Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: Cyrilometodějské gymnázium, Prostějov
Realizátor: Jaroslav Fidrmuc
Konzultant VÚP: Lucie Procházková
Příklad dobré praxe popisuje provádění a zpracování vlastního hodnocení školy s využitím indikátorů kvality školy realizované v Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově. Byly vypracovány na základě indikátorů kvality používanými skotskou školní inspekcí s přihlédnutím ke specifikám českého školství a požadavkům církevního školství, neboť zřizovatelem Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově je Arcibiskupství olomoucké. Uváděný příklad vlastního hodnocení školy je využitelný ve všech základních i středních školách, k uváděným indikátorům je možné další doplňovat, či jiné vypouštět podle zaměření a priorit školy. Příklad dobré praxe obsahuje dotazník pedagogům školy vypracovaný na základě indikátorů kvality, anketu a další materiály. Časová náročnost zpracování autoevaluační zprávy školy při zavedení navrhovaného systému vlastního hodnocení školy představuje dva pracovní dny.
Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově je jednotřídní osmileté gymnázium, jehož zřizovatelem je Arcibiskupství olomoucké. V regionu, kde před rokem 1989 působilo jediné gymnázium, jich je v současné době pět. Pokud chce škola uspět se svou vzdělávací nabídkou, musí odpovídat vzdělávacím požadavkům současné společnosti. K naplnění tohoto cíle je nutnou podmínkou mimo jiné i sebereflexe. Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově provádí vlastní hodnocení již osmým rokem, přičemž způsob zpracování vlastního hodnocení se postupně vyvíjí v závislosti na vlastních i přejatých zkušenostech a platné legislativě. Vlastní hodnocení se stalo samozřejmou součástí práce školy pro žáky, rodiče žáků i pedagogy. Z analýzy vlastního hodnocení školy vycházejí aktuální úkoly dalšího školního roku. Jde tedy o jeden z velmi silných nástrojů pro dynamický rozvoj a postupnou proměnu školy.
Cílem vlastního hodnocení školy při hodnocení dlouhodobých cílů školy jsou jednoznačné odpovědi na otázky:
Cílem vlastního hodnocení školy při hodnocení naplňování cílů školy jsou jednoznačné odpovědi na otázky:
Výstupem z vlastního hodnocení školy pak jsou revidované dlouhodobé a střednědobé cíle školy a konkrétní úkoly pro příští školní rok se stanovením termínů a zodpovědnosti za jejich splnění.
Když škola v roce 1998 začínala s vlastním hodnocením školy, vnímala potřebu provést především celkovou evaluaci, ze které by vyplynulo, na které oblasti je třeba se zaměřit detailněji. V roce 2005 se vedení školy seznámilo v rámci seminářů pro koordinátory ŠVP se skotskými indikátory kvality, které se pro školu staly vítaným pomocníkem pro sestavení struktury evaluační zprávy školy. Důvody pro využití skotských indikátorů kvality byly mj.:
Nevýhody spočívaly v těchto oblastech:
Předkládaná struktura evaluační zprávy vypracovaná na základě skotských indikátorů kvality nebyla otázkou jednorázové úpravy. Strukturu první verze evaluace a na jejím základě vypracované evaluační zprávy zpracovalo vedení školy. Na základě připomínek pedagogů a vyhodnocení kladů i záporů provedené evaluace bylo třeba vlastní evaluaci a evaluační zprávu dále upravovat. Předkládanou evaluaci a dotazníky nelze považovat za konečnou verzi, spíše za materiál, který je připraven k dalším úpravám podle aktuálních potřeb školy. Ze strany pedagogů byly struktura evaluace a použité evaluační nástroje přijaty převážně kladně, a to z těchto důvodů:
Předmět evaluace je do jisté míry stanoven § 8 odst. 2 vyhlášky MŠMT č. 15/2005, který stanovuje hlavní oblasti vlastního hodnocení školy. Pro naplňování uvedených cílů vlastního hodnocení školy s využitím materiálů skotské školní inspekce upravila škola předmět hodnocení do těchto oddílů:
Pro každý oddíl hodnocení školy byly stanoveny tyto indikátory kvality:
1. Kurikulum školy (komplexní program školy tvořený všemi aktivitami školy)
Poznámka:
Do kurikula školy jsou zahrnuty veškeré aktivity školy, které tvoří především:
1.1 Zaměření kurikula
1.1.1 Shoda kurikula s posláním a vizí školy
1.1.2 Shoda kurikula školy se současnou vzdělávací potřebou společnosti
1.2 Struktura aktivit určená všem žákům školy bez ohledu na navštěvovaný ročník
1.2.1 Šíře a vyváženost aktivit
1.2.2 Smysluplnost aktivit a míra, do jaké naplňují poslání školy
1.2.3 Propojenost a prostupnost aktivit navzájem
1.2.4 Časové rozvržení aktivit a možnost volby žákem
1.3 Struktura aktivit určená žákům určitého ročníku
1.3.1 Šíře a vyváženost aktivit
1.3.2 Propojenost a návaznost aktivit
1.3.3 Smysluplnost aktivit a jejich propojení s posláním školy
1.3.4 Podpora a poradenství pedagogům, kteří aktivity realizují
2. Výsledky školy
2.1 Výsledky vzdělávání
2.1.1 Úroveň chování žáků školy
2.1.2 Pokrok v chování žáků školy
Poznámka:
Narozdíl od skotského systému v oblasti výsledků rozlišuje škola jednak situaci - úroveň chování žáků či v dalším úroveň dosahování určité kompetence, a pak trend, tj. zda škola v této oblasti dosahuje pozitivních změn.
2.2 Výsledky v oblasti rozvoje klíčových kompetencí žáků
2.2.1 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence existenciální
2.2.2 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence osobnostní
2.2.3 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence sociální
2.2.4 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence občanské
2.2.5 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence k učení a kritickému myšlení
2.2.6 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence k řešení problémů
2.2.7 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence komunikační
2.2.8 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence pracovní
2.2.9 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence k podnikavosti
2.2.10 Výsledky a pokrok žáků v oblasti environmentální výchovy
2.2.11 Výsledky a pokrok žáků v oblasti mediální výchovy
2.2.12 Výsledky a pokrok žáků v oblasti náboženské výchovy
Poznámka:
V této oblasti se škola zaměřuje na vnímání úrovně a pokroku dosahování stanovených kompetencí a průřezových témat ŠVP. Na rozdíl od RVP pro základní vzdělávání a pro gymnázia byly vzhledem k vizi školy v ŠVP formulovány kompetence žáků takto:
Vzhledem k tomu, že se jedná o církevní školu, bylo doplněno i průřezové téma „náboženská výchova", ve které jde především o rozvíjení spirituální inteligence uplatnění základů křesťanské kultury ve všech oblastech vzdělávání.
3. Procesy učení a vyučování používané ve škole
3.1 Plánování výuky
3.1.1 Učební plán (úplnost pokrytí vzdělávacích potřeb, vzájemná propojenost vzdělávacích oblastí)
3.1.2 Osnovy (úroveň a provázanost)
3.1.3 Tematické plány (kvalita, konkrétnost, dodržování přijatého tematického plánu)
Poznámka:
Oproti skotským indikátorům kvality byly doplněny základní prvky plánování vyučovacího procesu charakteristické pro českou školu.
3.2 Vyučovací proces
3.2.1 Výchovně vzdělávací strategie, formy a metody výuky
3.2.2 Interakce mezi učitelem a žákem
3.2.3 Výuka náboženství, etiky
3.2.4 Webové stránky vašich předmětů (využitelnost pro domácí studium a samostatnou práci žáků)
Poznámka:
3.3 Prožitky a zkušenosti žáků při učení
3.3.1 Motivace žáků, smysl výuky pro žáky
3.3.2 Tempo učení
3.3.3 Objem učiva
3.3.4 Osobní zodpovědnost žáků za učení, cílevědomost žáků, aktivní zapojení v procesu učení
3.3.5 Týmová práce, spolupráce žáků při výuce, podpora žáků navzájem
Poznámka:
Mezi indikátory kvality byl zařazen navíc oproti skotské analogii „objem učiva". Nadměrný objem učiva, který brání hlubšímu pochopení probírané látky, je častý problém, na který upozorňují naši pedagogové. Škola proto zahájila program odbourávání nadbytečných informací v základních kurzech a jejich vypuštění či přesun do seminářů připravujících žáky ke studiu na zvoleném typu VŠ.
3.4 Uspokojování potřeb žáků
3.4.1 Vhodnost výběru úkolů, aktivit a zdrojů
3.4.2 Identifikace různých vzdělávacích potřeb žáků
3.4.3 Zabezpečení vzdělávání mimořádně nadaných žáků (formou individuální práce, samostatných úkolů, kroužků, účasti na soutěžích atd.)
3.4.4 Zabezpečení vzdělávání zdravotně a sociálně handicapovaných žáků
Poznámka:
Gymnázium je určeno pro nadané žáky. V bodě 3.4.3 je vyhodnocována míra péče věnovaná mimořádně nadaným žákům. Péče o mimořádně nadané žáky je často deklarována, evaluací byla zjištěna její nedostatečnost.
3.5 Hodnocení žáků
3.5.1 Hodnocení chování (úplnost informace, efektivita)
3.5.2 Metody hodnocení žáků v předmětech (úplnost informace, efektivita)
3.5.3 Sebehodnocení žáka (realizace, efektivita)
3.5.4 Záznam hodnocení žáků v předmětech
3.5.5 Slovní hodnocení žáka v průběhu vyučování
3.5.6 Využívání informací o hodnocení
Poznámka:
3.6 Podávání informací o pokroku žáka
3.6.1 Systém a úplnost podávání informací o výsledcích a pokroku žáka samotnému žákovi
3.6.2 Systém a úplnost podávání informací o výsledcích a pokroku žáka rodičům
3.6.3 Vnímavost školy k názorům rodičů a dotazům na pokrok jejich dětí
Poznámka:
Důležitým motivačním prvkem k cílevědomému úsilí o vlastní rozvoj je podávání informací samotnému žákovi o jeho výsledcích a dosaženém pokroku.
3.7 Aktivity doplňující výuku
3.7.1 Kurzy osobnostního rozvoje (efektivita, frekvence)
3.7.2 Duchovní obnovy (efektivita, frekvence)
3.7.3 Návštěva kulturních vystoupení (efektivita, frekvence)
3.7.4 Exkurze a studijní zájezdy (efektivita, frekvence)
3.7.5 Zahraniční výměnné pobyty (efektivita, frekvence)
3.7.6 Školní klub a SVČ Oáza, Sportovní klub (efektivita)
3.7.7 ICM, školní knihovna a studovna (efektivita)
Poznámka:
Jednou z charakteristik CMG je rozšíření běžného kurikula školy o další aktivity. Cílem evaluace je vyhodnotit jejich přínos v naplňování cílů školy.
4. Podpora žákům
4.1 Péče o základní potřeby žáků
4.1.1 Zabezpečení základních fyzických potřeb (pitný režim, stravování, ochrana před úrazy)
4.1.2 Podpora pocitu bezpečí a přijetí žáka ze strany učitelů i spolužáků - ochrana žáků před šikanou a ponižováním
4.1.3 Podpora vědomí, že pro každého učitele je důležitý každý žák, že je pro každého učitele důležité, co žák prožívá, cítí a co si myslí
4.1.4 Podpora sebeúcty a sebedůvěry žáků ve vlastní schopnosti a možnosti
4.1.5 Podpora samostatnosti a zodpovědnosti žáka
4.1.6 Studentská rada (efektivita)
4.2 Poradenství ve výběru zaměření studia v rámci školy a k výběru pomaturitního studia
4.2.1 Poradenství pro výběr volitelných předmětů, nepovinných předmětů, zájmových útvarů vzhledem k profesní orientaci
4.2.2 Poradenství pro výběr pomaturitního studia (efektivita, úplnost)
4.2.3 Přesnost a relevance poskytnutých informací a rad
4.2.4 Poradna pro osobnostní rozvoj žáka, schránka důvěry (efektivita)
Poznámka:
4.3 Sledování pokroku a výsledků žáků
4.3.1 Systém pro předávání informací o pokroku žáka v rámci školy
4.3.2 Využívání informací o pokroku žáka k další individuální práci se žákem
4.3.3 Zavedení a úroveň dokumentace pokroku a rozvoje žáka (portfolia žáka a další)
4.4 Podpora v učení
4.4.1 Programy školy na podporu učení žáků (existence, efektivita)
4.4.2 Podpora rozvoje talentu žáka v rámci výuky (existence, efektivita)
4.5 Mechanismy začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
4.5.1 Mechanismy školy pro začleňování žáků mimořádně nadaných do výuky
4.5.2 Mechanismy školy pro začleňování žáků sociálně a zdravotně znevýhodněných do výuky
4.5.3 Mechanismy školy pro začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do společenství třídy (existence, efektivita)
4.6 Kontakty s dalšími organizacemi pro podporu žáků
4.6.1 Kontakty s odbornými pracovišti (PPP, psycholog apod.)
4.6.2 Kontakty s jinými školami
4.6.3 Kontakty s církevními organizacemi
4.6.4 Kontakty s VŠ
4.6.5 Kontakty s vědeckými ústavy
4.6.6 Další kontakty
Poznámka:
5. Klima a kultura školy (étos)
5.1 Klima a vztahy
5.1.1 Pocit sounáležitosti a hrdosti na školu u zaměstnanců
5.1.2 Ochota a skutečné nasazení zaměstnanců pro službu ve škole
5.1.3 Úroveň vztahů mezi zaměstnanci (vzájemné přijetí, otevřenost, pravdivost, podpora, důvěra založená na schopnostech, zájmu a charakteru)
5.1.4 Pocit sounáležitosti a hrdosti na školu u žáků, jejich ochota k nasazení se pro školu nad rámec povinností
5.1.5 Úroveň vztahů mezi žáky (vzájemné partnerství, otevřenost, pravdivost, podpora)
5.1.6 Úroveň vztahů mezi žáky a zaměstnanci (vztah kolegiality a partnerství, vzájemné přijetí, otevřenost, pravdivost, podpora, laskavost)
5.1.7 Úroveň chování a vědomé kázně žáků
5.2 Očekávání pozitivních výsledků a podpora výkonu
5.2.1 Očekávání pozitivních výsledků a podpora výkonu žáků ze strany učitelů, podpora nasazení žáků učiteli
5.2.2 Očekávání pozitivních výsledků a podpora výkonu žáků ze strany ostatních žáků (učit se je normální, usilovat o něco je normální, chtít být dobrý a lepší je normální)
5.3 Prostor pro náboženskou víru na škole
5.3.1 Podpora osobní víry mezi zaměstnanci
5.3.2 Podpora osobní víry žáků ze strany zaměstnanců
5.3.3 Podpora osobní víry mezi žáky
Poznámka:
Jako církevní škola podporuje CGM rozvoj spirituální inteligence jako nedílné součásti osobnosti člověka. Je důležité, aby každý zaměstnanec i žák školy cítil svobodu a podporu rozvoje vlastní osobnosti i v této oblasti. Je nepřijatelné v oblasti víry vytvářet jakýkoli tlak, ale je také nepřijatelné, aby kterýkoli člen školního společenství se cítil pro svoji víru diskriminován. Víra je otázkou osobní volby každého člověka.
5.4 Spravedlnost a poctivost
5.4.1 Smysl pro spravedlnost a poctivost na škole (hodnocení žáků, řešení problémů se žáky)
5.4.2 Zajišťování rovných příležitostí všem žákům
5.5 Partnerství s rodiči, zřizovatelem školy, radou školy, školskými orgány a místní komunitou
5.5.1 Vybudované procedury komunikace s rodiči a jejich úroveň
5.5.2 Kvalita a úplnost informací rodičům ze strany školy
5.5.3 Vnímání školy rodiči a jejich podpora škole
5.5.4 Podpora rodičů v tom, aby se angažovali v učení dítěte (vzdělávání rodičů v oblasti výchovy a vzdělávání dítěte ze strany školy aj.)
5.5.5 Spolupráce školy se zřizovatelem a radou ŠPO (kvalita, efektivita)
5.5.6 Spolupráce školy se školskou radou (kvalita, efektivita)
5.5.7 Spolupráce školy se školskou správou (kvalita, efektivita)
5.5.8 Spolupráce školy s městem (kvalita, efektivita)
5.5.9 Role školy v místní komunitě
Poznámka:
Ad 5.5.3: Vnímání školy rodiči a jejich podpora škole. V tomto indikátoru škola hodnotí, do jaké míry se jí podařilo sjednotit s rodiči cíle vzdělávání. Teprve tehdy, jestliže škola a rodina mají blízké cíle vzdělávání a vystupují vzhledem k žákům ve vzájemné podpoře, může být působení rodiny i školy efektivní.
6. Zdroje, podmínky školy pro vzdělávání
6.1 Prostory školy a vybavenost
6.1.1 Prostory školy a jejich využití
6.1.2 Vybavenost školy IT
6.1.3 Vybavenost školy dalšími pomůckami
6.1.4 Opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví ve školních prostorách
6.2 Zajišťování, organizace a využívání zdrojů
6.2.1 Dostatek finančních prostředků pro zajištění chodu a rozvoje školy
6.2.2 Dodržení rozpočtu školy
6.2.3 Efektivita rozdělení finančních prostředků (mzdy, provoz, vzdělávání zaměstnanců, podpora žákům (odměny, kurzy, zahraniční výměny apod.), nákup učebních pomůcek, modernizace školy, marketing)
6.2.4 Efektivita finančních prostředků využívaných na osobní příplatky a odměny zaměstnanců
6.2.5 Efektivita finančních prostředků využívaných na rozvoj zaměstnanců (vzdělávání)
6.2.6 Efektivita finančních prostředků využívaných na úhradu provozu školy
6.2.7 Efektivita finančních prostředků využívaných na podporu žáků
6.2.8 Efektivita finančních prostředků využívaných na nákup učebních pomůcek
6.2.9 Efektivita finančních prostředků využívaných na modernizaci školy
6.2.10 Efektivita finančních prostředků využívaných na marketing
6.2.11 Doplňková činnost školy a její efektivita
6.2.12 Přínos zapojení školy do projektů, rozvojových programů a grantů (ESF, rozvojové programy MŠMT, kraje aj.)
6.2.13 Zdroje know-how a jejich využívání k pokroku školy
6.2.14 Personální zdroje - žáci (úroveň přijímaných žáků)
6.2.15 Personální zdroje - zaměstnanci (úroveň přijímaných pracovníků, forma výběrového řízení)
Poznámka:
V této oblasti se jedná o vyhodnocení efektivity vynakládání finančních prostředků, tj. nakolik vynaložené finanční prostředky přinášejí zlepšení kvality práce školy. K hodnocení jsou používány jak ekonomické ukazatele, tak subjektivní hodnocení zaměstnanci formou dotazníku. Znalost subjektivního hodnocení pedagogy je pro vedení školy důležitá i vzhledem k další vzájemné komunikaci. Může být základem pro širší diskusi ohledně financování aktivit školy.
6.3 Personální podmínky
6.3.1 Personální zajištění školy (personální zajištěnost všech plánovaných aktivit)
6.3.2 Praxe, kvalifikovanost, odbornost pracovníků školy
6.4 Efektivita pedagogického sboru a jeho vytížení
6.4.1 Efektivita učitelů
6.4.2 Tvoření sekcí pedagogických pracovníků a efektivita sekcí
6.4.3 Efektivita a využití servisních pracovníků
6.5 Sledování kvality práce personálu školy a jeho rozvoj
6.5.1 Procedury sledování kvality práce personálu
6.5.2 Další vzdělávání pracovníků školy, rozvoj pracovníků
6.5.3 Nástroje na podporu kvality práce pracovníků (úroveň, efektivita)
7. Řízení, vedení a zabezpečování kvality
7.1 Záměry školy a vytváření postupů k jejich naplňování, plánování rozvoje
7.1.1 Vize a poslání školy
7.1.2 Hodnoty, na kterých je škola vybudována
7.1.3 Vize a profil absolventa
7.1.4 Klíčové kompetence absolventa
7.1.5 Jasnost a přiměřenost dlouhodobých cílů
7.1.6 Jasnost a přiměřenost střednědobých cílů
7.1.7 Jasnost a přiměřenost akčního plánování (týdenní, měsíční plán)
7.1.8 Efektivita procesů pro formulování postupů k naplnění cílů školy
Poznámka:
7.2 Autoevaluace
7.2.1 Procesy autoevaluace práce každého pracovníka
7.2.2 Procesy autoevaluace školy
7.2.3 Monitorování a evaluace kolegy ve vyšší funkci (existence zpětné vazby, efektivita)
7.2.4 Podávání informací o standardu a kvalitě vedoucím pracovníkem
7.3 Plánováni rozvoje školy
7.3.1 Plán rozvoje školy
7.3.2 Akční plánování
7.3.3 Dopad plánu rozvoje
7.4 Vedení školy (ředitel, zástupci, školní kaplan)
7.4.1 Kvalita vedoucí osobnosti
7.4.2 Profesionální kompetence a angažovanost vedení školy
7.4.3 Vztahy vedení s lidmi a rozvoj týmové práce
7.5 Efektivita a vytěžování pracovníků s dalším pověřením (vedoucí sekcí, VP, ekonom apod.)
7.5.1 Jasnost, správnost, pracovní zařazení jednotlivých pracovníků a jejich kompetence
7.5.2 Individuální efektivita pracovníků s dalším pověřením
7.5.3 Společná efektivita širšího vedení školy
7.6 Marketing školy, propagace výsledků školy na veřejnosti, sponzoři a strategičtí partneři školy
7.6.1 Úroveň marketingové strategie školy
7.6.2 Úroveň prezentace školy na veřejnosti
7.6.2.1 Webové stránky školy
7.6.2.2 Informovanost veřejnosti prostřednictvím médií
7.6.2.3 Vzhled budovy školy a jejích vnitřních prostor z pohledu návštěvníka
7.6.2.4 Další způsoby prezentace školy na veřejnosti
7.6.3 Sponzoři a strategičtí partneři školy - příspěvek ke zkvalitnění práce školy
Poznámka:
Školy jsou vrženy do tržního prostředí. O počtu žáků, které škola má, nerozhoduje pouze skutečná kvalita školy, ale také to, do jaké míry škola dokáže o svých cílech a výsledcích informovat veřejnost. Uvedené indikátory charakterizující marketingovou strategii školy mají za cíl hodnotit, do jaké míry škola dokáže veřejnost informovat o své nabídce a kvalitě poskytovaného vzdělávání.
8. Další ukazatele, které považujete za důležité
Poznámka:
Zde pedagogové mají prostor pro napsání dalších postřehů, které nebylo možné zahrnout do žádného předešlého bodu dotazníku.
Průběh vlastního hodnocení školy pomocí indikátorů kvality
1. Podkladové materiály pro vlastní hodnocení školy
Autoevaluační zprávu v Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově vytváří vedení školy (ředitel, zástupci) v měsíci srpnu na základě:
2. Uplatňované metody evaluace
Při provádění vlastního hodnocení školy používá škola převážně tyto metody:
Poznámka:
Do této analýzy jsou zahrnovány aktivity se žáky (soutěže, vedení žákovských portfolií, příprava na jazykové certifikáty aj.), aktivity v rámci výuky předmětu (webové stránky předmětu, příprava materiálů pro předmět, maturitních otázek aj.), aktivity v rámci školy (vedení sekcí, kabinetu, školního časopisu, přijaté další funkce), mimoškolní aktivity, které rozvíjejí dobré jméno školy (publikační činnost, zapojení do porot regionálních komisí aj.)
3. Termíny provádění jednotlivých prvků vlastního hodnocení školy
Vlastní hodnocení práce školy stejně jako vlastní hodnocení práce vedoucího pracovníka provádí škola průběžně. Shrnutí průběžného vlastního hodnocení a závěrečné hodnocení práce školy je možné provádět až po uzavření klasifikace a zpracování výroční zprávy o činnosti školy za uplynulý školní rok, která shrnuje základní statistická data o práci školy za uplynulý školní rok. Přestože po 30. 6. není ještě školní rok uzavřen a školu čekají opravné zkoušky, v Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově se vypracovává výroční i evaluační zpráva v měsíci červenci (výroční zpráva) a měsíci srpnu (autoevaluační zpráva). Po proběhnutí komisionálních zkoušek koncem měsíce srpna či v průběhu září výroční a evaluační zprávu škola pouze doplní o aktuální data. Výsledek komisionálních zkoušek dosud nikdy neměl zásadní vliv na vlastní hodnocení školy.
4. Obsah (struktura) autoevaluační zprávy
Obsah zprávy o vlastním hodnocení školy má tyto následující kapitoly:
Většina hlavních kapitol hodnotící zprávy má své podkapitoly.
Příloha 1 - Kompletní obsah autoevaluační zprávy
5. Struktura zápisu každého bodu autoevaluační zprávy
Pro snadnou orientaci v textu autoevaluační zprávy má každý bod hodnocení shodnou strukturu zápisu:
Předmět evaluace
Příklad zápisu v autoevaluační zprávě:
2.2.2.Výsledky a pokrok v oblasti rozvoje kompetence osobnostní
Stanovený cíl:
Žák v průběhu působení ve škole objevuje své silné i slabé stránky, rozvíjí důvěru ve vlastní schopnosti, komplexně rozvíjí vlastní osobnost. Dává svému životu řád, řídí svůj čas a objevuje vlastní životní styl a životní filozofii založenou na křesťanských hodnotách.
Zjištěné skutečnosti:
Evaluační zdroj Zjištěná skutečnost
Dotazník pedagogů 3,45
Poznámka k uvedené hodnotě 3,45:
Tato hodnota je aritmetickým průměrem hodnocení dané oblasti v dotazníku pedagogy školy pomocí bodového systému: 4 (nejvyšší pozitivní hodnocení), 3, 2, 1. (průměrná hodnota) ukazuje subjektivní vnímání naplňování indikátoru kvality pedagogy a je dílčím nástrojem hodnocení oblasti.
Studium materiálů, pozorování
Kompetence osobnostní je v rámci působení školy rozvíjena ve výuce, v kurzech a volnočasových aktivitách organizovaných školou. Ve výuce je vlastní edukační činností rozvíjena osobnostní kompetence žáka ne systematicky, ale spíše nahodile v souvislosti s prováděnou činností. Ve věku studia na gymnáziu mladí lidé hledají vlastní životní orientaci a cíl, u mnohých se projevuje absence motivace ke studiu a osobnostnímu rozvoji. S věkem souvisí i hledání identity sebe sama, nedostatek sebedůvěry, který se projevuje potřebou skrýt se ve skupině či naopak na sebe mimořádně upozorňovat.
Celostátní srovnávací testy
Sekunda |
||||||||||||||
Klíčové kompetence – uváděn percentil |
||||||||||||||
Komunikativní, |
Občanské |
K řešení problémů |
Počet mimořádně výborných výsledků |
Celková charakteristika – postoje |
||||||||||
06/07 |
43 |
46 |
46 |
6 |
Výborná schopnost tolerance |
Tercie |
||||||||||||||
Klíčové kompetence – uváděn percentil |
||||||||||||||
Komunikativní, |
Občanské a pracovní |
K řešení problémů |
Počet mimořádně výborných výsledků |
Celková charakteristika – postoje |
||||||||||
06/07 |
59 |
46 |
48 |
11 |
Výborná schopnost tolerance |
|||||||||
Hodnocení skutečnosti vzhledem k cíli:
Škola nevytváří u žáků dostatečnou sebeúctu, sebedůvěru, což je velmi závažný nedostatek. Důvěra ve vlastní schopnosti je předpokladem úspěchu.
Opatření:
Poznámka k uvedenému příkladu zápisu:
Škole se osvědčilo vždy při hodnocení naplňování určitého cíle sledovaný cíl nejprve alespoň ve stručnosti uvést. Uváděný způsob zápisu je náročný na čas, ale to pouze v prvním roce při tvorbě struktury hodnotící zprávy.
Požadavky kladené na dotazník pedagogům:
Termín zadání dotazníku – druhá polovina června nejlépe pomocí PC na školním intranetu, což umožňuje snadné vyhodnocení.
Poznámka:
Nesmíme zapomenout, že je třeba pedagogy nejpozději na vstupní pedagogické radě seznámit s výsledkem zadávaného dotazníku.
Kompletní dotazník, který CMG používá, je zpracován podle indikátorů kvality školy, které vypracovala skotská školní inspekce.
Příloha 2 - Autoevaluační dotazník práce školy – určený zaměstnancům školy
Další dotazník je určen vedoucím předmětových sekcí.
Požadavky na žákovskou anketu:
Termín zadání – květen, červen, nejlépe v PC učebně (vyhodnocení dotazníku pomocí IT).
Příloha 3 - Anketa žáků Cyrilometodějského gymnázia
Poznámka:
Nesmíme zapomenout, že je třeba žáky seznámit s výsledkem dotazníku za jejich třídu i s tím, jak vedení školy na připomínky žáků reagovalo a jak problémy, na které žáci upozornili, byly řešeny. Souhrnné výsledky za třídu i za školu jsou k dispozici všem pedagogům školy ve sborovně.
K významným informačním zdrojům dále patří dotazník rodičům žáků a samozřejmě i výroční zpráva o činnosti školy za uplynulý školní rok. Jedním z klíčových aspektů kvality práce školy je nasazení pedagogů pro práci ve škole a nasazení žáků při studiu. Jde o to, aby ve škole mezi pedagogy vládla atmosféra: „je normální a samozřejmé kvalitně učit a zodpovědně se na výuku připravovat“. Tento přístup ze strany personálu školy podmiňuje žákovskou atmosféru „je normální se učit“, která je nejvýše žádoucí. Jedním ze základních nástrojů vedení školy k vytváření atmosféry mezi zaměstnanci „je normální poctivě pracovat“ je diferenciace mezd. Pro vytváření objektivních podkladů pro diferenciaci mezd vytváří CMG přehled o nasazení pedagogů a servisního personálu pro školu a o výsledcích, jakých dosahují.
Příloha 4 - Efektivita práce zaměstnanců − záznamová tabulka
Výsledky, kterých škola dosáhla realizací vlastního hodnocení
Vlastní hodnocení školy je pouze jeden z nástrojů pro efektivní řízení rozvoje organizace a vedení pracovního týmu. Neméně důležitým nástrojem je studium kvalitní literatury, soustavný rozvoj vedoucího pracovníka, čas věnovaný vedení vlastní osobnosti vedoucího pracovníka. Kvalitně prováděné vlastní hodnocení školy mělo zejména tyto účinky:
Metoda vlastního hodnocení školy není nikdy uzavřena a stále se rozvíjí. Přesto nejtěžší je při vlastním hodnocení školy začátek tohoto procesu – nastavit kritéria, vytvořit návyk a strukturu vlastního procesu i hodnotící zprávy. Časová náročnost na provádění vlastního hodnocení školy je značná při jeho zavádění, s praxí se stále více zkracuje. Po několikaletých zkušenostech si škola dovede jen stěží představit kvalifikované vedení pracovního týmu i řízení celé organizace bez dobrého vlastního hodnocení školy. To se stalo samozřejmou součástí práce školy každý rok.
Kontaktní osoba:
Jaroslav Fidrmuc
e-mail: fidrmuc@cmg.prostejov.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.