Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona teoreticky

Estetická výchova

Ikona odbornost
Autor: VÚP Praha
Anotace: Příklad dobré praxe sleduje předmět Estetická výchova z pohledu výtvarného oboru. Představuje koncepci vybraných společných teoretických hodin a realizaci na ně navazujících výtvarných lekcí.
Obor příspěvku:Výtvarný obor
Klíčová slova: celoroční projekt, kompetence k učení, vyšší stupeň G, kompetence komunikativní, Osobnostní a soc. výchova, kompetence k řešení problémů, pdpg

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.



Škola: Gymnázium Jana Keplera, Praha
Realizátor: Zuzana Proksová
Konzultant VÚP: Markéta Pastorová

Estetická výchova vyučovaná v gymnáziu Jana Keplera v Praze je syntetizujícím vyučovacím předmětem vycházejícím z obsahu Hudebního a Výtvarného oboru vzdělávací oblasti Umění a kultura podle RVP G. Jeho cílem je jednak představit novým žákům hudební a výtvarnou výchovu, a umožnit jim tak snazší orientaci při volbě Výtvarného nebo Hudebního oboru pro další studium, ale i ukázat přesahy a souvislosti těchto oborů a přiblížit jim oblast Umění a kultura jako celek. Příklad dobré praxe sleduje předmět Estetická výchova z pohledu Výtvarného oboru. Představuje koncepci vybraných společných teoretických hodin a realizaci na ně navazujících výtvarných lekcí.

Lekce, které jsou dokumentovány, se snaží ukázat různé přístupy k výtvarné výchově, a představit tak šíři tohoto oboru novým žákům. Podrobně jsou zpracovány čtyři vyučovací celky uskutečněné v rámci tvůrčích dílen Výtvarného oboru a dvě společné teoretické hodiny - úvodní lekce motivační, která se mimo jiné zabývá problematikou vnímání, a návštěva sbírky 19. stol. v Národní galerii, jejíž program byl vytvořen v rámci mezioborové spolupráce mezi estetickou výchovou a českým jazykem.

V lekci Krajina bezprostředně navazující na úvodní motivační hodinu, která je inspirovaná mimoevropským uměním, je řešena problematika představivosti, vizuální paměti a možnosti zachycení a předání představy pomocí vizuálně obrazných prostředků. Lekce Komiks ukazuje posuny významů v závislosti na kontextech a seznamuje žáky s ikonografií a problémy interpretace vizuálně obrazného vyjádření. Lekce Království ukazuje artefiletický přístup k výtvarné výchově, pomocí skupinové činnosti a individuální interpretace ukazuje možnost psychologických a sociálních obsahů výtvarné práce. Vyučovací celek Obraz - Hudba, Hudba - Obraz, který probíhal jak ve výtvarné, tak v hudební části estetické výchovy, seznamuje žáky se synestesií a s možnostmi vzájemného inspiračního ovlivňování obou oborů.

Kontext

Gymnázium Jana Keplera v Praze je školou s osmiletým a čtyřletým cyklem studia. Výuka předmětů ze vzdělávací oblasti Umění a kultura má ve škole tradici v podobě výtvarné, hudební i nepovinné dramatické výchovy, ale také jako obsah mnoha volitelných seminářů pro žáky vyšších ročníků gymnázia. Výtvarná a hudební výchova jsou předměty maturitní. Ačkoli cílem výtvarné ani hudební výchovy není primárně připravit žáky k přijímacím talentovým zkouškám na umělecké vysoké školy daného zaměření, každoročně jsou naši absolventi na tyto školy přijímáni.

Dobrá dopravní dostupnost dává možnost v rámci estetické výchovy navštěvovat výstavy a koncerty. Mimo návštěv vedených a připravovaných pedagogy školy jsou využívány vzdělávací programy určené školám, např. programy Národní galerie nebo dopolední generální zkoušky orchestrů v Rudolfinu.

Výuka v gymnáziu se nesoustřeďuje pouze na obsah jednotlivých vzdělávacích oblastí, ale klade velký důraz na osobnostně-sociální rozvoj. Žáci mají možnost se mimo vyučování setkávat na mnoha mimoškolních akcích (jmenujme např.: kurzy Go, sportovní, jazykový, estetický kurz, exkurze, Symposion, Kepler na Točníku). Individuální zájmy a preference jednotlivých žáci zohledňuje široká nabídka volitelných předmětů (seminářů) na vyšším stupni gymnázia. Mimo to mají žáci možnost navštěvovat řadu nepovinných předmětů (jako např. Dramatická výchova, Sbor, Orchestr, Sportovní hry).

Estetická výchova je zařazena v prvním pololetí prvního ročníku čtyřletého cyklu studia a je dotována dvěma hodinami týdně. Tento předmět je povinný v plném rozsahu pro všechny žáky. Vzdělávací obsah je vnitřně členěn do dvou základních okruhů, hudebního a výtvarného, které jsou realizovány zčásti odděleně, zčásti jsou pojímány synteticky. Oddělené hodiny umožňují především představení jednotlivých oborů prostřednictvím hudební a výtvarné tvorby, navíc mají výhodu individuálnějšího přístupu při práci s menším počtem žáků.

Výuka ve společných hodinách je zaměřena na teoretické a motivační lekce, při kterých jsou přítomni vyučující obou oborů. Zařazovány jsou rovněž návštěvy koncertů a galerií. Představit přesahy a inspirační propojenost hudby a výtvarného umění se daří mimo jiné i tím, že se na výuce podílejí dva učitelé, jeden za hudební a druhý za výtvarnou výchovu.

Výuka probíhá ve specializovaných učebnách výtvarné a hudební výchovy, které jsou v bezprostřední blízkosti. Díky tomu i díky vhodně nastavenému rozvrhu, kdy hudební a výtvarná část probíhají paralelně, je možné dynamicky měnit organizaci výuky podle aktuálních potřeb.

Výhodné je využití delších časových celků pro projekty v jednotlivých částech předmětu, nebo pro společné lekce odehrávající se mimo prostor tříd. Synteticky pojímané společné lekce mohou probíhat i ve větší z učeben, nebo v jiném prostoru (např. v exteriéru nebo v některé z učeben vybavené dataprojektorem a dalším technickým zázemím) za účasti celé třídy a vyučujících obou oborů. Výhodou jiného než školního prostředí je změna stereotypů, možnost inspirovat a aktivizovat žáky a „narušit" standardní průběh výuky. Nevýhodou je náročnější organizace takto pojaté vyučovací jednotky. Samostatné lekce Výtvarného a Hudebního oboru probíhají, podle situace, s polovinou žáků buď jednu, nebo dvě vyučovací hodiny.

Východiska

Myšlenka estetické výchovy, která uvádí do souvislostí Hudební a Výtvarný obor, existuje v gymnáziu již několik let. Potřeba tohoto předmětu vznikla především díky nutnosti volit mezi výtvarnou a hudební výchovou ve studiu čtyřletého gymnázia. Aby tato volba byla u žáků rozmyšlená a podložená zkušeností, ukázalo se jako účelné během 1. pololetí představit oba obory. K problémům docházelo díky těžko předvídatelnému a nerovnoměrnému rozvrstvení žáků podle preference výtvarné a hudební výchovy. Ta byla částečně založena na osobním zájmu, velkou roli ale hrály i zkušenosti s jednotlivými předměty ze základní školy. Před zavedením školního vzdělávacího programu se testovalo několik přístupů - od volby výchovy již v přihlášce ke studiu až po paralelní výuku obou výchov (pojatých podobně jako současná estetika) s menší hodinovou dotací v průběhu všech ročníků vyššího gymnázia. Výuka estetické výchovy není na škole novou záležitostí, realizace školního vzdělávacího programu však umožnila vyučovací předmět vyprofilovat a systémově zakotvit.

Původní obsah předmětu částečně vycházel z 2. dílu Estetické výchovy pro střední školy Jaroslava Bláhy. Tato učebnice je také inspirací pro společné syntetizující lekce. Pomáhá nalézt styčné body mezi Hudebním a Výtvarným oborem, zejména v kontextu jejich historického vývoje a proměn, a otevírá problematiku přesahů obou oborů, které jsou jedním z klíčových témat estetické výchovy na naší škole.

Do značné míry závisí obsah výuky na osobnostech pedagogů a na jejich pojetí a přístupu k vzdělávacímu oboru. Důležitá je jejich vzájemná komunikace při poměrně náročné přípravě na společné hodiny. Vedle problému najít společný čas a prostor pro domluvu je nutno zorientovat se v druhém oboru. Mají-li vyučující předat žákům alespoň částečně sjednocený „obraz", je třeba nalézt společný slovník (v tomto bodě je velmi užitečná zmíněná publikace dr. Bláhy). Ve společných hodinách je mimo přesahů a společných témat (např. percepce, umění jako způsob sebevyjádření, tvorba a její zdroje) zajímavé i přínosné prezentovat také neshody a nejednoznačná stanoviska oborů (např. rozdílný význam historických období pro vývoj hudby a výtvarného umění, problematiky rolí autor - interpret - recipient).

Cíle

Základním cílem předmětu Estetická výchova je v průběhu prvního pololetí prvního ročníku představit žákům hudební a výtvarnou výchovu, mezi nimiž si mohou volit. Aby tato volba byla promyšlená a založená na aktuálních podmínkách (nejen na vzpomínkách na jednotlivé předměty ze ZŠ), snaží se Estetická výchova ukázat nejrůznější polohy obou výchov. K rozhodnutí pomáhá i představení jednotlivých vyučujících a jejich pojetí výuky.

Druhým, neméně důležitým cílem je ukázat žákům přesahy mezi výtvarným a hudebním oborem. Estetická výchova se snaží představit některé kulturní fenomény z pohledů dvou oborů, ukázat možnosti vzájemné inspirace, pojmenovat rozdílné přístupy, umožnit žákům realizovat se a vyjádřit se pomocí různých prostředků, otevřít možnost syntetického pohledu na kulturní artefakty, jejich význam a znakový systém.

a) na úrovni oborů
Očekávané výstupy, společný vzdělávací obsah Hudebního a Výtvarného oboru (integrující téma oborů), RVP G
Žák:

  • uvědomuje si význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku,
  • snaží se odhalit vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí.

Očekávané výstupy, Výtvarný obor, RVP G
Žák:

  • porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění,
  • při vlastní tvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně obrazných vyjádření,
  • charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních uměleckých děl, porovnává výběr a způsob užití prostředků.

b) na úrovni klíčových kompetencí
Pozn.: Škola si na základě klíčových kompetencí v RVP G vytvořila vlastní dílčí cíle aktivit, které vedou k rozvíjení jednotlivých KK.

Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:

  • rozlišuje jednotlivé znakové systémy a volí vhodné prostředky pro vyjádření vlastních prožitků, emocí, představ i rozličných jevů, procesů a vztahů.

Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:

  • jazyk umění užívá jako specifický a nezastupitelný způsob komunikace.

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů
Žák:

  • při vlastní tvorbě hledá různé varianty přístupu k tématu, zvažuje vhodnost uplatněných prostředků a porovnává různé možnosti uchopení tématu.

c) na úrovni průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka.

Realizace - postup a metody

Jedním z cílů estetické výchovy je představit žákům nejrůznější možné pohledy na výtvarnou výchovu. Vybrané lekce, vycházející z obsahu Výtvarného oboru, se snaží ukázat různé cesty, jimiž je možno v následujících ročnících ve výtvarné výchově jít.

Příloha 1: Krajina - obsah a dokumentace lekce
Příloha 2: Hudba - obraz - obsah a dokumentace lekce
Příloha 3: Komiks (narativita a vizuálně obrazné vyjádření) - obsah a dokumentace lekce
Příloha 4: Království - obsah a dokumentace lekce

Materiální podmínky pro realizaci Výtvarného oboru, a tedy i lekcí estetické výchovy, nejsou ideální. Škola neposkytuje prakticky žádný materiál, žáci si vše pořizují sami, což je finančně náročné. Polovina žáků navštěvujících estetickou výchovu bude po půl roce pokračovat v hudební výchově, a proto se snažíme spokojit s materiálem, který je běžně dostupný v domácnostech a není příliš nákladný. Je ponechána možnost volit takové prostředky, které žáci buď preferují, nebo zkrátka vlastní.

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Estetická výchova probíhá ve specializovaných učebnách výtvarné a hudební výchovy. V rámci její výuky je tedy možné využívat vybavení obou těchto učeben. Jednu skupinu vybavení tvoří elektronické přístroje - hudební přehrávače, velkoplošná televize pro promítání obrazů, školní wi-fi síť umožňující online vyhledávání informací.

Obr.
1. Obr.
Obr.
2. Obr.
K dispozici je rovněž příruční knihovna s umělecko-historickými knihami, hudební nástroje apod. Výhodou je, že učebny jsou vedle sebe, a přitom jsou odděleny od zbytku školy, takže někdy hlučnější výuka nenarušuje práci v ostatních částech školy.
Obr.
3. Obr.
Pro potřeby výuky Estetické výchovy je možné využívat i další specializované učebny, jako např. aulu s jevištěm a hledištěm, s dataprojektorem pro prezentaci výstupů projektů. Rovněž pak počítačovou učebnu pro individuální vyhledávání informací. Další pomůcky, zejména pro výtvarnou činnost, si žáci nosí sami. Výhodou je, že obsah lekcí je postaven tak, že si prostředky, se kterými chtějí pracovat, mohou žáci volit sami, a proto vystačí často s tím, co již mají. Určitým problémem je pro takto koncipovaný předmět literatura. Teoretická východiska lze hledat v Estetické výchově od J. Bláhy, další inspiraci si pak vyučující musí převážně vyhledávat.

Reflexe příkladu dobré praxe

Jedním z cílů Estetické výchovy je pomoci žákům při volbě výtvarné nebo hudební výchovy pro další roky studia na gymnáziu. Obecně bývá problém s převahou žáků, kteří si volí výtvarnou výchovu. Tento „převis" se nepodařilo úplně odbourat ani zavedením Estetické výchovy, přesto po půl roce její výuky se podařilo žáky bez větších problémů rozdělit na dvě počtem odpovídající skupiny a nemusely být použity do značné míry nepříjemné a někdy až „absurdní procedury", jako např. losování.

V příloze Výsledky dotazníku jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, kterého se v lednu 2007 zúčastnilo 73 žáků ze tří prvních ročníků.

Půlroční časová dotace, která je Estetické výchově poskytnuta, je dostatečná pro naplnění cílů, které si daný předmět vytyčuje. Jako důležitá se ukazuje potřeba výuky tohoto předmětu v blocích „proti sobě", kdy je celá třída a oba vyučující ve stejný čas na stejném místě, a mohou se tak vzájemně doplňovat a měnit hodiny podle obsahové a organizační strukturu (hodiny společné, oddělené, s jedním nebo dvěma vyučujícími apod.).

Po roční výuce v rámci pilotovaného ověřování ŠVP není třeba měnit formální podobu tohoto předmětu. Vzdělávací obsah umožňuje variabilitu výuky. Velmi záleží na vyučujících obou vzdělávacích oborů a na jejich pojetí. I odlišná pojetí mohou být přínosná, pokud se vyučující dohodnou na tom, že budou respektovat smysl předmětu: představit umělecké obory a přístupy pedagogů.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Při opakování tohoto vzdělávacího celku je potřeba znovu a znovu hledat a upravovat míru a podobu mezipředmětových vztahů a vlastních vzdělávacích obsahů v závislosti na jednotlivých učitelích, aktuálních možnostech a inspiraci v daném roce i na žácích. Je dobře, že si esteticko-výchovný předmět zachovává svou variabilitu a mnohotvárnost, je mnoho cest, jimiž se lze k vytyčeným cílům a kompetencím dobrat a jejich nové hledání a objevování ve spolupráci s kolegy je sice časově náročné, ale pro žáky přínosné.

Hudební a výtvarná výchova jsou přes všechny rozdíly předměty poměrně blízké, patří do vzdělávací oblasti Umění a kultura, a jejich propojení je tedy logické. Je-li jedním z cílů současné kurikulární reformy zamezit poznatkové roztříštěnosti a integrovat jednotlivé předměty do smysluplných celků, lze to v tomto případě poměrně dobře. Další spolupráce Estetické výchovy se nejčastěji obrací k Českému jazyku, jiné mezipředmětové vztahy a inspiraci lze hledat ve výchově dramatické.

Kromě uvedené literatury byly pro pojetí Estetické výchovy klíčové návštěvy přenášek na PedF UK, zejména pak Didaktika Výtvarné výchovy s dr. Marií Fulkovou a Hudba, Literatura, Výtvarné umění s Dr. Jaroslavem Bláhou.

Kontaktní osoba:
Zuzana Proksová
e-mail: proksova@gjk.cz

Citace a použitá literatura:
[1] - BLÁHA, J. Estetická výchova pro střední školy, díl 2. Praha, 2001.  
[2] - BLÁHA, J. Struktura výtvarného a hudebního díla. Rukopis disertační práce na PedF UK, 2006.  
[3] - FULKOVÁ, M. et al. Učebnice výtvarné výchovy pro 8. a 9. roč. ZŠ a víceletá gymnázia. Praha : Fortuna, 1997.  
[4] - FULKOVÁ, M. Heterofonie diskursů současné výtvarné výchovy. In Slavík, (ed.) Multidisciplinární komunikace - problém a princip všeobecného vzdělávání. Praha : Universita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2005.  
[5] - ZUSKA, V. Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha : Triton, 2001. ISBN 80-7254-194-3. 
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 11. 09. 2008
Zobrazeno: 13914krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VÚP. Estetická výchova. Metodický portál: Články [online]. 11. 09. 2008, [cit. 2019-11-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/2515/ESTETICKA-VYCHOVA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Karla BrücknerováVloženo: 17. 12. 2013 13:33

K tomu, aby učitel estetické výchovy nemusel inspiraci dlouze vyhledávat, by chtěly napomoci stránky www.estetickavychova.cz. V sekci "lekce" zde naleznete návrhy delších i kratších programů vhodných zejména pro gymnaziální výuku.

2.Autor: Pavlína HublováVloženo: 17. 12. 2013 19:38

Děkujeme za doplnění - přeci jen je článek již staršího data a právě komentáře umožňují přidávat aktuální informace :)

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.