5. mezinárodní konference určená všem, kteří se zajímají o vzdělávání mimořádně nadaných žáků, se konala 4. - 5. dubna 2008 v Čilistove pri Bratislave. Hlavním organizátorem byla Škola pro mimořádně nadané děti a Gymnázium v Bratislavě, která 1. ledna 2008 oslavila 10. výročí svého vzniku. Vystoupení řady slovenských odborníků z řad učitelů, psychologů, lékařů, pracovníků státní správy, výzkumných pracovníků a rodičů mimořádně nadaných žáků, byla doplněna zkušenostmi zahraničních hostů z Polska a České republiky.
Problematika rozvoje nadání byla na konferenci nahlížena z několika pohledů:
Program konference byl velmi pestrý a inspirující, množství příspěvků však nedovoluje zmínit se o všech v takovém rozsahu, jaký by si jistě zasloužily. Chtěla bych tedy upozornit jen na některé myšlenky, které považuji v dané oblasti vzdělávání za stěžejní.
Prof. PhDr. Miron Zelina, DrSc. z Ústavu humanitných štúdií PedF UK v Bratislavě na úvod konference zdůraznil, že se na Slovensku podařilo nejen zřídit školy a třídy pro nadané děti, ale podařilo se také prosadit, že se v návrhu nového Zákona o výchově a vzdělání, který je ve druhém čtení v Parlamentu SR, v paragrafu Výchova a vzdělávání dětí nebo žáků s nadáním uvádí:
PhDr. Jolana Laznibatová, zakladatelka a ředitelka Školy pro mimořádně nadané děti a Gymnázia v Bratislavě, hovořila o novém Programu APROGEN (Alternatívny program edukácie nadaných). Program kromě samotného vzdělávání zdůrazňuje důležitost rozvíjení osobnosti nadaných dětí. Tento proces je v programu rozdělen do tří etap:
Podrobnější členění si ilustrujme na etapě 10 - 18 let:
Na závěr vystoupení paní ředitelka uvedla čtyři složky, které vzdělávání nadaných ovlivňují:
Úroveň prvních tří složek je na Slovensku vysoká, vzdělávání učitelů nadaných žáků si však do budoucna zaslouží větší pozornost.
Mgr. Joanna Cieślikowska, Uniwersytet Mikolaja Kopernika, Toruń, ve svém příspěvku shrnula výsledky rozsáhlého výzkumu. V první části se výzkum zabýval všeobecnými názory na učitele mimořádně nadaných žáků. Nadaní žáci dali na první místo metodické kompetence učitele, na druhé místo sociální. U kontrolního vzorku žáků z normálních tříd první místo obsadily kompetence sociální. Třetí místo u obou skupin obsadil „smysl pro humor". Na základě získaných výsledků bude vypracována charakteristika učitele nadaných žáků. V druhé části výzkumu bude tato teoretická charakteristika porovnána s charakteristikou učitelů, kteří při vzdělávání nadaných žáků dosahují významných úspěchů. Tímto způsobem se bude moci stanovit reálná charakteristika učitele nadaných žáků.
Kazuistiky, které na konferenci přednesli jak rodiče těchto žáků, tak psychologové, kteří s mimořádně nadanými žáky řadu let spolupracují, obsahovaly i tyto myšlenky:
Darina Guričanová, maminka dvou mimořádně nadaných dětí, na závěr svého vystoupení uvedla: „Vzpomněla jsem si na paralelu s pěti „téčky" první pomoci při úrazu: ticho, teplo, tekutiny, tišení bolesti, transport. Při výchově nadaných dětí jsou důležité zvláště tyto 3 T: trpělivost, tolerance a tvořivost. Někdy jsem ale měla pocit, že moje trpělivost, tolerance i tvořivost jsou v terminálním stádiu a že mi už pomůže jen transport do teritoria, kde je ticho a teplo J. Vždy se však ještě nějaké síly našly, přesně v duchu trefného grónského přísloví: Když jste došli tak daleko, že už nemůžete udělat ani krok, jste právě v polovině cesty, kterou jste schopni ujít."
5. mezinárodní konference Od rozvíjení nadání k rozvíjení osobnosti nadaných dala všem zúčastněným na jejich cestě při vzdělávání a výchově mimořádně nadaných žáků řadu nových podnětů. Je velmi inspirativní potkat se s lidmi, kteří se nehledě na čas (a často i problémy) věnují problematice, jejíž význam v důsledku kurikulární reformy roste i v naší republice.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.