Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > (Sebe)hodnocení dějepisného referátu a seminární...

Ikona teoreticky

(Sebe)hodnocení dějepisného referátu a seminární práce

Ikona odbornost
Autor: VÚP Praha
Anotace: Příklad popisuje pomůcku, podle které se žáci učí psát kvalitní samostatné práce, jakými jsou např. referáty, seminární práce, zamyšlení nebo úvahy. Žáci se dále učí hodnotit svou práci podle předem daných kritérií.
Obor příspěvku:Dějepis
Klíčová slova: pdpg
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: ZŠ Slatiňany
Realizátor: Roman Anýž
Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn

Příklad popisuje pomůcku, podle které se žáci učí psát kvalitní samostatné práce, jakými jsou např. referáty, seminární práce, zamyšlení nebo úvahy. Žáci se dále učí hodnotit svou práci podle předem daných kritérií (dodržení zadání, rozvíjení klíčové myšlenky, volba vhodné formy podle zadání atd.).

Kontext a východiska

ZŠ Slatiňany je úplnou základní školou, ve všech ročnících má po dvou třídách. Školu navštěvuje celkem 419 žáků (kapacita je 500), pedagogický sbor má 27 členů. Průměrná naplněnost tříd činí 23,3 žáka.

Od 1. 9. 2005 začala škola v 1. a v 6. třídách vyučovat podle ŠVP Škola blízká přírodě a lidem. Tomuto kroku předcházela tříletá příprava především v oblasti vzdělávání pedagogů a používání efektivních metod. ŠVP byl během prvního roku výuky zpřesněn podle nových informací, školení koordinátorů i prvních získaných zkušeností.

ZŠ ve Slatiňanech je jedinou školou ve městě a svojí prací musí uspokojit potřeby a zájmy všech žáků. Z tohoto důvodu se specificky neprofiluje, má tedy tzv. všeobecné zaměření. Společným tématem, které se však prolíná celou prací školy v nejrůznějších podobách, je úsilí o rozvoj pozitivních a odpovědných vztahů k sobě, ostatním lidem, společnosti a přírodě. Z tohoto důvodu ŠVP nese název Škola blízká přírodě a lidem.

Ve výuce dějepisu probíhá v posledních letech pravidelně projekt Holocaust a lidské chování. Během projektu prošli žáci devátého ročníku jakýmsi pomyslným kruhem zkoumání lidského chování (metoda programu Tváří v tvář historii) během událostí holocaustu. Řešili otázky vlastní i skupinové identity, zkoumali situace, ve kterých se lidé pod tíhou okolností museli rozhodovat, motivy, které je vedly k tomu kterému rozhodnutí, apod. Prostřednictvím textových a filmových dokumentů zkoumali příběhy lidí, kteří žili v době, kdy docházelo ke genocidě židovského obyvatelstva, ať již to byli pachatelé, oběti, přihlížející nebo zachránci. Součástí projektu bylo i setkání a beseda s pamětníkem holocaustu ing. Pavlem Wernerem. Žáci celkem absolvovali 20 vyučovacích hodin projektu. Program Tváří v tvář historii (česká varianta mezinárodního programu Facing History and Ourselves) probíhá v této škole soustavně čtvrtým rokem a žáci tuto část výuky dějepisu opakovaně hodnotí velmi pozitivně.

Cíle
  • kultivovat písemný projev žáků,
  • naučit žáky vnímat samostatnou (studijní) práci jako hodnotnou metodu učení,
  • vytvořit prostor pro to, aby žáci mohli organizovat a plánovat vlastní učení,
  • učit žáky plnit zadání, orientovat se podle kritérií a nároků kladených na práci,
  • cvičit žáky v sebehodnocení a utváření realistického obrazu sebe sama,
  • vést žáky k sebereflexi a následnému hledání cest ke zlepšení vlastního výkonu,
  • umožnit žákům strukturovaně a výstižně formulovat myšlenky o vlastním výkonu a učení.
Realizace – postup a metody

Autor PDP používá popsaný nástroj hodnocení v hodinách dějepisu a dějepisného semináře v 8. a 9. ročníku. Metodu lze ovšem s jednoduchými úpravami použít pro všechny vzdělávací oblasti. S ohledem na stupeň rozvoje jazykových a hodnotících dovedností žáků (např. pochopení pojmu „výstižný“ a schopnost posoudit výstižnost) je doporučený věk 13+.

Návrh na vlastní hodnocení samostatné práce obsahuje sadu kritérií formulovaných do otázek a čtyřstupňovou hodnotící škálu. Záměrem je mj. to, aby škála neobsahovala prostřední, „průměrovou“ kategorii (k tomu dochází např. při pětibodové škále). Žáci, kteří nemají mnoho zkušeností s hodnocením, tak nejsou prostřední kategorií sváděni k tomu, aby v sebehodnocení sklouzávali k průměru. Kritéria a škála jsou strukturovány jednoduchou (sebe)hodnotící tabulkou. Žáci ji mohou mít po ruce během psaní svých prací a díky promýšlení kritérií hodnocení a stupňů hodnocení mohou již při samotné práci uvažovat o tom, jak dospět k co možná nejlepšímu výsledku. Tabulka může sloužit také jako pomůcka pro hodnotitele (učitele/spolužáky) následně prezentované práce.

V horní části tabulky jsou v levém sloupci uvedena čtyři kritéria hodnocení. V horním řádku tabulky jsou uvedeny čtyři stupně hodnotící škály. Ve spodní polovině tabulky je prostor pro sebehodnocení žáka formulované vlastními slovy. Pro logickou strukturaci hodnocení jsou žákovi nabídnuty úvody formulací jeho vlastního slovního hodnocení. Tabulku vyplňuje žák, v horní části zaškrtává, v dolní vypisuje.

V případě hodnocení seminární práce ji žák odevzdá včetně vyplněné hodnotící tabulky. Učitel práci prostuduje a své hodnocení porovná se sebehodnocením žáka. Zkušenost je taková, že jen zřídka se stává, že žáci svoji práci nadhodnocují, spíše naopak, častěji je nutné povzbudit jejich sebevědomí a přesvědčit je, že práce je dobře odvedená. Pokud se hodnocení učitele liší od sebehodnocení žáka, učitel by měl své důvody žákovi vysvětlit. Není nutné ve většině případů vstupovat s žáky do konfliktu (např. nikdy je nenutit sebehodnotící tabulku předělat apod.), pouze je upozornit, že případně svůj výkon nehodnotí adekvátně a bude třeba tuto dovednost cvičit.

Návaznost na žákovské portfolio

Žákovské práce (referáty, seminární práce, pracovní listy, tvůrčí práce) a různé formy sebehodnocení se v průběhu celého roku stávají součástí žákovského portfolia. Jednou za čtvrtletí nebo za pololetí žáci dostanou samolepicí štítky, kterými poté polepují své práce, a na štítky např. píší: „na tuto práci jsem pyšný(á), protože…“, „tohle jsem odfláknul/a“, „kdybych toto dělal/a dnes…“ apod. S takto „polepeným“ portfoliem lze dále pracovat (např. sdílet je v malých skupinách, sumarizovat, plánovat a konkretizovat další práci zaměřenou na zlepšení atd.)

Před zahájením práce na samotném referátu dostanou všichni žáci souhrn otázek, nad kterými by se měli během přípravy referátu nebo seminární práce zamýšlet.

Na co je třeba dát pozor při přípravě referátu, zamyšlení, seminární práce? Prostudujte tento jednoduchý návod dříve, než se do práce pustíte, nahlížejte do něj v průběhu své práce a zhodnoťte svoji odvedenou práci.

  1. Splnili jste zadání práce? Dodrželi jste téma, případně konzultovali jste změny tématu s učitelem? Dodrželi jste rozsah práce?
  2. Zvolili jste si předem (nebo dodrželi) druh práce? Jde o seminární práci či zamyšlení určené k četbě nebo publikaci, nebo o referát, který budete přednášet?
    1. Jde-li o práci určenou k četbě nebo publikaci (ve školním časopise nebo na školním webu), měla by obsahovat vše, co čtenář potřebuje k pochopení vašich sdělení (bez vaší přítomnosti). Tedy měla by být v souvislých větách. Měla by splňovat základní stylistická (slohová) pravidla (minimálně úvodstaťzávěr). Vaše sdělení by měla být jasně vysvětlena, podpořena fotografiemi, obrázky či nákresy, pokud je to vhodné.
    2. Jde-li o referát, který budete přednášet, měl by být přehledný především pro vás. Chcete-li svůj referát z velké části číst, měli byste text dobře znát. Je dobré několikrát si jej předem přečíst, aby váš projev byl co nejsouvislejší. Dáváte-li přednost přednášce vlastními slovy, text může být větším písmem, nemusí být ve větách, mohou to být odrážky nebo myšlenková mapa. Měli byste z papíru lehce poznat, ve které části své prezentace se právě nacházíte, co chcete zdůraznit, na co nechcete zapomenout apod. Doplňky (fotografie, schémata, obrázky) je lepší mít připravené volně ke kolování nebo v elektronické podobě, kterou promítnete.
  3. Obsahuje vaše práce hlavní (klíčovou) myšlenku? Která to je? Držíte se jí? Neutápí se vaše práce v detailech, nebo naopak nechybí některé detaily důležité pro pochopení hlavní myšlenky? Není vaše práce „slepená“ z mnoha informací či myšlenek bez spojitosti? Má vaše práce vhodný a výstižný název? Vystihuje název to podstatné, o čem píšete nebo přednášíte?
  4. Je z vaší práce patrné, z jakých zdrojů jste čerpali? Nevydáváte myšlenky a práci jiných za svou vlastní? Uvedli jste ve své práci alespoň autora a název jeho díla? V případě čerpání z webových stránek, ověřili jste si informace z jiného zdroje nebo konzultací s učitelem? Neuvedli jste jako zdroj internetový vyhledávač? (to je totiž, jako byste napsali, že jste čerpali z knihovny…)

Žák by měl mít tento materiál před sebou, když práci píše, aby se jím mohl řídit, nebo alespoň po dokončení práce provést sebehodnocení.

Budoucí perspektiva využití příkladu dobré praxe

Cílem používání tohoto postupu hodnocení je budovat schopnost dobře hodnotit svoji vlastní práci. A to i v tom směru, aby žáci dokázali přijmout hodnocení, které není příznivé. Tato metoda hodnocení potřebám žáků i učitele vyhovuje, autor si myslí, že jejím prostřednictvím dochází k naplňování vytyčených cílů.

Podobné metody hodnocení škola zaváděla postupně, v souvislosti se zaváděním ŠVP. Velmi záhy bylo možno vnímat rozdíl mezi sebehodnotícími schopnostmi žáků vzdělávaných podle ŠVP a podle starých osnov programu Základní škola. U prvně jmenovaných hrála významnou roli v jejich úspěchu skutečnost, že tito žáci znali kritéria hodnocení předem, mohli se připravit na práci v souladu s požadavky. Odpadly mj. také zpravidla nekonstruktivní dohady o tom, která práce je (resp. není) dobrá a proč. Práce i hodnocení je nyní efektivnější a pro žáky i učitele jasnější.

Kontaktní osoba:
Roman Anýž
e-mail: anyz@zsslatinany.net

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitdoc30 kB(Sebe)hodnotící tabulka
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 15. 09. 2008
Zobrazeno: 8878krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VÚP. (Sebe)hodnocení dějepisného referátu a seminární práce. Metodický portál: Články [online]. 15. 09. 2008, [cit. 2020-08-06]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/2526/SEBEHODNOCENI-DEJEPISNEHO-REFERATU-A-SEMINARNI-PRACE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.