Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Vlastní hodnocení v Beeslack Community High School ve Skotsku
Odborný článek

Vlastní hodnocení v Beeslack Community High School ve Skotsku

11. 9. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Vlastní hodnocení v Beeslack Community High School je představeno z několika perspektiv – od celého systému až po zcela konkrétní náhled do hodnocení a plánu rozvoje jednoho z oddělení školy, oddělení historie.

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Beeslack Community High School, Skotsko
Konzultant VÚP: Pavla Polechová

Vlastní hodnocení v Beeslack Community High School je představeno z několika perspektiv – od celého systému až po zcela konkrétní náhled do hodnocení a plánu rozvoje jednoho z oddělení školy, oddělení historie. Zajímavá je také role středního článku – odborů školství místních samospráv. Příklad obsahuje také návrh aktuálních změn na úrovni systému a i řadu autentických materiálů, které škola pro své vlastní hodnocení vyvíjí a používá.

Kontext

Kontextem je v tomto příkladu dobré praxe nejen kontext konkrétní školy, ale celého systému.

Skotský vzdělávací systém a jeho kvalita

Povinná školní docházka je ve Skotsku jedenáctiletá, trvá od 5 (±1/2 roku) do 16 (±1/2 roku) let. Primární vzdělávání trvá 7 let (označuje se jako P1 až P7), na konci sedmé třídy (P7) je žákovi 12 let (±1/2 roku). Šestiletý program sekundárního vzdělávání S1–S6 začíná první sekundární třídou S1 ve věku 12 let, přičemž třídou S4 končí zhruba v 16 letech povinné vzdělávání. Označení P1–P7 a S1–S6 jsou v tomto textu zachována.

Vzdělávací systém Skotska (oddělený od vzdělávacích systémů ostatních zemí Spojeného království) se vyznačuje vysokou kvalitou – měřeno jak samotnými výsledky vzdělávání, tak malými rozdíly průměrných hodnot výsledků pro jednotlivé školy (viz PISA1). K silným stránkám skotského školství patří předškolní a primární vzdělávání a zabezpečení inkluze na této úrovni. Předškolního vzdělávání se účastní 99 % dětí žijících ve Skotsku od čtyř let, 95 % již od tří let, což je věk, od kterého mají všechny děti právě žijící ve Skotsku garantováno bezplatné místo v předškolním vzdělávání (od 2 ½ hodin dopoledne nebo odpoledne).2 Takto vysoká účast v předškolním vzdělávání je nepochybně jedním z důvodů vysoké úspěšnosti skotských dětí, neboť investice do vzdělávání v tomto období života mají nejvyšší návratnost a pro školní, a tedy i životní úspěch nejzranitelnější části populace – tj. pro děti pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí a děti ohrožené sociální exkluzí – jsou zcela zásadní.

Zhruba v pátém ročníku primární školy se ale objevuje a postupně stále více rozevírá mezera mezi výsledky žáků se slabým socioekonomickým zázemím a ostatními žáky. V roce 2006 Skotsko požádalo OECD v rámci standardních Zpráv o národní politice ve vzdělávání (Reviews of National Policies for Education)3 o analýzu kvality a rovnosti příležitostí skotského vzdělávacího systému. Výstupní zpráva Kvalita a spravedlivost vzdělávání ve Skotsku (Quality and Equity of Schooling in Scotland) na straně jedné kladně hodnotí vysokou kvalitu vzdělávání a malé rozdíly mezi průměrnými výsledky jednotlivých škol, na straně druhé upozorňuje na velké rozdíly uvnitř škol a na to, že inkluze se s postupující věkem dítěte stává stále formálnější. Nepochybně k tomu přispívá celá organizace sekundárního vzdělávání: od 14 let, kdy si žáci vyberou předměty ke zkouškám, je vzdělávání velmi často interpretováno jako příprava na testy, které podstupují všichni žáci v S4, a pokud ve škole po ukončení povinné školní docházky v S4 zůstanou, také v S5, případně v S6.

V S3 a S4 lze navštěvovat dva typy kurzů: kurzy vedoucí buď k takzvané standardní zkoušce s výsledkem úrovně základů (Foundation), střední úrovně (General) či úrovně kreditu (Credit), nebo kurzy systému národních kvalifikací (NQ kurzy), na nichž jsou založeny všeobecně vzdělávací i odborné předměty v ročnících S5 a S6. V dalších letech lze postupovat výše po stupnici národních kvalifikací, například do kurzu ke zkoušce úrovně Higher se typicky přihlašují žáci jak po standardní zkoušce s výsledkem kreditu, tak žáci úspěšně absolvující kurz Intermediate II. Teoreticky je možné, aby se do kurzu Higher přihlásili i žáci se slabším výsledkem ve standardní zkoušce, ale požadavky tohoto kurzu by byly pro takové žáky příliš vysoké. Vztah jednotlivých úrovní obou systémů znázorňuje Tabulka 1., šipky ukazují možný postup. U konkrétních částí příkladu dobré praxe se termíny uvedené v tabulce často vyskytují.

Vztah úrovní dvou typů kurzů pro žáky od S3 do S6, tj. 1417 let

1.

Změny ve vzdělávání patnácti až osmnáctiletých žáků

Připravované změny reagují na doporučení expertů OECD ve výše zmíněné studii Kvalita a spravedlivost vzdělávání ve Skotsku. Návrh, který je specifikován prostřednictvím nového zjednodušeného a uvolněného systému národních zkoušek a kvalifikací, tedy prostřednictvím výstupů, bude předmětem nadcházející diskuze se školami, místní samosprávou, institucemi vzdělávajícími mladé lidi po ukončení povinného vzdělávání v 16 letech4, zaměstnavateli, rodiči a mladými lidmi samotnými. Pro nás je zajímavý odsun jak specializace, tak rozdělování žáků do studijního a nestudijního směru po desetiletém společném vzdělávání (po sedmi letech primárního a třech letech společného sekundárního vzdělávání) do vstupu do posledního roku povinné školní docházky, tedy do S4 – zhruba do patnáctého roku věku. V nové koncepci lze identifikovat prvky stability, prvky inovace a propojující prvky.

Prvky stability

Jako prvky zajišťující dlouhodobou stabilitu systému zůstávají v novém systému zkoušky Higher a Advanced Higher, důležité pro přijímání na vysokou školu, k nimž se po 16., resp. 17. roce věku připravovali typicky studenti, kteří se po statutárním ukončení povinné školní docházky vrátili zpět do své sekundární školy, přičemž standardní zkoušky v 16 letech zvládli na známku 1 nebo 2 (v sedmistupňové klasifikační škále), případně o rok později prošli úspěšně kurzem Intermediate II.

Propojení mezi stabilitou a inovací

Zkoušky Advanced Higher (druhá a poslední série zkoušek pro nejúspěšnější studenty, kteří zůstali na škole po ukončení povinné školní docházky v 16 letech) budou mít význam pro maturitu z přírodních věd a z jazyků. Souvislost mezi Advanced Higher a maturitou bude upřesněna později během roku 2008. Obsah vztahující se ke všem zkouškám nového systému bude revidován a aktualizován, aby byl v souladu s kurikulární reformou, nazvanou Kurikulum pro Excelenci.

Inovace

Nově budou v S4 zavedeny národní kvalifikační zkoušky pro čtenářskou a početní gramotnost (literacy a numeracy).

Udělení národní kvalifikace bude založeno na celé předchozí práci žáka v dané oblasti a na externí zkoušce. Žáci, kteří budou aspirovat na zkoušky úrovně Higher, se budou na ně moci připravovat již od S4, tj. od 15 let; nebudou muset skládat zkoušky nižší úrovně. Délku studia pro úroveň Higher si budou žáci moci zvolit na rok, rok a půl nebo dva roky.

Skotské národní priority ve vzdělávání

Národní priority ve vzdělávání, které představují rámec pro plán zlepšování škol i odborů školství místních samospráv, byly v roce 2000 stanoveny takto:

  • Úroveň a výsledky: zlepšování úrovně všech žáků zejména ve čtenářské a početní gramotnosti a dosahování lepších hodnot výsledků v národních testech a zkouškách.
  • Rámec pro učení: podpora a rozvoj dovedností učitelů, sebekázně žáků, obohacení školního prostředí, aby motivovalo k vyučování a učení.
  • Inkluze a rovný přístup: podpora rovného přístupu, pomoc každému žákovi, aby získával vzděláváním, se speciální pozorností věnovanou jednak žákům s postižením a se speciálními vzdělávacími potřebami, a také žákům s gaelštinou jako rodným jazykem a jinými méně užívanými jazyky.
  • Hodnoty a občanství: práce s rodiči, aby podporovali sebeúctu svých dětí a učili je vzájemnému respektu, stejně jako jejich propojení s jinými členy bezprostřední i širší společnosti; aby je učili povinnostem a zodpovědnosti občana v demokratické společnosti.
  • Učení pro život: vybavení žáků základními dovednostmi, postoji a očekáváními, kterých je třeba k úspěšnému životu v měnící se společnosti, podpora tvořivosti a ctižádostivosti.

Skotská školní inspekce

Posláním skotské školní inspekce je pomáhat školám, aby si zlepšovaly schopnost kvalitně vyhodnocovat a zlepšovat svoji práci. Skotská školní inspekce (HMIE, Her Majesty Inspectorate of Education) poskytuje zpětnou vazbu o kvalitě práce škol a kvalitě jejich sebehodnocení nejen školám, ale i odborům školství třiceti tří místních samospráv, které také podléhají jejímu sledování.

Odbory školství místních samospráv

Odbory školství místních samospráv lze považovat za mezičlánek mezi ústředím skotské školní inspekce a školami. Jejich základním úkolem je podporovat a posilovat zlepšování škol na místní úrovni. Místní samosprávy by měly mít robustní systém zabezpečování kvality a podporovat solidní a spolehlivé vlastní hodnocení škol. Kvalita vyhodnocovacích systémů místních samospráv je ovšem velice různá. Asi polovina odborů školství místních samospráv provádí sofistikované analýzy včetně vyhodnocování přidané hodnoty a sledování pokroku jednotlivých žáků5. Velký počet odborů školství místních samospráv zaměstnává statistické konzultanty pro analýzu dat sekundárních škol. Primární školy nepodléhají národnímu testování, zde se však pedagogové při svém hodnocení mohou opřít o banku testových úloh pro různé věkové úrovně.

Pro každou národní prioritu byla identifikována skupina indikátorů sledujících její naplňování. Odbory školství místních samospráv sjednávají se svými školami konkrétní cíle, kterých mají školy dosáhnout při naplňování priorit, resp. jejich indikátorů. Určitý problém přitom představuje fakt, že je v praxi snazší měřit indikátory první národní priority – výsledky – než indikátory ostatních priorit, a navíc existují dobře a dlouhodobě nastavené mechanismy pro sledování a vyhodnocování tohoto typu dat. Jedním z důsledků je to, že první priorita získává mnohem větší publicitu než ostatní priority, což vytváří dojem, že tyto ostatní priority mají menší význam.

Beeslack Community High School

Beeslack community High school je nekonfesijní sekundární spádová škola pro obce poblíž Edinburghu včetně venkova. Značné procento žáků této školy tvoří žáci bydlící mimo spádovou oblast školy, umístění sem na žádost rodičů. Ve škole se vzdělává asi 1000 žáků.

Podle inspekční zprávy z roku 2003 vládne ve škole silný étos úspěchu všech žáků, pedagogové i ostatní zaměstnanci školy očekávají od všech žáků vysokou úroveň výsledků, postojů a chování. Dávají žákům pravidelně zpětnou vazbu o jejich výkonu v hodinách, přičemž vyzdvihují kladné aspekty. Žáci reagují velmi dobře na školní systém stanovování svých individuálních nejbližších výukových cílů. Tento systém je používán v celé škole a žáci vědí, že je od nich očekáváno osobní maximum.

Podle téhož zdroje jsou cíle a postupy školy založeny na silné podpoře maximálního začlenění všech žáků (inkluze), což je v cílech školy explicitně vyjádřeno. Mezi cíle školy patří: „podporovat porozumění, že jsme plně inkluzivní institucí pro první až šestý ročník sekundární školy, že máme mnoho co nabídnout a že nás zajímá rovnost příležitostí všech žáků bez ohledu na sociální zázemí, znevýhodnění či postižení, gender, rasu či náboženství.

Škola také efektivně a na partnerské bázi komunikuje s rodiči a místním obyvatelstvem. Toto partnerství bylo posíleno nabytím statusu komunitní školy. Škola má bohatý program vzdělávacích a rekreačních aktivit pro cílové skupiny od mladých dospělých po seniory. S asociací rodičů žáků vzdělávaných v Beeslacku škola pravidelně konzultuje a setkává se s ní na informačních večerech. Všichni rodiče jsou pravidelně oslovováni nejen na rodičovských schůzkách, ale také prostřednictvím časopisu pro rodiče, který podrobně informuje o minulém i budoucím dění ve škole i mimo školu, o úspěších žáků školy, o programu přechodu žáků ze čtyř primárních škol do této sekundární školy.

Inspekční zpráva rovněž velice kladně hodnotí systém podpory žáků. Tento systém je obecně ve Skotsku bohatší než v České republice a klade se na něj větší důraz: škola s cca 400 žáky má nárok na jednoho celého pracovníka starajícího se o všestrannou podporu6 žáků. Počet pracovníků, resp. velikost úvazku jsou zhruba úměrné počtu žáků školy. Důraz na všestrannou podporu žáků a její personální zabezpečení lze chápat jako jednu z podmínek inkluzivity škol i celého systému.

Popis práce jednoho oddělení vzdělávacího oboru nám umožní demonstrovat princip hodnocení kurikula, výsledků, vyučování a učení a atmosféry. Pro příklad je uveden popis kurzu ke standardní zkoušce z historie.

Oddělení historie7 Beeslack Community High School

Kurz vedoucí ke standardní zkoušce na úrovni základů (foundation), na střední úrovni (general) a na úrovni kreditu (credit) je koncipován tak, aby stimuloval zájem o předmět studiem nedávné minulosti.

Kurz je rozdělen do tří modulů, které pokrývají různé aspekty historie 19. a 20. století. Tyto tři moduly dohromady tvoří velmi zajímavý obraz světa v posledních 150 letech. Žáci dostanou příležitost ke své vlastní investigativní práci, k práci ve skupinách a k řešení problémů.

Modul 1. Měnící se společnost ve Skotsku a Velké Británii v letech 1830–1930

Tento modul se zabývá významnými změnami života britské společnosti způsobenými průmyslovou revolucí. V letech 1830–1930 došlo také k významným posunům v politických postojích obyvatelstva. Modul mapuje rozvoj britské demokracie, přičemž věnuje zvláštní pozornost kampani za volební právo žen.

Modul 2. Mezinárodní spolupráce a konflikt 1890-1920

Tématem tohoto modulu jsou počátky, povaha a důsledky 1. světové války. V modulu žáci studují, jak se Evropa dostala do války, jaké to bylo účastnit se bojů a jak byla ve Versailles podepsána mírová smlouva, která způsobila více problémů než válka samotná.

Modul 3. Lidé a moc

a) Rusko 1914–1941
Tento modul studuje staré Rusko za vlády Cara a kolaps zřízení do chaosu za revoluce v r. 1917. Dále se zabývá uchopením moci Leninem a bolševiky a tím, co jejich politika znamenala pro ruský lid. Posledním tématem tohoto modulu je tyranie Stalina ve třicátých letech minulého století.

b) USA 1850–1880
Tento modul zahrnuje studium amerických indiánů na západě dnešních USA, budování železnice, otroctví, americkou občanskou válku a zacházení s Afroameričany po válce, včetně Ku Klux Klanu.

Hodnocení práce žáka má tři složky:

  1. interní průběžné hodnocení, umožňující zjistit, k jaké úrovni standardní zkoušky dostane žák testové úlohy,
  2. hodnocení na konci každého modulu, pokrývající znalosti, porozumění a dovednosti výzkumu,
  3. externí závěrečná zkouška, pokrývající znalosti, porozumění a dovednosti výzkumu.
Východiska

Beeslack Community High School musí při svém vlastním hodnocení respektovat strategické dokumenty na úrovni své země, která má svůj vlastní vzdělávací systém, a strategické dokumenty na úrovni místní samosprávy.

Dokumentem zásadního významu pro obě tyto úrovně je publikace Jak dobrá je naše škola (How good is our school), vytvořená poprvé skotskou školní inspekcí v roce 1999. Samotný název napovídá, že ačkoli tato publikace popisuje systém používaný externím hodnotitelem – skotskou školní inspekcí, používá tento systém pohled zevnitř: jak dobrá je NAŠE škola. Již tato první verze vznikala v dialogu se skupinou škol, aby byl výsledný produkt srozumitelný a užitečný především školám samotným. Nyní platná verze, publikovaná v březnu 2007 (viz literatura), je třetí částí série Cesta k maximální kvalitě (The Journey to excellence).

Indikátory uvedené v této publikaci se zaměřují především na to, jak působení škol a dalších institucí ovlivňuje zlepšování zkušeností žáků se vzděláváním a kvalitu jejich života. Tento důraz na výsledky a dopady je v souladu s významem vlastního hodnocení, které nesmí být samoúčelné – má smysl pouze pokud vede ke zlepšování života dětí a mládeže ve škole či jiné instituci i mimo ni a ke zlepšování jejich výsledků, případně k udržování maximálního standardu kvality, pokud by ho bylo dosaženo.

Školy a předškolní centra jsou nyní součástí širokého partnerství profesionálů, kteří poskytují dětem služby související s jejich vzděláváním. Stávající vydání publikace Jak dobrá je naše škola poskytuje společný rámec vlastního hodnocení kvality práce jakékoli instituce sloužící dětem a veřejnosti. Staví na dobré praxi ve školách a třídách ve Skotsku i v zahraničí. Jejím smyslem je pomoci zaměstnancům škol a dalších institucí vyhodnocovat jejich současnou práci a identifikovat priority pro rozvoj.

Základní otázky, které by si škola a jakákoli instituce vzdělávající děti a mládež měla položit (a které zároveň kladou školám odbory školství místních samospráv či inspekce) znějí takto:

  • Jakých výsledků jsme dosáhli?
  • Jak naplňujeme potřeby našeho školního společenství?
  • Jak dobré vzdělávání poskytujeme?
  • Jak dobré je naše řízení?
  • Jak dobré je naše vedení?
  • Do jaké míry se dokážeme dále zlepšovat?

Příloha 1 - Celý rámec vyhodnocování kvality

Každý indikátor je ještě specifikován jedním nebo více tématy, např.:

2.1

Zkušenosti žáků

  • Do jaké míry jsou žáci motivováni a aktivně zapojováni do svého vlastního učení a rozvoje

2.2

Úspěch školy v zapojování rodičů a rodin

  • Do jaké míry se rodiče, opatrovníci a rodiny zajímají o život školy a do jaké míry jsou do něj aktivně zapojeni

5.1

Kurikulum

  • Východiska a design kurikula
  • Rozvoj (a obohacování) kurikula
  • Programy a kurzy
  • Mezipředmětové vztahy

5.5

Očekávání a podpora úspěchu

  • Očekávání zaměstnanců, využívání pozitivní zpětné vazby
  • Očekávání žáků, zažívání úspěchu
  • Podporování a udržování atmosféry úspěchu
  • Vztahy mezi zaměstnanci a žáky
Cíle

O svých cílech se škola vyjadřuje takto:
K efektivnímu učení dochází spolehlivěji tam, kde jsou zdravé vztahy. Tento princip je základem cílů školy:

  1. prosazovat vzdělávání nejvyšší možné kvality ve společenství, v němž je lidem dobře, v němž je zřejmý smysl vzdělávání a které poskytuje příležitost,
  2. podporovat porozumění, že jsme plně inkluzívní institucí pro první až šestý ročník sekundární školy, že máme mnoho co nabídnout a že je pro nás důležitá rovnost příležitostí všech žáků bez ohledu na sociální zázemí, znevýhodnění či postižení, gender, rasu či náboženství,
  3. poskytovat plný rozsah kurzů s dobrou možností volby, s rozmanitými druhy učebních zkušeností, v pestré paletě vyučovacích metod, které umožní každému rozvinout své schopnosti,
  4. vyjadřovat jasná očekávání od všech žáků, podporovat úspěch na všech úrovních a v tolika situacích, jak je jen možné,
  5. povzbuzovat aktivní účast žáků v životě školy, včetně jejich převzetí části zodpovědnosti,
  6. podporovat aktivní partnerství mezi námi, rodiči našich žáků a širší komunitou,
  7. podporovat vzdělávání jako celoživotní proces a poskytovat přístup k němu širší komunitě v prostředí, kde je lidem dobře a v němž je zřejmý smysl vzdělávání,
  8. v rámci dostupných zdrojů směřovat k ideálu školy podporující zdraví, což pozitivně ovlivňuje veškerý personál učící i neučící a všechny uživatele školy,
  9. připravit mladé lidi na další stupeň vzdělávání v plné škále dovedností a kompetencí – osobnostních, sociálních a ekonomických.
Realizace – postup a metody

Beeslack Community High School má systém pracovních setkání jednak na úrovni předmětových komisí, a také na celoškolní úrovni. Vyhodnocování práce celé školy a plánování jejího rozvoje se uskutečňuje prostřednictvím hodnocení a plánů jednotlivých předmětových komisí a napříč kurikulem. Na celoškolní úrovni se setkávají nejen vedoucí předmětových komisí, ale formou workshopů i celý sbor.

Zlepšování jednoho aspektu práce školy ve všech předmětech

Vyhodnocování a plánování zlepšování výsledků, což je první národní priorita i indikátor systému skotské školní inspekce, naplánovala a realizovala škola takto:

1) Prosinec 2007: Společné znaky nejefektivnějších hodin formulované širším vedením školy – poznatky z hospitací. Práce uvnitř jednotlivých předmětových komisí, které sepsaly své používané strategie vedoucí ke zlepšování výsledků; konkrétní postupy.
Otázky pro skupiny:

  • Co můžeme udělat pro to, aby byli žáci aktivnější a přebírali větší zodpovědnost za své vlastní učení?
  • Jak zlepšit pestrost našich hodin z hlediska metod a přístupů, abychom zvýšili aktivitu žáků (a jejich výsledky)?
  • Jak odpovídáme na vzdělávací potřeby různých skupin žáků, včetně žáků s nejlepšími výsledky?

2) Únor 2008: Kolektivní výměna informací, práce ve smíšených skupinách s důrazem na formativní hodnocení.
3) Duben 2008: Práce zpět v domovských skupinách (předmětových komisích) – plánování.

Zlepšování více aspektů práce v jednom předmětu

Jako příklad práce jednoho oddělení uvádíme tabulky vlastního hodnocení oddělení historie: hodnocení kurikula, výsledků, vyučování a učení a atmosféry.

KURIKULUM8

Jak si vedeme?

Jak to víme?

(sledování a vyhodnocování)

Co je potřeba (u)dělat

Kurikulum pro poslední dva ročníky (S5–S6) je pestřejší, nabízí žákům širší možnosti výběru

Kurz nejvyšší úrovně (Advanced Higher) Současné Japonsko je spuštěn, poskytuje příležitost pro mimoškolní studium.

Kurz Advanced Higher se zaměřuje na svébytnou japonskou kulturu pro ni samou, toto zaměření není (pouhou) odpovědí na kontakt s kulturou Západu.

Studentům ročníku S6 je pro jejich závěrečné práce umožňován výzkum na Univerzitě Edinburgh, v čemž jim asistuje vedení školy.

Pokračovat ve vývoji skript a audiovizuálních pomůcek (důsledky pro rozpočet).

Připravuje se kurz Intermediate 2 (pro žáky S3 a S4 (14–16 let), tři hodiny týdně, vede ke zkoušce úrovně kreditu9.

Současný kurz Intermediate 2 se ve složení žáků, kteří ho navštěvují, vyvinul na dvouúrovňový kurz s velkým počtem žáků, kteří budou aspirovat na zkoušku odpovídající kurzu Intermediate 1, nikoli Intermediate 2.

Pravidelné vyhodnocování výsledků žáků navštěvujících kurz určený původně pro přípravu na zkoušku úrovně kreditu ukázalo, že velké části žáků vyhovuje spíše kurikulum vedoucí ke všeobecné zkoušce, nikoli ke kreditu.

Vzrůstá potřeba zabezpečování vzdělávacích potřeb žáků na slabším konci spektra starších žáků (žáků navštěvujících S5 a S6), což vyžaduje další vývoj dvouúrovňových materiálů a výukových přístupů.

Předmětové komise se vyjádřily pozitivně pro těsnější mezipředmětové propojení. Problémem zůstává najít čas ke koordinaci programů.

Společný výukový celek Historie-zeměpis-občanství dosud nebyl připraven.

Věnovat časový prostor doby přípravy starších žáků na zkoušky konzultacím s vyučujícími geografie. Nové publikace Kurikula pro excelenci pro sociální vědy představují občanství jako téma vlastní jak historii, tak geografii. Další diskuze s vedením školy o potřebě vývoje samostatného celku budou vítány.

Seznamy doporučené četby obsahují řadu literárních děl relevantních pro kurz historie navazující po dosažení kreditu.

Pokračovat ve zviditelňování dobrých rozhodnutí pro výběr četby, podporovat studenty, aby sami hledali mezipředmětové spojitosti.


Jak si vedeme?

Jak to víme?
(sledování a vyhodnocování)

Co je potřeba (u)dělat

Úroveň motivace, ambic a výsledků mezi staršími studenty (S5–S6) je velmi různá.

Hodiny pro podporu studia historie jsou dobře navštěvovány studenty, kteří studují na tzv. Higher zkoušky10, ale velmi slabě studenty, kteří se připravují na zkoušku nižší úrovně.

Pokračovat v povzbuzování těch žáků, kteří potřebují zvláštní podporu nejvíce (poslat dopisy rodičů s návratkou – potvrzením o převzetí), upozornit pedagogy zabývající se podporou studentů.

Techniky sebehodnocení jsou používány ve všech třídách starších studentů; měly by žáky podpořit, aby brali svou práci a své výsledky za vlastní a zapojovali se do stanovování dalších kroků.

Tato praxe by měla být ve třídách sjednocena.

Práce ve dvojici umožňuje některým žákům vzájemné učení se dovednostem. Předmětová komise historie by chtěla tuto praxi více zformalizovat pro práci se žáky třídy, kteří se připravují na zkoušku pro středně pokročilé a pro které je obtížné nebo kteří se zdráhají analyzovat svůj vlastní výkon.

Oddělení historie již zjistilo potřebu práce na úrovni kurzu Intermediate I, ale tento školní rok se objevila také větší skupina žáků na střední úrovni, kteří dosáhli při standardních zkouškách kreditu, ale mají problémy s požadavky navazující zkoušky Higher. Je potřeba s vedením školy prodiskutovat možnost dvouleté přípravy na Higher, což by při pomalejším tempu žákům umožnilo získat potřebnou základnu dovedností a sebedůvěru.

Výsledky


Vyučování a učení

Jak si vedeme?

Jak to víme?
(sledování a vyhodnocování)

Co je potřeba (u)dělat

Prohlubování vzdělávacích zkušeností žáků:

integrace seminárních hodin do výuky se dostává na úroveň přípravy na standardní zkoušku

Semináře jsou stále cennou metodou v kurzech pro Higher a Advanced Higher – přinášejí výbornou příležitost pro formální hodnocení znalostí a porozumění. Semináře byly nyní zavedeny do tříd žáků nejlépe se učících historii pro standardní zkoušku.11

Pokračovat ve využívání seminářů jako výukové a vyhodnocovací metody.

skupinová práce/ústní prezentace se používají v kurzech S1 a S2

Všichni žáci S1 a S2 jsou povinni účastnit se skupinové práce na nějakém projektu a ústně před třídou prezentovat závěry práce. Obě dovednosti informují učitele o výsledcích vzdělávání.

V používání těchto technik potřebuje získat jistotu také podpůrný personál, který s nimi nemá dost zkušeností.

Pokračovat v holistickém přístupu k vyhodnocování výsledků práce žáků.

Ve všech třídách S1 a S2 bylo zavedeno zadávání domácích úkolů rozlišených podle úrovně obtížnosti.

Oddělení historie může nyní kvalita vypracování domácích úkolů pomáhat v určování úrovně jednotlivých žáků.


ATMOSFÉRA

Jak si vedeme?

Jak to víme?
(sledování a vyhodnocování)

Co je potřeba (u)dělat

Školní výlet oddělení historie

Výlet První zákopy byl velmi úspěšný!

Zpětná vazba od žáků i rodičů vyzněla velice pochvalně.

Zkušenosti získané na výletě velmi obohatily znalosti žáků o událostech I. světové války i následné diskuze ve třídě.

Výlet se uskuteční opět v příštím roce.

Možnosti výletu S2 do Yorku musí být ještě prozkoumány. Vedení školy záměr v zásadě podporuje.

Zjistit náklady, zkontrolovat data proti datům zeměpisné exkurze do Benmore.

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

K sepsání tohoto příkladu dobré praxe byla použita řada autentických pracovních materiálů dodaných Beeslack Community High School. Kromě toho byly použity především publikace:
How good is our school? The journey to excellence - part 3: How good can we be, HMIE, Edinburgh, 2007.
Reviews of National Policies for Education: Quality and Equity of Schooling in Scotland, OECD 2007.

Další literatura k tématu:
How good is our school? The journey to excellence - part 1: Aiming for Excellence, part 2: Exploring Excellence, HMIE, Edinburgh, 2006.
Happy, safe and achieving their potential. A standard of support for children and young people in Scottish schools. The report of The National Review of Guidance 2004. Scottish Executive, Edinburgh 2005.

Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe

Společné znaky nejefektivnějších hodin formulované širším vedením školy na základě hospitací

  • Přivítání se s třídou kolektivně či individuálně, připomenutí předchozí práce, posílení porozumění, kladení otázek k ověření porozumění. Sdělení cílů hodiny s kritérii úspěchu.
  • Využívání technik aktivního učení – hry, kvizy, využívání interaktivní tabule pedagogy i žáky
  • Pravidelné a efektivní používání formativního hodnocení včetně vzájemného hodnocení žáků.
  • Nalezení způsobů, jak zapojit celou třídu na základě detailní znalosti třídy jako skupiny a silných a slabých stránek jednotlivců.
  • Využívání neverbálních signálů při udržování kázně, spravedlivost a konzistentnost.
  • Hlavní klíč k úspěchu – vztahy s celou třídou a s jednotlivci. Řeč těla, přátelství, přístupnost, úsměv – a komunikace vlastního zaujetí a nadšení pro práci.

„Naši žáci nám říkají – a sotva je to překvapující – že se rádi učí v atmosféře, kde cítí, že je má učitel/ka rád/a, kde jim vyučující dává najevo, že je respektuje jako učící se bytosti a také jako celé osobnosti. Takže pokud máme být školou, která má smysl a kde je všem dobře, musí to platit i o třídách, které by měly být učebními prostředími, kde je srdce, kázeň a smysl. Kázeň se nejlépe udržuje prostřednictvím trvalých a zdravých vztahů mezi žáky a všemi zaměstnanci školy.“

(Strategie efektivního vyučování a učení, Beeslack Community High School)

Reflexe české konzultantky

Skotský přístup k vlastnímu hodnocení školy se liší jednak rolí školní inspekce, která prostřednictvím zpětné vazby ke kvalitě vlastního hodnocení podporuje školy v jejich vlastní schopnosti se zlepšovat. Druhým rozdílem je chápání míry začlenění (inkluze) jako součástí konceptu kvality. Pro skotskou sekundární (a samozřejmě i primární) školu je zcela nepřijatelné, aby si vybírala žáky na základě jejich prospěchu. I když je výsledkům přikládán poměrně velký význam, zohledňuje se při hodnocení práce školy složení žáků a skotská inspekce porovnává pouze školy, které jsou z tohoto hlediska porovnatelné. Významným faktorem úspěšné realizovatelnosti společné sekundární školy je propracovaný systém podpory žáků (tzv. guidance).

Zároveň jsou ale inkluzivní přístupy skotských škol konfrontovány se systémem standardních zkoušek v šestnácti letech, vedoucích k dosažení tří možných úrovní – základní, všeobecné a kreditní. Výsledkem je ne zcela konzistentní přístup – ve čtvrtém ročníku se již neuvažuje o kontinuu žáků, ale o zjevně oddělených skupinách s odlišnými úkoly a zdroji, i když toto rozdělení je vnitřní a realizuje se ve společných hodinách. Dilema kategorizace versus inkluze je jasně vidět na auditu oddělení historie: „Vzrůstá potřeba zabezpečování vzdělávacích potřeb žáků na dolním konci spektra starších žáků (S3 a S4), což vyžaduje další vývoj dvouúrovňových materiálů a výukových přístupů… Oddělení historie již zjistilo potřebu práce na úrovni kurzu Intermediate I, ale tento školní rok se objevila také větší skupina žáků na střední úrovni, kteří dosáhli při standardních zkouškách kreditu, přičemž mají problémy s požadavky navazující zkoušky Higher…“

Tento rozpor se snaží řešit návrh změn (viz Změny ve vzdělávání patnácti až osmnáctiletých žáků) odsouvající specializaci i rozdělování žáků do studijního a nestudijního směru po patnáctém roku věku.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Celý skotský systém interního a externího hodnocení je postaven tak, aby byly školy stále více schopné kvalitně se hodnotit a samostatně se zlepšovat. K tomu přispívá také praxe proporcionální inspekce (frekvence inspekcí je úměrná riziku). Z toho důvodu a také díky současné kvalitě přístupů a metod vlastního hodnocení Beeslack Community High School je stálé zlepšování této sekundární školy udržitelné i do budoucnosti.

Kontaktní osoba:
Pavla Polechová
e-mail: pavla.polechova@msmt.cz


1 Programme for International Student Assessment – program pravidelného testování patnáctiletých žáků v zemích OECD i mimo ně, realizovaný v tříletých intervalech (poprvé v roce 2000).
2 V lednu 2007 bylo registrováno pro předškolní vzdělávání 95,3 % tříletých a 99,2 % čtyřletých dětí (Skotská vládní statistika předškolní péče a předškolního vzdělávání 2007).
3 Česká republika se účastnila podobného procesu v roce 1996 (Zprávy o národní politice ve vzdělávání. Česká republika. Praha, Ústav pro informace ve vzdělávání, 1996). Povaha těchto zpráv se ovšem na přelomu tisíciletí významně změnila – vzdělávací politice je nyní přikládán mnohem větší celospolečenský význam, zároveň existuje o vzdělávacích systémech více a kvalitnějších informací.
4 Tzv. further education colleges vedle nepovinných posledních dvou let sekundární školy plnohodnotná varianta vzdělávání po ukončení povinné školní docházky, umožňující i vstup na univerzitu - a vysoké školy.
5 Nejde o jmenovité zaznamenávání výsledků jednotlivců, ale o to, že skutečnou jednotkou je opravdu žák. Pokud sledujeme výsledky jen na hrubší úrovni, například je-li jednotkou třída či škola, ztrácí se přehled o změnách uvnitř této jednotky, takže se může stát, že na začátku a na konci období pracujeme s hodně obměněným souborem dat, aniž bychom o tom věděli. Školy si tak mohou zlepšit skóre prostě tak, že se „zbaví“ nejslabších žáků.
6 Pedagogové, kteří zodpovídají za podporu žáků ve skotských školách, mají na starosti osobní poradenství, poradenství v kurikulu (prospěch), poradenství pro volbu povolání a vzdělávání pro osobnostní a sociální rozvoj. Starají se také o kontakty s rodiči, navazujícími školami (což jsou pro sekundární školy further education colleges a vysoké školy) a se sociálními partnery. Osobní poradenství má reaktivní i preventivní složku. Žáci příslušné pracovníky také sami navštěvují.
7 Oddělení historie funguje zhruba jako předmětová komise v české prostředí.
8 Termín Školní kurikulum vysvětluje Beeslack community High school v příručce pro rodiče takto: „Školní kurikulum popisuje, co děti a mládež ve škole dělají. V sekundárních školách zahrnuje kurikulum oblasti vzdělávání a předměty, z nichž mnoho vede k závěrečnému hodnocení a kvalifikaci."
9 V systému standardních zkoušek, konaných v 16 letech, se vždy skládají zkoušky na všeobecné úrovni. K testovým úlohám jsou žákovi navíc přiděleny buď testy na základní úrovni (o úroveň níže), nebo testy na úrovni kreditu (o úroveň výše než je všeobecná úroveň). Tento systém zkoušek v S4 bude nahrazen novým systémem ve školním roce 2012/13, což přesně koresponduje se zavedením Kurikula pro excelenci v sekundárních školách ve školním roce 2009/10. Změny se tedy budou týkat žáků, kteří jsou nyní v P6, tedy deseti- až jedenáctiletých žáků.
10 Typicky studenti, kteří udělali standardní zkoušku v 16 letech na 1–2 v sedmistupňové klasifikační škále.
11 Hovoří se o top setu; setting je nezávislé seskupování do tříd v jednotlivých předmětech, zatímco streaming by bylo tvoření tříd podle schopností pro všechny předměty stejně.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
55.66 kB
Dokument
Příloha 1 - Celý rámec vyhodnocování kvality

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Autoevaluace školy