Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Koronavirus a digitální gramotnost u nás ve škole (gymnázium) – 1. část
Odborný článek

Koronavirus a digitální gramotnost u nás ve škole (gymnázium) – 1. část

8. 4. 2020 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Jitka Jarníková

Anotace

V článku popisuji průběh vzniku výuky prostřednictvím připojení se s žáky přes počítače v naší škole v době nástupu karantény z důvodu koronaviru Covid-19. Popisuji, jaké překážky se objevily, jak jsme je postupně odstraňovali a v jakém stadiu se naše výuka nachází v tuto dobu, těsně před velikonocemi. Autorkou článku je paní učitelka z gymnázia, jejíž jméno nebude uvedeno. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Vysvětlení pojmů

MS SharePoint – program určený k ukládání souborů a ke komunikaci s žáky. Je nainstalován a všechna data má na našem školním serveru. Je přístupný přes vzdálené připojení na internetu.

MS Outlook – program pro správu školní e-mailové pošty. Je nainstalován a všechna data má na našem školním serveru. Je přístupný přes vzdálené připojení na internetu.

Bakaláři – program pro informační agendy školy. Je nainstalován a všechna data má na našem školním serveru. Je přístupný přes vzdálené připojení na internetu. 

Komens – část programu Bakaláři, která slouží pro e-mailovou komunikaci se studenty a rodiči. Používá externí e-mailové adresy, které si žáci zadali do systému.

MS Office 365 – balík kancelářských programů pro chod kanceláře. Obsahuje Word, Excel, PowerPoint, Teams a mnoho dalších nástrojů. Data jsou uložena v cloudu (na externích serverech firmy Microsoft). Je možno spouštět v prostředí internetového prohlížeče nebo jednotlivé aplikace nainstalovat na lokální počítače uživatelů.

MS Teams – program pro komunikaci v týmech, součást balíku MS Office 365. Umožňuje definovat jednotlivé týmy (třídy, tým učitelů, …) a u každého týmu (třídy) mít kanály informací podle předmětů. V programu lze chatovat v týmech, pořádat online videokonference, ukládat soubory či testy.

Jitsi Meet – program pro videokonference. Je zdarma pro kohokoliv na internetové adrese meet.jit.si. Je možno jej používat na počítači v internetovém prohlížeči Chrome nebo je možno stáhnout aplikaci Jitsi Meet do chytrého telefonu. 

1. týden: od 9. 3. do 13. 3.

V pondělí a úterý jsme ještě byli ve škole a učilo se. V úterý však vyšlo nařízení, že od středy už ve školách nesmí být žáci. Byli jsme tam jen my učitelé a byla svolána porada, kde se řešilo, jak asi dlouho budeme bez žáků a jak asi budeme učit.

Rozhodnutí padlo:

  • zatím vše přes SharePoint. Tzn. zadávat úkoly, dávat na vypracování patřičný čas, jak testovat, ev. vybízet studenty, aby posílali práce na e-mail učiteli,
  • komunikovat se studenty přes Komens v Bakalářích. 

Takže chaos: jak postupovat a co dělat dříve?

Zkontrolovat nejdříve Bakaláře?

Zkontrolovat Outlook?

Nebo rychle jít zavřít složku k odevzdání úkolu na SharePointu, abychom viděli, kdo z žáků nesplnil včas?

No a testy?

Rozhodnutí: napíšeš žákům, že ve čtvrtek v 11 hod otevřeš na SP (i dále zkratka pro SharePoint) složku se zadáním testu a zavřeš ji za 30 min, stejně tak o 5 min později zavřeš složku určenou k odevzdání vypracovaného testu.

A co opravy testů?

Rozhodnutí: jazykáři to mají celkem jednoduché, protože většinou mají testy doplňovací, nebo s volbou nabízených odpovědí. Ale co my, matikáři? Jak opravovat výpočty? Jak opravit fyziku? Co humanitní vědy? Zadávat nějaká témata na zpracování a pak to všechno číst a opravovat?

A do toho již od čtvrtka 12. 3. posílá vedení školy náměty, jak učit on line, jak se připojit přes různé aplikace a využít možnosti videokonference, která videa je možné do různých předmětů využít, hromada podkladů! Ale který je ten optimální? Nikdy jsem to nedělala. Hledám návody na webu, jak se na co připojit, hledám ty nejsrozumitelnější a rádoby nejsnazší.

Takže o víkendu zasedám k PC a trávím čas tím, že hledám „optimální“ možnosti, jak tu matiku s fyzikou budu učit. A vyhrává Jitsi Meet! Zdá se, že by mohlo připojení přes Jitsi Meet fungovat.

2. týden od 16. 3. do 20.3.

V pondělí 16. 3. opět proběhla porada ve škole s tím, že definitivně zůstáváme do konce května s prázdnou školou, nikdo, ani učitelé do školy nebudou chodit, jen pokud budeme něco potřebovat. Škola je k dispozici od 9 h do 14 h.

Jsem rozhodnutá a posílám studentům přes Komens v Bakalářích pokyny:

Pokyny pro organizaci vzdálené výuky prof. .…..

Výuka bude formou videokonference.

Pro vzdálenou výuku budu používat nástroj pro videokonferenci MEET.JIT.SI. Nástroj funguje v prohlížeči Chrome. Nefunguje v prohlížeči Edge a možná ani Safari (nemohu vyzkoušet). Pokud máte problém se zobrazením nástroje, stáhněte si aplikaci Jitsi Meet v Google Play nebo App Store.

Pro každý týden budu připravovat videokonference v tomto kalendáři: https://calendar.google.com/calendar/embed?src=prof.....40gmail.com&ctz=Europe%2FPrague.

V kalendáři budou uvedeny jednotlivé hodiny. Po jejich rozkliknutí se objeví okno, ve kterém bude odkaz na videokonferenci. Odkaz není přímo k prokliknutí, je potřeba otevřít novou kartu v prohlížeči Chrome a do adresového řádku odkaz zkopírovat.

Na obrazovce se otevře MEET.JITSI.

První, co je potřeba udělat, je vypnout svůj mikrofon kliknutím na tlačítko mikrofonu a vypnout přenášení videa kliknutím na symbol kamery. Oboje je dole uprostřed.

Zadruhé je potřeba kliknout do rámečku vpravo nahoře a místo „me“ napsat své jméno, abyste se navzájem v relaci poznali.

Po dobu konference platí, že všichni, kromě učitele, mají vypnutý svůj mikrofon, protože jinak bude zvuk všech zahlcen šumem. Pokud se chcete na něco zeptat, tak mikrofon zapnete a po domluvení hned vypnete. Nikdo nepouští video (svůj obličej), protože by to neunesly přenosové linky.

Tyto instrukce dávám i na SP, tam bude tento text i s obrázky.

Těším se již s některými od zítřka.

V Jitsi Meet je hezká věc – možnost propojit s kalendářem. Pro kalendář jsem si zřídila nový účet na Google a využila Google kalendáře. Takže jsem tam opravdu přes něj pozvala studenty na hodiny výuky se mnou. Většina se jich účastní určitě už jen ze zvědavosti, jak bude tento způsob probíhat a co jim to dá. Začínají se objevovat první problémy: ne všichni žáci mají dobré připojení (na chalupách moc dobré není – takže jim musím připomenout, že nemají prázdniny, ale že musí být doma), problémy jsou s mikrofony a s kamerami, ty ale nepoužíváme kvůli lepšímu přenosu; já se jim ukážu na začátku hodiny a na konci, zamávám a snažím se povzbudit slovy „buďte opatrní“, „dodržujte nařízení“, snažte se chodit i ven a trochu si zasportovat. Povzbuzující slova jsou i pro mě povzbuzení, protože po skončení hodiny, kdy už žáky neslyším, a nebo s nimi nepracuji, padá na mě stres z toho kolem.

Tento týden si plánuji s žáky výuku, jak se dohodneme, abych je příliš nepřetěžovala. Jde o to, že můžeme plánovat bez ohledu na rozvrh hodin ve škole, ostatní kolegové ještě tento způsob výuky nepoužívají. Setkání se studenty v každé třídě trvá 60 min. Na začátku si chvíli povídáme, než se sejdou v téměř plném počtu, na konci si připomínáme, jaké mají úkoly, kam je uloží vypracované (většinou na SP), jak je budu hodnotit (pouze zkontroluji, zda odevzdal, neodevzdal – za odevzdaný je +, za neodevzdaný je –; tyto znaky se po 3 vyhodnocují). Nicméně musí proběhnout kontrola, abych věděla, zda porozuměli učivu. Takže vždy na začátku hodiny se ptám, který příklad, které cvičení dělalo problémy a probíráme ho. U složitějších vypracovávám celý postup a ukládám k nahlédnutí na SP.

Stejně je to i s výkladem: např. v matice goniometrie obnáší kreslení grafů, jednotkových kružnic a sdílení připravených materiálů v hodině. Je to náročné, ale já i žáci si zvykáme. Už si také smlouváme termíny malých testíků, abych zjistila, zda je výklad „na dálku“ srozumitelný. Takže v danou hodinu nasdílím všem zadání testu, určím čas k jeho vypracování a po uplynutí času ukončuji sdílení. Žáci získávají dalších 5 min, aby práci nafotili a uložili do připravené složky na SP. Pomalejší žáci dostávají potřebný čas navíc.

Koncem týdne se ukazuje, že někteří kolegové si už smlouvají také nějaké časy na testy (přes SP), takže musíme upravovat časy mé výuky přes videokonferenci. Ale zatím to jde.

Nicméně má příprava na hodiny – tvoření obrázků, textů, zadání příkladů z fyziky – zabírá hodně času, k tomu kontroly úkolů a vypisování řešení některých příkladů, oprava testů a opět vypisování jejich řešení ke sdílení. Hledání výukových videí, aplikací k vylepšení pochopení učiva „na dálku“ (k samostudiu)… Zjišťuji, že jsem vyčerpanější, než kdybych stála před tabulí. Musím se donutit odejit od PC, jít se proběhnout, udělat si projížďku na kole, zacvičit si. Jinak hrozí „zblbnutí“.

Také si píšeme s kolegy, ti ještě sice neučí „online“, ale mají spousty práce se zadáváním a opravováním. Navrhuji jim, že moje „online“ výuka se zdá dobrá, že přeci jen je kontakt alespoň přes konferenci lepší a pro žáky asi příjemnější. Mohu se jich ptát a oni mi mohou odpovídat.

Při videokonferenci se mnou už mizí počáteční nesmělost z jejich strany, už se i sami zeptají, když během výkladu něco nezachytí. A ti „pomalejší“ se nebojí zeptat, ostatní trpělivě poslouchají opakovaný výklad, který jim očividně asi nevadí – možná se ještě nedokáží dobře u PC na dálkovou výuku soustředit.

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Mgr. Jitka Jarníková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.