Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Čtvrtletní hodnocení vybraných klíčových...

Ikona teoreticky

Čtvrtletní hodnocení vybraných klíčových kompetencí žáků v dějepisu

Ikona odbornost
Autor: VÚP Praha
Anotace: Příklad dobré praxe představuje metodu čtvrtletního hodnocení klíčových kompetencí v rámci předmětu dějepis. Jejím hlavním záměrem je poskytovat žákovi velmi konkrétní informace o jeho silných a slabých stránkách.
Téma příspěvku:Klíčové kompetence
Klíčová slova: pdpg
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Gymnázium Open Gate, Babice
Realizátor: Peter Sokol
Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn

Příklad dobré praxe představuje metodu čtvrtletního hodnocení klíčových kompetencí v rámci předmětu dějepis. Hodnoceny jsou vybrané dílčí klíčové kompetence, které mohl učitel dobře rozvíjet a smysluplně hodnotit. Metoda k hodnocení využívá čtyřbodovou škálu. Hlavním záměrem této metody hodnocení je poskytovat žákovi velmi konkrétní informace o jeho silných a slabých stránkách. Metoda čtvrtletního hodnocení zahrnuje i slovní hodnocení a poskytuje žákovi prostor, aby se k získanému hodnocení písemně vyjádřil.

Kontext

Osmileté internátní gymnázium Open Gate Babice zahájilo výuku ve školním roce 2005/2006. Jeho hlavním cílem je poskytnout kvalitní vzdělání dětem, které mají studijní předpoklady a pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí (dětské domovy, pěstounská péče, sociálně slabé rodiny apod.). V současné době školu navštěvuje 128 žáků, což je maximální počet, který škola může pojmout. Ve třídách studuje průměrně 16 žáků. Škola podléhá české školské legislativě, řídí se stejnými kurikulárními dokumenty jako ostatní víceletá gymnázia. Na vyšším stupni je část předmětů vyučována v anglickém jazyce. Ve škole vyučuje 30 učitelů, třetinu z nich tvoří cizinci pocházející z anglicky mluvících zemí. (Informace byla přejata z webové prezentace školy.)

Východiska

Ve školním roce 2006/2007 psali učitelé v Open Gate slovní hodnocení. To dostávali žáci 4x ročně. Ve čtvrtletí a třičtvrtěletí byla hodnocení stručnější, všechny předměty byly v jednom formuláři. V pololetí a na konci roku měl každý učitel k dispozici jednu stranu hodnotícího formuláře pro slovní hodnocení a k samotnému slovnímu hodnocení přibyla ještě informace o procentuální úspěšnosti žáka. Slovní hodnocení nemělo po obsahové stránce žádnou pevnou strukturu, a proto se hodnocení jednotlivých učitelů od sebe značně lišila a hledal se způsob, jak je sjednotit.

Jako východisko k nové podobě hodnocení posloužil návrh hodnocení výsledků v oblasti cizích jazyků, který přinesli zahraniční učitelé z anglosaských zemí. Mluvení, písemné vyjádření, slovní zásoba, zvládání gramatických pravidel, čtení s porozuměním a jednotlivé kompetence navrhli hodnotit zvlášť na stejné čtyřbodové škále.

Výhodu tohoto přístupu spatřovali zejména v tom, že poskytuje žákovi velmi konkrétní informaci o jeho silných a slabých stránkách. Například jeho dovednost porozumět mluvenému slovu a běžná komunikace jsou vynikající, písemné vyjádření pouze vyhovující. Učitelé si byli vědomi toho, že v cizích jazycích je poměrně jednoduché definovat dílčí kompetence, ale u ostatních předmětů to bude obtížnější. Rozhodli se však, že se o to pokusí a hodnocení ve všech předmětech pojednají tímto způsobem.

Autor PDP učil dějepis v sekundě a v kvartě (do roku 2006/2007) a spolu se svým zahraničním kolegou v kvintě. Při koncipování hodnocení vycházel z RVP ZV, ale inspiroval se i dalšími zdroji. Předtím, než začal učit v Open Gate, koordinoval v ČR projekt Tváří v tvář historii, inspiroval se i z jeho cílů i z cílů dalších dějepisných projektů. Nakonec hodnotil 6 kritérií: čtení s porozuměním, řešení problémů, komunikaci, spolupráci, faktografické znalosti, domácí přípravu.

Cíle
  • poskytnout žákům kvalitní a pravidelnou zpětnou vazbu,
  • v dílčích aspektech žákům sdělit, v čem konkrétně je jejich silná stránka a v čem konkrétně se mají zlepšit,
  • poskytnout informaci rodičům, co konkrétně bude u žáků rozvíjet a do jaké míry se to jednotliví žáci skutečně ve škole naučili,
  • nehodnotit v rámci předmětu jen kompetence vázané na předmět,
  • vytvářet konkrétní doporučení pro rozvoj konkrétních kompetencí žáka,
  • bránit průměru v hodnocení (čtyřbodová škála) a zároveň nepřepínat klasické známkování.

Nejedná se o dokonalý nástroj, ale je určitě dokonalejší než klasické známkování. Pokud nechce učitel používat čtyřbodovou škálu a zároveň nechce hodnotit jednou známkou, může například dát známek několik (po rozložení předmětu na oblasti). Učitel musí pojmenovat to, co chce v předmětu učit. Jako angličtinář neučí angličtinu, ale učí mluvit, poslouchat, číst a psát, tak dějepisář neučí dějepis, ale porozumění souvislostem, vyhledávání informací, vyjadřování vlastního názoru (záleží na dějepisáři). Učitel si musí umět svůj předmět takto rozložit do dílčích kompetencí, oblastí.

Realizace – postup a metody

Každý učitel má za úkol vymezit několik základních kritérií, na která se v hodnocení žáků zaměří. Každé kritérium je hodnoceno na čtyřbodové škále (vynikající až nevyhovující). Na hodnotícím formuláři (viz níže) je rovněž prostor pro vyjádření žáka. Škála je pro všechny stejná, kritéria se však liší i u učitelů jednotlivých předmětů. Někde jsou více zaměřena na kompetence, jinde více kopírují tradiční pojetí vzdělávacích cílů. Tato hodnocení dostávají žáci čtyřikrát ročně. V pololetí a na konci roku je hodnocení doplněno ještě hodnocením procentním.

Čtvrtletní hodnocení (Mid-term Evaluation) - sekunda

Hodnotící formulář je založen na šesti vybraných kritériích čtvrtletního hodnocení žáka. Hodnocení lze u jednotlivých kritérií odstupňovat na čtyřbodové škále. Ve formuláři je prostor také pro slovní hodnocení žáka učitelem i pro vyjádření žáka k hodnocení.

Čtvrtletní hodnocení (Mid-term Evaluation) - kvarta

Hodnotící formulář je založen na šesti vybraných kritériích čtvrtletního hodnocení žáka. Hodnocení lze u jednotlivých kritérií odstupňovat na čtyřbodové škále. Ve formuláři je prostor také pro slovní hodnocení žáka učitelem i pro vyjádření žáka k hodnocení.

U každého z kritérií je dále uvedeno, co se pod ním skrývá a proč se učitel rozhodl je do hodnocení zařadit.

  1. Čtení s porozuměním

Čtení s porozuměním je zásadní pro další vzdělávání i běžný život a na jeho rozvoji by se měl podílet každý akademický předmět. V dějepise se specificky rozvíjí čtení s porozuměním na četbě textů, které se věnují historickým tématům (odborná literatura, v menší míře primární prameny). Obecně by v tomto kritériu měli být studenti schopni dokázat, že umí přečtený text shrnout a na jeho základě odpovídat na otázky.

  1. Řešení problémů

Řešení problémů se v dějepise projevuje zejména jako aplikace znalostí, propojování znalostí v novém kontextu. Tuto kompetenci žáci prokazují například na úkolech, kdy mají navrhnout scénář k dokumentárnímu filmu o daném historickém údobí (tedy musejí vybrat jenom omezené množství nejdůležitějších informací, musejí je umět zařadit pod společnou hlavičku, dát k nim vysvětlující komentář a podobně), pracují s myšlenkovými mapami nebo jinými strukturami, ve kterých určují příčiny a následky historických událostí.

  1. Komunikace

Sem patří zejména srozumitelnost projevu a schopnost zapojit se do diskuse, logicky a uváženě argumentovat (např. žáci mají za úkol na základě svých historických znalostí oponovat nacionalistickému heslu „Nic než národ, vlast je naše“).

  1. Spolupráce a zapojení

Vzdělávání by mělo sledovat nějaké společné cíle. Učitel každého předmětu by si měl položit otázku, jak k naplňování těchto společných cílů může přispět právě jeho předmět. Naučit žáky spolupráci je důležité a škola by měla využívat toho, že jsou v ní děti pospolu. Jinak by nemělo žádný smysl, aby děti do školy chodily, neboť by mohly studovat individuálně z knih a jiných informačních zdrojů. Hodnotit (a tedy učit) skupinové práci v Open Gate je o to důležitější, že ji navštěvuje mnoho individualistů, kteří spolupracovat nechtějí a neumějí.

  1. Faktografické informace

Toto kritérium by učitel výhledově rád zahrnul pod Řešení problémů. V tuto chvíli je ponechává proto, aby vyhověl žákům, kteří chtějí předvést svoji znalost historické faktografie. Do každé písemné práce proto vedle úloh, kde mají žáci za úkol znalosti aplikovat, zařazuje i jednu, která zjišťuje pouhou znalost historických dat.

  1. Příprava na hodiny

Do tohoto kritéria spadá způsob vedení sešitu, včasnost a kvalita plnění domácích úkolů.

Hodnocení bylo poprvé aplikováno v prvním čtvrtletí školního roku 2006/2007 a bylo přijato drtivou většinou žáků a jejich rodičů pozitivně. Objevily se však i výhrady a nepochopení. Někteří žáci nelibě nesli „redukci“ procentní škály na pouhé čtyři stupně.

Ukázalo se rovněž, že bude třeba sjednotit pohled učitelů různých předmětů na kritéria, která se objevují ve více předmětech. Nebylo například jasné, zda skutečnost, že žák obdrží v různých předmětech velmi odlišné hodnocení v kritériu čtení s porozuměním, je způsobena tím, že se opravdu projevuje v těchto předmětech různě, nebo tím, že učitelé mají na dovednost čtení s porozuměním odlišný pohled.

Kromě pohledu na stejná kritéria se budou učitelé snažit sjednocovat i kritéria samotná, a to zejména v rámci předmětů i v rámci skupin předmětů (např. humanitní vědy). Došlo k rozhodnutí pokusit se sjednotit hodnocení přinejmenším v jednotlivých předmětech v rámci nižšího a vyššího gymnázia.

Větší pozornost bude v budoucnu třeba věnovat i vysvětlování obsahu jednotlivých kritérií žákům tak, aby přesně věděli, co se od nich v jejich rámci očekává. Autor PDP se chce setkat se všemi žáky, kteří ve svém komentáři projevili nesouhlas s jeho hodnocením (bylo jich asi 20 %), a dobrat se toho, v čem neshoda spočívala. Jeden z dosavadních rozhovorů například ukázal, že žákyně nesouhlasila s hodnocením v rámci kritéria komunikace, neboť se v hodině hojně projevovala, tedy „komunikovala“. Učitel ale nebyl s jejími vystoupeními spokojen, neboť byla málo věcná a srozumitelná. Učitel dále požaduje po svých žácích, aby v rámci hodnocení reflektovali vývoj ve vymezených klíčových kompetencích, posoudili, kde došlo k pozitivnímu posunu, kde se situace nezměnila a podobně. I tímto způsobem se snaží předcházet nedorozuměním a docílit toho, aby došlo k jednotnému chápání dobrého výkonu mezi ním a jeho žáky.

V průběhu čtvrtletí:

  1. Učitel představí žákům, co je chce naučit: Naučíte se vyjadřovat, číst s porozuměním, odhalovat souvislosti. Zároveň učitel žákům sdělí, že právě v těchto oblastech je bude hodnotit. A dějepis k tomu bude spíš prostředkem než účelem samotným.
  2. Učitel připraví témata, na kterých bude vybrané dílčí kompetence rozvíjet. Například: Husitství neučíme proto, aby žáci znali data všech husitských bitev, ale proto, aby srovnávali informace z různých zdrojů (postava Jana Žižky – hrdina nebo fanatik, který se nezastavil před ničím?).
  3. V průběhu hodin se učitel zaměřuje na sledování pokroku jednotlivých žáků ve vybraných oblastech dílčích kompetencí. K tomu slouží pozorování v hodinách, samostatné písemné práce, výstupy skupinových prací. Například: Když se psal test, měli žáci jeden úkol zaměřený na čtení s porozuměním nebo úkol, aby na základě svých znalostí připravili návrh scénáře filmu o husitství. Když žáci napsali takový test, nedostali známku, ale v každé dílčí kompetenci byli hodnoceni na čtyřbodové škále. Učitel mohl mít více vyplněných tabulek za čtvrtletí, čtvrtletní hodnocení potom mohlo být založeno na těchto několika tabulkách.
Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Druhá fáze tvorby strategie hodnocení byla postavena na tom, že si každý učitel samostatně, nezávisle na ostatních určoval, co chce ve svém předmětu rozvíjet a v těchto oblastech potom hodnotil žáky. Ve třetí fázi se měly tyto oblasti sjednotit v jednotlivých předmětech. Hledaly se základní kompetence pro každý předmět (např. v jazyce čtení, poslech, promluva). Ve třetí fázi by se měli sejít všichni učitelé daného předmětu a mělo by dojít k dohodě, které kompetence se budou rozvíjet a hodnotit u všech učitelů předmětu nebo ve skupině předmětů (např. v humanitních předmětech).

Kontaktní osoba:
Peter Sokol
e-mail: sokol@rvp.cz

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 15. 09. 2008
Zobrazeno: 7454krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VÚP. Čtvrtletní hodnocení vybraných klíčových kompetencí žáků v dějepisu. Metodický portál: Články [online]. 15. 09. 2008, [cit. 2020-07-05]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/2525/CTVRTLETNI-HODNOCENI-VYBRANYCH-KLICOVYCH-KOMPETENCI-ZAKU-V-DEJEPISU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.