Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Učebnice anglického jazyka – zábava, nebo promarněná příležitost? Část 2.
Odborný článek

Učebnice anglického jazyka – zábava, nebo promarněná příležitost? Část 2.

Anotace

Článek představuje druhou část textu, jehož ústředním tématem je analýza, která zjišťuje, jaké příležitosti poskytuje učebnice New English File (2005–2008) pro rozvoj vědomostí, schopností a postojů žáků v oblastech průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia. Tato část textu obsahuje závěry ze studie.

Tento článek přímo navazuje na článek Učebnice anglického jazyka – zábava nebo promarněná příležitost? Část 1., ve kterém byla představena analýza učebnic anglického jazyka. Cílem analýzy bylo zjistit, jestli texty učebnice New English File mají potenciál pro uplatnění průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, konkrétně pro Výchovu k myšlení evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchovu. Uvedený článek, na který navazujeme, obsahuje úvod do problematiky (vztah řešeného problému k dokumentu Rámcový vzdělávací program), dále metody a výsledky analýzy. Tento, navazující článek, je zaměřen na závěry, které z analýzy vyplývají.

Než přejdeme k samotným závěrům analýzy, rádi bychom objasnili naši motivaci pro zaměření právě na průřezová témata Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova. Do jisté míry jsme je zvolili pod vlivem současných společenských proměn, kdy lze v Evropě vysledovat trendy odporu k myšlenkám evropské integrace a strmého nárůstu nacionalismu. Slavoj Žižek (2014, s. 44) poukazuje na prudký pokles evropských standardů v tom smyslu, že co bylo ještě před dvaceti, třiceti léty považováno za nemožné, se nyní stává přijatelným. Například idea extrémní pravice u moci byla pokládána za nepřijatelnou. Nyní se extrémní pravice stává respektovanou, a o přijatelnosti fašismu či rasismu se vedou debaty.

Oficiální české kurikulární dokumenty Rámcové vzdělávací programy (a jejich průřezová témata) byly od svého zavedení do struktur českého školství podrobeny četné a často přísné kritice (např. Činčera, 2009), na základě které byly mimo jiné doplněny o další kurikulární dokumenty prohlubující jednotlivá průřezová témata Doporučené očekávané výstupy. Rámcovým vzdělávacím programům je ovšem třeba přiznat jistou pozitivní nadčasovost. V kontextu myšlenek, které se dnes běžně vyskytují ve veřejném prostoru, se zdá, že byly napsány v jiné, mnohem otevřenější době.

Důraz, který je zde oficiálně kladen na přístup k myšlení v evropských a globálních souvislostech a multikulturní výchovu, by mohl mnohé středoevropské veřejné činitele překvapit. Každopádně je tento apel stále v platnosti. Například odstavec: „Chápat, respektovat a aktivně hájit myšlenku, že každý jedinec má odpovědnost za to, aby byla odstraněna diskriminace a předsudky vůči lidem různých etnických skupin, národností, barvy pleti, náboženství, sociálního původu, pohlaví a sexuální orientace“ (RVP G, s. 73), je třeba, možná navzdory některým současným trendům, chápat jako závazný.

Co tedy vypovídají naše zjištění o učebnici angličtiny New English File co se týče jejího potenciálu přispět k průřezovým tématům Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova? Můžeme konstatovat, že učebnice zahrnuje témata související s těmito oblastmi, zvláště v dílech pro vyšší pokročilost. Učebnice také vytváří představu poměrně pestrého mezinárodního společenství, kde rodilý mluvčí není výhradní nositel jazykové normy, což může zvýšit motivaci žáků a jejich povědomí o jazykové pluralitě v současném světě. Po stránce zastoupení různých etnických a genderových identit je učebnice vyvážená, ovšem pouze formálně.

Při hlubší analýze textů jsme zjistili, že některá genderově či kulturně stereotypní sdělení jsou přímo zakódována v textech, které nejsou předloženy k diskusi. Jako problematické tedy vnímáme úlohy, které jsou tzv. uzavřené a neumožňují žákům utvořit si vlastní názor. Příklady otevřených textů, které jsme v učebnici identifikovali, vidíme naopak jako potenciálně velmi přínosné, protože zvyšují míru kognitivního a emocionálního zapojení žáků a mohou tak velmi efektivně přispívat k osvojení postojů a hodnot, které autoři předkládají, např. boj proti rasismu nebo převzetí zodpovědnosti za globální změny klimatu.

Již v úvodní části textu jsme poukázali na obavy z nárůstu nacionalismu a tolerance k rasismu v Evropě, což chápeme jako mimořádně negativní společenský trend. Zdá se ale, že české školství disponuje v podobě průřezových témat nástrojem, jak podobným společenským nebezpečím čelit. Na oficiální úrovni se škola má stavět otevřeně proti rasismu, sexismu, apod., nicméně to rozhodně není snadný úkol. Mocným nepřítelem může být strach z obvinění, že škola podléhá kontrole ideologie politické korektnosti. Je až s podivem, jak negativně je pojem politická korektnost v současnosti chápán napříč politickým a společenským spektrem. Michal Hořejší (2016, s. 10) poukazuje na výsledky své studie, kdy naprostá většina textů objevujících se v médiích za určité období, které obsahovaly třaskavý pojem politická korektnost, jí přisuzovala negativní význam.

Politická korektnost (kterou chápeme v běžném významu tak, že se jejím prostřednictvím snažíme neurážet jednotlivce na základě jejich příslušnosti k určitým skupinám), která v České republice nikdy nebyla médii ani veřejnými činiteli brána příliš vážně, najednou slouží jako znamenitý nástroj pro vyjadřování nejrůznějších předsudků, přičemž staví mluvčí do důstojné role politických disidentů. Je totiž prezentována jako totalitní nástroj cenzury, který omezuje svobodu slova, který brání „nazývat věci pravými jmény“ (Hořejší, 2016, 10).

Naše analýza se zaměřovala na to, zda a do jaké míry učebnice angličtiny obsahují prvky, které mohou pozitivně rozvíjet vědomosti i postoje v oblastech průřezových témat Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchovy. Je ovšem třeba mít na mysli, že tomuto druhu rozvíjení postojů a vědomostí mohou stát v cestě nečekané překážky. Importované učebnice cizích jazyků, které obsahují protirasistická poselství či poselství lidských práv (lidská práva jsou pojem, který má s politickou korektností pevnou vazbu), to nemusí mít v současném českém prostředí jednoduché. Mohou čelit negativnímu přijetí, neboť reprezentují představu politické korektnosti jako ideologického nástroje, kterým se „západ“ snaží ovládnout místní diskusi. Tak je totiž politická korektnost veřejností často interpretována – jako ideologický import přicházející z „Evropy“ sloužící kontrole veřejné debaty (Hořejší 2016, s. 10).

Příklad globální učebnice anglického jazyka v naší analýze se však ukazuje být pouze povrchní nositelkou těchto myšlenek, když sice na první pohled budí dojem poučeného materiálu přispívajícího k rozvíjení vědomostí a pozitivních postojů k odlišným kulturám, často však přechází ke zjednodušujícím až stereotypizujícím sdělením nebo úlohám, které takové myšlení mohou posilovat. Zároveň je třeba poznamenat, že jsme v učebnici nenašli texty nebo úlohy, které by se zabývaly odbornějšími pojmy z oblasti globalizace a multikultury, stejně jako v učebnici zcela chybí témata jako např. náboženství (viz. Gray a jeho seznam tabuizovaných témat v učebnicích cizích jazyků, 2002, s. 152), což vzhledem k faktu, že hodiny cizího jazyka mohou být platformou pro otevřené diskuse o závažných společenských tématech, chápeme jako promarněnou příležitost.

Jsme si samozřejmě vědomi významné role učitele při práci s učebnicí, otázkou nicméně zůstává, zda hodiny anglického jazyka budou sloužit pouze účelu osvojení si jazykových schopností s kulisou neškodné zábavy, nebo budou aktivně naplňovat některé závažné vzdělávací cíle.

Literatura a použité zdroje

[1] – ČINČERA, J. Analýza průřezového tématu Environmentální výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Envigogika, 4(1). 2009. [cit. 2018-7-13]. Dostupný z WWW: [http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/33].
[2] – GRAY, J. The global coursebook in English language teaching. In D. Block & D. Cameron (Eds.), Globalization and Language Teaching. Londýn : Routledge, 2002.
[3] – HOŘEJŠÍ, M. Nesnáze s „potlačovanou pravdou. Nový prostor, 457. Praha, 2016.
[4] – ŽIŽEK, S. Požadujme nemožné. Olomouc : Broken Books, 2014.
[5] – OXENDEN, C. New English file: elementary student´s book. Oxford : Oxford University Press, 2007.
[6] – OXENDEN, C. New English file: pre-intermediate student´s book. Oxford : Oxford University Press, 2005.
[7] – OXENDEN, C. New English file: intermediate student´s book. Oxford : Oxford University Press, 2006.
[8] – OXENDEN, C. New English file: uppper-intermediate student´s book. Oxford : Oxford University Press, 2008.
[9] – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. 1. vydání. Praha : VÚP, 2007. 100 s. ISBN 978-80-87000-11-3.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Zdeněk Hromádka Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
29. 11. 2018
Článek se zamýšlí nad tématy v sérii učebnic New English File s ohledem na průřezová témata Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Hodnocení od uživatelů

Miroslav Melichar
29. 11. 2018, 14:54
Před několika lety jsem na tento portál nabídl jako článek kritickou recenci nové učebnice chemie. Text vyvolal velké rozpaky a zveřejnění bylo zamítnuto. Recenzi jsem tedy zveřejnil jako blogový příspěvek a slouží ke cti portálu, že ho přijal aspoň takto.
Nyní bylo zveřejněno kritické hodnocení učebnice angličtiny- prošlo recenzí a článek byl navíc oceněn 4 hvězdičkami v rámci hodnocení týmu RVP. To zaslouží pochvalu. Gratuluji.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Cizí jazyk