Odborný článek

ICT v českém jazyce

Anotace

Smyslem tohoto příkladu dobré praxe je ukázat integraci části vzdělávacího obsahu ICT do předmětu Český jazyk a literatura.

Cíl

Cíle a) na úrovni oborů Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie, RVP G. Žák: •ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT, •organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití, •orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe, •využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci, •využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, •posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací, •využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky, •zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu. Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, RVP G. Žák: •odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací, •v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodné užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči, umístění přízvuků a pauz, správné frázování), •v mluveném projevu vhodně využívá nonverbálních prostředků řeči, •v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy, účinně využívá možností grafického členění textu, •v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny, •při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky, •efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet). b) na úrovni klíčových kompetencí Cíle v oblasti kompetence k učení. Žák: •třídí informace a vybírá relevantní informace pro určité téma, •hledá souvislosti mezi získanými informacemi, propojuje informace se svými dosavadními poznatky, •uspořádá přehledně získané informace. Cíle v oblasti kompetence komunikativní. Žák: •volí optimální jazykové prostředky vzhledem k tomu, jakým způsobem komunikuje (jakými prostředky), •rozlišuje přínosy a limity informačních technologií, které používá ke komunikaci, je si vědom rizik spojených s jejich používáním, •v diskusi srozumitelně sděluje a vysvětluje své myšlenky, postoje, argumenty, sám diskutuje k věci, •práci svou nebo týmu prezentuje tak, že zvolí (sám navrhne, poradí se se zkušenějším) optimální formu vzhledem k zadání nebo tomu, jakého účinku chce dosáhnout. c) na úrovni průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci: •uvědomit si hodnotu lidské spolupráce. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: •tvořit kvalitní mezilidské vztahy, brát ohled na druhé; být si vědom svých práv, závazků a zodpovědnosti v rámci skupiny i práva závazků druhých, •umět spolupracovat. d) na úrovni průřezového tématu Mediální výchova V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci: •rozeznávat společenskou a estetickou hodnotu sdělení v různých sémiotických kódech, zvláště sdělení v mateřském jazyce (podpora rozvoje jazykové kultury) a obrazových sdělení. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci: •naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů.

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Gymnázium Rumburk
Realizátor: Lukáš Melichar
Konzultant VÚP:
Eva Zelendová

Vzdělávací obsah oboru Informatika a informační a komunikační technologie je součástí vzdělávání ve čtyřletém vzdělávacím programu, resp. ve vyšším stupni gymnázia. ŠVP pak určuje způsob realizace - zda se bude jednat o samostatný vyučovací předmět, či zda půjde o integraci vzdělávacího obsahu ICT do jiných předmětů. Smyslem tohoto příkladu dobré praxe je ukázat integraci části vzdělávacího obsahu ICT do předmětu Český jazyk a literatura.

Do tohoto vyučovacího předmětu jsou zahrnuty výstupy, ve kterých výpočetní technika souvisí s písemnými či ústními projevy žáků, kdy ICT slouží jako prostředek nebo podpora písemné i ústní komunikace. Žáci se zabývají psaným projevem přímo v textových editorech, učí se pracovat s internetem jako prostředkem komunikace i jako zdrojem informací a publikovat zde své texty. Seznamují se s prací v prezentačním programu. Všechny uvedené dovednosti jsou dnes samozřejmostí a jsou vyžadovány při přijetí do většiny zaměstnání. Proto si je žáci musí osvojit na vyšší než jen laické úrovni a hlavně v konkrétních situacích.

Kontext

Cílovou skupinou sledovaného PDP byli žáci prvních ročníků čtyřletého a vyššího stupně osmiletého gymnázia se všeobecným zaměřením. Pracovní skupinu tvořilo 33 žáků, kteří na školu přišli z různých ZŠ celé spádové oblasti. Jednotlivci se v dovednostech a zkušenostech s ICT značně lišili. Výuka probíhala v počítačové učebně s příslušným softwarovým vybavením a přístupem na internet. Vzhledem k tomu, že počítačová učebna gymnázia v Rumburku má pouze 18 počítačů, byla výuka organizována v půlených hodinách.

Východiska

Tento příklad dobré praxe bylo možné realizovat díky tomu, že učitel českého jazyka a literatury sám velmi dobře ovládá dovednosti ICT, které se v průběhu projektu využívaly. Jestliže učitel tyto dovednosti nemá, musí škola zajistit přítomnost odborníka v těch hodinách, kdy si žáci osvojují nové ICT dovednosti. Učitel také musí počítat s tím, že celý projekt zabere i mnoho času mimo vyučovací jednotky (např. při internetové komunikaci se žáky). Projekt integrace nevyžaduje žádnou zvláštní podporu ze strany školy.

Cíle

a) na úrovni oborů
Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie, RVP G. Žák:

  • ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT,
  • organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití,
  • orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe,
  • využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci,
  • využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven,
  • posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací,
  • využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky,
  • zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu.

Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, RVP G. Žák:

  • odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací,
  • v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodné užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči, umístění přízvuků a pauz, správné frázování),
  • v mluveném projevu vhodně využívá nonverbálních prostředků řeči,
  • v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy, účinně využívá možností grafického členění textu,
  • v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny,
  • při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky,
  • efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet).

b) na úrovni klíčových kompetencí
Cíle v oblasti kompetence k učení. Žák:

  • třídí informace a vybírá relevantní informace pro určité téma,
  • hledá souvislosti mezi získanými informacemi, propojuje informace se svými dosavadními poznatky,
  • uspořádá přehledně získané informace.

Cíle v oblasti kompetence komunikativní. Žák:

  • volí optimální jazykové prostředky vzhledem k tomu, jakým způsobem komunikuje (jakými prostředky),
  • rozlišuje přínosy a limity informačních technologií, které používá ke komunikaci, je si vědom rizik spojených s jejich používáním,
  • v diskusi srozumitelně sděluje a vysvětluje své myšlenky, postoje, argumenty, sám diskutuje k věci,
  • práci svou nebo týmu prezentuje tak, že zvolí (sám navrhne, poradí se se zkušenějším) optimální formu vzhledem k zadání nebo tomu, jakého účinku chce dosáhnout.

c) na úrovni průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • uvědomit si hodnotu lidské spolupráce.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:

  • tvořit kvalitní mezilidské vztahy, brát ohled na druhé; být si vědom svých práv, závazků a zodpovědnosti v rámci skupiny i práva závazků druhých,
  • umět spolupracovat.

d) na úrovni průřezového tématu Mediální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • rozeznávat společenskou a estetickou hodnotu sdělení v různých sémiotických kódech, zvláště sdělení v mateřském jazyce (podpora rozvoje jazykové kultury) a obrazových sdělení.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů.
Realizace - postup a metody

V úvodní hodině učitel žáky seznámil s obsahem a organizací integrace ICT do českého jazyka. Pomocí dotazníku byla zjištěna úroveň dovedností žáků při práci s programy MS Word, MS FrontPage (případně jiné tvorbě www) a MS PowerPoint. Na základě získaných informací byla upřesněna úroveň práce s jednotlivými aplikacemi. Žáci byli také seznámeni s tím, že půlené hodiny (každý týden 1) budou probíhat v laboratoři výpočetní techniky. Během školního roku se žáci nejprve naučili pracovat s textovými dokumenty, potom vytvářeli webové stránky, pracovali s www prostředím a nakonec se zaměřili na tvorbu počítačové prezentace.

Výuka Wordu probíhala v samostatných hodinách, každá s jiným typem úkolů. Protože žáky nebylo potřeba seznamovat s prostředím Wordu, mohl být hned zadán první úkol - napsat reportáž ze seznamovacího pobytu žáků prvních ročníků a vložit do něj doprovodné obrázky. S takto připraveným textem žáci dále pracovali. Upravovali jej podle zásad typografie, zlepšovali členění textu, upravovali obrázky, aby lépe „zapadaly" do textu.

V půlených hodinách bylo možno také navázat na výuku gramatiky. Procvičování látky probíhalo opět ve Wordu. Žáci doplňovali odpovědi do cvičení, a museli tedy aplikovat znalosti formátování textu. Tato část byla nejkratší, protože žáci tuto dovednost dobře znali a práce s textem je součástí i jiných používaných programů.

Další výuka Wordu probíhala formou projektu Třídní webový časopis. Žáci se nejdříve seznámili s různými možnostmi publikování na internetu. Prohlédli si stránky vytvořené různým způsobem. Ten nejjednodušší přímo vyzkoušeli a každý si vytvořil svůj osobní blog. Při jeho tvorbě žáci museli dodržovat základní pravidla grafiky webové prezentace. Návrh učitele vytvořit školní webový časopis (při prohlížení webu žáci už na takové časopisy narazili) třída přijala. Nejdříve si žáci museli vymyslet podobu časopisu, jeho název a obsah, včetně rubrik. Protože se takové nápady nedostavují jen ve škole, ale spíše doma, bylo vytvořeno internetové fórum, kde mohla celá třída o nápadech týkajících se časopisu kdykoli diskutovat. Výsledkem diskusí byla grafická podoba stránek a logo časopisu. Žáci se také domluvili na tom, o čem se bude psát.

Přišel čas naučit se pracovat s MS FrontPage. Nejdříve se stránky vytvářely společně podle návrhu žáků. Když už si každý osvojil základy tvorby www, mohl začít pracovat na své rubrice nebo svém konkrétním článku. Snahou bylo využít časopis také k prezentaci žákovských prací z jiných hodin (např. k vystavení literárních prací, které vznikly při tvůrčím psaní v hodinách literatury). Když byly připravené texty a vlastně celý časopis v publikovatelné podobě, bylo možné ho zveřejnit. V této fázi projektu byli žáci seznámeni s možnostmi zveřejňování na webu. Jedna metoda byla vybrána a žáci se ji naučili samostatně používat. Před vydáním webového časopisu uspořádali žáci ve škole menší reklamní akci a svůj webový časopis sami prezentovali.

Se zveřejněním časopisu se objevila i otázka ochrany autorských práv, proto i této problematice bylo v projektu věnováno místo formou fiktivních problémů, otázek, jež žáci museli řešit s využitím znalosti zákonů. Žáci se díky tomu dozvěděli, kdo a jak může nakládat s vytvořenými texty a jaké texty naopak mohou využívat oni. Druhý přínos, který se objevil se zveřejněním časopisu, byla zpětná vazba ze strany veřejnosti - to, jak jejich představy vnímají ostatní. Žáci museli reakci veřejnosti pochopit a reagovat na ni. Osvědčilo se věnovat některou hodinu právě diskusi o zpětné vazbě. Z debaty mohou vyplynout zajímavé úpravy, změny a závěry. Tyto podklady mohou dál zpracovávat žáci, nebo je může využít i vyučující (např. při práci se slohovými útvary, které se v časopise budou objevovat, při zpracovávání informací apod.).

Poslední část integrace ICT v českém jazyce byla úzce propojena se slohovým výcvikem mluveného projevu. Žáci byli v úvodních hodinách tohoto celku seznámeni s možnostmi využití programu PowerPoint a se správnými zásadami vytváření dobré prezentace. Osvědčilo se pracovat už s prezentacemi vytvořenými, v nichž žáci sami dokážou odhalit chyby. Po základním seznámení s programem se žáci pustili přímo do vytváření vlastní prezentace. Důležité bylo zvolit vhodné téma prezentace. Opět se osvědčila spolupráce s ostatními vyučujícími ve škole. Žáci si mohli zvolit téma, které se týkalo části obsahu některého vyučovacího předmětu. Druhou možností byla prezentace osobních zájmů. Kromě práce přímo s počítačem byl důležitý i mluvený projev ve slohových hodinách. Znalosti a dovednosti z těchto hodin žáci využili při vlastní prezentaci. Vhodným doplňkem bylo také natáčení některých projevů na video, a tedy možnost se k nim vracet a rozebírat je.

Integrace ICT do českého jazyka - metodický film

Využité zdroje, pomůcky a způsob jejich využití

K realizaci tohoto příkladu dobré praxe je zapotřebí učebna s počítačem pro každého žáka. Počítač musí mít připojení k internetu a musí obsahovat základní softwarové vybavení (systém Windows a programy Microsoft Office, tj. MS Word, MS PowerPoint a MS FrontPage). Všechny další didaktické materiály lze čerpat z internetu. Výhodou je, jestliže žáci mají uvedené technologie také doma, kde využijí ještě další komunikační programy, např. ICQ.

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Hlavním zdrojem pro ověřování dosažení cílů bylo hodnocení výsledků činnosti samotných žáků. V průběhu práce je třeba stanovit dílčí cíle, tedy co přesně mají žáci z dané aktivity ovládat. Další aktivita toto osvojení ověří. Dosažení dílčích cílů bylo vidět i v závěrečné tvorbě časopisu, kde žáci museli své dovednosti použít. Žáci předem znali kritéria hodnocení jednotlivých činností a přípravy konkrétních článků pro časopis. Problém s evaluací by nastal, kdyby hodnocení působilo jako demotivující. Žáci by se báli sami přispívat, aby si své hodnocení nezkazili. Je tedy potřeba ocenit už samotnou iniciativu.

Vyučující jiných předmětů se shodli na tom, že uživatelské dovednosti žáků při práci s výpočetní technikou se během školního roku zlepšovaly. Jejich skutečné osvojení bude dále ověřováno ve všech vyučovacích předmětech, kde se budou žáci s ICT aktivně setkávat. I ostatní pedagogové ale musí dbát na dodržování technické stránky zpracování zadaného úkolu. Např. se nesmějí spokojit pouze s obsahem seminární práce, ale musí si všímat i formální stránky, kterou by žák měl zvládnout právě díky činnostem popsaným v tomto příkladu.

Shrnutí a zhodnocení kvality příkladu dobré praxe

Žáci se zprvu s nadšením pustili do práce. V průběhu hodin se pak začali potýkat s problémy, které pro ně byly do určité míry nové a nezvyklé:

  • tato aktivita představovala mnoho práce - třeba i doma mimo vyučovací hodiny,
  • museli dodržovat při tvorbě jistá pravidla, která jakoby omezovala jejich vlastní individualitu,
  • měli malou pozitivní zpětnou vazbu.

Projekt měl také hlubší dopady na kolektiv i klima třídy než tradiční výuka. Žáci zde dostali častěji prostor prezentovat svou vlastní osobnost před ostatními, což někteří nemají rádi. Třída se musela naučit více přijímat druhé, mnohem lépe spolupracovat. Žáci si činnosti rozdělovali sami, a tak mohli zjišťovat, že neshody jsou pak při práci a v jejích výsledcích znát. Viděli, že bez ochoty spolupracovat nedosáhnou žádoucího výsledku, naopak spojí-li úsilí dohromady, dosáhnou výsledků mnohem lepších než jednotlivec. Individuální rozdíly vyplynuly na povrch hned v začátečních fázích tvorby časopisu, kdy se diskutovalo o jeho zaměření a budoucím obsahu.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Příklad dobré praxe je využitelný ve všech školách, nevyžaduje žádné specifické potřeby, kromě učitele vybaveného ICT dovednostmi a počítačové učebny. Je přenositelný jako nápad, který si mohou učitelé dále po svém rozvíjet, aby uplatnili také svoji osobnost. Učitel může mít své vlastní plány, jak vytvořený časopis dále využívat například v českém jazyce a literatuře.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
www.zavit.euweb.cz - samotný časopis
www.lukasmelichar.eu - osobní stránky realizátora projektu, kde je projekt popsán, včetně konkrétních ukázek z hodin

Kontaktní osoba:
Lukáš Melichar
www.lukasmelichar.eu

Reflexe

Žáci se zprvu s nadšením pustili do práce. V průběhu hodin se pak začali potýkat s problémy, které pro ně byly do určité míry nové a nezvyklé: •tato aktivita představovala mnoho práce - třeba i doma mimo vyučovací hodiny, •museli dodržovat při tvorbě jistá pravidla, která jakoby omezovala jejich vlastní individualitu, •měli malou pozitivní zpětnou vazbu. Projekt měl také hlubší dopady na kolektiv i klima třídy než tradiční výuka. Žáci zde dostali častěji prostor prezentovat svou vlastní osobnost před ostatními, což někteří nemají rádi. Třída se musela naučit více přijímat druhé, mnohem lépe spolupracovat. Žáci si činnosti rozdělovali sami, a tak mohli zjišťovat, že neshody jsou pak při práci a v jejích výsledcích znát. Viděli, že bez ochoty spolupracovat nedosáhnou žádoucího výsledku, naopak spojí-li úsilí dohromady, dosáhnou výsledků mnohem lepších než jednotlivec. Individuální rozdíly vyplynuly na povrch hned v začátečních fázích tvorby časopisu, kdy se diskutovalo o jeho zaměření a budoucím obsahu.

Literatura a použité zdroje

[1] – www.zavit.euweb.cz.
[2] – www.lukasmelichar.eu. [cit. 2009-11-19].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Spolupráce a soutěž
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova
  • Účinky mediální produkce a vliv médií

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

K realizaci tohoto příkladu dobré praxe je zapotřebí učebna s počítačem pro každého žáka. Počítač musí mít připojení k internetu a musí obsahovat základní softwarové vybavení (systém Windows a programy Microsoft Office, tj. MS Word, MS PowerPoint a MS FrontPage). Všechny další didaktické materiály lze čerpat z internetu. Výhodou je, jestliže žáci mají uvedené technologie také doma, kde využijí ještě další komunikační programy, např. ICQ.