Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Vyhledávání informací pro pokročilé III.: digitální knihovny
Odborný článek

Vyhledávání informací pro pokročilé III.: digitální knihovny

17. 9. 2020 Gymnaziální vzdělávání
Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Co jsou to digitální knihovny? A co je možné v nich nalézt? Cílem tohoto příspěvku je ukázat na konkrétních příkladech digitálních knihoven jejich možnou školní implementaci a možnosti jejich využití. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Digitální knihovny jsou v mnohém podobné těm klasickým. Také ony se určitým způsobem snaží disponovat nějakými informačními artefakty, mají je určitým způsobem popsané a nabízejí s nimi nějakou množinu funkcí – typicky vyhledávání, možnost půjčení atp. Za otce takového přístupu jsou považování Paul Otlet and Henri La Fontaine, kteří se na konci 19. století snažili vytvořit kartotéku, ve které by bylo možné dohledat všechny knihy a informace. Takový „superknihovní“ katalog. Ale samozřejmě neměli k dispozici žádnou techniku. V osmdesátých letech přišel koncept Online Public Access Catalog (OPAC), který se snažil digitalizovat lístkový katalog a nabídnout ho knihovnám k dispozici. Reálně je ale možné o digitálních knihovnách hovořit až od poloviny devadesátých let s tím, že jeden z prvních průkopníků byla knihovna amerického Kongresu.

Digitální knihovny se liší od repozitářů tím, že by měly nabízet nějaké služby navíc, tak jako běžná knihovna také není jen skladem knih. Zatímco klasické knihovny jsou si této diference dobře vědomy, tak v případě digitální jsou hranice více než neostré.

V tomto článku se postupně dotkneme dvou oblastí – ukážeme některé repositáře a vybrané digitální knihovny.

Manuscriptorium
Google Books
Autor díla: Michal Černý

Repozitáře

První skupinou zajímavých repositářů jsou hudební (zvukové) – pokud chcete dodělat zvuk k videu, natáčíte film nebo děláte podcast či se věnujete remixu, určitě oceníte místa, jako jsou FreesoudFreesoundeffectsFindsounds či Soundrangers. V těchto zvukových bankách můžete vyhledávat zvuky, které jsou volně ke stažení a dalšímu zpracování. Toto vám určitě žádná běžná knihovna nenabídne a výběr je přitom velice široký a zajímavý.

Podobně se vám mohou hodit fotobanky, což jsou vlastně poměrně hezky udělané repozitáře snímků a dalších obrázků. Jestliže děláte web, prezentaci do školy nebo cokoli jiného, jde o materiály k nezaplacení. Z klasických fotobank je možné doporučit například bezplatné Unsplash, Pixbay, Gratisography či Pexels. Hodit se mohou také různé ikonky, ke kterým se dostanete třeba z Flaticon, IconArchive nebo třeba icons8. Opět něco, co v běžné knihovně budete poptávat marně.

Jestliže budete chtít z nějakého důvodu najít určitou diplomovou práci (třeba vás zajímá, o čem psali vaši učitelé), zkuste štěstí na Thesis. Není tam zdaleka vše, ale velkou část diplomových prací z českých vysokých škol zde najdete – buď v plném textu, nebo alespoň základní informace (jako je téma práce, anotace atp.). Jak asi tušíte, jde o výborný nástroj, i pokud jste novináři a chcete se podívat, o čem že to psal nějaký politik. A zda náhodou neopisoval. Pak si k tomu jistě přidáte také Odevzdej.cz, ale to už je jiný příběh.

Jestliže je předmětem vašeho zájmu třeba obchod nebo se chcete dozvědět něco více o určité firmě, určitě zkuste NUŠL – Národní uložiště šedé literatury. V běžných knihovnách mají knihy a periodika, které vycházejí oficiálně. Ale třeba diplomové práce, výroční zprávy (pokud nemají ISBN), letáky nebo informace z konferencí v nich nenajdete. A právě k tomu se skvěle hodí NUŠL. Ne že byste v něm byli vždy úspěšní, to asi nikdo, ale pro spoustu případů jde o výborný zdroj. Třeba Moravská galerie v Brně zde zveřejňuje výroční zprávy. A to může být zajímavé čtení.

Jinak pojem repozitáře dobře znají všichni uživatelé chytrého mobilního telefonu – Google Play či Apple App Store jsou hezkými příklady. Jde o databáze se základním popisem a kategorizací aplikací, které si mohou uživatelé stáhnout do svých zařízení. Systém současně umožňuje sledovat aktualizace jednotlivých balíčků a při zaznamenání rozdílu navrhne aktualizaci. Podobně fungují také repozitáře v Linuxu nebo u herních platforem jako je Steam.

Manuscriptorium
Manuscriptorium
Autor díla: Michal Černý

Online knihovny

The World Digital Library je místo, které určitě nemůžete minout – spravuje ho společně Knihovna Kongresu a UNESCO. Najdete zde asi 20 000 pečlivě vybraných objektů z let 8000 před Kristem až do roku 2000. Jde o výběr nejdůležitějšího písemného dědictví, které je zabalené do krásné grafické podoby. Užitečné jsou pečlivé popisky děl, filtrování podle témat nebo času, který vás zajímá. Jde o místo, které určitě najde svůj význam ve všech předmětech od dějepisu a angličtiny, až po ZSV.

Open Library je součástí Archivu. K dispozici je asi 26 000 položek v plném textu a další k nahlédnutí. Velice pěkně jsou udělané seznamy nebo kolekce, které pracují s věkem čtenáře nebo s tématem. Pokud zde knihu v plné verzi nenajdete, můžete se po ní podívat někde jinde na internetu. Součástí této knihovny na Archivu nejsou ale pouze knihy (byť ty mají specifické rozhraní), ale také například obrázky, filmy nebo staré počítačové hry. Systém ukazuje hezky šíři toho, co je možné za digitální knihovnu pokládat a jak mohou fungovat.

Určitě nejlepším zdrojem „upirátělných“ knih v angličtině je LibGen (stahování v ČR není trestné, to je jen distribuce). Tento projekt zde uvádíme především proto, že vznikl jako jistá reflexe toho, jak by knihovny v digitální podobě měli fungovat. Na jednom místě se snaží vytvořit katalog, který následně odkazuje na mnoho lokálních uložišť s konkrétní knihou. Provozovat takovou službu v českém prostředí by bylo trestné, protože už samo zveřejnění odkazu je vnímané jako pirátství.

UDL je knihovna, která má k dispozici velice zajímavé knihy z originálních jazyků a oblastí – těžiště fondu je v čínštině, arabštině nebo hindštině. Samozřejmě zde ale najdete publikace také v angličtině nebo v jazycích Telugu či Urdu. Ideálním způsobem je hledání podle témat a pak už můžete zamířit do jednotlivých exotických zdrojů.

Digitální knihovna se snaží nabídnout vyhledávání nad digitalizovanými knihami z českých knihoven a dalšími publikacemi z různých knihoven na jednom místě.

Konkurenčním projektem s trochu hezčím rozhraním je Česká digitální knihovna, ze které se dostanete nejen ke všem českým digitalizovaným publikacím (teoreticky), ale na jedno kliknutí si můžete procházet také rukopisy nebo staré mapy. Už jste někdy měli v ruce skutečný Husův spis? Tato knihovna obsahuje digitalizované objekty (126 tisíc monografií, 2,5 tisíce map, 2,8 tisíce periodik, …), z nichž část je volně přístupná, k části se dostanete jen v knihovnách.

Knihovny.cz – český národní portál nabízí možnost vyhledávat libovolné knihy v knihovnách v ČR. Z e-knih je možné využít databázi asi 2100 knih. Stránka má udělané hezké uživatelské rozhraní, ale je zajímavá spíše pro podporu klasických knihoven.

MKP – pražská knihovna poskytuje vizuálně velice pěkný katalog digitálních knih, především beletristického druhu.

Kramerius5 – je kvalitním zdrojem s více než 9 milióny digitalizovaných stran především starých tisků. Pokud si chcete přečíst třeba Vrchlického, Zeyera a další, jste na správné adrese. Nejstarší dokumenty pak najdete v Manuscriptoriu.

Google Books – má asi největší zásobu knih na světě. Nedají se stahovat, musí se číst z prohlížeče. K dispozici je mix plných textů, ale i ukázek nebo jednotlivých kapitol. Velkou výhodou je široké spektrum digitalizovaných dokumentů (od cca 17. století do současnosti), mimořádná jazyková rozmanitost a fulltextové vyhledávání. Nevýhodou je velice nepohodlné čtení.

E-booksdirectory – nabízí téměř 11 tisíc anglicky psaných odborných knih. Jde o velice dobrý zdroj především pro odborné práce. Výhodou je zajímavě udělaná kategorizace e-knih.

Manybooks – dává k dispozici zcela zdarma 50 tisíc digitalizovaných knih v angličtině v poměrně přehledně strukturované formě.

Gutenberg – je platforma, která se již nerozvíjí, ale dříve usilovala o digitalizaci evropského kulturního dědictví.

Scribd – je platformou, která se zaměřuje především na self-publishing. Najdete zde asi 50 miliónů dokumentů. Scribd v srpnu 2020 koupil Slideshare a zřejmě bude významně posilovat jako digitální knihovna.

Manuscriptorium
The World Digital Library
Autor díla: Michal Černý

Co s tím?

Takový přehled může být jistě užitečný sám o sobě, ale dává jen málo možností, jak s ním pracovat ve školním prostředí. Obecně je možné je využít pro vyhledávání informací, případně vsadit na to, že fulltextové vyhledávání, které se u velké části knih nabízí, je více než příjemným bonusem. Rádi bychom se stručně u některých možností zastavili a nabídli je k didaktické aplikaci.

Podpora projektové výuky a vlastního výzkumu – mnoho škol pracuje s konceptem projektové výuky, u které potřebujeme, aby studenti mohli pracovat s vhodnou literaturou, a tu prostřednictví těchto digitálních knihoven mohou získat. Pokud si studenti například volí sami výzkumné téma, mohou si zde najít relevantní zdroj.

Podpora výuky angličtiny – především pokročilí studenti mohou tyto knihovny využít pro vlastní čtení. Domníváme se, že mimo podpory konverzace je právě schopnost anglicky číst to, co budou na vysoké škole potřebovat, zcela prvořadé.

Oborové knihovny – díky digitálním knihovnám je možné budovat digitální knihovny také ze strany učitelů, kteří je mohou použít pro zkvalitnění a rozšíření výuky nebo pro podporu nadaných studentům. Poměrně velké množství knih z tzv. povinné četby je také k dispozici online, což může některým čtenářům hodně pomoci. Ať už dostupností, nebo třeba pohodlnějším čtením z mobilního telefonu.

Analýza textu – díky tomu, že máte k dispozici velké množství textů, můžeme s nimi dělat různé strojové experimenty. Třeba si provést jednoduchou lexikální analýzu nebo srovnávat četnost určitých slov napříč dokumenty, sledovat jejich strukturu, výtvarné provedení, titulní stránky atp. Takový analytický přístup může přinést do výuky zajímavý mezipředmětový přesah mezi jazyk a informatiku či matematiku.

Práce s textem ­– často učíme o nějaké osobnosti, ať již v přírodních vědách, nebo v jazycích a přitom jen málo pracujeme s jejich vlastním dílem. Například studenti, kteří si prolistují Principie v angličtině od Newtona, možná budou mít na tuto osobnost jiný názor než jen zprostředkovaný studentský. A vůbec to neznamená, že by je měli celé číst nebo jim rozumět.

Využití repozitářů je pak přirozeně navázané na to, k čemu se vztahují. Ty, které jsme namátkou ukazovali, mohou sloužit pro tvorbu webu, ale také například pro práci s videem, prezentacemi a mnoha dalším kreativním účelům. Doporučujeme vytváření vlastních seznamů s vhodnými repozitáři (a třeba i obrázky) podle konkrétních potřeb studentů.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie