Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Chatbot jako učitelův pomocník (nejen do online výuky)
Odborný článek

Chatbot jako učitelův pomocník (nejen do online výuky)

10. 12. 2020 Gymnaziální vzdělávání
Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Chatbot je nesporně zajímavým tématem do hodin informatiky, ale třeba i češtiny nebo uměnovědných předmětů, ale současně může být zajímavým pomocníkem pro učitele, nejen v době covidu-19 a online výuky, na kterou si v určitém režimu budeme muset zvyknout. V rámci tohoto článku bychom se rádi podívali na to, jak je možné s chatbotem pracovat jako s učitelským pomocníkem. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Na úvod bychom si měli vymezit, co to chatbot vlastně je. V našem pojetí (protože sledujeme skutečně konkrétní učitelskou aplikaci) půjde o dialogový systém, který má předpřipravené otázky a možné reakce na to, jak student odpovídá. Někdy se lze setkat s konceptem, kdy chatbot využívá umělou inteligenci, ale to je pro česky mluvícího chatbota, kterého bude využívat učitel, zatím hodně vzdálená budoucnost.

Chatbot může fungovat jak jako samostatná webová stránka, tak také jako součást například facebookových stránek, jako je entita na Skype, WhatsApp, nebo si ho můžete integrovat na své webové stránky, které používáte pro sdílení studijních materiálů. Samozřejmě v EduPage nebo Bakalářích je vlastní integrace náročnější a budete si muset vystačit s chatbotem jako s něčím, co funguje po kliknutí na odkaz.

Autor díla: Michal Černý

Chatbot je v současnosti velice často používanou komponentou na webových stránkách různých institucí (třeba jako virtuální sestra Anežka nebo jako Lev na Portálu občana) a je s podivem, že v oblasti vzdělávání se zatím používá poměrně málo. Přitom když se podíváme na to, jak tyto služby fungují, lze říci, že jde o velice jednoduché rozhodovací stromy, které by si zvládl naklikat téměř každý. Právě to slovo naklikat budeme považovat za zásadní – pokud má být chatbot praktickým pomocníkem učitele, musíme hledat řešení, které nebude z hlediska požadavků na technické dovednosti uživatele nízkoprahové.

K čemu je to vlastně dobré?

Asi první otázkou, kterou si musíme při návrhu chatbota uvědomit, je, k čemu je to celé vlastně dobré, co je problém, který jeho prostřednictvím chceme řešit. Obecně velice doporučujeme tuto část specifikovat co nejlépe a nejúžeji – chatbot není učitel. Pokud chcete vytvářet chatboty, které budou schopné dobře a rychle reagovat na určité potřeby, doporučujeme, abyste jich klidně dělali více a menších – není třeba mít chatbota na výuku matematiky obecně, protože něco takového se tvoří, testuje, upravuje příliš složitě, ale mnohem praktičtější je dělat nástroj na procvičování sčítání do desíti nebo na výklad bitvy na Bílé hoře. Čím užší zadání, tím lépe to celé bude fungovat.

Pomozte si od dotazů – pokud se vás neustále studenti ptají na stejné otázky dokola, není nic snazšího a lepšího, než jim místo sebe předhodit chatbota. Výborně funguje, pokud chtějí například objasnit povinnosti v předmětu, ukončení, nebo co se stane, když z testu dostanou málo bodů. Lze ho ale využít i pro jednoduché matematické operace, takže když se vás budou studenti ptát, co jim vychází za známku, tak lze docela jednoduše vytvořit dialog, který povede k tomu, že student získá nějakou základní představu o své známce. Nebo třeba i informaci, že mu chybí příliš mnoho testů k tomu, aby mohl být klasifikovaný, a má si jít něco dopsat.

Velkou výhodou chatbotů je, že lze kdykoliv rozšiřovat nebo měnit odpovědi. Dobře se tedy pracuje například s plány písemek a s odpověďmi, co že to tam bude, s informacemi, kdy bude opravený test nebo další online hodina. Jistě, všechny tyto věci je možné napsat na webové stránky, ale mít je formou chatbota je podstatně lepší, pro obě strany. Především v minulosti byli chatboti ve vzdělávání chápáni především jako nástroj ulehčení byrokracie učitele a něco, co by mu mělo dát více času na vlastní pedagogickou práci. Po počáteční časové investici do tvorby chatbota by se to mohlo a mělo časově vyplácet.

Autor díla: Michal Černý

Individualizovaná výuka – pravděpodobně nejdůležitější oblast, kterou považujeme za klíčovou. Asi každý, kdo učí online, tuší, že mnoho činností praktického zkušebního rázu se v takovém prostředí testuje špatně nebo trvají strašně dlouho. To jen zvyšuje tlak na práci s individualizovaným přístupem k učení, kdy můžeme každému studentovi zadávat úkoly podle toho, co zrovna potřebuje, co mu (ne)jde, a také ho motivovat v práci.

Chatbot umožňuje každému studentovi pracovat v jeho vlastním tempu a dává mu prostor pro samostatné formulování odpovědí a postupů, jak určitého řešení dosáhnout, byť například po neúspěchu může pracovat s nápovědami. Například v rámci našeho projektu tvořícího online kurz informační gramotnosti máme téma, kde vyhledávat informace. V rámci videa a textové opory se studenti dozvědí základní informace a následně si vše mohou vyzkoušet s chatbotem – ten je zasadí do příběhu, kdy pomáhají Františkovi (chatbotovi), který má problémy s pamětí a potřebuje zjistit nějaké věci, co zapomněl. U každé otázky musí vepsat tvořenou odpověď a systém z ní umí zjistit, zda je správná či nikoliv, a dát na ni zpětnou vazbu. Aby chatbot smysluplně fungoval, je třeba, aby otázky, které student dostává, byly něčím zajímavé a alespoň částečně zapadaly do příběhu. V našem případě se tak například ptáme, komu patří hrad Špilberk nebo který den v týdnu byl korunován Karel I. císařem. Tedy na otázky, které vyžadují nějakou netriviální samostatnou práci. Pokud student neví nebo odpoví špatně, tak se nedozví správnou odpověď (o tu nejde, jde o kompetenci k vyhledání informací), ale dostane nápovědu, kde vyhledávat informace.

Velkou výhodou tohoto modelu je, že je poměrně hravý, studenti se vzájemně neruší a nečekají na sebe. Naopak slabinou řešení je, že se velice špatně dostáváme k tomu, jak sami studenti odpovídali, takže je zde přítomná vysoká míra individuální zodpovědnosti a seberegulace s malým prostorem pro diagnostiku. Tu lze ale podpořit například tím, že se student ve specifické cestě kurzem na konci dozví kód, který vloží do Google formuláře, a učitel z něj dokáže identifikovat správné a špatné odpovědi na jednotlivé otázky a s informací dále pracovat.

Autor díla: Michal Černý

Chatbot se liší od webové stránky se zadáním hlavně tím, že je interaktivní, umožňuje dávat okamžitou zpětnou vazbu a současně vytváří dojem, že se účastní dialogu. Pokud chceme dělat skvělé chatboty, musíme se naučit pracovat v nich s nějakým příběhem – učení zde není plnění úkolů z učebnice, ale třeba rozhovorem, pomocí, úkolem, hrou. Chatbot je také něčím, co je v současné době „in“. Umožňuje pracovat se zábavnou formou edukace, která aktivizuje i studenty, kteří by se jinak do výuky zapojovali méně.

Procvičování je poslední oblastí, na kterou bychom rádi v souvislosti s chatboty upozornili. Dají se velice jednoduše využít pro práci s faktografickými znalostmi – kdy byla bitva na Moravském poli, kolik je 19*5 nebo jaké y se píše ve slově b_zon. Na tvorbu rychlého procvičování, které hned poskytne zpětnou vazbu. Opět jde o ideální nástroj pro seberozvoj, autoevaluaci a tréning, ale díky práci s proměnnými lze i z procvičování generovat informace o správných a špatných odpovědích, které učitel může dále zpracovávat.

Praktické informace

Pokud se učitel rozhodne, že by chatbota chtěl využít, musí zvolit platformu, na které bude daný dialogový systém vytvářet. Máme zkušenosti především z platforem Snatchbot a Xenioo, obě mají něco do sebe. Přesto pro tvorbu rychlých, jednoduchý chatbotů běžnými učiteli je jistě lepším a jednodušším nástrojem Snatchbot, který má i vstřícnější licenční politiku – do 10 000 translací za měsíc je zdarma.

Práce se Snatchbotem je velice jednoduchá a do 20 minut se ji naučí vlastně asi každý, což ukazujeme na videu, které je součástí tohoto článku. Pokud chcete, můžeme chatboty exportovat a přenášet mezi účty, což může být někdy docela praktické a funkční řešení. Velkou výhodou je také snadná integrace na více platforem – učiteli je pak vlastně jedno v jakém prostředí se student učí a ten může využívat různá místa (Web, Facebook, Skype, …) podle toho, co zrovna dělá a kde se nachází.

Před tím, než dáte chatbota studentům, velice doporučujeme alespoň jeden nebo dva testy – klidně zaměřené na členy domácnosti, jestli chápou dialog, nedostanou se do nějaké slepé větve a zda vše funguje, tak jak má. Již výše jsme zmínili možnost postupného upravování chatbota – nemusíte se bát ho aktualizovat, doplňovat, měnit, rozšiřovat. Zde se vyplatí mít dva účty – jeden na vývoj a testování a druhý finální pro studenty, abychom jim pod rukama netvořili nekonzistence, když s chatbotem zrovna pracují.

Z praktických informací ještě jedna důležitá věc – chatbot skutečně není složitý ani na vytvoření, ani na distribuci. To, co je těžké, je vymyslet onu vhodnou didaktickou situaci, příběh, dialog, který bude dávat smysl, bude vtipný a zábavný, a otázky tak, aby byly jednoznačné. To znamená, že velkou výhodu v tvorbě chatbotů by měli mít především učitelé humanitních předmětů, kteří jsou na práci s jazykem a dialogy odborníky. Jediné, co je potřeba, je nebát se a zkoušet.

Závěr

Chatboti nejsou jen zajímavým tématem pro výuku, tedy jako substrát pro vývoj studentů, ale mají velký potenciál v tom stát se pomocníky učitelů. To, co jsme zde popisovali jako náměty na použití, mohou být ve skutečnosti důležité stavební kameny jisté transformace online výuky – umožní více podporovat koncept převrácené třídy, individuálnějšího přístupu ke studentům a otevře časové možnosti pro jiné důležité body výuky a interakce mezi učitelem, studenty a chatboty. Možná právě toto společné pole může pomoci učitelům učit jinak.

Současně jde o technologii, která nás nutí klást si otázku, v čem je učitel v edukačním procesu nenahraditelný. Jednotlivé chatboty je jistě možné mezi školami snadno sdílet a dovedeme si představit situaci, kdy v rámci různých integračních projektů budou vznikat části metodických kabinetů, které jimi pokryjí podstatnou část výuky. Věříme, že učitel je nenahraditelný, mimořádně potřebný a silný element edukačního prostředí i celého procesu učení – ale jen tehdy, když dokáže skutečně promyslet to, k čemu ho ve věku technologií studenti potřebují. Věříme, že toho není málo.

Článek je upravenou verzí textu dostupného ve volně přístupné knize Černý, M. (2020) Design digitálního vzdělávacího prostředí. Brno: Flow.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie