Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Zahraniční zkušenosti se sociálně znevýhodněnými...

Zahraniční zkušenosti se sociálně znevýhodněnými dětmi

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Jana Kindlmannová
Příspěvek přináší zajímavé zkušenosti sedmi evropských zemí s řešením problematiky sociálně znevýhodněných dětí.

Problematika sociálně (sociokulturně) znevýhodněných dětí patří v současnosti k jedněm z nejvíce diskutovaných témat českého školství. Není totiž zcela jasné, jak přesně zní definice takto znevýhodněných dětí, a tedy jaká by měla být případně přijata opatření vedoucí k jejich desegregaci. Problematika je řešena zejména ve vztahu ke společensky ožehavému tématu vzdělávání romských dětí. Ty, jak ukázala velmi zajímavá „sonda" firmy Gabal&Consuling spol. s.r.o., často ze základního vzdělávání odcházejí do tzv. praktických škol (dříve zvláštní školy) anebo školní docházku vůbec nedokončí.

Nicméně romské děti nejsou jedinou skupinou, které se problematika sociálně znevýhodněných dětí může týkat. Jsou tu také např. děti ohrožené sociálním vyloučením, jejichž rodiče pobírají sociální dávky. Další neméně ohroženou skupinou mohou být děti, jejichž rodiče na ně nenajdou v důsledku přemíry zaměstnanosti čas. Mohou být takovéto děti rovněž zahrnuty mezi sociálně znevýhodněné? A jak by tedy definice sociálně znevýhodněných dětí mohla znít? Jaká by měla být učiněna opatření, pakliže je dítě definováno jako „sociálně znevýhodněné"? Kdo by měl tato opatření navrhovat a kdo by měl vůbec posuzovat, zdali dítě je sociálně znevýhodněné či nikoliv?

Při hledání odpovědí na tyto otázky jsme se zaměřili na zkušenosti s problematikou sociálně znevýhodněných dětí v jednotlivých zemích Evropské Unie (EU) a zkoumali tamější vzdělávací systémy. Se zahraničními odborníky jsme konzultovali tato témata:

  • definici sociálně znevýhodněných dětí
  • kritéria používaná k posuzování
  • kdo posuzuje sociální znevýhodnění
  • metodiku
  • opatření
  • role školy a roli učitele
  • financování

Každé téma je charakterizováno jednou nebo více konkrétními otázkami. Takto byly získány informace z Finska, Švédska, Holandska, Anglie, Severního Irska, Slovenska a Španělska. Velmi obecně se dá shrnout, že v těchto zemích EU neexistuje definice sociálně znevýhodněných dětí jako taková, ale pracuje se s pojmy děti se speciálními vzdělávacími potřebami (Children with Special Educational Needs, SEN). Přístup k těmto dětem se v jednotlivých zemích liší, ale celkově se dá říci, že je velmi osobní a ke každému dítěti (žákovi) je přistupováno velmi individuálně. Financování opatření zajišťuje téměř ve všech případech stát.

Přesto, že informace, které jsme ze zahraničí získali, jsou nepochybně velmi hodnotné a zajímavé, je třeba je nadále analyzovat. Především je nutné zohlednit značnou specifičnost etnických kultur, především pak romských etnik, ve státech bývalého východního bloku. V těchto státech, mezi které Česká republika také patří, je problematika etnických minorit a sociálně vyloučených konfrontována s jinou zkušeností společnosti i odborné obce. V tomto smyslu je tedy nezbytné nabyté informace a zkušenosti aplikovat v takové míře a podobě, které jsou v podmínkách ČR vhodné a možné.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám