k rozříznuté plodnici, sledujeme také barevné změny vzniklé poškozením nebo rozříznutím (v různých částech plodnice mohou být různé). Poznačíme datum i místo nálezu (co nejkonkrétněji - např. les Honov, jižně od žst. Babín, asi 1,5 km jižněji), a pokud jsme houbu nenalezli sami, poznamenáme, kdo ji našel. Vždy je výhodné, když máme větší množství plodnic v různém stadiu vývoje.
  3. Pokusíme se sami určit houbu podle nějakého atlasu (případně, máme-li příslušnou literaturu a mikroskop, podle určovacích klíčů). Pokud zkoušíme houbu určit podle atlasu, držíme se důsledně zásady: Nestačí, že houba "souhlasí" s obrázkem! Musí zcela přesně souhlasit s popisem uvedeným u obrázku - mohlo by se stát, že se jedná o některý příbuzný druh, ale ne o "naši" houbu! Naopak houba nemusí (zejména barevně) s obrázkem zcela souhlasit - právě u starších publikací je někdy úroveň barevné reprodukce velmi slabá, ba až zavádějící.
  4. Pokud se nám nepodaří houbu určit, zkusíme navštívit některého dobrého místního houbaře či mykologa - amatéra a poradíme se s ním. Tady pozor - jsou také rádoby "znalci"! Poznají se podle toho, že určí "suverénně" jakoukoliv houbu. Těm nevěřte!
  5. Jestliže se ani takto nepodaří houbu určit, musíme se obrátit na některou z níže uvedených houbařských poraden (nebo na mykologický - houbařský kroužek v nejbližším okolí).
  6. V tomto případě uvedeme všechny zjištěné údaje. Jednotlivé druhy hub (pokud jich je víc) zabalíme zvlášť (opět papírové sáčky, prodyšný balicí papír nebo staré noviny), zbytek krabice proložíme opět novinami, senem apod. Pokud jsme z houby získali výtrusný prach (= odříznout klobouček, položit na bílý papír tak, jak rostl v přírodě, přikrýt např. šálkem, nechat ve venkovní teplotě do rána - výtrusy se zpravidla vysypou), přiložíme jej také. Balíček opět musí "dýchat" - měl by být jen z papíru a je možné do něj udělat několik otvorů. Slušností je přiložit obálku s adresou na odpověď a známku. Na balíček napíšeme kromě adresy také: Houby k určení! Připojíme svou úplnou adresu, případně telefonní číslo. V naprosté většině případů se takto zaslané houby podaří určit. Je ale třeba být trpělivý - zejména v době houbařské sezony odpověď zdaleka nemusí přijít "ze dne na den". Zkušený mykolog ví, co musí určit ihned a co skutečně může "počkat", aniž by to ubralo na přesnosti určení. Může se také stát (většinou to tak samozřejmě není), že jde o skutečně vzácnou houbu, se kterou se musíme obrátit na specialistu pro danou skupinu. I proto je tolik důležité uvést co nejpřesnější určení místa nálezu - houba může třeba najít své místo v některém mykologickém herbáři - zejména v některém větším muzeu.

Adresy, na které je možné posílat houby k určení:

  • Česká mykologická společnost, ústřední houbařská poradna, Karmelitská 14, 118 00 Praha 1 - Malá Strana.
  • Muzeum východních Čech, Eliščino nábřeží, 500 01 Hradec Králové.
  • Houbařská poradna České mykologické společnosti ve Svitavách, J. Zedník, Máchova alej 9, 568 02 Svitavy.
  • Národní muzeum, mykologické oddělení, Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1 (jen skutečně vzácné nálezy).
  • Jihočeské muzeum, přírodovědecké oddělení, Dukelská 1, 370 51, České Budějovice.
  • Moravské zemské muzeum, houbařská poradna, Zelný trh 6, 659 37 Brno.
  • Ostravské muzeum, mykologická poradna, Masarykovo n. 1, 701 00 Ostrava.
  • Katedra biologie Pedagogické fakulty ZUČ Plzeň, Klatovská 51, 301 00 Plzeň.

Literatura a použité zdroje

[1] – PŘÍHODA, A.; URBAN, L. et al. Kapesní atlas hub I.. Praha, 1986.
[2] – PILÁT, A.; UŠÁK, O. Atlas Hub. Praha, 1968.
[3] – SVRČEK, M.; VANČURA, B. Houby. Praha : Atria, 1987.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Svatopluk Holec

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Problematika vztahů organismů a prostředí

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Specializovaná učebna, Školní třída

Nutné pomůcky:

atlas hub