Odborný článek: Zajímavé nástroje na práci s textem – podpora psaní
Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Zajímavé nástroje na práci s textem – podpora psaní
Odborný článek

Zajímavé nástroje na práci s textem – podpora psaní

12. 10. 2021 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Michal Černý

Anotace

Článek se zaměřuje na nástroje na podporu psaní, především pak na ty, které nějakým technologicky zajímavým způsobem pracují s textem, jako jsou automatické překladače, nástroje na korektury, slovníky synonym či rýmů atp. Budeme sledovat aplikace, jako jsou Hemingwayapp, Grammarly, GEMET, Rhymezone a další.

V tomto článku se nebudeme zaměřovat na aplikace na dolování znalostí nebo analýzu textu z hlediska kvantitativních nástrojů, ale pokusíme se sledovat hledisko uživatelské, tedy projít nástroje v několika skupinách podle toho, v jaké oblasti podpory vlastního psaní je možné je využít. Část nástrojů je určená jen pro anglický jazyk, ale obecně se většina bude hodit pravděpodobně každému, kdo čas od času tvoří text – od krátké recenze nebo reflexe praxe po mail nebo novelu.

Současně bychom z našeho přehledu vyloučili textové procesory a editory, protože ty tvoří zcela specifickou oblast nástrojů, kterým má smysl se věnovat zvlášť. Tak jako u předchozího článku, i zde budeme zdůrazňovat jak hledisko technické, tak didaktické, jakkoli se domníváme, že právě didaktické aspekty bude možné v této oblasti sledovat poměrně snadno.

Jazyková korektura

Pro jazykovou korekturu je možné využívat klasický Word nebo Writter, ale ukazuje se, že náročnější práci s textem je nutné delegovat na další aplikace. Zde se budeme soustředit jen na angličtinu, protože pro češtinu podobné nástroje nejsou k dispozici. Nepůjde nám totiž o běžnou kontrolu překlepů, ale o analýzu celého textu a jeho systematické vylepšování.

Rozhodně je možné začít tím, že z anglického textu odstraníme klišé a prázdné fráze. Těmito jazykovými prostředky si často pomáháme v mluveném projevu, ale v psaném působí velice špatně a neodborně. Pro tento účel se bude hodit aplikace Cliche finder. Funguje tak, že do online aplikace nakopírujete text a systém sám vám doporučí, jakých frází se máte zbavit. Jde o rychlý a poměrně mechanický proces, který by možná mohl být zajímavý i jako středoškolská programátorská úloha (základní přehled frází do začátku je možné vzít z WikiSlovníku).

Pokud máme takto text očištěný, je možné se zaměřit na stylistiku. Především pro beletristické a neformální texty se výborně hodí bezplatná aplikace Hemingwayapp. Soustředí se na užívání trpného rodu, nabízí synonyma, zjednodušování vět, analýza slov a slovních spojení, která jsou těžká pro čtení atp. Velkou výhodou je jednoduchost a rychlost. Pokud potřebujete rychle opravit text a učinit ho čtivým, pak lze určitě sáhnout po tomto nástroji.

Hemingwayapp. Autor díla: Michal Černý

 

Pro podstatně komplexnější a komplikovanější činnosti pak může sloužit Grammarly, která je k dispozici jak ve zdarma dostupné verzi, tak v placené. Ta první umožňuje využít buď online verzi, nebo rozšíření do webového prohlížeče a nabízí klasickou základní gramatickou korekturu – umí doplnit čárky, najde neúplné věty, opraví překlepy atp. Podstatně zajímavější je ale placená verze, která využívá umělou inteligenci pro práci s kontextem. Díky tomu je schopná text upravovat s ohledem na to, kdo má být čtenář (cílová náročnost textu), tón (optimistický, asertivní, …) či vyznění textu (analytické, akademické, neformální, …) nebo umí nabízet synonyma, analyzuje, zda text není příliš monotónní nebo zda neobsahuje plagiáty.

Grammarly. Autor díla: Michal Černý

 

Velice zajímavým cvičením může být hra, během které studenti jedno sdělení mají napsat tak, aby se měnilo jeho emoční vyznění nebo se přizpůsobovalo očekávání mluvčího. Systém se dokáže integrovat do téměř libovolného psacího pole ve webovém prohlížeči a studenty může pěkně nenuceně podporovat v anglické konverzaci, protože ji plynule vylepšuje. Co stojí určitě za zvážení, je školní licence, která placenou verzi zpřístupní studentům.

Zajímavými alternativami může být například ProWritingAid (bohužel placený), Sapling.ai či languagetool.org, který podporuje více jazyků a v bezplatné verzi nabízí podobné služby, jako bezplatný Grammarly.

Překladače

Znalost cizích jazyků je důležitá, ale jsou situace, kdy se možnost využít strojový překlad velice hodí. Buď pro urychlení vlastního překládání (následuje samozřejmě pečlivá korektura a kontrola), nebo pro rychlé porozumění přibližnému znění zahraniční literatury. Dříve fungovaly překladače doslova „slovo po slově“, takže vytvořily něco, co na první pohled bylo doslovným překladem v nejfrekventovanějších variantách daných překladů zcela bez ohledu na kontext. Počítačové zpracování přirozeného jazyka ale od té doby velice pokročilo, a současné překladače pracují tak, že pomocí neuronové sítě se snaží pracovat s co největší citlivostí ke kontextu a zvyklostem. To samozřejmě může vést k problematickým překladům fixujícím genderové nebo sociální stereotypy, ale v současné době nic lepšího nemáme. Pokud pracujeme s češtinou, můžeme sáhnout reálně po třech textových překladačích.

Google Translator je nejznámějším a nejpoužívanějším překladačem současnosti. Jeho hlavní výhody spočívají ve velkém množství dostupných jazyků, včetně takových, které jsou u nás vnímané jako velmi exotické. Druhou výhodou je velká citlivost a kontext a používanost. Tím, že systém využívá pro překlady neuronové sítě, které se každým překladem, každou editovanou změnou učí, má stále lepší a lepší výsledky. Původní angličtina, kterou využíval, vycházela z licenčně volných textů ze 17. či 18. století, tato doba je již pryč a jazyk je velice současný. Překládat je možné jak vložený text, tak celé dokumenty. Pokud člověk překládá kratší kousky (cca kolem odstavce), může větu po větě ručně měnit nabídky překladů, což je asi nejpohodlnější varianta.

Google Translator. Autor díla: Michal Černý

 

Bing Microsoft Translator je konkurenční nástroj od Microsoftu. Společnost ho využívá například pro svůj překlad nápověd, webu nebo do různých aplikací. Poměrně dobře pracuje s jednoduchých technickým, popisným jazykem, ale u složitějších vrstevnatějších textů je překlad většinou kostrbatý. Velkou výhodou je integrace do MS Word.

V česku vyvíjeným výborným nástrojem je překladač z infrastruktury LINDAT. Podporuje překlady v češtině, angličtině, polštině, němčině, francouzštině, hindštině a ruštině (ale pozor – není obousměrný ve všech jazycích). Také využívá neuronové sítě pro učení a zajímavé je, že je možné si poměrně detailně prostudovat, jak strojový překlad v případě tohoto nástroje funguje. Podle nedávno zveřejněných testů nabízí například u novinářsky orientovaných textů srovnatelné výsledky jako profesionální překladatelé. Výsledky jsou přesnější, obsahově korektnější než u lidí, plynulost je nepatrně nižší. Jakkoli výsledky nelze zobecňovat, lze říci, že v současné době patří tento nástroj mezi absolutní překladatelskou špičku.

Ještě jednou ale musíme zdůraznit to, co jsme už uváděli výše – aby strojový překlad mohl dobře fungovat, je třeba mít k dispozici silné analytické nástroje, které pomohou s analýzou kontextu, výběrem vhodných slov atp. Proto se někdy říká, že lingvistika se díky Chomskému stala matematickou disciplínou, protože se soustředí na odhalování skutečně náročných matematických modelů, které strojový překlad umožňují.

Tezaury a synonyma

Zatímco doposud jsme se věnovali poměrně sofistikovaným a mimořádně technicky náročným systémům a aplikacím, rádi bychom svoji pozornost zaměřili také na některé méně náročné, ale prakticky velice užitečné nástroje při práci s textem. Obecně platí, že naše aktivní slovní zásoba je přibližně 3–6x menší než v případě pasivní. Pokud mluvíme, většinou se opíráme pouze o aktivní slovní zásobu, a ničemu to příliš nevadí, avšak v případě psaného projevu je výhodné, pokud dokážeme pracovat s širším jazykovým korpusem, alespoň na úrovni variace synonym.

K tomu se hodí slovníky synonym nebo tezaury, které pracují s určitým hierarchickým, strukturovaným uspořádáním hesel. Pravděpodobně nejznámější vícejazykové tezaury jsou EuroVoc, který strukturuje dokumenty EU; GEMET zaměřený na životní prostředí; ale vlastně jakákoli strukturovaná databáze (například ERIC) nějakým tezaurem disponuje.

Pro vlastní psaní lze určitě využít například následující služby:

  • Slovník českých synonym obsahuje 64 tisíc hesel, 215 tisíc synonym a 48 tisíc antonym. Je obsáhlý, ale výkladově dosti stručný.
  • ABZ obsahuje slovník synonym i cizích slov. Nejsou tak obsáhlé, ale nabízejí poměrně dobré popisky a vysvětlení.
  • Synonymus nabízí hezké ovládání a příjemný uživatelský design, který by mohl vést k tomu, že si sami studenti začnou synonyma vyhledávat a zpracovávat.
  • V angličtině nelze opomenout com , který nabízí obrovskou zásobárnu synonym, výkladů, ale i didaktických pomůcek.
  • reverso.net nabízí nejen synonyma v angličtině (a dalších jazycích), ale také velice propracovaný soubor příkladů s výskyty daných slov, takže překladatel i rodilý mluvčí může snadno zvolit optimální, kontextově smysluplnou variantu.

Jako zábavnou hříčku pak můžeme uvést například generátor veršů (rýmů), což může být pro řadu školních veršovánek bez uměleckých ambicí zajímavé také (a i zde platí, že může jít o zajímavý školní úkol do informatiky – zatímco lidský mozek slova podle koncovek umí filtrovat jen velice omezeně, stroj je schopen stejně efektivně hledat slova s určitou koncovkou, stejně jako s prefixem):

  • Rýmovač – generuje rýmy na základě písmenné shody v závěrečné části slov. Lze jednoduše nastavit, jak musí být rým silný (tedy zda musí být shoda v závěrečných pěti, nebo třeba jen dvou písmenech).
  • Rýmy.cz – umí filtrovat slovní zásobu podle dalších kritérií (spisovnost, vulgarismy, předložkové vazby, archaismy atp.). Nabízí velice jednoduché prostředí. Didakticky zajímavá je výkladová část, která poměrně zevrubně začínajícím veršotepcům vysvětluje, jak by s rýmy měli a mohli zacházet.
  • Rhymezone – nabízí poměrně nepěkné rozhraní, ale dokáže najít rýmy, synonyma, antonyma a mnoho dalších slovních vazeb. Dokonce i užití vámi hledaného slova v básních konkrétních autorů, což může být pro praktické veršování poměrně užitečná vlastnost. I přes nepěkné prostředí jde o velice užitečný nástroj.
  • Poemofquotes – pracuje opět s angličtinou, dokáže najít základní rýmy a nabízí některé zábavné funkce pro studenty navíc, jako je generátor rapových textů. Mimo generátoru veršů nabízí obsáhlé informace o poezii jako takové, o stavbě jednotlivých forem a o klíčových představitelích. Opět tedy spojuje určitou nevázanou zábavu v rýmování se zajímavou formou edukace.

Závěr

V článku jsme se pokusili zaměřit na nástroje, které mohou studentům i učitelům pomoci pracovat s texty především v rovině vlastní tvorby. Od těch, které potřebují pracovat s umělou inteligencí a velkými korpusy dat, jako jsou korektory nebo překladače, až po velice jednoduché, ale užitečné nástroje, které by s vhodným korpusem dokázal často naprogramovat i středoškolák. Ukazují poměrně rozmanitou paletu nástrojů, které by měl – anebo mohl – člověk ovládat, aby dokázal s textem skutečně efektivně pracovat. Je zřejmé, že samotná znalost Grammarly nebo online slovníků synonym dobrý text nevytvoří, ale může představovat důležitou výhodu při konstrukci reálně užívaného textu, úvahy, eseje nebo i běžné online komunikace.

Cílem těchto technologií není člověka nahradit, ale – domníváme se – najít zajímavé možnosti, jak mu pomoci se více soustředit na to, co je při tvorbě textu skutečně důležité – kvalitní jazyk, syntéza myšlenek, kritická práce se zdroji a argumenty. Faktem je, že dostupné nástroje proměňují očekávanou kompetenční výbavu studentů v oblasti práce s textem možná ještě více, než jak ji ovlivnil knihtisk, který umožnil významně omezit pamětné učení (nikoliv ale odvrhnout paměť), a je potřeba začít s texty pracovat skutečně analyticky.

Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Michal Černý

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie