Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Komplexní výstupní hodnocení žáků

Ikona teoreticky

Komplexní výstupní hodnocení žáků

Ikona odbornost
Autor: VÚP Praha
Anotace: V rámci systematického řešení autoevaluace školy bylo vytvořeno komplexní výstupní hodnocení žáků. Zaměřuje se na dovednosti a postoje žáků a hodnotí míru rozvoje jejich klíčových kompetencí.
Téma příspěvku:Klíčové kompetence
Klíčová slova: pdpg

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Gymnázium Nymburk
Realizátor: Jiří Kuhn
Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn

V Gymnáziu Nymburk bylo v rámci systematického řešení autoevaluace školy vytvořeno také komplexní výstupní hodnocení žáků. Zaměřuje se na dovednosti a postoje žáků, hodnotí míru rozvoje jejich klíčových kompetencí. Administrováno je prostřednictvím originální webové aplikace Monitor, která vznikla díky prostředkům ESF. Výstupní hodnocení je strukturováno hodnotící šablonou s pěti hlavními oblastmi, které odpovídají školskému zákonu. Pro jednotlivé oblasti vytvořil školní tým hodnotící výroky odstupňované do pěti stupňů. Výstupní hodnocení každého žáka je souborem výroků vybraných tak, aby popisovaly stupeň rozvoje jeho klíčových kompetencí.

Kontext

Gymnázium Nymburk má 600 žáků ve dvaceti třídách. Výstupní hodnocení se tvoří pro dvě kvarty a je možné ho používat díky již fungujícímu systému elektronické komunikace ve škole. Pro atmosféru školy je charakteristický zájem o kvalitu výstupu a od toho se odvíjí snaha o formálně i obsahově co nejlepší výstupní hodnocení.

Škola získala finanční prostředky z ESF na projekt Monitor, který se zabývá otázkami autoevaluace. V rámci projektu a díky těmto prostředkům byl vytvořen také nástroj pro tvorbu výstupního hodnocení žáků. Prostředky škola získala díky vlastnímu zájmu a aktivitám, které souvisely s přípravou ŠVP, konkrétně s problémy, které souvisely s hodnocením rozvoje klíčových kompetencí.

Východiska

Kromě výpisu z klasifikace, kterým je ve škole od roku 2007 nahrazováno v prvním pololetí školního roku standardní vysvědčení, dostali žáci také výstupní hodnocení spolu s doprovodným dopisem ředitele, v němž je rodičům vysvětlen jeho smysl. Výstupní hodnocení dostávají všichni žáci, kteří v daném roce splní povinnou školní docházku.

Zatímco klasifikací na vysvědčení hodnotí škola zejména výsledky žáků v jednotlivých předmětech s důrazem na vědomostní stránku, ve výstupním hodnocení popisuje, nakolik žáci dosáhli cílů v dalších zákonem stanovených oblastech. Korektně zhodnotit a popsat, do jaké míry se to žákům podařilo, je velmi zodpovědný a zavazující úkol. Vedení školy, výchovná poradkyně i třídní učitelky, na nichž ležela hlavní tíha, se společně snažily o to, aby výstupní hodnocení co nejvěrněji odráželo dlouhodobý pohled na žáka, aby nebylo formálním dokumentem, který by evokoval vzpomínky na v minulosti vydávaná komplexní hodnocení. Výstupní hodnocení kromě jiného umožňuje rodičům porovnat jejich pohled na vlastní dítě s pohledem školy a zamyslet se v „poločase“ studia gymnázia nad jeho vývojem.

Na začátku práce nad ŠVP škola zjistila, že nedokáže rozpoznat, zda dosáhla požadovaných cílů. V dané chvíli chyběly nástroje pro ověření, že žáci „účinně komunikují, že jsou motivováni pro celoživotní učení, že si osvojili potřebné strategie učení…“. Jinak řečeno, chyběly nástroje pro vyhodnocování postupného rozvoje klíčových kompetencí. Zároveň škola konstatovala, že jí na dosažení cílů záleží a že podobné nástroje pro svou práci potřebuje. Při pracovních schůzkách vedoucího týmu se také velmi rychle ukázalo, že i jeho členové mají sami problém s hodnocením vlastní práce i práce ostatních, že vyslovit kritiku tak, aby neublížila, a vyslovit chválu tak, aby potěšila, není pracovníkům vlastní. Velmi dobře však všichni cítili, že by bylo dobré to naučit alespoň žáky. Při přípravě ŠVP proto škola jednu z celoškolských strategií, která se prolíná celým ŠVP, formulovala jako „Výchova k sebehodnocení a kritickému hodnocení“.

Výchova k sebehodnocení a kritickému hodnocení – celoškolní strategie ŠVP Gymnázia Nymburk - viz. Příloha 1

Vedení školy se také shodlo na tom, že je v jejich silách pojmenovat činnosti učitelů, jejichž začlenění do hodin povede k rozvoji klíčových kompetencí žáků. Společně tedy ve škole začali vyvíjet nástroj, který by pomohl při monitorování postupu školy k cílům, které jsou formulovány v ŠVP. Souběžně se tak ve škole odehrávaly dvě podstatné změny – v systému hospitací a v přístupu k hodnocení žáků. V průběhu hospitací získává škola informace o tom, jak vyučující napomáhají rozvoji klíčových kompetencí žáků, výstupním hodnocením pak shrnuje výsledky svého společného snažení. Hospitacemi monitoruje proces, výstupním hodnocením hodnotí výstup, který je poměřován s profilem absolventa, tak jak je formulován v ŠVP.

Profil absolventa Gymnázia Nymburk – část ŠVP gymnázia - viz. Příloha 2

Cíle samotného výstupního hodnocení

  • vyzdvihnout v hodnocení pozitivní stránky žáka,
  • formulovat hodnocení jen pozitivně způsobem „čím lepší, tím pozitivnější, čím horší, tím méně pozitivní, ale stále pozitivní (nikoliv negativní)“,
  • hodnotit žáky i dalším typem informací než pouhou klasifikací předmětů, vytvářet komplexní hodnotící informace,
  • umožnit každému žákovi poznat jeho vlastní silné stránky a zažít pozitivní ocenění osobních schopností,
  • předávat žákům i rodičům souhrnné, komplexní informace o tom, jak škola žáky vidí,
  • umožnit rodičům porovnat hodnocení školy a jejich vlastní hodnocení dítěte,
  • navyknout žáky na skutečnost, že někdo hodnotí jejich práci, aby pro ně v budoucnu nebylo složité hodnocení přijímat,
  • učit žáky vyslovovat pochvalná a kritická stanoviska tak, aby byla vnímána jako přirozená součást komunikace,
  • cíleně učit žáky přijímat kritiku i chválu,
  • učit žáky vnímat sebe sama objektivně,
  • dosahovat maximální možné objektivity souhrnem více subjektivních hodnocení (hodnocení je vždy subjektivní),
  • stimulovat výstupním hodnocením diskusi mezi kantory o žácích.
Realizace – postup a metody

Je třeba zdůraznit, že hospitační činnost i příprava výstupního hodnocení jsou jen dvě z mnoha součástí autoevaluačních mechanismů školy. Přesto je škola pokládá za velmi důležité. V systému vlastního hodnocení hrají velmi důležitou úlohu. Systém vlastního hodnocení školy je popsán v ŠVP.

Systém vlastního hodnocení Gymnázia Nymburk – část ŠVP gymnázia - viz. Příloha 3

Pokud se budeme věnovat jen těm oblastem, které souvisejí se snahou školy průběžně monitorovat postupné rozvíjení klíčových kompetencí, je možné snadno dovodit následující souvislosti a vztahy:

Očekávané výstupy oboru (OVO) formulované v RVP ZV
OVO jsou v RVP ZV stanoveny jako závazné výstupy, které musí škola naplnit, a to v době ukončení povinné školní docházky

Konkretizace OVO v ŠVP Gymnázia Nymburk
Konkretizace očekávaných výstupů velmi úzce souvisí s profilem absolventa školy a s učebním plánem školy.

Profil absolventa nižšího stupně Gymnázia Nymburk
Slouží jako etalon, ke kterému škola i žáci od primy po kvartu směřují.

Osnovy povinných a volitelných předmětů
V pojetí osnov se škola kromě obvykle uváděných údajů soustřeďuje na popis příspěvku předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, na popis používaných strategií a na podíl předmětu při naplňování celoškolních strategií.

Kritéria pro hodnocení v rámci předmětů
Kritéria jsou součástí textové části osnov. Každý předmět zde formuluje postupy, kterými bude hodnotit postup při rozvoji klíčových kompetencí a postup při rozvoji znalostí žáků.

Učební osnovy TUŽka – ukázka učebních osnov vyučovacího předmětu Trvale udržitelný život (TUŽka) - viz. Příloha 4

Nástroje pro hodnocení
V autoevaluačním systému jsou uvedeny všechny nástroje, které jsou na nejrůznějších úrovních využívány k průběžnému hodnocení.

Aplikace MONITOR – nástroj pro administraci výsledků vlastního hodnocení školy v oblasti pedagogických procesů

Postupné snahy o zdokonalení systému vlastního hodnocení dovedly školu až k tvorbě vlastního hodnotícího nástroje. Zjistila totiž velmi brzo, že umí dobře hodnotit rozvoj znalostí našich žáků, ale již méně si věří při hodnocení postupného rozvíjení KK. Škola dospěla také k tomu, že k dispozici není žádný nástroj, který by jí vyhovoval. Protože podobné problémy řešily i další školy, spojilo se gymnázium s dalšími čtyřmi středočeskými gymnázii. Diskuse s řediteli těchto škol byly velmi cenné, přesto hlavní díl práce odvedli vyučující Gymnázia Nymburk.

Výsledkem téměř dvouleté práce je Aplikace MONITOR, která je velmi účinným nástrojem pro hodnocení postupného rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Tento softwarový nástroj obsahuje 3 základní a 2 nadstavbové moduly:

  1. modul pro administraci hospitační činnosti,
  2. modul pro tvorbu a administraci výstupního hodnocení,
  3. modul pro tvorbu a administraci hodnocení učitelů žáky,
  4. modul pro tvorbu a vyhodnocování anket a dotazníkových šetření – nadstavba,
  5. modul pro tvorbu slovního hodnocení žáků – nadstavba.

MONITOR pracuje jako internetová aplikace a její tři základní moduly jsou volně přístupné všem školám na adrese monitor.ceskeskolstvi.cz. Podmínkou pro využívání je bezplatná registrace a souhlas s licenčními podmínkami.

Mezi hlavní přednosti Aplikace MONITOR bezesporu patří to, že je do ní možno snadno importovat všechna potřebná data z Bakalářů. Z tohoto systému aplikace přejímá data o žácích, učitelích, úvazcích, učebnách, skupinách. Nepřenášejí se však žádná data, která spadají do oblasti zákona o ochraně osobních dat.

Další předností je celá koncepce stavby Aplikace MONITOR. Školám dovoluje na jedné straně bez úprav použít nástroje, které byly vyvinuty v průběhu práce na projektu, na druhé straně umožňuje použít tuto aplikaci jen jako kostru a naplnit ji vlastními texty, formulacemi, hodnotícími výroky apod.

Modul pro tvorbu výstupního hodnocení

Vzhledem k tématu PDP se další komentáře a úvahy budou věnovat především modulu pro tvorbu výstupních hodnocení.

Přípravné práce týmu:

V týmu pro tvorbu ŠVP vznikly principy pro hodnocení klíčových kompetencí, z nichž se posléze stalo jádro zásad, kterými se škola řídí při tvorbě výstupních hodnocení:

  • vyzdvihnout v hodnocení zejména pozitivní stránky žáka a v těch případech, kdy to nebylo možné, formulovat hodnocení s citem,
  • hodnotit žáky i dalším typem informací než pouhou klasifikací předmětů, vytvářet komplexní hodnotící informace,
  • umožnit každému žákovi poznat jeho vlastní silné stránky a zažít pozitivní ocenění osobních schopností,
  • předávat žákům i rodičům souhrnné, komplexní informace o tom, jak škola žáky vidí,
  • umožnit rodičům porovnat hodnocení školy a jejich vlastní hodnocení dítěte,
  • navyknout žáky na skutečnost, že někdo hodnotí jejich práci,
  • učit žáky přijímat pochvalná a kritická stanoviska tak, aby byla vnímána jako přirozená součást komunikace,
  • učit žáky vnímat sebe sama objektivně, nepodceňovat se, ani nepřeceňovat své síly,
  • po formální stránce přizpůsobit výstupní hodnocení §44 zákona 561/2004 Sb. a cílům formulovaným v RVP a ve školním ŠVP,
  • výstupní hodnocení vytvořit jako slovní hodnocení v pravém slova smyslu, tedy jako souvislý text.

Na základě těchto úvah vedení školy připravilo ve spolupráci s výchovnou poradkyní osnovu výstupního hodnocení tak, aby se žákům dostalo ohodnocení vzhledem k cílům daným zákonem a v dalších oblastech, které jsme pokládali za důležité. Významnou pomůckou bylo pro školu prostudování nejrůznějších výstupních hodnocení, která škola dostala spolu s přihláškami uchazečů o studium ve čtyřletém gymnáziu, a samozřejmě prostudování publikací, které v té době byly k dispozici.

S principy pro tvorbu výstupního hodnocení panovala shoda, v praxi se však ukázalo, že jejich naplnění nebude jednoduché. Zásadním problémem byla obava vyučujících z tvorby textů. Vzhledem k aprobačnímu složení třídních učitelů v době, kdy škola poprvé výstupní hodnocení připravovala, byly obavy na místě. Vyučující sebekriticky přiznávali, že přestože jim nečinilo problém žáka ohodnotit, byli nejistí ve stylizaci, obávali se, že v jejich hodnocení nebudou vhodně volené formulace.

Gymnázium proto učinilo první zásadní strategické rozhodnutí, které se ukázalo být z dnešního pohledu více než dobré. Výchovná poradkyně za pomoci předsedkyně předmětové komise Českého jazyka připravila pro každou z hodnocených oblastí tři úrovně hodnocení. Vždy se jednalo o souvislý text, který hodnotil úroveň rozvinutí dílčích klíčových kompetencí u žáka. Třídní učitelé pak výstupní hodnocení tvořili skládáním z takto předpřipravených bloků. Formulace mohli samozřejmě editovat – hodnocení rozšiřovat, krátit, doplňovat. Byli si však jistější a na výsledku hodnocení to bylo znát. Při přípravě odstupňovaných hodnotících textů opět napomohla výstupní hodnocení z některých škol a konzultace s partnerskými gymnázii.

Pětistupňová škála pro sebehodnocení ve vybraných oblastech - ukázka z databáze hodnotících výroků Aplikace MONITOR - viz. Příloha 5

Kromě části, která byla takto sestavena z předpřipravených formulací, obsahuje výsledné výstupní hodnocení i další části, kde již třídní učitelé slovně hodnotí zcela specifické události v průběhu studia. Komentují účast žáka v soutěžích a přehlídkách, vyjadřují se k jeho nadání, všímají si mimoškolní činnosti a vyslovují se k jeho chování v průběhu školní docházky. V této části jsou také zaznamenány další významné skutečnosti, jako např. účast žáka na akcích školy, v mezinárodních projektech, projektových dnech, výběr volitelných předmětů, účast na kurzech atd. Všechny tyto aktivity dílčím způsobem nadstandardně rozvíjejí klíčové kompetence žáků, a proto jejich uvedení ve výstupním hodnocení pokládáme za důležité.

V prvním roce, kdy zákon školám uložil vydat žákům s pololetním vysvědčením i výstupní hodnocení, dostali kvartáni v pravém slova smyslu komplexní hodnocení, na které mohli být pyšní oni i škola. Velkým povzbuzením pro školu byla i reakce okolí. Zejména pozitivní zpětná vazba od rodičů školu dále motivovala k tomu, aby systém dále zkvalitňovala. Kladné ohlasy rodičů byly také ze strany učitelů vnímány jako ocenění jejich práce při vzdělávání a výchově dětí. Tento moment byl důležitý pro další postup. Učitelé pocítili, že pokud ke své práci přistupují zodpovědně, rodičovská veřejnost to velmi kladně hodnotí. Navíc pochvala přišla okamžitě po rozdání výstupních hodnocení, což výsledný efekt dále umocnilo.

V tomto období učinilo vedení školy druhé zásadní strategické rozhodnutí a zpracovalo projekt, kterým se škola ucházela o prostředky z ESF. Cílem bylo vytvořit metodiku autoevaluace pedagogických procesů a vytvořit nástroj pro administraci výsledků autoevaluačních procesů. Výsledný produkt je kvalitní a pro zmíněné účely vysoce efektivní. Z příloh je patrný výsledek – kompletní výstupní hodnocení pro žáka kvarty. V příloze jsou také dvě hodnocení – výborné žákyně a žáka, kterému byl doporučen přechod po kvartě na jinou střední školu.

Výstupní hodnocení žákyně - viz. Příloha 6
Výstupní hodnocení žáka - viz. Příloha 7

Struktura výstupního hodnocení je zcela v souladu se zákonem. V první části se v bodech 1–9 hodnotí, jak se žák přiblížil k cíli vzdělávání stanovenému v § 44 školského zákona. Pět stupňů hodnotících stanovisek určuje míru, jak se žák dle mínění školy přiblížil těmto cílům, opět s vazbou na profil absolventa školy a s přihlédnutím k očekávaným výstupům oborů v ŠVP.

V další části výstupního hodnocení se škola vyjadřuje k oblastem, které pokládá pro úplnost výstupního hodnocení za podstatné. Škola se prostřednictvím třídního učitele vyjadřuje k nadání dítěte, hodnotí jeho předpoklady pro další studium, všímá si chování žáka a uvádí další skutečnosti, které ovlivnily v průběhu školní docházky rozvoj klíčových kompetencí. Uvádí také činnosti, kterými žák pomohl škole, hodnotí jeho zapojení do života třídy a školy, shrnuje jeho úspěchy v soutěžích a pro úplnost doplňuje jeho mimoškolní aktivity, které měly na jeho formování vliv.

Z principu hodnocení vyplývá, že samotný žák nepozná, jak je hodnocen vzhledem k ostatním žákům. Žáci neznají škály ani hodnotící výroky, znají jen své výstupní hodnocení po jeho vydání. To je odstupňováno v pětistupňových škálách, ale z pohledu žáka nekopíruje strukturu známkování 1 až 5. Znamená to tedy, že i žák, který je hodnocen na klasickém vysvědčení průměrně, může být ve výstupním hodnocení ohodnocen výborně. Naopak žák, který má na vysvědčení samé jedničky, může být hodnocen např. v oblasti rozvoje osobnostních a sociálních kompetencí průměrně.

Výstupní hodnocení se snaží předcházet nebezpečí formalismu. Velký důraz je kladen na přípravu hodnotících stanovisek, vytvořených za pomoci pedagogicko-psychologické poradny, výchovného poradce, třídních učitelů, češtinářů. Škola se snažila, aby hodnotící stanoviska nebyla příliš obecná ani příliš konkrétní. Důležité samozřejmě bylo je dobře odstupňovat. Texty hodnotících stanovisek jsou komplexnější odstavce textu, které prošly dvou až tříletým upravováním a ověřováním, než byly usazeny do konečné podoby. To ovšem nevylučuje budoucí revize, škola bude určitě s hodnotícími stanovisky dále pracovat podle našich potřeb a podle potřeb žáků.

Do výstupního hodnocení se zahrnuje i informace z dotazníku, kam žák např. zaznamenává, čemu se věnuje ve volném čase, jak hodnotí sám své výsledky. K výstupnímu hodnocení jednoho žáka by se měla vyjadřovat větší skupina kantorů. Ideální by bylo v týmu diskutovat o jednotlivých žácích. V současnosti tvoří dokument třídní učitel, v případě problémových žáků konzultuje své závěry s výchovnou poradkyní nebo se zástupcem ředitele.

V průběhu dalších let poslouží třídnímu učiteli pro tvorbu výstupního hodnocení žákovské portfolio, s nímž škola začíná od prim pracovat. Produkty práce žáka shromážděné v průběhu času ještě více zobjektivní hodnocení kompetencí formulovaná ve výstupním hodnocení.

Technická stránka tvorby výstupního hodnocení za pomoci Aplikace MONITOR

Pro správné pochopení tvorby výstupního hodnocení v Aplikaci MONITOR doporučujeme doplnit prostudování následujícího textu s přímým vyzkoušením činností v Aplikaci MONITOR po přihlášení na adrese monitor.ceskeskolstvi.cz.

Uživatelská práva při tvorbě výstupního hodnocení Aplikace MONITOR

K výstupnímu hodnocení mají uživatelé přístup na dvou uživatelských úrovních:

  1. Administrátor spolu s vedením školy a výchovným poradcem připraví šablonu výstupního hodnocení, případně doplní hodnotící výroky, vytvoří záhlaví výstupního hodnocení a ověří parametry tisku.
  2. Třídní učitel využívá hotovou šablonu k tvorbě výstupního hodnocení, doplňuje individuální hodnocení do částí II., IV. a V. šablony a po schválení výstupního hodnocení tiskne hodnocení.

Popis šablony výstupního hodnocení

Šablona výstupního hodnocení obsahuje hlavičku se jménem školy, dalšími povinnými údaji, logem školy, jménem žáka, třídou, číslem v třídním výkaze, datem narození apod. Všechny tyto údaje jsou do záhlaví načteny z dat importovaných z Bakalářů. Dále je šablona rozdělena do pěti hlavních oblastí, které odpovídají školskému zákonu. Bod I. je dále dělen na oblasti, které opět vycházejí z platné legislativy.

  1. Dosažená výstupní úroveň vzdělávání
    1. Osvojení si strategie učení, motivace k celoživotnímu učení
    2. Tvořivé myšlení, logické uvažování, řešení problémů
    3. Schopnost komunikovat
    4. Schopnost spolupracovat
    5. Respekt k právům a povinnostem, ohleduplnost a tolerance k lidem
    6. Vztah k hodnotám
    7. Rozvoj a ochrana fyzického a duševního zdraví
    8. Vztah k životnímu prostředí
    9. Rozvoj schopností žáka v souladu s jeho reálnými možnostmi
  2. Vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání
  3. Vyjádření o předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka
  4. Chování žáka v průběhu povinné školní docházky
  5. Vyjádření o dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

Modul pro tvorbu výstupního hodnocení obsahuje připravené formulace, z nichž třídní učitel volí nejvhodnější variantu, která odpovídá konkrétnímu žákovi. Pro každou z oblastí I.a, I.i a také pro část III. je v nabídce škála pro hodnocení od nejlepšího po nejhorší v pěti různých úrovních. Části II., IV. a V. doplňuje třídní učitel sám tak, aby hodnocení co nejlépe postihlo osobnost hodnoceného žáka.

Příprava šablony pro tvorbu výstupního hodnocení a tvorba hodnotících výroků

Ve všech modulech MONITORU, tedy i v modulu tvorby výstupního hodnocení, existují pro školy dva stupně volnosti.

  1. Pro tvorbu výstupního hodnocení škola využije systémovou šablonu s hodnotícími výroky, které vznikly v průběhu projektu a byly prověřeny v projektových školách.
  2. Škola do šablony doplní vlastní hodnotící výroky, které vytvoří pro použití ve všech třídách např. výchovný poradce nebo školní psycholog.

Příprava šablony pro tvorbu výstupního hodnocení spočívá z několika kroků, které musí učinit administrátor školy spolu s vedením školy a s výchovným poradcem. Postup se odvíjí od toho, pro kterou z výše uvedených variant se škola rozhodne.

Krok 1

Prostudovat systémovou šablonu pro výstupní hodnocení a výroky, které jsou v modulu k dispozici pro tvorbu výstupního hodnocení. Posoudit, zda jsou pro tvorbu výstupního hodnocení pro konkrétní školu vhodné. Pokud škola zjistí, že jsou použitelné, může dále používat systémovou šablonu a další popsané kroky již neprovádí.

Krok 2

Pokud se škola rozhodne vytvořit si vlastní hodnotící výroky pro hodnocení jednotlivých oblastí, je nutné tyto výroky připravit nejlépe mimo aplikaci MONITOR a potom vložit do systému jako nový výrok. Tvorbu nových výroků je možné provést např. v Excelu tak, jak je patrné z náhledu systémových výroků. Vkládání nového výroku je snadné a ovládání intuitivní. U každého nového výroku si uživatel vybírá oblast, ke které se hodnotící výrok vztahuje, vkládá hodnocení zvlášť v mužském a ženském rodě a před uložením nového výroku vybírá z nabídky A–E tzv. úroveň hodnocení. Úroveň se volí tak, že A je hodnocení nejlepší, E hodnocení nejhorší.

Krok 3

Po vytvoření kompletní databáze hodnotících výroků ve škále A–E je nutné tyto výroky vložit do šablony. Její tvorba se provádí pomocí volby „vytvořit novou šablonu“ v nabídce Výstupní hodnocení – šablony. Tvorba šablony není obtížná, vyžaduje však určitou trpělivost.

Vlastní tvorba výstupního hodnocení

Výstupní hodnocení vytváří třídní učitel. V nabídce se mu po přihlášení do aplikace MONITOR a po vstupu do modulu pro tvorbu výstupního hodnocení nabízí seznam žáků jeho třídy. U každého ze žáků se vytváří výstupní hodnocení samostatně, a to výběrem vhodného výroku z nabízené škály u každé hodnocené oblasti. Při výběru ze škály A-E se příslušný výrok v poli pro zápis hodnocení automaticky zobrazuje, třídní učitel tak má velmi dobrou možnost kontroly.

V těch polích, do nichž vkládá třídní učitel zcela individuální hodnocení pro každého žáka, je možné text přímo dopisovat při editaci, nebo je možné si texty opět připravit mimo Aplikaci MONITOR, např. ve Wordu či Excelu, a při tvorbě výstupního hodnocení je do příslušných polí vkládat kopírováním.

Údaje pro tu část výstupního hodnocení, kterou třídní učitel tvoří zcela samostatně, získá třídní učitel částečně ze svých dlouhodobých záznamů o žákovi, částečně z žákovského dotazníku, který před tvorbou výstupního hodnocení žákům zadá a vyhodnotí.

Ověření správnosti a úplnosti výstupního hodnocení

Odsouhlasení výstupního hodnocení provádí před finálním uložením výchovný poradce či jiný pověřený pracovník s potřebnými uživatelskými právy. Po ověření se výstupní hodnocení uzavírá a jeho změna již není možná. Uzavřená výstupní hodnocení jsou připravena k tisku.

Tisk výstupního hodnocení

Tisk výstupního hodnocení může provést jak třídní učitel, tak administrátor školy. Výstupní hodnocení se tisknou souhrnně či jednotlivě podle předvolby tisku. Doporučuje se, pokud je to možné, nastavit oboustranný tisk, protože výstupní hodnocení má rozsah dvou stran A4.

Archivace výstupních hodnocení

V aplikaci MONITOR je možné kompletní výstupní hodnocení vytvořená v daném kalendářním roce archivovat na lokálním disku školy. Cestu k úložišti vybírá administrátor. Hotová výstupní hodnocení je tak možné snadno uložit v elektronické podobě do dokumentace školy.

Využité zdroje a pomůcky

Vzhledem k tomu, že je aplikace koncipovaná jako internetová aplikace, kdy všechna data jsou ukládána na centrálním serveru, není škola při použití MONITORu nijak zvláště omezována. Přesto existence vnitřní školní sítě a existence počítačové učebny ve škole využití všech možností MONITORu zcela jistě zpříjemní. Zásadním momentem, který činí z Aplikace MONITOR mimořádně přátelský nástroj, je jeho propojení s Bakaláři. Odpadá zdlouhavé zadávání dat a jejich kontrola.

Využití Aplikace MONITOR pro tvorbu výstupního hodnocení a využití dalších modulů tohoto silného nástroje má i další efekty. Rozvíjí se schopnost učitelů využívat ICT techniku, vedení škol postupně získává konkrétní měřitelné výstupy pro hodnocení práce učitelů, může dokladovat kontrolním orgánům, jak naplňuje cíle vzdělávání, které škole ukládá zákon. Díky modulu ankety a dotazníky lze snadno a rychle získávat informace od respondentů včetně rodičů.

Budoucí perspektiva příklad dobré praxe

V současnosti tvoří dokument výstupního hodnocení třídní učitel, v případě problémových žáků konzultuje s výchovnou poradkyní nebo se zástupcem ředitele. K výstupnímu hodnocení by se však měla vyjadřovat větší skupina učitelů, ideální je se sejít a diskutovat o žácích. Škola předpokládá, že učitelé budou časem cítit potřebu kategorie hodnocení například revidovat, vytvářet vlastní apod., to lze považovat za ideální cílový stav. Objektivita výstupního hodnocení bude pravděpodobně růst s postupem času, až budou mít za sebou více zkušeností s výstupním hodnocením a pozorováním rozvoje klíčových kompetencí každého žáka. Zvýšení kvality přinese zcela jistě i postupné zavádění žákovských portfolií.

Než učitelé pochopí výhody hodnocení, nějakou chvíli to potrvá. Vedení školy musí vnímat výstupní hodnocení jako významnou součást hodnocení žáka, pak to stejným způsobem mohou vnímat i kantoři. Také v případě učitelů se neustálým vysvětlováním postupu hodnocení rozvíjí učitelská kompetence hodnotit, tvorba výstupních hodnocení učitelskou kompetenci hodnotit permanentně kultivuje.

Záměrem školy je dále rozvíjet a zlepšovat internetovou Aplikaci MONITOR. V centru pozornosti je dotvoření bloku pro slovní hodnocení žáků, který by umožňoval vytvářet pro žáky na konci každého ročníku slovní hodnocení, jež by se po formální stránce podobala výstupnímu hodnocení. Na rozdíl od něj by se zde však slovně hodnotily specifické oborové kompetence.

Výhledově škola počítá s tím, že by v Aplikaci MONITOR vznikala jakási učitelská portfolia, která by mapovala profesní dráhu učitele. Na individuálních účtech učitelů budou soustřeďovány hospitační protokoly, žákovská hodnocení, informace o kurzech a jiných vzdělávacích akcích, údaje o projektech, na kterých se učitel podílel, závěry z hodnocení práce vedením školy apod.

Kontaktní osoba:
Jiří Kuhn
e-mail: kuhn@gym-nymburk.cz

Další přílohy (viz. Příloha 8, 9, 10):
Dopis vedení školy rodičům – doprovodný komentář ředitele vysvětlující rodičům smysl výstupního hodnocení
Šablona pro tvorbu výstupního hodnocení – ukázka jedné z šablon Aplikace MONITOR
Dotazník pro žáka – ukázka dotazníku pro tvorbu části výstupního hodnocení

 
INFO
Publikován: 15. 09. 2008
Zobrazeno: 9753krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VÚP. Komplexní výstupní hodnocení žáků. Metodický portál: Články [online]. 15. 09. 2008, [cit. 2020-02-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/2524/KOMPLEXNI-VYSTUPNI-HODNOCENI-ZAKU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.