Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Tvorba podcastu ve vzdělávání II.
Odborný článek

Tvorba podcastu ve vzdělávání II.

10. 9. 2020 Gymnaziální vzdělávání
Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Podcasty představují zajímavou formu předávání obsahu, která může být velice dobře použitelná i ve vzdělávání na základních a středních školách. Tvůrcem se může stát kdokoliv – učitel i student. Příspěvek se snaží provést učitele tématem a nabídnout mu základní kontury celého tématu. V druhém díle miniseriálu se zaměříme na tvorbu podcastu, základy postprodukce a publikování.

V předchozím díle tohoto miniseriálu jsme se zaměřili na to, co podcasty vlastně jsou, jakým způsobem je možné o nich ve vzdělávání uvažovat, a také uchopení jejich základní koncepce. V tomto díle se podíváme na téma praktičtěji. Budeme sledovat proces tvorby podcastu, jeho základní postprodukci a publikaci.

Tvorba

Pokud se chceme pustit do tvorby, je třeba si v prvé řadě nachystat techniku. Zde velmi záleží na tom, jak kvalitní potřebujete mít výsledek. V úplném základu je možné nahrávat na slušné handsfree sluchátka připojená k mobilnímu telefonu, ale samozřejmě lze postupovat i mnohem profesionálněji. Pokud nejste zvyklí mluvit na mikrofon, může být pro vás vhodným řešením klopový port, slušného zvuku je možné dosáhnout i se všesměrovými mikrofony (ty je možné použít i pro rozhovor). Velice slušné USB mikrofony je možné ale pořídit již od osmi set korun (mají i pop filtr), což může být dobrá volba například pro malé školní nahrávací studio.

Pamatujte, že výsledek budete s velkou pravděpodobností exportovat do mp3 (jde o ideální příležitost hovořit se studenty o kompresních formátech) nebo podobného formátu, takže mikrofony za několik tisíc skutečně nepotřebujete. Mnohem podstatnější je akustika místnosti – pokud nemáme k dispozici studio, tak je ideální co nejzaplněnější místnost; dobře poslouží například školní knihovna, která je typicky malá a plná knih. Čím více nábytku a koberců, tím obvykle lépe. Pokud si rádi hrajete s akustikou, tak často dobrou službu udělá i vhodně umístěný molitan nebo prázdná plata od vajec – nemusíte řešit celou místnost, ale stačí akustika třeba jen u nahrávacího stolu, což je obvykle o mnoho jednodušší. Klíčové je, aby místnost byla skutečně tichá – bzučící zářivky, hučící silnice nebo štěkající pes se editací odstraňují jen velice obtížně.

Pro samotný záznam zvuku se vám mohou hodit například následující nástroje:

  • Audio Highjack nabízí možnost práce s 64bitovým záznamem, nastavení kanálů (systém, mikrofon) a základní jednoduchou editaci a export zvuku do všech běžných formátů. Jeho výhodou je nulová cena a poměrně snadné a intuitivní ovládání.
  • Sound Forge pracuje pouze s 32bitovým záznamem, což ale pro mluvené slovo bohatě dostačuje. Nabízí mimořádné možnosti v editaci zvukového záznamu, efekty v reálném čase, podporu VST pluginů, práci s více kanály současně a mnoho možností nastavení. Pokud je pro vás práce se zvukem v reálním čase klíčovým požadavkem a hledáte-li bezplatný nástroj, pak určitě Soud Forge stojí za vyzkoušení.
  • Audacity zřejmě není nutné představovat. Jde o multiplatformní open source nástroj, který umí jak záznam zvuku (byť jen 32bitově), tak také nabízí poměrně pokročilé možnosti jeho editace. Pokud chcete záznam spojit s postprodukcí, pak právě Audacity, které podporuje mnoho pluginů, můžeme velice doporučit. Nevýhodou je poněkud obtížnější dostupnost některých funkcí a celkově slabší grafické rozhraní.
  • Adobe Audition je profesionální varianta zpracování zvuku. Pokud si chcete užít skutečnou kvalitu a maximum funkcí, pak určitě doporučujeme, byť limitem pro běžné (tedy ne demo) využívání bude cena – v nejlevnější verzi pro školy je možné koupit celý Creative suite za 235,95 eura na rok. Na druhou stranu pro nějaké jedno nebo dvě multimediální centra ve škole, kde se zpracovávají fotografie, stříhají filmy nebo sází školní časopisy, může jít o dobrou volbu.

Pokud potřebujete dělat rozhovor s někým online, je vhodné zvolit pro to vhodný nástroj. Podle recenzí se velice nedoporučuje Skype ani Facebook Messenger, z bezplatných nástrojů (pokud nepřesáhnete 40 minut) je asi nejlepší variantou Zoom.

Tím se dostáváme ještě ke dvěma důležitým bodům. Předně může někomu vyhovovat provádět záznam zvuku na digitální diktafon, levné varianty samozřejmě nejsou ideální, ale občas se někde najde zapomenutý dvoukanálový kvalitní přístroj, který je možné využít. Druhou zajímavou možností je práce s videem – někomu může vyhovovat k podcastu natáčet i video verzi pořadu. To je samozřejmě náročnější na postprodukci, ale pracovat s touto variantou je možné také. Pokud chcete kvalitní zvuk, určitě se ale nespoléhejte na vestavěné mikrofony u kamery. Současně vám přibývají nástroje na záznam videa a jeho editaci.

Existují samozřejmě jednoduché aplikace, které celý proces práce s podcasty mohou výrazně zjednodušit tím, že od nahrání až po publikaci pracujete v jednom, často mobilním a jednoduchém prostředí. Jde o výbornou variantu pro postprodukčně nenáročnou tvorbu nebo obecně pro rozvoj studentských kompetencí v tvorbě jednoduchého audio materiálu. Příkladem takových nástrojů jsou Anchor, což je asi nejznámější a nejkomplexnější nástroj svého druhu s velice jednoduchým ovládáním, a navíc bezplatný. Druhou možností pak může být třeba Podomatic, případně Spreaker či Podbean.

Základní postprodukce

Ideální je, pokud se vám podaří váš podcast natočit co nejčistším způsobem. Většinou je příjemnější natáčet v šatní skříni než odstraňovat zvuk projíždějícího automobilu. Obecně první věc, kterou se často začíná, je odstranění šumu. To například Audacity umí udělat pěkně, ale vždy je to něco za něco – čím více šumu odstraníte, tím větší je zásah do vlastní zvukové stopy, což hlas do jisté míry snese (a je to lepší než ten šum), ale třeba hudba je na tom již hůře.

V druhém kroku se udělá hrubý střih – vytvoří se tedy vlastní zvuková stopa. Pokud máte v podcastu nějaký „přeřek“ nebo jiný problém, je vhodné se zastavit a větu nebo odstavec začít od začátku. S odstavci se pak samozřejmě pracuje nejpohodlněji. U stříhání zvukových stop je třeba dávat pozor na to, aby nebyly nepřirozeně daleko nebo blízko u sebe a aby nebyly odstřižené například nádechy. Pokud potřebujete dodat delší pauzu, určitě nepracujte s prázdnou stopou, ale i mezeru si odněkud nakopírujte.

Samozřejmě například v rozhovoru se stříhá špatně, ale i zde se dá určitým způsobem pracovat s tím, že host nebo moderátor něco zopakují a pokud to není moc časté, na plynulosti rozhovoru se to nemusí projevit.

Většinou se bude hodit nějaká podkladová znělka nebo melodie. S tou lze pracovat jako s celou znělkou, která má nějaký počáteční a koncový stav, nebo může někdy fungovat i jako podklad. Je součástí vaší auditivní identity. Velice doporučujeme se nad jejím výběrem zamyslet, protože právě podle ní vás budou posluchači poznávat.

Pokud si hudbu nechcete sami skládat, můžete využít služeb různých zvukových bank, jako je Freesoud, Freesoundeffects, Findsounds či Soundrangers. Se znělkami a melodiemi většinou pracujeme v samostatném kanálu. Jejich aplikace je pak spojená s efekty zeslabování nebo zesilování, podle toho, jak se rozhodnete. Tyto zvuky je samozřejmě možné spojit například se slovním označením názvu podcastu. Velice doporučujeme si tuto sadu prvků někam uložit a pracovat s nimi systematicky, a ne je kopírovat z projektu do projektu.

Z elementární postprodukce je nutné uvést ještě práci s metadaty (u mp3 jde o ID3, ale podobné najdeme i u dalších formátů). Určitě doporučujeme vyplnit název a číslo pořadu, interpreta, žánr (podcast) a případně i další informace. Ve zvukových souborech se těžko vyhledává a metadata mohou hodně pomoci. A to i ve službách pro poskytování podcastů.

Samozřejmě v závislosti na druhu podcastu je možné pracovat s dalšími efekty nebo si více pohrát se střihem. Vždy je dobré zvážit, jaké náklady jsou s danou činností vlastně spojené, aby byl výsledek dobrý a současně vás jeho tvorba těšila. I s technicky horším podcastem, který vás (a studenty) bude bavit, je možné zaujmout. Naopak – pokud se člověk zcela vyčerpá na jednom jediném podcastu, těžko s jeho tvorbou vydrží pokračovat.

Finále

Pokud máte vše vytvořené, zbývá export podcastu – ten se většinou dělá do mp3 formátu. Zajímavé diskuse je pak možné vést ohledně hledání optimálních parametrů komprese s tím, že v dnešní době už není zřejmě potřeba úplně šetřit místem.

Pak už stačí najít vhodné místo, kam by bylo možné podcasty nahrávat. Tradiční možnosti jsou především:

Otázkou je, jaké všechny platformy se rozhodnete využívat, ale první dvě jsou zřejmě pro mobilní poslech zásadní. Poslední dvě pak nabízejí poměrně snadné embedování na webových stránkách, což může být pro mnoho případů propagace i využití velice důležité.

Říká se, že natočením podcastu celý proces tvorby zdaleka nekončí – nabízí se možnost tvorby stránky s rozšiřujícími zdroji, archivem, práce s vizuální podobou podcastového projektu a mnoho dalšího. Především tehdy, když chcete z podcastu udělat skutečně silný a zajímavý nástroj šíření určitých myšlenek, tak se takový ekosystém dalších informací určitě hodí.

Pokusili jsme se stručně projít základy tvorby podcastů jako média, které má velice zajímavý edukační potenciál a současně je mezi studenty nesporně vnímané jako moderní a zajímavé. Bez ohledu na to, zda jeho tvorbu na svých bedrech ponese učitel nebo třeba celá třída, jde o něco, co do školního prostředí patří, a zřejmě bude patřit stále více. A je jen otázkou kreativity a umu, do jakých předmětů nebo mezipředmětových celků se učiteli podaří daný obsah zařadit.

V základním provedení to náročné určitě není. Stačí se jen odhodlat a začít.

Článek je upravenou verzí textu dostupného ve volně přístupné knize Černý, M. (2020) Design digitálního vzdělávacího prostředí. Brno: Flow.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
10. 9. 2020
Jedná se o článek, který navazuje na předchozí díl. V něm se autor zaobíral spíše teorií a metodikou realizace podcastu. Tento článek se soustředí na základní postup realizace podcastů a využitelná technologická řešení. Vzhledem k mým malým zkušenostem s touto formou práce, nemohu posoudit užitnou hodnotu pro učitele a studenty. Nicméně tvrdím, že popularita "vzdělávacích" podcastů poroste. Mohlo by se totiž jednat o jednu z inovativních forem podpory posouvající naše vzdělávání směrem k digitalizaci.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Předchozí díl:

Téma článku:

Informační a komunikační technologie