Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Dokumenty ve výuce: Totalitarismus

Dokumenty ve výuce: Totalitarismus

Praktický příspěvek
inspirace
blok hodin
Autor Zdeněk Sotolář
Spoluautor: Aisis o.s. Aisis o.s.
Žáci pracují s výchozím dokumentem, který definuje totalitarismus, a dále s dokumenty, které stály u zrodu komunistického a fašistického totalitarismu. Žáci jednak vyhledávají informace v textu, jednak se orientují v širších souvislostech.

Text dokumentu byl převzat od o.s. Aisis. Práci s textem a nabídku otázek doplnil Mgr. Zdeněk Sotolář.


Při práci s Brzezinského „šesticípým syndromem" jde především o pochopení jednotlivých tezí, které vycházejí z porozumění pojmům, a směřují k doplnění příkladů, jak se tyto teze objevují v dílech hlavních přestavitelů komunistické a nacionálně-socialistické ideologie. Kromě práce s různými slovníky a texty je možné využít také možností orální historie ve vzpomínkách rodičů a prarodičů.

Pojem totalitarismus je v moderních dějinách dosti častý, mnozí však nejsou schopni ho definovat vůči pojmu diktatura. Studenti dějepisu by měli mít jasno v tom, co znamená.

Z. Brzezinski a K. Friedrich stanovili charakteristické rysy totalitarismu, které formulovali jako „šesticípý syndrom"1 :
  1. oficiální ideologie
  2. vláda jedné strany, obvykle vedená jedním člověkem
  3. policie mocensky likvidují faktické i potencionální kritiky a odpůrce režimu
  4. monopol na sdělovací prostředky
  5. monopol na zbraně
  6. státní dohled nad všemi aspekty hospodářského života
A. Porozumění pojmům
  • Vyhledej ve slovnících významy přejatých slov z Brzezinského „šesticípého syndromu", hledej synonyma, antonyma, tvoř různá slovní spojení.
    Například oficiální - neoficiální, SSČ uvádí tato slovní spojení: oficiální jednání, poděkování, zpráva, stanovisko, hosté.
  • Vyhledej ve slovnících slovo totalita a všechna slova příbuzná. Vytvářej s nimi různá slovní spojení.
    Například SSČ uvádí pojmy totalita a totální (-ě), totální nazírání, totálně hluchý).
B. Práce s dalšími texty
Karel Marx a Bedřich Engels: Manifest komunistické strany2

V nejpokročilejších zemích může však být téměř všeobecně použito těchto opatření:

  1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje státu.
  2. Silně progresivní daň.
  3. Zrušení dělnického práva.
  4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů.
  5. Soustředění úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem.
  6. Soustředění veškeré dopravy v rukou státu.
  7. Zvýšení počtu státních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a meliorace pozemků podle společného plánu.
  8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro zemědělství.
  9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí s postupné odstranění rozdílu mezi městem a venkovem.
  10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou.
  • Které z těchto bodů potvrzují Brzezinského definici a tezi 6. o státním dohledu nad všemi aspekty hospodářského života?
    Vlastně všechny se týkají různých aspektů hospodářského života.
  • Který způsob osobní dopravy je u nás dodnes v rukou především státu? Například železniční nebo letecká doprava.
  • Zjisti z vypravování, které z těchto opatření postihlo v minulosti vaši rodinu nebo známé.
  • Které z Marxových opatření může způsobit ekologické problémy?
    Například získávání nové orné půdy a meliorace.
Vladimír I. Lenin: Stát a revoluce3

Za přechodu od kapitalismu ke komunismu je potlačování ještě nutné, je to však již potlačování menšiny vykořisťovatelů většinou vykořisťovaných... A toto potlačování je možno sloučit s rozšířením demokracie na tak převážnou většinu obyvatelstva, že počíná mizet potřeba zvláštní mašinérie k potlačování... lid však může potlačit vykořisťovatele i velmi jednoduchou mašinérií, téměř bez mašinérie, bez zvláštního aparátu, pouhou organizací ozbrojených mas...

  • Ke které části Brzezinského definice se váže text?
    („3. policie mocensky likviduje faktické i potencionální kritiky a odpůrce režimu."ú
  • Jak ospravedlňuje Lenin potlačování lidí?
    („...je to však již potlačování menšiny vykořisťovatelů většinou vykořisťovaných.")
  • Zjisti z vypravování, zda toto opatření postihlo v minulosti někoho z vaší rodiny nebo známých.
  • Jak se u nás nazývaly ozbrojené jednotky „mas"?
    Byly to Lidové milice.
Adolf Hitler: Poslušnost nade všechno4

To, co dnes chceme od německé mládeže, je jiné než to, co jsme chtěli v minulosti. Mládež by v budoucnu měla být v našich očích štíhlá a pružná, rychlá jako chrti, houževnatá jako kůže a tvrdá jako Kruppova ocel. Musíme vychovat nový typ člověka, aby naši lidé už nikdy nepodléhali symptomům degenerace.

My nemluvíme, my konáme. Dáváme lidem nový typ vzdělání, vzdělání, které začíná v mládí a nebude nikdy ukončeno. V budoucnu bude náš mladý člověk přecházet z jedné školy do jiné. Člověk, jehož výchova začne v dětství, bude končit jako zkušený bojovník našeho hnutí. Nikdo neřekne, že nemá čas, protože mohou existovat přednější věci než vlastní plány. Je povinností každého sloužit lidem. Každý je povinen připravit se pro tuto službu, a to nejen fyzicky, ale i duševně. Čím dříve tato příprava začne, tím líp...

  • Která teze Brzezinského definice se vyjevuje z Hitlerových slov? Především rys totalitarismu v budování 1. oficiální ideologie, která je v totalitarismu vštěpována lidem již od dětství.
  • Jak se u nás nazývaly dětské a mládežnické organizace zneužívané k šíření právě oficiální ideologie?
    Byly to Pionýr a Socialistický svaz mládeže.
  • Zjisti z vypravování, co Pionýr a Socialistický svaz mládeže dělal, přemýšlej, co z toho bys hodnotil negativně a co pozitivně.
  • Kde se v textu ozývá Hitlerův rasismus a sen o nadřazené rase?
    („...aby naši lidé už nikdy nepodléhali symptomům degenerace.")
Srovnávací tabulka:
  • Doplň do tabulky k danému letopočtu významné události našich dějin.

K. Marx a B. Engels:

Komunistický manifest

1848

Vladimír I. Lenin:

Stát a revoluce

1917

Adolf Hitler:

Německé mládeži

1935


1 ADAMOVÁ, K., KŘÍŽKOVSKÝ, L. Politologie. Praha: Codex, 1997, str. 101.
2 DAVID, R. Politologie. 2. opravené a rozšířené vydání. Olomouc: FIN, 1996. s. 261.
3 DAVID, R. Politologie. 2. opravené a rozšířené vydání. Olomouc: FIN, 1996. s. 77
4 DAVID, R. Politologie. 2. opravené a rozšířené vydání. Olomouc: FIN, 1996. s. 264

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám