Odborný článek

Testy v Moodle

4. 4. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Petr Chlebek

Anotace

Použití testů v LMS Moodle v kontextu získávání kompetencí k učení; konkrétně k posouzení vlastních pokroků a určení překážek či problémů bránících učení a ke kritickému zhodnocení výsledků svého učení.

Tento text navazuje na příspěvek Osobní zkušenost s Moodle.


Testování patří k velmi obtížným zkušebním metodám. Zdánlivě to vypadá, že vyrobit test není tak těžké, že stačí rozumět danému oboru. Zvolit vhodné otázky, odpovídající způsob odpovědí a zkušební protokol je připraven. Prakticky je jedno, zda v papírové podobě, nebo online. Skutečnost je ale jiná. U tištěných testů se zpravidla používá systém výběru správné odpovědi z několika možných, podobně jako v autoškole. Prostředí online však nabízí mnohem více možností. Na rozdíl od testů zpracovaných písemně se zde mohou využít další technické prvky, které na papír nedostaneme. Příkladem je náhodně generované pořadí otázek, které může eliminovat opisování v případě, že se testuje ve skupině, nebo automatická penalizace s předem nastavenou vahou pro chybné odpovědi.

Obrázek
1. Obrázek

V prostředí Moodle se test připravuje ve dvou úrovních. Nejdříve je nutné jej „zmanažerovat", neboli stanovit, jak se bude vůči uživateli projevovat. Nabídka, většinou ve formě rozbalovacích seznamů, je snadno pochopitelná, proto je zbytečné rozebírat jednotlivé položky. Za zmínku ale stojí některé méně běžné pojmy:

  • časový limit - počítadlo, které odečítá čas strávený v testu (není nutné nastavovat, záleží na tom, zda se testuje i časová náročnost)
  • počet úloh na stránce - zde je vhodné promyslet, zda se některé otázky v různých obměnách neopakují (v tom případě je vhodnější zobrazovat otázky po jedné)
  • zamíchat úlohy - je důležité vědět, zda má test vývojový trend s fixní strukturou, nebo mohou být otázky generovány náhodně
  • každý pokus staví na předchozím - při novém pokusu se zobrazí předešlé odpovědi (vhodné propojit s penalizací pro další pokusy)
  • metoda známkování - souvisí s počtem pokusů
  • adaptivní režim - během jednoho pokusu se v případě špatné odpovědi nabídne otázka znovu (vhodné propojit s penalizací)
  • časová prodleva mezi pokusy - vhodné zejména pro autotesty.

Po uložení těchto nastavení je možné již tvořit vlastní test. Tato činnost je rozdělena do dvou etap. V té první vyrábíme testové otázky. Je možné pracovat skupinově, doporučuji ale dodržet systémový přístup jako prevenci proti případným zmatkům při druhé etapě. Proto je vhodné otázky strukturovat například číslem nebo zkratkou v názvu otázky pro lepší orientaci.

Databáze testových úloh může obsahovat stovky otázek. Zároveň také může docházet k jejich neustálému doplňování. V této části občas dochází k nejasnostem. Vytvořené otázky totiž ještě netvoří test, ten se sestavuje následně podle výběru. V praxi to může znamenat, že například skupina učitelů angličtiny píše jednotlivé otázky, kterými postupně vytváří portfolio úloh. Z těch si může každý učitel sestavit svůj vlastní test podle úrovně studijní skupiny, sledovaného cíle a jiných kritérií.

Rozhodně by se neměla podceňovat logistika testů. To v praxi znamená, že nejlepší způsob, jak začít, je asi s papírem a tužkou v ruce. V klidu si rozmyslet a naplánovat smysl a cíl testu, jeho stavbu, nevhodnější typ otázek, posloupnost nebo náhodné generování pořadí úloh, způsob hodnocení (penalizace), počet pokusů, zda půjde o autotest nebo o závěrečné zkoušení s vypovídajícím vlivem na celkové hodnocení apod. Teprve po ujasnění těchto parametrů je vhodné přistoupit k psaní konkrétních otázek.

V druhé etapě již sestavujeme vlastní test z vybraných otázek. Těch je v nabídce několik, přistupujeme k nim pomocí rozbalovacího seznamu. Stačí vybrat typ úlohy a otevře se stránka pro tvorbu otázky. Pro každou úlohu je nutné používat následující postup znovu, není možné tvořit více otázek najednou.

Obrázek
2. Obrázek

Vypočítávaná úloha
Tento typ slouží k tvorbě numerických úloh, kde se využívají tzv. šablony. Jejich zápis je pomocí složených závorek. V řádku Otázka je uveden popis a text úlohy. Vlastní šablona je v řádku Vzorec, pro správné odpovědi (příklad {a} - {b} označuje operaci odčítání) může obsahovat běžné matematické operátory i některé funkce (nejčastěji goniometrické a logaritmické). Respektován je i princip složené funkce (vnoření jedné do druhé), například abs(sin({a}) - sin({b})). Typ tolerance slouží určení intervalu pro případné respektování odchylek od výsledku:

  • relativní tolerance - interval je určen vynásobením správného výsledku číslem 0,5 (správný výsledek je 100, interval je od 50 do 150)
  • nominální tolerance - číslo 0,5 se od výsledku odečte, resp. přičte (interval od 99,5 do 100,5)
  • geometrická tolerance - výpočet spodní hranice 100/(1+0,5), horní hranice 100 + 0,5.100 (interval od 66,7 do 150)

Protože uvedené pojmy ve vzorci jsou proměnné, je nutné dosadit nějaká čísla. K tomu slouží Datové sady úloh, kde je možné vygenerovat jednotlivé příklady. Ty se postupně objevují místo proměnných. V číslech je použita desetinná tečka, nikoli čárka!

Popis
Popis není běžná úloha a nepředpokládá automatickou zpětnou vazbu. Pouze zobrazuje uvedený text. Může sloužit k zadání, ke kterému se vážou jiné úlohy.

Tvořená odpověď
Tato otázka není typickou testovací úlohou. Žák zde píše text, který lektor hodnotí tzv. ručně. Hodnocení vychází z Ručního známkování a může být dále okomentováno.

Přiřazování
Přiřazování je velmi oblíbená forma testování, neboť umožňuje pohodlnou práci s pojmy například i žákům s poruchami učení. Ti nemusí nic psát, pouze vybírají z rozbalovacího seznamu správné odpovědi. Tento typ v sobě skrývá jednu záludnost. - je nutné mít stejný počet otázek i odpovědí. Pokud byste použili stejnou odpověď pro dvě otázky, test hlásí chybu. Problém také nastane, jestliže je dvakrát stejná odpověď na dvě různé otázky (např. členy v gramatice). Aplikace ví, co je správně pouze z hlediska nastavení, proto je dobré kombinovat takové pojmy, jejichž odpovědi jsou různé. Jinak by se mohlo stát, že dvakrát uvedený stejný člen by byl žákem zodpovězen správně, ale systém by obě odpovědi vyhodnotil jako chybné (došlo by vlastně k jejich výměně).

Úloha s výběrem odpovědi
Nejznámější způsob dotazů se používá prakticky v každém testu. Předpokládá uzavřené odpovědi, které jsou nastaveny lektorem. Je možné nastavit:

  • počet odpovědí (i více správných)
  • jejich procentuální váhu (v součtu do 100 %, je možné používat i záporné hodnoty)

U špatných odpovědí je možné nastavit 0 % (žádný) nebo uvedené penalizační záporné hodnoty. Je ale nutné si ohlídat případnou dvojí penalizaci (v nastavení testu). Jestliže jsou tři odpovědi ze čtyř správné, má každá 33,3... %, tak aby součet byl 100 %. Pokud má jedna z těchto odpovědí větší přesnost, můžeme nastavit 50 % a zbylým dvěma 25 % tak, aby součet byl opět 100 %. Vizuální rozdíl mezi jednou nebo více správnými odpověďmi je i v testu. U prvního případu je v nabídce přepínací tlačítko, u více odpovědí se zaškrtává. Pro zvýšení obtížnosti je možné použít zaškrtávací formulář i pro jednu správnou odpověď. Všechny (i nesprávné) odpovědi je možné doplnit komentářem.

Úloha s krátkou odpovědí
V těchto otázkách žák doplňuje chybějící slovo nebo slovní spojení. Můžeme si připravit například anglické věty, ve kterých bude chybět správný gramatický tvar slovesa. Ten musí žák dopsat. Úloha je poměrně těžká, neboť předpokládá bezchybný zápis odpovědi. Můžeme nastavit velká písmena, popř. rozšířit pravděpodobnost úspěchu tím, že některá písmena budou nahrazena hvězdičkou (*). Tento prvek se nazývá maska, pod * ale může být více znaků, nikoli pouze jeden.

Přiřazování pro náhodně vybrané úlohy s krátkou tvořenou odpovědí
Velmi zajímavý typ úloh vychází z předchozí nabídky. Chová se vlastně jako metatest, kdy používáte jiné otázky souhrnně v jedné úloze.

Numerická úloha
Podobný typ jako úloha s krátkou odpovědí, pouze můžeme nastavit interval pro případnou chybu. Odpovědí mohou být čísla, slova, zkratka atd. Název Numerická úloha je poněkud nepřesný, navádí k použití pouze u matematických úloh.

Úloha pravda/nepravda
Velmi jednoduchý typ úloh, který ale trochu svádí k metodě pokusu a omylu s pravděpodobností 1/2. Odpovědi je vhodné doplňovat komentáři.

Tvorba testů je složitá záležitost, jestliže má být výsledek smysluplný. To znamená, že nad sestavou úloh je třeba přemýšlet, mít jasnou představou o cíli testu, o cílové skupině a dalších aspektech, které mohou výsledek ovlivnit. Článek slouží především jako technický návod, metodické využití může být poměrně subjektivní záležitostí. Určitě se vyplatí řadu možností vyzkoušet. Příklady využití testů v konkrétních kurzech najdete na www.metodik.cz.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Informatika a informační a komunikační technologie